Krajina, les a lesní hospodářství

Jaroslav Tománek, Ctibor Volný, Lukáš Bránka

Dne 10. 2. 2009 se v Kostelci nad Černými lesy konala pod záštitou Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze mezinárodní vědecká konference „Krajina, les a lesní hospodářství“. Konference svým širokým pojetím poskytla možnost k prezentování velmi různorodých příspěvků souvisejících s krajinou, lesem či lesním hospodářstvím a z toho důvodu byla rozdělena do tří tematických bloků.

Zájem o účast byl značný, svými vstupy přispívali i vědečtí pracovníci ze zahraničních vysokých škol, konkrétně pak technických oborů ze Zemědělské univerzity v Krakově a Technické univerzity ze Zvolena. K problematice přírodě blízkých cest svým pohledem přispěla i Česká mountainbiková asociace z Brna. Mnoho příspěvků bylo také z oborů týkajících se pěstování lesů v imisních oblastech, nebo se zabývalo rekultivací po báňské činnosti.

Prezentované příspěvky
Konferenci zahájili odborní garanti – děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze Vilém Podrázský, který přivítal účastníky a promluvil o významu lesnického výzkumu, a zástupce Katedry lesní těžby, Pavol Klč.
První blok prezentací zaměřený zejména na techniku začal příspěvkem „Funkce krajiny, které plní les, funkce v OPRL“ od Petra Navrátila z ÚHÚL. Po něm vystoupil s prezentací „Vliv reliéfu krajiny na zpřístupňování lesů“ Jaroslav Žáček, který na závěr připomněl, že lesy na území ČR leží především v pahorkatinách a horských oblastech. Jeho šetřením zjištěná průměrná hustota odvozních cest v některých PLO 18,0 m.ha-1 se z tohoto důvodu jeví jako nedostačující. Z analýzy jednotlivých PLO plyne, že hustota zpřístupnění jednotlivých lesních oblastí (35 ze 43 PLO, 81 %) většinou nedosahuje doporučené hodnoty dle ÚHÚL. Krzysztof Słowiński ze Zemědělské univerzity v Krakově se ve svém výzkumu věnoval zahřívání půdy mikrovlnným zářením, které může mít v budoucnosti využití například při sterilizaci substrátů v lesních školkách. Na toto téma navázal příspěvek Pawła Tylka, který představil prototyp rozsévače substrátu pro lesní školky. Mechanizační zařízení bylo zkonstruováno tak, aby umožnilo mísit substrát s podložím do hloubky 15 cm, pojmulo 3 m3 substrátu pro prodloužení doby pracovního cyklu a jeho pracovní pruh byl 1,25 m široký. Jeho cena by se po uvedení na trh měla pohybovat okolo 300 000 Kč. Nejbouřlivější debata mezi zúčastněnými se týkala příspěvku Hany Hermové z asociace ČeMBA. Diskutován byl zvláště vztah mezi lesníky a cyklisty pohybujícími se na lesních cestách. Při otázce předcházení nehod bylo apelováno na větší ukázněnost cyklistů a připomenuta byla i vzájemná ohleduplnost a kompromisy při využívání účelových cest.
Druhý blok konference byl zaměřený zejména na harvestorové technologie, těžbu dřeva a jeho zpracování. Příspěvek s názvem „Analýza technologických parametrů balicí jednotky Timberjack 1490D při zpracování dendromasy“ představil Jozef Tajboš, který uváděl její možnosti, nákladovost a technologické parametry. Související s touto problematikou byl také příspěvek Miroslava Stanovského o výrobě energetických štěpek. V přednášce kvantifikoval zdroje štěpky v SR. Z jeho výsledků vyplývá, že v lesních porostech na Slovensku je pro tyto účely k dispozici cca 367 946 m3 využitelné biomasy. Další přednáškou navázal Ľubomír Ivan. Jeho příspěvek hodnotil přínos zavedení controllingu do strategického řízení lesního podniku. Autor uvedl, že zavedením controllingu získáme ucelený pohled na ekonomickou efektivnost investicí do lesních porostů. Druhou část konference ukončily příspěvky Jozefa Suchomela. V první autorově prezentaci byly rozebírány vlivy vybraných faktorů na výskyt a velikost kvalitativního znaku křivosti na dřevině buk a dub. Druhá přednáška se zabývala vlivem vybraných faktorů na vývoj cen sortimentů. Výsledkem práce je potvrzení, že velké kalamity v lesních porostech nemusí mít negativní důsledky pro vývoj cen a trh s dřevem. Problém ale nastává při kombinaci kalamit, recese dřevozpracujícího průmyslu a globální ekonomické krize. Dle jeho výzkumů nejsou vyhlídky na zlepšení vývoje cen nijak optimistické.
Konference pokračovala třetí částí tematicky zaměřenou na pěstování lesa a rekultivace. Přednáška Viléma Podrázského pojednávala o výhodách a nevýhodách výsadby jedle obrovské u nás jako meliorační dřeviny. Výsledkem projektu je hodnocení akumulace nadložního humusu a živin v porostech. Prezentace příspěvku autorů Millerová,
Baláš přinesla diskuzi na téma možností ochrany výsadby na extrémních stanovištích. Posledním přednášejícím byl Konstantin Dimitrovský. V prvním příspěvku zvaném
„Z ekologie se stále více stává politikum“ se autor zaměřuje na obnovu a tvorbu nové krajiny v rámci zahlazení těžby. Devastace po vyuhelnění postihla celkově 42 918 ha. Z rozboru je patrné, že rekultivace v ČR jsou na velmi dobré úrovni řešení jak v prostoru, tak i časové posloupnosti obnovy krajiny. Druhý příspěvek se týkal unikátního rekultivačního arboreta na Sokolovsku. Od roku 1860 se na Sokolovsku těží hnědé uhlí, přičemž výsypka Antonín byla dokončena v roce 1968. Na výsypce je založen velmi pestrý les – přes 200 druhů dřevin a keřů. Dnešní stav dendroflóry v arboretu poskytuje širokou škálu dendrologických aspektů k vytvoření základů obnovy lesa na antropogenních substrátech rozdílné geologicko-petrografické příslušnosti.

Zhodnocení konference
Závěrem můžeme říci, že konference byla přínosná a poskytla zúčastněným prostor pro diskuzi. Důraz byl kladen především na problematiku související s ekonomickou stránkou příspěvků. V souvislosti k tomuto byla zmiňována současná hospodářská krize a její dopady na lesnictví. Bylo poukazováno na nesystematické řešení problémů vyplývajících z nelogic-kých a zastaralých ekonomických postupů, nepoužitelných na stávající situaci lesnictví nejen v ČR, ale i v Polsku a na Slovensku.

Autoři:
Ing. Jaroslav Tománek
Ing. Ctibor Volný
Ing. Lukáš Bránka
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra lesní těžby
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.