Lesní hospodářství v Ekvádoru
Lenka Melicharová
Cílem tohoto příspěvku je poskytnout českému čtenáři základní informace o lesnictví a lesním hospodářství, jeho stavu a možnostech v jedné ze zemí Jižní Ameriky pohledem mladého, nezaujatého lesníka a především Evropana.
Ekvádor (oficiálně República del Ecuador) je demokratickou republikou ležící v Jižní Americe, o rozloze 256 370 km2, z toho tvoří 10 853 000 ha les (39,2 %), vodní plochy zaujímají 8,8 %. Populace čítá 13 810 000 obyvatel. V současné době více než jeden milión Ekvádorců pracuje v Evropě. Ekvádor je unikátní z hlediska charakteristiky jednotlivých částí. Tato země, ležící přímo na rovníku, zahrnuje celou řadu ekosystémů – hory, pobřeží, džungli, nížiny a vrchoviny. Osídlení sahá od pobřežních oblastí, kde se nachází poměrně hustá síť měst a vesniček, přes pacifické deštné a mlžné lesy (La costa), vrcholky And
(La sierra) až po část Amazonie (El oriente), která je velmi řídce osídlená. Ekvádor patří mezi biologicky nejrozmanitější země světa – má téměř 25 000 druhů rostlin, žije zde více než 1 600 druhů ptáků (15 % z celosvětově známých druhů), více než 840 druhů plazů a obojživelníků, z toho 106 endemických druhů, 341 druhů savců a 6 000 druhů motýlů. Galapágy, které patří Ekvádoru, jsou známé svou nevšední endemickou faunou a flórou. Ačkoli jsou na seznamu UNESCO, jsou jedním z nejvíce ohrožených unikátních ekosystémů (souostroví) na světě.
Ekonomické charakteristiky země a lesního hospodářství
Z ekonomického pohledu je Ekvádor zemí poměrně chudou, citelný dopad mají jak finanční krize, pokles cen pohonných hmot, tak přírodní katastrofy (El niño, 1997). Jako jediná země Jižní Ameriky má oficiální měnu americký dolar, přechod na něj byl pro mnoho lidí velmi drastický. Kromě chudoby trápí Ekvádor časté změny vlády a prezidenta (během let 1996–2006 se v této funkci vystřídali tři lidé). V zemi je poměrně silně zastoupen aktivní lesnický sektor, což souvisí s významem lesů a lesního hospodářství. Lesní hospodářství se podílí na HDP zhruba 2 %, ovšem tato data se nedají brát zcela směrodatně. Nachází se tu více než 500 lesnických organizací, zejména malých vlastníků, jejichž produkce je menší než 2000 m3 ročně. V lesnictví je zaměstnáno kolem 235 000 lidí, kteří se podílí na celkové zaměstnanosti 8 %. Avšak Ekvádor má také nejvyšší míru odlesňování a nejhorší hospodaření se životním prostředím v celé Jižní Americe. Ropné vrty, nešetrná a nelegální těžba lesa, stavby lesních cest těžkou technikou, to vše má velmi negativní vliv na tropické deštné lesy (FAO, 2005).
Jak již bylo uvedeno, lesy zaujímají 39,2 % rozlohy státu. Z hlediska vlastnictví tvoří lesy ve veřejném vlastnictví 77,1 %, zbylých 22,9 % nemá specifické vlastnictví (http://www.fao.org/forestry/32182/en/ecu/).
V roce 2005 bylo v Ekvádoru 164 000 ha plantáží (1,5 % z celkového zastoupení lesů). Jejich zakládání začalo v roce 1894. Od té doby až do roku 1967 bylo založeno 19 900 ha intenzivních výsadeb, převážně s Eucalyptus globulus a Pinus radiata. Těžba začala v 50. letech 20. století (INEFAN, 1996).
Ročně zmizí v Ekvádoru 197 600 ha lesa (1,7 %), celkově od roku 1990 do 2005 to bylo 2 964 000 ha (21,5 %).
Chráněná území v Ekvádoru jsou zastoupena na 4 670 000 ha (tj. 18 % z celkového území státu). Chráněná území se dělí na 31 různých kategorií, např. národní park, přírodní rezervace, ptačí rezervace, geo-botanická rezervace atd. (FAO, 2005). Data se v jednotlivých zdrojích mírně liší.
V Ekvádoru je kolem 120 druhů komerčně využívaných lesních dřevin. V minulosti to byly převážně dřeviny Swientenia macrophylla (mara), Anacardium excelsum (marañón) a Cedrela odorata (cedro), se kterými se obchoduje dodnes. Tyto druhy jsou dnes ale vytlačovány jinými – Brosimum utile (sande – hlavní druh přirozených lesů v pacifické oblasti), Cordia alliodora (laurel – dřevina plantáží, pastvin a druhotných lesů), Alnus acuminata (aliso – dřevina všech horských oblastí), Huminiastrum procerum (chanul – dřevina přirozených lesů na severovýchodě státu) a Cedrela odorata (cedro – dřevina všech druhů lesů od Amazonie po Tichý oceán) (údaje z let 2001–2003, FAO).
V roce 2005 byl celkový výdělek v dřevařském průmyslu 93 193 000 USD, u palivového dřeva a štěpky 45 785 000 USD.
Nadace Fundación Forestal de Juan Manuel Durini
Nadace Fundación Forestal de Juan Manuel Durini (dále jen FFJMD) byla založena v roce 1978 dřevařským konsorciem a v současnosti patří mezi největší lesnicko-dřevařské organizace (konsorcium tvoří společnosti Endesa, Botrosa, Acosa a Mapresa), současně je to největší investor v lesnicko-dřevařském sektoru v Ekvádoru. FFJMD byla založena na počest Juana Manuela Palaciose Duriniho, významného ekvádorského lesníka. Mezi její aktivity patří především šlechtění lesních dřevin, semenářská a školkařská činnost, obnova lesa, lesnické hospodaření v horské i nížinné části Ekvádoru, těžba, zpracování a prodej dřeva a produktů ze dřeva. FFJMD se spolu se společnostmi Botrosa, Acosa a Endesa podílí na projektu Programa Bosques para siempre (Program pro zachování lesů). V tomto programu by měl být uplatňován především
trvale udržitelný rozvoj (Manejo Forestal Sostenible).
Charakteristiky jednotlivých společností
Botrosa
Botrosa je velká dřevařská společnost hospodařící v pacifické části Ekvádoru zvané Esmeraldas. Tato oblast se nachází v blízkosti Tichého oceánu v nadmořských výškách 200–600 m, jedná se o tropický vlhký les. Společnost hospodaří zhruba na 6 000 ha plantáží, z toho je pouze 70 ha přirozeného lesa (el bosque natural), který je chráněný, přesto se v tomto lese těží. Těží se zde pouze dřeviny nad výčetní průměr 70 cm, které jsou dobře zpeněžitelné, a jejich dřevo je kvalitní. Na tamních plantážích se pěstují jak dřeviny domácí, tak introdukované: Cordia alliodora, Schizolobium parahybum, Terminalia ivorensis, Terminalia superba, Cordia aliodora, Gmelina arborea, Tabebuia dondell a mnoho dalších. Nutno zmínit, že se zde také nachází zkusné plochy, provozuje se agrolesnictví a semenné sady. Jednou z nejdůležitějších zdejších tropických dřevin je právě tzv. laurel (Cordia alliodora), který je v současné době předmětem intenzivního výzkumu zahrnujícího i rozsáhlé klonové výsadby, které jsou z velké části realizovány českou technologií Patrik. Z dalších dřevin nutno zmínit balsu (Ochroma lagopus) a teak (Tectona grandis).
V provincii Esmeraldas nenajdeme pouze plantáže hospodářských dřevin, ale nacházejí se tu také rozlehlé plantáže palmy africké, která je zde pěstována především kvůli oleji, jenž se z ní lisuje. Jak název palmy napovídá, není zde domácí dřevinou.
Vlhké a teplé podnebí v této části jižní Ameriky zajišťuje vhodné podmínky pro rychlý růst dřevin a především neustálý přísun dřevní hmoty, což je prvořadým a jediným důležitým aspektem pro tamní dřevařské firmy.
Acosa a Endesa
Acosa a Endesa jsou společnosti hospodařící v horském terénu And (oblast Cotopaxi), kolem 3100 m n. m. Každá ze jmenovaných společností má vlastní školku, kde si zajišťuje dostatečnou produkci stromků z vlastního sběru osiva. Tamní porosty, tvořené především různými druhy borovic a jejich hybridů, mají dostatečné množství šišek každý rok, a to již při nízkém věku. Semenáčky jsou ve školkách pěstovány ve speciálním substrátu, který
si společnost vyrábí sama (směs kůry a rozdrceného sopečného „štěrku“). Ve školce jsou maximálně osm měsíců (!), během této doby je plně vyvinutý jak kořenový systém, tak asimilační orgány. Ani jedna ze zde pěstovaných dřevin – Pinus radiata, Pinus patula, Pinus muricata a Eucalyptus spp., není původní. Eucalyptus je velice vitální dřevina, která může působit podobné problémy jako v našich zeměpisných šířkách trnovník akát, nicméně pro dřevařské využití je vyhledávaná především díky svému rychlému růstu (rychlejšímu než u borovic) a pevnému dřevu.
Doba obmýtí u horských borových plantáží je dvacet a méně let. Velikost holiny není dána ani nijak omezena. Nepůsobí zde žádné ekologické organizace ani zákonná omezení, takže vše je pouze na společnosti. Jediní, kdo si dělají nárok na pozemky současných plantáží, jsou zemědělci, kteří tuto půdu obhospodařovali před dřevařskými společnostmi. Bohužel jejich argumentace, a především finanční prostředky nejsou dostatečné.
Společnosti se zabývají výrobou překližek, laťovek a aglomerovaných materiálů. Největšími odběrateli jsou domácí trh, Kolumbie, Venezuela, Mexiko, Spojené státy a Kanada. Endesa udává svou roční výrobu na 2 000 000 m2 všech zmiňovaných materiálů.
Certifikace tropických vlhkých lesů
Již v roce 2000 společnosti Endesa a Botrosa požádaly o certifikaci FSC (Forest Stewardship Council). Odpověď pro ně vyzněla velmi nepříznivě – citace z oficiálního dopisu: „Domníváme se, že Vaše společnosti velkou měrou poškozují lesy a lesní společenstva v Ekvádoru, a proto poskytování příspěvků není v souladu s principy FSC; Vaše společnosti nedodržují ochranu lesa ani nároky lesních společenstev. Na druhou stranu, provádějí masivní těžbu, která vede k rozsáhlému poškození lesů. “ (Bonilla N., Ramos I., 2005).
Naopak na stránkách samotných firem můžete najít informace tohoto typu. „Staráme se o více než 50 000 ha přirozených lesů a 6 000 ha plantáží. Dbáme, aby veškeré používané technologie byly šetrné k půdě, vodám a všem lesním společenstvům.“ (Přitom v samotném Esmeraldas je jen plantáží 6 000 ha a pouze 70 ha přirozeného lesa.)
V současné době je certifikováno pouze 21 341 ha z celkové plochy 56 000 ha v majetku Endosy a Botrosy (údaj přímo od zaměstnanců Endesy).
Shrnutí
Lesnictví v Ekvádoru má svá úskalí a svá specifika. Řeší problémy, s kterými bychom se v našich podmínkách nesetkali. Zaměření je především ekonomického rázu, ovšem jsou zde patrné investice samotných firem do lesnického výzkumu. Pracovní síla je velmi levná a lehce nahraditelná. Tlak státních orgánů a ekologických organizací v Ekvádoru je téměř nulový, což zjednodušuje veškerá rozhodnutí a nakládání s tamními lesy.
Náš zájem nejen o lesnictví, ale celkově o Jižní Ameriku by měl být do budoucna vyšší. Jižní Amerika je kontinentem, kde je stále co objevovat, je to světadíl plný nepoznaných rostlinných a živočišných druhů, zajímavé historie a kultur. Nabízí se tu jistě místo pro spoustu našich odborníku, ať už z řad lesníků, tak jiných odvětví.
Autor:
Ing. Lenka Melicharová
FLD ČZU, katedra Pěstování lesů
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.