Tři trochu dobré zprávy
Petr Havel
V záplavě negativních zpráv po mnoho měsíců se hrnoucích na podnikatele v lesním hospodářství v ČR se v poslední době objevilo několik údajů, které skýtají alespoň částečné naděje do budoucnosti. A to jak ze zdrojů zahraničních, tak tuzemských.
Oživení stavebnictví
Zřejmě nejlepším signálem z poslední doby do budoucnosti jsou březnová data o oživení výstavby obytných domů v USA v lednu letošního roku o 22,2 % oproti prosinci loňského roku. Jde přitom o nejvyšší meziměsíční růst od roku 1990. Při této příležitosti je vhodné uvědomit si, jak vlastně začala krize v lesním hospodářství – problémy s hypotékami a následným poklesem stavebního průmyslu a poklesem počtu vydávaných stavebních povolení. To se minimálně v USA v současné době mění a jedinou otázkou je, za jak dlouho se tyto změny projeví u nás. Doufejme, že snad už na konci letošního roku. Přesto pro ilustraci pár čísel: V USA byla podle agentury AP oproti předpokládaným 450 000 bytovým jednotkám zahájena výstavba 583 000 obytných domů. Americká vláda kromě toho v únoru oznámila, že trh s bydlením podpoří částkou až 275 miliard amerických dolarů (USD) – zhruba 5,6 biliónu korun, z toho 75 miliard dolarů je určeno na podporu lidí, kteří mají největší problémy se splácením hypotéky. Opatření by mělo pomoci až deseti miliónům amerických domácností, kterým hrozí, že jim banka kvůli nesplácení hypotéky zabaví nemovitost a nechá je vystěhovat. Tak či tak jde o signál, který nutně vede k růstu zájmu o stavební materiály – a tedy i o dřevo. Nárůst odbytu by se pak měl projevit alespoň částečným oživením cen.
Střednědobé tendry
Pozitivní zprávou je také úsilí současného generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) a nalezení takového řešení, které by umožnilo korektním a zákonným způsobem vyvázat se ze současných nevhodných smluv na lesnické práce s lesnickými firmami. Myšlenka postavit změnu dosavadních smluv na vyčíslení škod na straně LČR i lesnických firem kvůli možnému přerušení péče o lesy je zřejmě docela dobrá, základním rizikem je ovšem metodika vyčíslování škod, která se nemusí někomu líbit. Pokud ale z takového konceptu nebudou chtít LČR vytěžit zbytečně velké finanční výhody, měli by podnikatelé v lesním hospodářství metodiku akceptovat a následně uzavřít nové smluvní vztahy na základě vícekriteriálních podmínek. K uvedené metodice výpočtu škod z omezení péče o lesy by zřejmě bylo také vhodné vypracovat analýzu, co by se stalo, pokud by nebyla zmiňovaná metodika využita a riziko vyplývající z objektivního neplnění smluv nadále pokračovalo. Podle všeho by mělo z takové analýzy vyplynout, že „nekonání“ by znamenalo nejen pro lesnické firmy, ale i pro LČR jako takové (tedy potažmo stát) a také z enviromentálního pohledu vyšší ztráty než žádoucí změna smluvních vztahů i se započtením ztrát a škod obou smluvních stran.
Příprava mysliveckého zákona
Do třetice jsou pozitivním signálem personální změny v odboru myslivosti na ministerstvu zemědělství, jejichž smyslem je především vnést čerstvý vítr do vnímání a následně vytváření koncepce tuzemské myslivosti, na jejíž podobě začalo ve spolupráci s nevládními zájmovými organizacemi včetně myslivců v posledních týdnech ministerstvo pracovat. Jde především o narovnání současných vztahů mezi vlastníky pozemků a nájemci honiteb a také o přístup k vyčíslení škod a důsledků poškození lesních porostů přemnoženou zvěří. Hlavním posláním této informace je ale především skutečnost, že na rozdíl od poslanecké kreativity, u níž není možné vyloučit rizika lobbistických zájmů skupin napojených na jednotlivé poslance, která byla iniciátorem současné podoby mysliveckého zákona, má tentokrát ministerstvo zemědělství ambici předložit novou podobu mysliveckého zákona samo. Bude to ale běh na minimálně středně dlouhou trať. Ministerstvo totiž nepočítá s předložením nové koncepce myslivosti a zákona ani letos, a zřejmě ani v příštím roce. Půjde tak zřejmě o legislativní iniciativu směrovanou do roku 2011, což je už ale téměř šibeniční termín, neboť v roce 2012 končí stávající desetileté nájemní smlouvy na honební pozemky. Přesto je potěšitelné, že se ledy kolem tuzemské myslivosti začínají hýbat. Teď jde o to, aby to bylo správným směrem.
Petr Havel, zemědělský a lesnický analytik spolupracovník Lesnické práce