Jak se bránit dopadům klimatické změny

Radomír Mrkva

Není pochyb o tom, že klimatická změna bude pro lesní hospodářství v budoucnu tím nejvýznamnějším limitujícím faktorem, jehož účinky mohou nabýt dramatických rozměrů. V LP 5/2009 byly zmíněny hlavní způsoby ohrožení včetně zvýšeného postižení dřevin kambiofágy a zejména kůrovci. Ty můžeme sice s větším či menším úspěchem omezovat, ale zásadní obrana bude nepochybně spočívat v prevenci, která musí být součástí adaptačního managementu. Podobně je tomu s ochranou lesa před suchem, extrémními výkyvy teplot a celkovou změnou klimatu. Při dosavadních úvahách se většinou prognózy i doporučení vztahovala na celé území ČR bez zohlednění toho, že dopady globální klimatické změny (GKZ) budou prostorově i časově diferencované a že by tomu měla odpovídat i obranná opatření.

Při navrhování adaptačních opatření se proto považuje za prvořadé, aby se území podle intenzity postižení nebo ohrožení semikvantitativně vymezila. Pro tato území by se pak měly formulovat soubory opatření. Ta jsou jednotlivě již nyní prosazována, také např. v NLP II. Jde o to, aby byly prioritně směrovány na zmírnění dopadů klimatické změny, dosažení větší tolerance lesa k suchu, teplotním extrémům a tím i zvýšení statické i ekologické stability lesa.

Mapování oblastí podle intenzity postižení
- Vymezení je možné dvojím způsobem:

- Území odstupňovaně ohrožená zejména suchem, ale i dalšími faktory počasí mohou být stanovena pomocí hodnocení chodu a změn meteorologických charakteristik (např. Langova dešťového faktoru, teplotně-srážkového faktoru, výskytu extrémních jevů apod.) nebo pomocí sofistikovaných klimatických modelů.
- Pro vymezení je možno ale také použít dřeviny coby fytoindikátory. Posloužit může dlouhodobé monitorování defoliace v rámci ICP Forests (jako vhodný fytoindikátor smrk a dub), které je legislativně upraveno vyhl. č. 55/1996 Sb. a vyhl. č. 78/1996 Sb. Defoliaci je ale třeba považovat za indikátor působení komplexu vlivů, nyní s dominancí extrémních výkyvů počasí, a ne pouze za důsledek imisního vlivu.

- Naznačený způsob dvojího hodnocení skýtá jedinečnou možnost verifikovat a pomocí korelační analýzy určit, do jaké míry je poškození lesa působeno extrémy počasí a jaký je např. antropický vliv. Tato možnost nebyla dosud ke škodě věci využita. Při interpretaci výsledků by bylo vhodné vzít v potaz přírodní lesní oblasti ČR jako trvalé přírodní rámce, které zohledňují nejen půdní a geomorfologické vlastnosti, ale i vliv makroklimatu. Výskyt lesních společenstev na tomto území determinuje svým způsobem i vitalitu dřevin.
- Stejně tak by se měla podle lesních oblastí hodnotit i dynamika vývoje defoliace (namísto dosud užívaného hodnocení podle území krajů).

Opatření v oblasti pěstování a zařízení lesa
Současná snaha o zvýšení ekologické stability lesa vesměs zahrnuje opatření, která je možno zároveň považovat za adaptační. S ohledem na GKZ je ale možno některé aspekty zdůraznit:
- Je třeba akceptovat, že úprava dřevinné skladby, nejčastěji ve prospěch stanovištně původních dřevin, není samospasitelná. Značný význam pro hospodaření s vodou patrně má i prostorová struktura porostu. Pro produkční lesy je možno doporučit i dřeviny vůči suchu tolerantní (např. douglasku tisolistou).
- Při pěstování lesa uplatnit co nejvíce přirozené evoluční adaptační procesy:

- dominantně využit přirozenou obnovu, tj. období, kdy může masivně proběhnout přirozený výběr odolných fenotypů. Při tomto výběru se zohlední také vliv mikrostanoviště;
- klást větší důraz na využití dosud přítomných plodných fenotypů autochtonních dřevin na původních stanovištích oproti současně preferovaným opatřením na uchování genofondu;
- využít takové hospodářské způsoby, které umožňují permanentní přirozenou obnovu pod porostem, a tudíž také proces adaptace (les maloplošně výběrný a příbuzné způsoby);
- omezit umělou obnovu na případy přeměn druhové skladby a navíc dbát na to, aby kořenové systémy sazenic nebyly deformovány a pak snadno ohroženy suchem;
- při výchově porostů maximálně respektovat přirozený výběr, zohledňující vitalitu jedinců i druhy dřevin;
- využít necílových druhů dřevin a keřů pro vytváření (uchování) lesního prostředí (mikroklima), konkurenčního prostředí a pro biologickou melioraci (v této souvislosti přehodnotit institut „cílových dřevin“, jejich striktní předpisování a v souvislosti s tím také pojetí „melioračních a zpevňujících dřevin“).

- Vyvíjet a zavádět metody hospodářské úpravy pro lesy věkově různorodé.
n Upravit dobu obmýtí s ohledem na přirozené fenotypické vlastnosti druhů a zátěž GKZ.
- Využít střední les a pařezinu, které mají přirozenou předlohu na extrémně vysýchavých stanovištích.

Opatření v oblasti mysliveckého hospodaření se spárkatou zvěří (absolutní priorita pro uplatnění adaptačního managementu)
- Početnost zvěře regulovat zásadně podle intenzity okusu, např. na průběžně sledovaných zkusných plochách.
- Na nejvíce ohrožených územích tolerovat pouze chov původních druhů a zrušit přikrmování.
- Použít všech zákonem povolených možností pro dosažení regulace početnosti a její vymáhání.

Opatření v oblasti ochrany lesa proti chorobám a škůdcům
- Zdokonalovat metody obrany zejména proti kůrovcům, lýkožroutu smrkovému a lýkožroutu severskému, kteří jsou při přemnožení schopni napadat i smrky relativně vitální. Jde např. o metody identifikace čerstvě kolonizovaných stromů a zdokonalení způsobů obrany, zvláště proti invaznímu druhu, lýkožroutu severskému. Využít narušení semiochemické komunikace v populacích,  kairomonů apod.
- Monitorovat výskyt a ohrožení invazními a zavlečenými patogeny a škůdci.

Výzkumná zadání
Přestože GKZ již nezpochybnitelně ohrožuje řadu sektorů lidské činnosti, z nichž lesnické hospodaření je přímo ukázkovým příkladem, soustředil se výzkum dosud převážně na vypracování studií možných dopadů a vcelku obecná doporučení. V grantových zadáních MZe, LČR a nakonec i MŽP nenalezneme cílené úkoly (mimo v předchozím čísle zmíněné Studie dopadů …), které by výše naznačené problémy řešily. Při formulování výzkumných zadání lze vycházet z diskutovaných opatření:

Oblast klimatologie
- Vyvinout modely, které by podrobněji než dosud hodnotily v konečném důsledku zásobení rostlin vodou, popřípadě zohlednily i další klimatické extrémy. Jedním z možných řešení je uplatnění modelu AVISO (Agrometeorologická výpočetní a informační soustava), který je operativním a režimovým způsobem provozován na ČHMÚ, pobočce Brno. Předlohou k jeho sestavení byl anglický model MORECS (The Meteorological Office Rainfall and Evaporation Calculation System) provozovaný v operativním chodu na území Britského souostroví. Jedním ze základních výstupů obou modelů je aktuální deficit půdní vody vyjádřený v mm, který charakterizuje množství vody v půdě, nedostávající se do polní vodní kapacity. Odvozenými charakteristikami je zásoba půdní vody v mm či v % využitelné vodní kapacity (VVK). Jako vypařující povrch se pro jednoduchost bere travní porost. Uvedený model AVISO, v modifikaci pro naše přírodní podmínky, byl aplikován pro celou řadu agrometeorologických charakteristik, především pro časoprostorovou analýzu vlhkostních poměrů ve svrchních vrstvách půdního horizontu.
- Aplikovat výše uvedený nebo jiný podobný model na les a saturaci lesních dřevin vodou. Vymezit potenciální oblasti postižení suchem, s ohledem na již zmíněné přírodní lesní oblasti.

Oblast monitoringu zdravotního stavu lesa
- Podrobně analyzovat výsledky dosud prováděného monitoringu ICP Forests s ohledem na přírodní lesní oblasti, popřípadě na oblasti vymezené podle klimatických parametrů. Zejména však statisticky vyhodnotit závislost zdravotního stavu lesa na výskytu epizod sucha a jiných extrémních jevů počasí, zjistit dlouhodobé trendy, popřípadě vztah k ročním nahodilým těžbám (bez započtení živelních škod).
- Vyvíjet komplexní metody hodnocení vi-tality lesa, např. s využitím ještě jiných habituálních změn, specifických symptomů projevů sucha apod.
- Studovat následky kvantifikované depoziční zátěže (pH, Al) na změny zdravotního stavu dřevin, defoliaci apod., a to v celém rozsahu přírodních podmínek, tj. nejen na horách.

Oblast fyziologie dřevin a pedologie
- Studovat okolnosti vzniku poškození dřevin suchem. Určit pasivní vodní sytostní deficit u jednotlivých druhů dřevin ve vztahu k symptomům sucha a k ohrožení dřevin patogeny a škůdci.
- Studovat vliv prostředí (půdní vláha, teplota, ozáření, koncentrace CO2) na interní adaptaci druhů dřevin a jejich ohrožení suchem.

Oblast pěstění a zařízení lesa
- Zabývat se bilancí vody a sledovat evapotranspiraci v různých typech lesa, odlišných svým druhovým složením a prostorovou strukturou a v oblastech s odlišnými vláhovými poměry.
- Specifikovat adaptační opatření ve vymezených územích (přírodních lesních oblastech), podle meteorologických modelů nebo monitoringu defoliace (či jejich syntézy). Stanovit způsob aplikace opatření do nižších plánovacích jednotek (rámcové směrnice, hospodářské soubory atd.).
- Korigovat termín „cílová dřevina a melio-račně-zpevňující dřevina“ s ohledem na oblasti ohrožení GKZ.

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Autor:
prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc.
Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF, MZLU
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor