Lecanosticta acicola nový patogen borovic v ČR

Jankovský Libor, Dvořák Miloň, Palovčíková Dagmar, Michal Tomšovský

Borovice náleží k dřevinám, které jsou citlivé na sypavky, způsobující opad jehlic. Vedle tradičních sypavek borovic skulinatce borového Lophodermium pinastri a skulinatce zhoubného L. seditiosum, případně sypavky Cyclaneusma minus, se od roku 2000 šíří na území ČR a dalších států střední a nyní i severní Evropy karanténní červená sypavka Dothistroma septospora. V roce 2007 byla na borovici blatce zjištěna nová karanténní choroba Lecanosticta acicola, hnědá sypavka borovice. V Evropě je tato choroba známa podstatně méně než velmi podobná červená sypavka.

Rozšíření hnědé sypavky
Hnědá sypavka Lecanosticta acicola (Thüm.) Syd. (teleomorfa Mycosphaerella dearnessii M. E. Barr) je původce sypavky borovic. Původce je uveden jako karanténní organismus pod synonymem Scirrhia acicola (Dearn.) Sigg. Je rozšířen ve Střední a Severní Americe, Asii a jižní Africe (EPPO 2005). V Evropě byla Lecanosticta acicola zaznamenána v Rakousku (Brandstetter et Cech 1999, 2003; Kirisits et Cech 2006), Francii (Chandalier et al 1994), Itálii (Porta et Capretti 2000), Německu (Butin et Richter 1983; Pehl 1995), Švýcarsku (Holdenrieder et Sieber 1995), Bulharsku (Holdenrieder et Sieber 1995). Ze států bývalé Jugoslávie je uváděna z Černohorského pobřeží mezi Budvou a Sutomore (Milanovič et Karadžič, ústní sdělení), v Chorvatsku je známa již z roku 1979 (Novak-Agbaba, Halambek 1997, EPPO 2007), v roce 2008 byla zjištěna rovněž ve Slovinsku (Jurč D., v tisku). V pobaltských státech byla nalezena v botanické zahradě v estonském Tallinu (Cech T. 2008, ústní sdělení) a na okrasné výsadbě borovice kleče v Litvě. Bohužel recentní údaje z oblasti Balkánu, odkud je uváděn mimo jiné první evropský nález z Bulharska z roku 1938, nejsou k dispozici. Nejasná je rovněž situace v Maďarsku. V roce 1999 směřovala právě z Maďarska do České republiky dodávka borovice černé Pinus nigra, která byla zachycena Státní rostlinolékařskou správou ČR (SRS ČR) a na které byla poprvé v ČR identifikována hnědá sypavka Lecanosticta acicola. Celá dodávka byla na základě mimořádného rostlinolékařského opatření SRS ČR zlikvidována.

Symptomy poškození
Hnědá sypavka působí silné defoliace borovic, kdy zůstávají pouze poslední ročníky jehlic. Ty mohou být již od pozdně letních měsíců z poloviny odumřelé. Choroba se nejvýrazněji projevuje na letošních jehlicích v letních měsících, kdy se na zelených jehlicích tvoří hnědé, žlutě lemované skvrny, jež se posléze rozšiřují v hnědé, žlutě lemované příčné pruhy. Jehlice v průběhu léta od konců odumírají, na odumřelých pletivech se posléze v místech předchozích skvrn tvoří acervuli, nadzvedávající pokožku jehlice. Acervulus hnědé sypavky je olivově zelený či hnědozelený oproti červenému či hnědočervenému zbarvení acervuli červené sypavky Dothistroma septospora. Rovněž červené proužky, resp. skvrny na jehlicích, typické pro červenou sypavku, nebyly pozorovány. Pohlavní stádium, tedy plodnice, ve kterých se tvoří askospory, nebyly v České republice a ani v Evropě dosud zaznamenány.
Pro přesné určení je nutné mikroskopické vyšetření vzorků, případně osekvenování DNA vzorku. Konidie jsou na rozdíl od bezbarvých hyalinních konidií červené sypavky subhyalinní, žlutohnědé až olivově hnědé, tlustostěnné, jemně zakřivené, s jednou až pěti přehrádkami, jemně zaškrcené, zaoblené, na opačném konci jemně uťaté, velké 3–5 µm x 21–44 µm.
Houba v kultuře vytváří na agarsladovém médiu pomalu rostoucí kolonie, který záhy stagnují v růstu, na povrchu jsou šedavé, vytváří se zde ložiska konidií, která jsou šedozelená až olivově zelená.

Hnědá sypavka v České republice
Lecanosticta acicola byla poprvé v České republice potvrzena 10. června 2007. Nález pochází z národní přírodní rezervace Červená blata v Jižních Čechách, LS Nové Hrady, revír Hrdlořezy, souřadnice N 48°51'37.06",
E 14°48'44.09". Choroba byla zjištěna pouze na borovici blatce Pinus rotundata. Identifikace byla potvrzena jak mikroskopickou analýzou, tak podle sekvence DNA.
Druhým potvrzeným nálezem je nález ze
7. srpna 2008 z národní přírodní rezervace Borkovická blata u Veselí nad Lužnicí. (souřadnice N 49°14'16.3", E 14°37'54.2"). Zde byla pozorována silná defoliace blatek Pinus rotundata ve věku 10–60 let uprostřed rezervace. Jako původce byla z odebraných vzorků jednoznačně určena hnědá sypavka.
Na borovicích lesních Pinus sylvestris, blatkách P. rotundata a jejich kříženci P. x digenea byla na obou lokalitách zjištěna rovněž červená sypavka Dothistroma septospora. Společný výskyt obou sypavek na jednom stromě prozatím potvrzen nebyl, přestože některé nálezy obou druhů pochází ze stromů v bezprostřední blízkosti. Za zmínku stojí také fakt, že obě sypavky byly zaznamenány pouze v rezervacích, v navazujících borových hospodářských lesích symptomy infekce prozatím zjištěny nebyly.
Nález nového karanténního organismu pro Českou republiku v národních přírodních rezervacích zcela vylučuje možnost použít klasické eradikační metody k odstranění infekce. Vůbec není jasný původ infekce uprostřed zvláště chráněných území, ve kterých se již po desetiletí nehospodaří a infikované dřeviny pochází výlučně z přirozené obnovy. Vysvětlení původu komplikuje fakt, že v okolních hospodářských lesích nebyla prozatím infekce zaznamenána. Choroba je považována do Evropy za zavlečenou. S ohledem na ne zcela jasný původ choroby, který je kladen nejčastěji do Střední Ameriky, není možno zcela vyloučit ani domácí původ choroby. Ten je však velmi nepravděpodobný. Na obou lokalitách byly infikované stromy zjištěny v okolí exponované naučné stezky, která je cílem mnoha zahraničních exkurzí. Zde se nabízí jako možný původce nákazy právě turistický ruch. Právě tento vliv jako příčina zavlečení choroby byl nejvíce diskutován na pracovním semináři DOTHI 2008 v září 2008, kde se setkali zástupci světových fytopatologických týmů, zaměřených na problematiku červené a hnědé sypavky.
Charakter obou českých lokalit je podobný nálezu Lecanosticta acicola v Bavorsku (Pehl 1995). Dřívější nálezy v Rakousku pochází z lokality Hollenstein (Brandstetter et Cech 1999, 2003), kdy byla hnědá sypavka zaznamenána v městských výsadbách na Pinus sylvestris a Pinus mugo, rovněž nález ze Švýcarska pochází z výsadeb na hřbitově z okolí Curychu z blatky (Holdenrieder et Sieber 1995). Naopak údaj z Itálie pochází z horských poloh z úbočí Alp, kde byl zaznamenán na Pinus mugo (La Porta et Capretti 2000). Z území bývalé Jugoslávie je uváděna z P. halepensis z pobřeží Černé Hory (Karadžič, S. Milanovic, ústní sdělení); ze stejné dřeviny je uváděn rovněž z Chorvatska (Novak-Agbaba, Halambek 1997).
Není vyloučeno, že hnědá sypavka je u nás více rozšířena a že byla dosud přehlížena. Infikované jehlice poměrně časně opadávají a symptomy infekce hnědou sypavkou jsou na infikovaných dřevinách méně nápadné. Podle posledních zkušeností napadá i starší stromy a plodnice se tvoří na opadlých jehlicích, i když se symptomy na živých stromech nevyvinuly.

Shrnutí poznatků
Přestože jde o nový patogen jehlic borovice v ČR, navíc s karanténním statusem, nelze tvrdit, že jde o nové ohrožení borovic v ČR. Hnědá sypavka má však v ČR vhodné podmínky pro své šíření a nelze vyloučit, že výskyt na území ČR je podstatně rozsáhlejší než dosud známé dva nálezy. Zároveň nelze ani tvrdit, že jde o chorobu nově zavlečenou, pouze nově zjištěnou. Zprávy o problematickém zdravotním stavu, provázeném zásadní defoliací blatky, pochází ze zmíněných lokalit již ze 70. a 80. let. Již v této době mohl hlavní původce unikat pozornosti, zvláště pokud se na rozdíl od ostatních sypavek hnědá sypavka projevuje především v pozdně letních a podzimních měsících. Další rozšíření a dopad hnědé sypavky na hospodaření v borových porostech v České republice je předmětem dalších šetření.

Poděkování: Výzkum byl podpořen projektem Minister-stva zemědělství NAZV QH81039.

Použitá literatura je k dispozici u autorů

Autoři:
doc. Dr. Ing. Libor Jankovský
Ing. Miloň Dvořák, Ph.D.
Ing. Dagmar Palovčíková
Doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta,
Ústav ochrany lesů a myslivosti
E–maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.