Napětí na 8. zasedání Fóra OSN o lesích
Na začátku května skončilo v New Yorku čtrnáctidenní zasedání Fóra OSN o lesích (UNFF-8). Jednání byla rozdělena do dvou pracovních skupin (PS I a PS II), první skupina se zabývala environmentálními tématy, druhá především financováním. Ta před sebou měla také nejtěžší úkol – rozhodnout o podobě finančního rámce, který by v budoucnu umožnil rozvojovým zemím snazší získávání finančních prostředků na trvale udržitelné hospodaření v lesích (TUH). Česká republika vyjednávala jménem Evropské unie v obou PS.
Jednání v PS II – střet protichůdných pozic
Otázka financování čehokoli je citlivá vždy, zvláště na mezinárodním fóru, jehož členy je přes 190 členských států OSN, a kde na sebe naráží zcela odlišné postoje dvou rozdílných skupin zemí.
Rozvojové země jako příjemci finanční pomoci, zastoupené zejména skupinou G 77 a Čínou (The Group of 77 – mezivládní seskupení rozvojových zemí pod OSN vzniklo v roce 1964, z původních 77 zakládajících zemí se uskupení rozrostlo na současných 130 a patří sem většina zemí Latinské Ameriky, Afriky a také Čína, která se obvykle v názvu uvádí zvlášť), tvrdě bojovaly o založení nového globálního lesnického fondu, který by jim měl zajistit stálý přísun financí na TUH.
Rozvinuté země zastupující většinou donory (jako EU, Švýcarsko, Norsko a uskupení JUSCANZ – Japonsko, USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland) však podporovaly nastartování tzv. „facilitativního procesu“ – neboli procesu směřujícího ke zjednodušení přístupu ke stávajícím zdrojům, ke zvýšení informovanosti o možnostech financování, k rozvoji národních lesnických programů jakožto strategických dokumentů určujících národní priority v lesnictví nebo k vytváření vhodného prostředí pro investice ze soukromého sektoru. To, že tyto země si politický mandát vyjednávat o globálním fondu na UNFF-8 vůbec nepřivezly, se pak vyjasnilo až v průběhu druhého týdne jednání.
Proč vlastně „globální fond ne“?
Rozvinuté země hájily svou pozici proti založení fondu několika argumenty, např. že do některých nově založených fondů neproudí ze strany donorů žádné finance, což by mohl být i tento případ. Japonsko a Norsko zase poukazovaly na to, že již nějakou dobu mají vyčleněny finanční prostředky na realizaci projektů souvisejících s TUH, ale ze strany rozvojových zemí o ně nikdo nežádá. Proto se zdá vhodnější myšlenka podpořit facilitativní proces, který by mj. zvýšil informovanost o stávajících zdrojích financí a usnadnil k nim přístup. Státy dále zdůrazňovaly, že vytvořením nového fondu by došlo pouze k další roztříštěnosti zdrojů, a také to, že pokud by donorské země začaly do nového fondu přispívat, mělo by to negativní dopad na množství finančních prostředků ve stávajících fondech, které jsou nějakým způsobem s financováním TUH spojeny. Dalším, a ne nezávažným argumentem, byla i současná ekonomická krize.
Snahy o dosažení konsenzu
Diskuse se nakonec točily kolem dvou zásadních otázek. Založit fond, nebo ne? A pokud ano, tak kdy? Státy se však nedohodly ani na jedné z těchto otázek. Na základě kompromisního návrhu předsedy PS II se nakonec domluvilo založení expertní skupiny, která by měla zhodnotit funkčnost nebo nefunkčnost případného facilitativního procesu a na základě toho Fóru doporučit založení nebo nezaložení fondu. Státy se však nedohodly na mandátu ani časovém plánu práce expertní skupiny. Podle G 77 a Číny mělo zhodnocení facilitativního procesu proběhnout a rozhodnutí o založení fondu padnout již za dva roky, na UNFF-9, druhá strana chtěla realizaci facilitativního procesu ponechat více času, ale byla ochotna ustoupit z roku 2015 (UNFF-11) na rok 2013 (UNFF-10).
Posledním pokusem o nalezení shody pak byl návrh předložený na samotný závěr Fóra po posledním celonočním jednání předsedou UNFF-8. Podle něj měla expertní skupina vytvořit nejprve předběžné zhodnocení pro UNFF-9 a závěrečnou zprávu, na jejímž základě by se rozhodlo o založení či nezaložení globálního fondu, připravit pro UNFF-10. Státy dostaly možnost návrh buď přijmout, nebo odmítnout bez dalšího vyjednávání. To byl nakonec důvod zablokování konsenzu ze strany USA, které po telefonické konzultaci s ústředím nedostaly povolení text bez dalších úprav přijmout.
Jednání v PS I – lesy v měnícím se životním prostředí
Výstupem UNFF-8 tak zůstává druhá rezoluce, z PS I, pokrývající tematiku lesů v měnícím se životním prostředí (lesy a klimatická změna, boj proti odlesňování a desertifikaci a ochrana biodiverzity), mezinárodní spolupráci v oblasti lesů a lesnictví, a také možnosti lokální a regionální spolupráce. Postoje v PS I sice nebyly zdaleka tolik vyhraněné jako v otázce financování, ale udržet pozici, kterou EU zastoupená českou delegací zastávala, bylo proti oponentům jako Brazílie, Kolumbie a africké země, ke kterým se často přidávaly USA, také obtížné. Nakonec se ale většinu pro EU důležitých odkazů podařilo do rezoluce promítnout – např. apel na využívání národních lesnických programů pro realizaci opatření směřujících k boji s klimatickou změnou, proti odlesňování, dezertifikaci a na podporu biodiverzity, důležitost spolupráce mezi všemi mezinárodními procesy a platformami, které se jakkoli dotýkají lesů a lesnictví, nebo výzvu pro provádění národních inventarizací lesů, které by měly pokrývat i údaje týkající se zdravotního stavu lesů, biodiverzity, lesních produktů nebo socioekonomických a kulturních aspektů. V preambuli textu zůstala zmíněna i rozhodnutí Komise OSN pro prevenci kriminality a trestní spravedlnost (CCPCJ), vztahující se k nelegálním těžbám dřeva.
Poselství lesnického sektoru
Přijatá rezoluce je poselstvím lesnického sektoru okolnímu světu a zvláště tzv. třem úmluvám z Ria (Úmluvě o biologické rozmanitosti – CBD, Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu – UNFCCC a Úmluvě o boji proti desertifikaci – UNCCD). To je aktuální zejména s ohledem na nadcházející 15. konferenci smluvních stran úmluvy o změně klimatu UNFCCC, která se bude konat letos v prosinci v Kodani, na níž se má dohodnout režim závazku zemí na snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, v němž by podle názoru mezinárodního lesnického sektoru měla být role TUH více akcentována. Poselství je aktuální také s ohledem na Mezinárodní rok biodiverzity (2010) a Mezinárodní rok lesů (2011) a propagovanou spolupráci všech možných procesů a platforem.
Poselství zdůrazňuje roli TUH, které pojímá lesy v plném rozsahu jejich funkcí a užitků a nezaměřuje se jednostranně pouze na některé užitky lesů, jako např. pouhý boj s klimatickou změnou, odlesňováním nebo jen podporu biodiverzity. Poselství také specifikuje konkrétní, již existující nástroje vhodné pro zavedení TUH v rozvojových zemích, jako jsou např. národní lesnické programy nebo procesy zabývající se hodnocením lesních zdrojů a stavu lesů pomocí určitých kritérií a indikátorů.
Hodnocení Evropské unie
Členské státy EU zhodnotily 8. zasedání UNFF na květnové pracovní skupině pro lesnictví v Bruselu. S výstupy z PS I – lesy v měnícím se životním prostředí – je EU víceméně spokojena, a to i přes to, že je text rezoluce tam, kde Fórum vyzývá členské státy Fóra nebo mezinárodní organizace k akci, oslabován „bezpečnostními vsuvkami“ jako např. „jen, kde je to přiměřené“, „jen, je-li vhodné“ nebo „v souladu s jejich mandáty“, které do textu probojovali zástupci rozvojových zemí. Tyto až právnické úpravy textu rezoluce ukazují na rozdíly mezi delegáty, kteří za jednotlivé skupiny zemí na Fóru vyjednávali. Zatímco rozvinuté země (včetně EU) většinou zastupovali lesničtí experti, za rozvojové země vyjednávali právníci a pracovníci stálých misí při OSN, kteří nejsou odborníky na jednotlivé problematiky, zato mají dlouholeté zkušenosti s vyjednáváním, což se ještě výrazněji projevilo v PS II. EU se shodla, že se mnohdy zbytečně snažili texty rezolucí neutralizovat, o což by např. lesničtí odborníci ze stejných zemí neusilovali. Jistotou jsou totiž vždy texty dokumentů, které byly UNFF nebo jinými platformami OSN už někdy v minulosti schváleny – ty se berou jako platné a použijí se v případě sporu o správné formulace textů. Nevýhodou ovšem je, že pokud se stále odkazuje na již použitá a odsouhlasená slovní spojení, text nové rezoluce nepřináší nic nového. To byl bohužel někdy případ i UNFF-8 – rozvojové země často odkazovaly na text právně nezávazného nástroje pro všechny typy lesů (non-legally binding instrument on all types of forests – NLBI), zásadního dokumentu Fóra schváleného na minulém UNFF.
Přesunuto na příště
Po schválení Ekonomickou a sociální komisí OSN (ECOSOC) nabude rezoluce odsouhlasená v PS I platnost. Původní text pro vyjednávání o financování TUH bude přesunut na příští zasedání Fóra (UNFF-9), které se bude konat začátkem roku 2011 s nosným tématem „Lesy pro lidi, obživu a boj s chudobou“.
Na reakci mezinárodního lesnického sektoru na ukončení 8. zasedání Fóra bez dosažení dohody ohledně financování, stejně jako na to, jak se výstupy z UNFF-8 promítnou do ostatních mezinárodních procesů a jaký vliv budou mít na rozhodování úmluv z Ria, prozatím nezbývá, než počkat.
Autoři: Ing. Zuzana Jankovská
Ing. Martin Rybecký
ÚHÚL
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: David Pešek