Problémy indexace cen dříví

Vladimír Veselý

V roce 2007 byly státním podnikem Lesy České republiky vyhlášeny a odsoutěženy tříleté tendry na lesnické činnosti. Tendry vznikly na základě Memoranda MZe a KLDS a byly rozděleny na dva typy. V prvním typu tendrů se soutěžily pouze zakázky na lesnické služby včetně výroby dříví na odvozním místě (OM), ve druhém typu kombinované zakázky na služby a prodej dříví u pně (P). Oba typy tendrů měly mít stejnou váhu (předpokládaný objem těžeb) a v průběhu jejich plnění se průběžně měly vyhodnocovat dosažené výsledky z hlediska Lesů ČR k tomu účelu sestavenou komisí.
Cílem tohoto příspěvku není hodnocení dopadů přijatého kompromisu na podnikatelské prostředí, trh lesnických služeb a trh s dřívím, ani hodnocení dopadů plošně uplatněného duálního systému na organizaci a řízení státního podniku a motivaci jeho zaměstnanců. Příspěvek se soustředí pouze na hodnocení zvoleného způsobu úpravy cen prodávaného dříví v zakázkách P.

Záměrem obou stran Memoranda bylo pomocí předem jasně definovaného systémového nástroje pružně aktualizovat nastavenou úroveň nákupních cen dříví na lokalitě P tak, aby odpovídala cenám v místě a čase obvyklým. To se však nestalo. Pokusme se zrekapitulovat důvody, proč tomu tak je.

Znění smluvního ustanovení
Na základě zmíněných dohod učiněných v rámci Memoranda byla do smluvní dokumentace, která se stala součástí otevřených zadávacích řízení soutěžených v průběhu třetího čtvrtletí roku 2007, zahrnuto následující ustanovení (Smlouva o provádění lesnických činností, Část III. Protiplnění, čl. VIII. Předmět protiplnění, odst. 2):
2. Kupní cena dříví v sortimentu Surový kmen stanovená přílohou Z8 Smlouvy (Ceník prodeje dříví (hroubí) na lokalitě „při pni“) je platná pro 1. čtvrtletí roku 2008. V následujících čtvrtletích bude kupní cena dříví v sortimentu Surový kmen čtvrtletně upravována zvlášť pro skupinu listnatých dřevin a zvlášť pro skupinu jehličnatých dřevin v závislosti na vývoji Indexu cen v lesnictví (surové dříví) vyhlašovaného čtvrtletně Českým statistickým úřadem celkem pro skupinu listnatých dřevin a celkem pro skupinu jehličnatých dřevin (dále jen „Index“) za podmínky, že změna Indexu pro příslušnou skupinu dřevin za dané kalendářní čtvrtletí ve srovnání vůči Indexu pro příslušnou skupinu dřevin za 4. čtvrtletí roku 2007 přesáhne 5 %. Pokud změna Indexu pro příslušnou skupinu dřevin za dané kalendářní čtvrtletí ve srovnání vůči Indexu pro příslušnou skupinu dřevin za 4. čtvrtletí roku 2007 přesáhne 5 %, bude kupní cena dříví v sortimentu Surový kmen stanovená přílohou Z8 Smlouvy (Ceník prodeje dříví (hroubí) na lokalitě „při pni“) pro příslušnou skupinu dřevin pro kalendářní čtvrtletí následující po kalendářním čtvrtletí, za něž změna Indexu pro příslušnou skupinu dřevin ve srovnání vůči Indexu pro příslušnou skupinu dřevin za 4. čtvrtletí roku 2007 přesáhla 5 %, s účinností od prvního dne takového kalendářního čtvrtletí změněna o procentní rozdíl mezi Indexem pro příslušnou skupinu dřevin za dané kalendářní čtvrtletí a Indexem pro příslušnou skupinu dřevin za 4. čtvrtletí roku 2007.
Pomiňme formální vady citovaného textu a předpokládejme, že panuje shoda nad termínem „Index cen“; ČSÚ totiž zveřejňuje v oddílu „Indexy cen v lesnictví (surové dříví) po cenové revizi“ celkem pět tabulek a dva grafy. Příslušný index je uváděn v tabulce s dovětkem „předchozí období = 100“. V následujících tabulkách jsou vytaženy příslušné indexy za rok 2008 a jejich přepočet na základnu IV. čtvrtletí 2007 pro aktualizaci cen dříví na P.

K čemu došlo
Nabídky do výběrových řízení byly připravovány ve třetím čtvrtletí roku 2007, kdy se již blížil konec zpracování kalamity po orkánu Kyrill a trh byl v očekávání nárůstu cen stlačených kalamitou. Statistika přes zřetelné signály přicházející obecné odbytové krize toto očekávání potvrdila 5,5% nárůstem cen v 1. čtvrtletí roku 2008, nicméně následovala další živelní rána v podobě orkánu Emma. Tento efekt ve skutečnosti ještě multiplikoval statisticky podchycený pád cen doprovázený existenčními problémy zpracovatelů zasažených krizí. Největší propad cen ve 2. čtvrtletí roku 2008 byl „vylepšen“ navýšením nákupních cen dříví na P podle smluvní indexace. Situace se nezlepšila, vlastníky lesa postihly další orkány Emma a Ivan a problematická situace kolem zakázek P pro obě strany kontraktů pokračuje dodnes.

Připomínky k výběru indexu
Při volbě nezávislého zdroje informací zřejmě nebyla reálná alternativa proti v té době oficiálně zveřejňovaným údajům ČSÚ. Jejich použití v sobě ovšem obsahuje některá úskalí.

Index cen neodráží reálný pokles zpeněžení dříví (tržeb)
Cenové indexy jsou vypočítávány na základě cen za výběrové soubory reprezentantů a výběrové zpravodajské jednotky agregací jednoduchých indexů cen reprezentantů do úhrnu pomocí výpočetního vzorce typu Laspeyres. Pro výpočet se používají váhy základního období, kterým byl rok 2005. Do výpočtu tak vstupují aktuálně vykázané ceny sortimentů, které jsou váženy stálými vahami (tržbami v roce 2005). Každý provozní praktik však ví, že dosažené zpeněžení (skutečně realizované tržby přepočtené na dodaný objem dříví) nezáleží jen na ceníkových cenách, ale rovněž na výsledku kvalitativních přejímek u odběratelů a vnitřní kvalitativní struktuře dodaných sortimentů. To je markantní u kulatinových sortimentů a podílu kvalit A/B, C, D, případně kategorie kůrovcového dříví z kalamitních těžeb.
Zjednodušeně řečeno, za stejný balík dříví utrží prodávající i při statisticky srovnatelných cenách významně méně v období převisu nabídky nad poptávkou než v obdobích, kdy je tomu naopak a kdy si může odběratele vybírat (třeba i kvůli dosahovaným výsledkům kvalitativních přejímek). Jinými slovy, index cen není stejný jako index zpeněžení. Index kromě toho zohledňuje pouze vývoj cen prodaného dříví a nezobrazuje skutečnost, že některé dřeviny a sortimenty se vývojem situace u tradičních odběratelů staly téměř neprodejnými (borovice, buk atd.).
Statistika v tomto případě odráží trendy změn, nikoliv však jejich skutečnou ekonomickou váhu.

Použité váhy pro tvorbu indexu
Pro výpočet cenového indexu se používají váhy základního období, které tvoří struktura tržeb v roce 2005. Nejde tedy o podíl sortimentů z hlediska fyzického objemu (kubických metrů), ale finančního objemu (tržeb z prodeje). Pro ilustraci jsou v tabulce 3 uvedeny použité pevné váhy přepočítané na zastoupení hlavních sortimentů u nejvýznam-nější dřeviny – smrku (v %).
Z hlediska průměrné sortimentace platné pro celou republiku je zastoupení reprezentované použitými pevnými vahami „velmi optimistické“. Přeceněnou váhu podílu kulatiny jakosti A/B a naopak podceněnou váhu vlákniny je možné dokumentovat rovněž na údajích od ČSÚ. Od 1. čtvrtletí 2009 vydává ČSÚ rovněž tabulku objemu dodávek sortimentů od nejvýznamnějších společností obchodujících se dřevem (vlastníci i nevlastníci). Zastoupení hlavních sortimentů u smrku je pro srovnání uvedeno v posledním sloupci tabulky č. 3. Rozdíly v obou klíčových sortimentních třídách jsou evidentní.
Použití stálých vah založených na objemech tržeb přináší větší citlivost na změny cen u dražších sortimentů (kvalitnější kulatina kvality A/B) a menší citlivost na méně kvalitní sortimenty (vlákniny).
Vývoj průměrného zpeněžení u konkrétní dřeviny lze dokumentovat na následujícím grafu. Jako reprezentativní dřevina byl vybrán smrk. První řada vznikla průměrem cen ČSÚ váženým stálými vahami používanými pro konstrukci cenového indexu. Druhá řada zpeněžení vznikla na základě stejných cen ČSÚ vážených zveřejněnou strukturou dodávek za 1. čtvrtletí 2009. Třetí řada je vývoj skutečného zpeněžení u soukromého subjektu s objemem prodávaného dříví v řádu stovek tis. m3 ročně. Kromě rozdílné úrovně základny pro indexaci je z grafu zřejmý i rozdíl mezi teoretickým průměrným zpeněžením a skuteč-ným zpeněžením vyvolaný změnou nabídky a poptávky na trhu.

Souhrnný index za kategorie dřevin
Systém indexace používá souhrnný index za jehličnaté dřeviny celkem a listnaté dřeviny celkem, což může způsobit určité problémy v případě většího propadu poptávky u konkrétní dřeviny. To platí zejména pro borovici, modřín či břízu. Použité váhy v kategoriích dřevin jsou uvedeny v tabulce 4.

Regionalita
Index cen dříví je použit plošně v rámci všech regionů stejně. Cenové změny související s ukončením činnosti regionálních i strategických zpracovatelů však nemají stejný efekt. ČSÚ vydává rovněž přehled průměrných cen sortimentů surového dříví podle krajů. Srovnání je provedeno v tabulce 5 na statistice I. a II. čtvrtletí, mezi kterými došlo k největšímu poklesu cen. Pokud se však podíváme na rozdělení cen do regionů, uvidíme, že údaje jsou značně rozkolísané a data jsou citlivější na nízký počet respondentů, kterých, jak uvádí ČSÚ, je celkem 19 pro jehličnaté a 18 pro listnaté sortimenty. Liberecký kraj vůbec respondenty nemá a údaje za Karlovarský kraj budí „určité rozpaky“.

Index zahrnuje pouze tuzemské dodávky
Výkaz Les 1-04, nad kterým je konstrukce indexu postavena, se vztahuje pouze k tuzemským dodávkám. To může zkreslit údaje některých respondentů v příhraničních oblastech, pro které je výhodnější dodávat významnou část dříví do zahraničí zejména z důvodů nižších dopravních nákladů, a současně vysvětlit některé „rozpačité“ údaje.

Lesy ČR samy o sobě jsou významným respondentem
Vzhledem k tomu, že respondenty statistického šetření, jehož výsledky jsou použity na smluvní indexaci, jsou výhradně vlastníci lesů, mezi kterými Lesy ČR hrají dominantní roli, je závislost statistického indexu na údajích vykázaných samotnými Lesy ČR zřejmá.

Připomínky ke způsobu indexace
Zatímco poznámky k vypovídací schopnosti zvoleného indexu jsou více či méně akademické, protože žádné jiné respektované údaje k dispozici prozatím nebyly k dispozici, výhrady k zvolenému indexačnímu mechanismu jsou zásadní.

Časový posun indexace
Indexace je uplatňována o čtvrtletí pozadu. To je mechanismus představitelný z hlediska dlouhodobější smlouvy, v kontextu vývoje v roce 2008 mohl mít pro některé subjekty s větším objemem zakázky fatální následky. Po potvrzení očekávání mírného růstu v 1. čtvrtletí 2008 (+5,5 %) přišel prudký pád ve 2. čtvrtletí (-18,2 %). Ceny dříví na P však dle smluvní indexace stoupaly. Efekt spolu s chybou v použití indexu cen na OM pro ceny na P je vidět v tabulce 6.

Indexace založená na neznámé základně
Tento problém je ještě závažnější než kvartální posun indexace. Smluvní základna pro indexaci se totiž odvíjí od úrovně, která je v době podávání nabídek neznámá. Cenové nabídky vznikaly v průběhu prázdnin 2007 a odevzdávaly se počátkem září, tedy v době, kdy ještě nebyla známa statistika za 3. čtvrtletí a nebyly dosud uzavřeny smlouvy na dodávky dříví pro 4. čtvrtletí. Základna pro indexaci však byla postavená na úrovni cen 4. čtvrtletí.

Použitá konstrukce indexace cen dříví na P pomocí indexu cen na OM je zatížena chybou
Index cen ČSÚ vychází ze statistického výkazu Ceny Les 1-04 a vztahuje s k dosaženým realizačním cenám na lokalitě „OM“. Je ovšem aplikován na ceníky dříví na lokalitě P. Pokud se však chceme dopracovat k cenám dříví na P (CDP), musíme od ceny na OM (CDOM) odečíst nutné náklady na výrobu dříví na OM (NVDOM), tzn. kromě ceny těžby (řezu), která v cenách dříví „u pně“ obsažená není, se jedná zejména o přibližování a manipulaci. Platí vztah:

CDP = CDOM - NVDOM

Při indexaci se staré ceny na P (CDP1) násobí indexem vztaženým k cenám na OM (IOM). Nová cena dříví na P (CDP2) tak vznikne podle vztahu:

CDP2 = IOM * CDP1 =
IOM * (CDOM - NVDOM) =
IOM * CDOM - IOM * NVDOM

Z výrazu je zřejmé, že použitou indexací se dostaneme k ceně, která bude rozdílem správně indexované ceny dříví na OM a nesprávně indexovaných nákladů na výrobu na OM. Index vývoje cen dříví na OM totiž není stejný jako index vývoje nákladů na výrobu dříví. Z nákladového hlediska se do něj promítají zejména vývoj mzdových nákladů, cen nafty a amortizace prostředků vyjádřená např. cenami leasingu těžebních technologií. ČSÚ specializovaný index pro tuto oblast nesleduje. Předpokládejme, že za rok 2008 oproti 4. čtvrtletí 2007 nedošlo v oblasti nákladů na lesní výrobu k nějak dramatickému vývoji (nákladové ceny rozhodně neklesaly, průměrná cena nafty za IV. Q 2007 je 30,84 Kč/l, průměrná cena za rok 2008 je 31,74 Kč/l; mzdy rostly tempem převyšují-cím inflaci – index nominální mzdy v podnikatelské sféře za IV. Q 2008 oproti IV. 2007 je 108,6; průměrný index cen finančního leasingu za IV. Q 2008 oproti IV. Q 2007 je 103,6). Náklady tak pro zjednodušení budeme považovat za konstantní. Chyba indexace (+ ve prospěch kontraktorů, - v neprospěch) je zřejmá z tabulky 6.
Při započítání skutečného nárůstu nákladů se chyba ještě zvýší.
Z uvedeného je zřejmé, že způsob použití indexace pro úpravu cen dříví na P je chybný.

Deformace vztahů mezi ceníkovými položkami
Nabídkové ceny dříví na P v hmotnatostních kategoriích se liší nejenom v závislosti na zpeněžení vyrobených sortimentů, ale i v závislosti na nákladech na jejich výrobu 1 m3. Chyba indexace se zvětšuje s rostoucími náklady na výrobu. Ceny v nižších hmotnatostech jsou tak zkresleny ještě výrazněji než ceny ve vyšších hmotnatostech.

Jak dál
Uvedené argumenty proti zvolenému systému aktualizace neznamenají, že tento systém není možné zlepšit nebo že indexace cen ve vztahu k dříví nemůže fungovat. Zřejmě může. Jen je nezbytné využít všech poznatků a zkušeností se současným systémem a alespoň z části eliminovat naznačené nedostatky.
Ambicí příspěvku není navrhnout komplexní řešení, které by okamžitě nahradilo současný používaný systém indexace. Vzhledem ke zmíněným připomínkám se však nabízejí následující konkrétní náměty:
- Vedle cenového indexu zavést index zpeněžení na základě údajů poskytovaných ČSÚ od 1. Q 2009; výsledný index by byl stanoven váženým průměrem obou indexů.
- Zvážit samostatnou aplikaci indexace pro borovici, příp. modřín či kategorii měkkých listnáčů (dle břízy). To však má smysl pouze tam, kde tyto dřeviny tvoří významný podíl zakázky a jsou vyčleněny do samostatné skupiny dřevin.
- Zohlednění regionality a zahraničních dodávek nejsou navrhovány. Tyto pokusy mohly vést k dalším anomáliím.
- Eliminace časového posunu indexace dle připomínky je představitelná a jde spíše o právní a daňový problém, který by mohl být řešitelný. Je jen nutné zvážit všechna pro a proti z hlediska, že by se mělo jednat skutečně o víceletý smluvní vztah. Pokud se podaří uspokojivě eliminovat problém, že je indexace založená na neznámé základně, lze zachovat současný princip posunu indexace.
- Připomínka k založení indexace na neznámé základně by se skutečně řešit měla. Například tak, že základna pro indexaci se bude vztahovat k poslednímu známému statistickému období (čtvrtletí) v době podávání nabídek a k datu zahájení smluvního plnění proběhne první indexace.
- Zvážit použití kalkulačního modelu, který bude zjednodušeně pracovat s modelovou sortimentací navázanou na statistiku a mode-lovými náklady na výrobu. Tím by bylo možné eliminovat závažné výhrady ke konstrukci indexace a deformaci vztahů mezi ceníkovými položkami.

Shrnutí
Je zřejmé, že zvolený způsob indexace neplní uspokojivě záměr, kvůli kterému byl do smluvního vztahu zakomponován. Evidentní chyba v systému aktualizace cen dříví
je umocněna kritickou situací na trhu a kontextem celosvětové hospodářské krize. Propad cen na trhu není adekvátně promítnut do ceníků dříví na P, což komplikuje plnění závazků z těchto smluv.
Vůči smluvním partnerům Lesů ČR je v současnosti systém nastaven nevýhodně. Ale v případě nárůstu cen v roce 2008 by tomu bylo naopak. Lze si představit a modelově připravit systém, který by mohl být korektnější, tzn. systém, který umožní adekvátně reagovat na pokles i růst cen sortimentů dříví na trhu a promítat jej do ceníků dříví na P. Při jeho přípravě však je nutné mít na zřeteli tři zásady:
- Systém musí být navržen neutrálně z pohledu prodávajícího i kupujícího. Každá spekulace na získání zdánlivé momentální výhody se může obrátit proti tomu, kdo domnělou výhodu dočasně získává.
- Žádná sebelepší indexace nedokáže napravit nerealisticky navržené ceny v zadávacím řízení.
- Absolutně spravedlivý systém neexistuje.

Autor:
RNDr. Vladimír Veselý
LESS, a.s.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.