Úvodník 7/2009
v květnu opět po dvou letech vyšel Seznam registrovaných přípravků na ochranu lesa. Jaký je ale dnes na používání pesticidů názor? Ve všech oblastech se jejich použití neustále omezuje, kritéria pro jejich registraci se zpřísňují.
Je nutné se jejich použití obávat? Současným trendem EU je neustálé zvyšování ochrany zdraví a životního prostředí. Účinné látky pesticidů jsou podrobovány stále přísnějším zkouškám. V roce 1993 bylo na evropském trhu celkem 983 účinných látek. Během revizního programu jich bylo z tohoto množství znovu schváleno pouze 232. V lednu tohoto roku byla také v Evropském parlamentu schválena nová Směrnice o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (nahrazující Směrnici 91/414EEC) a Nařízení o přípravcích na ochranu rostlin. Přijetí těchto dokumentů bude vyžadovat postupné změny v legislativě jednotlivých členských států. Dopady těchto změn na aplikaci pesticidů v lesním hospodářství (ale i v jiných oborech) se projeví v mnoha oblastech. Jedním z významných důsledků bude zákaz leteckých aplikací přípravků na ochranu rostlin (s možností udělení výjimky v odůvodněných případech – pokud neexistují žádné jiné přijatelné alternativy nebo jsou zřejmé výhody ve srovnání s pozemní aplikací při hodnocení dopadů na lidské zdraví a životní prostředí), protože při aplikaci tímto způsobem se nedá vyloučit zasažení vodních zdrojů nebo jiných necílových objektů. Také se zvyšují i nároky na aplikační techniku (např. nízkoúletová zařízení), což umožňuje méně rizikové a šetrnější používání pesticidů. Členské státy EU mají dále zajistit minimalizaci nebo zákaz použití pesticidů v určitých oblastech. Kde konkrétně? V parcích, veřejných zahradách, na sportovištích, rekreačních plochách, školních pozemcích, dětských hřištích a v těsné blízkosti zdravotnických zařízení.
Občas mě udivuje, jak je brojeno proti používání pesticidů v lesích. Uvědomují si ale „ekologické“ a jiné skupiny občanů, kterým vadí např. chemická asanace kůrovcového dříví nebo použití herbicidů proti buřeni, kolik chemikálií se ročně použije např. v zemědělství, při ošetřování plodin, které vstupují přímo do potravního řetězce? Většinou asi nežijí ze zásob vypěstovaných na své vlastní „biozahradě“ (i když i tam většinou svou úrodu chrání různými pesticidy). Zatímco v zemědělství se používají pesticidy na stejných plochách prakticky každoročně
(a v podstatě to nikomu nevadí), v lesním hospodářství je velmi málo pravděpodobné, že by došlo k ošetření stejné plochy v průběhu obmýtí více než jednou (a vadí to mnoha „ekologistům“).
Je samozřejmě dobré bojovat proti škůdcům nebo buřeni biologickou cestou, ale tento boj v mnoha případech není možný, a když jako alternativa existuje, není často dostatečně efektivní. Pokud chceme provádět účinná opatření, musíme občas po chemii sáhnout. Není ale potřeba z toho dělat ekologickou tragédii. Pokud dodržíme veškerá bezpečnostní opatření, použijeme schválené prostředky dle návodu na etiketě, pak je riziko poškození životního prostředí minimální. Budeme-li se chránit předepsanými ochrannými pomůckami, nemělo by dojít ani k ohrožení našeho zdraví a můžeme s nimi bez obav pracovat.
Je tedy východiskem totální ústup od používání pesticidů? Domnívám se, že tudy v současné době cesta nevede. Racionální používání pesticidů v ochraně lesa je v mnoha případech stále velmi efektivní a z pohledu ochrany životního prostředí ne rizikové. Stávající systém registrace, vyžadující stále podrobněji i údaje o rozkladu přípravků a vlastnostech jejich metabolitů, je garancí relativní bezpečnosti jejich používání. I integrovaná ochrana lesa stále umožňuje aplikaci pesticidů. Je třeba pesticidy v ochraně lesa používat na základě hlubokých a komplexních znalostí, takže je nutné se s nimi důkladně seznámit a v souladu s těmito znalostmi je využívat, a ne se jim a priori vyhýbat, „nechtít s nimi mít nic společného“ a při jejich případném nuceném použití je aplikovat nevhodně.
Marie Geráková, VÚLHM, v.v.i