Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 7/09

Úvodník 7/2009

Vážení čtenáři,
v květnu opět po dvou letech vyšel Seznam registrovaných přípravků na ochranu lesa. Jaký je ale dnes na používání pesticidů názor? Ve všech oblastech se jejich použití neustále omezuje, kritéria pro jejich registraci se zpřísňují.

Editorial 7/2009

Vážení čtenáři,
vítám Vás nad stránkami letní Lesnické práce.
Termíny jako krize a její dopady, protikrizová opatření, státní pomoc a další hesla spojená s poměrně razantním zpomalením ekonomik vyspělého světa slyšíme z různých stran několikrát denně. V zásadě lze ale v krizi vidět i pozitivní dopady. Firmy se snaží optimalizovat a racionalizovat procesy fungování, hledají nové příležitosti a vytvářejí nové strategie.

ICP Forests – výsledky sledování v České republice v roce 2008

Petr Fabiánek, Kateřina Hellebrandová

Prudké zhoršování zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku osmdesátých let jako následku výrazného škodlivého účinku znečištění ovzduší vyvolalo snahy důsledně a koordinovaně monitorovat stav lesů na evropské úrovni. Mezinárodní kooperativní program Evropské hospodářské komise při OSN – International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests – zkráceně označovaný jako ICP Forests, představuje jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly lesních ekosystémů.

Vroubenka americká - nový škůdce jehličnatého osiva

Jakub Beránek

Vroubenka americká je severoamerická ploštice, která byla koncem minulého století zavlečena na evropský kontinent. Na území ČR byla poprvé nalezena v roce 2006. Od té doby byla již zjištěna na mnohých lokalitách, především střední a jižní Moravy. Nymfy a dospělci sají na generativních orgánech více než 40 druhů jehličnatých dřevin a ve své domovině způsobují významné ztráty na osivu douglasek a borovic. Smyslem tohoto článku je seznámit lesnickou veřejnost s tímto introdukovaným druhem a od čtenářů tak případně získat přehled o jeho současném výskytu i v lesních porostech.

Výskyt druhov rodu Armillaria v chradnúcich smrečinách Kysúc

Valéria Longauerová, Roman Leontovyč, Michal Tomšovsky, Diana Krajmerová

V dôsledku synergického pôsobenia komplexu škodlivých činiteľov a prebiehajúcej klimatickej zmeny dochádza v Západných Beskydách k rozsiahlemu hynutiu smrečín. Nadobúda plošný charakter a postihuje všetky ich vekové kategórie. V porastoch dochádza k viditeľnému chradnutiu, ktoré sa prejavuje žltnutím ihličia, neskôr stratou prírastku a napokon presychaním korún. Na základe dlhodobejších pozorovaní je zrejmé, že na tomto type chradnutia sa významnou mierou podieľajú aj parazitické huby. Na ihličnatých drevinách, hlavne smreku, sú významnými parazitmi podpňovky Armillaria sp. a z nich najmä Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink. Hlavné nebezpečenstvo predstavuje pre smrek na kyslých stanovištiach, kde sa stáva silným parazitom.

Stav revitalizácie vetrom poškodeného územia vo Vysokých Tatrách

Vladimír Šebeň

Informácie o vzniku, príčinách a následkoch veternej kalamity, ktorá výrazne zmenila ráz krajiny v oblasti Vysokých Tatier, sú čitateľom Lesnické práce dostatočne známe. Prezentovali sa v niekoľkých príspevkoch v predchádzajúcich ročníkoch. Pre optimalizáciu procesu revitalizácie je nevyhnutné poznať údaje o stave a vývoji územia. Či už o prirodzenom vývoji, alebo o vplyve človekom manažovaných opatrení. Zistiť takéto informácie aktuálne, objektívne a presne je veľmi náročné. Pri tvorbe Projektu revitalizácie lesných ekosystémov na území Vysokých Tatier sa počítalo so založením systému zameraného na monitoring vývoja stavu lesa. Monitorovaciu sieť na zistenie stavu cez výberové monitorovacie plochy založili v rokoch 2007–2008 pracovníci Národného lesníckeho centra vo Zvolene.

Přestavby smrkových monokultur v pahorkatinách

Jan Kozel

Existence klimatické změny bez ohledu na to, co je její příčinou, a její dopady na lesní ekosystémy jsou stále pravděpodobnější. Jedním z oficiálně deklarovaných adaptačních opatření je zvyšování druhové, genové a věkové pestrosti lesů. Naléhavost těchto kroků, které jsou v souladu s principy Pro Silva, je v ČR zřetelná především v oblasti pahorkatin, kde se nejvíce projeví kontrast přímých dopadů změny podnebí a nepřirozené druhové skladby lesů. Proto uspořádala Pro Silva Bohemica, pobočka ČLS, ve spolupráci s Katedrou pěstování lesů FLD ČZU v Praze na půdě ŠLP v Kostelci nad Černými lesy ve dnech 28.–29. dubna 2009 seminář s exkurzí na téma „Přestavby smrkových monokultur v pahorkatinách“.

Limity zastoupení smrku v hospodářských lesích pahorkatin

Petr Kantor, Václav Hurt

Usnesením vlády České republiky č. 1221 ze dne 1. října 2008 byl přijat Národní lesnický program II. Jeho strategickou prioritou je obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření. Nezastupitelným posláním programu je dále rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa i udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů. Tyto priority jsou zejména v chlumních oblastech ovlivněny, resp. ohroženy současnou antropickou zátěží i nejistotou vývoje klimatu v příštích decenniích. Diskutovaná je zde zejména otázka zastoupení naší nejrozšířenější a hospodářsky nejvýznamnější dřeviny – smrku.

Přírodě blízké způsoby pěstování lesů

Význam pro stabilitu, produkční a mimoprodukční funkce

Jiří Remeš

Přírodě blízké způsoby hospodaření v lese se v posledních desetiletích dostaly opět do centra pozornosti lesnické veřejnosti. Jejich aktuálnost vyplývá z celkového stavu lesů i z posunu celospolečenské poptávky (nízká ekologická stabilita a časté kalamity monokulturních stejnověkých lesů, zvyšující se důraz na mimoprodukční funkce lesů, aktuální nebo očekávaný pokles ekonomické efektivnosti lesní výroby atd.). Uplatnění principů přírodě blízkého pěstování lesů v kulturních stejnověkých porostech vede k jejich postupné přestavbě. Tento problém se ovšem netýká pouze České republiky. Trend přestaveb monokulturních lesních porostů na porosty více strukturně a druhově diverzifikované se stal důležitým tématem lesního hospodářství i v jiných státech Evropy a také například v Severní Americe.

Hašení lesních požárů pomocí vrtulníku

Česká republika provozuje několik složek záchranných systémů, přičemž většina z nich dosahuje špičkové evropské úrovně. Výjimkou není ani Letecká služba Policie České republiky (LS PČR) se stanovišti v Praze a Brně. Ta disponuje 3 vrtulníky, vybavenými speciálním aplikačním zařízením pro hašení požárů – Bambi vakem – a přináší tím významnou pomoc při likvidaci požárů i pro majitele lesů.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.