Vroubenka americká - nový škůdce jehličnatého osiva
Jakub Beránek
Vroubenka americká je severoamerická ploštice, která byla koncem minulého století zavlečena na evropský kontinent. Na území ČR byla poprvé nalezena v roce 2006. Od té doby byla již zjištěna na mnohých lokalitách, především střední a jižní Moravy. Nymfy a dospělci sají na generativních orgánech více než 40 druhů jehličnatých dřevin a ve své domovině způsobují významné ztráty na osivu douglasek a borovic. Smyslem tohoto článku je seznámit lesnickou veřejnost s tímto introdukovaným druhem a od čtenářů tak případně získat přehled o jeho současném výskytu i v lesních porostech.
Popis druhu
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis Heidemann, 1910) je nápadná, téměř 2 cm velká, červenohnědě zbarvená ploštice (viz obr. 1A). Na polokrovkách má nápadné bílé, klikaté, příčné linie ve tvaru písmene „W“ (viz obr. 1B). Hřbetní strana zadečku je žlutá nebo světle oranžová s pěti příčnými černými pásy patrnými po roztažení křídel. Charakteristickým znakem (pro všechny vroubenky) jsou listovitě rozšířené holeně zadních nohou (viz obr. 1C) – jak napovídá jeden z anglických názvů tohoto druhu „leaf-footed pine seed bug“. Dalším typickým znakem jsou silné ostny zadních stehen (viz obr. 1D). Nymfy jsou zprvu zeleno-oranžové (viz obr. 2A) až hnědooranžové (viz obr. 2B) a teprve v průběhu vývoje získávají charakteristické červenohnědé zbarvení (viz obr. 2C).
Ekologie druhu a hostitelské spektrum
L. occidentalis má jednu generaci v roce. Přezimují imaga, která na jaře nalétávají na jehličnaté dřeviny, kde sají na květech, zelených šiškách a vyvíjejících se semenech. Vlastní existenci stromů však neohrožují. Samičky kladou vajíčka v řádcích na jehlice. Vylíhnuvší se nymfy sají na jemných šupinách vyvíjejících se šišek, případně na jehlicích. Po pěti instarech se nymfy svlékají v dospělce nové generace, kteří do pozdního léta či brzkého podzimu sají na dozrávajících šiškách a semenech. Na podzim vyhledávají dospělci vhodná místa k přezimování, přičemž se často sdružují do agregací čítajících desítky až stovky jedinců. Přezimují v různých suchých úkrytech jako v hnízdech ptáků či hlodavců, pod odchlíplou kůrou apod. Za tímto účelem často vnikají do lidských obydlí.
V USA a jižní Kanadě představuje vroubenka americká poměrně významného škůdce semenných porostů jehličnatých dřevin. V přirozených podmínkách může zničit 50–80 % jehličnatého osiva. Napadá přes 40 druhů zejm. jehličnatých dřevin.
Jde především o douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) a různé druhy borovic, např. b. vejmutovku (Pinus strobus), b. těžkou (P. ponderosa), b. lesní
(P. sylvestris), b. černou (P. nigra), b. smolnou (P. resinosa), b. kleč (P. mugo), b. pokroucenou (Pinus contorta) aj., ale také o jedle (Abies spp.), smrky (Picea spp.) či cedry (Cedrus spp.), nebo dokonce pistácii (Pistacia vera) či citrusy (Citrus spp.).
Původní areál druhu a postup šíření
Původní oblastí výskytu je západní pobřeží Severní Ameriky od Mexika na jihu po Britskou Kolumbii na severu. Poprvé byla vroubenka americká popsána v roce 1910 v Kalifornii. Od 2. poloviny minulého století se však značně rozšířila. V 60. letech byla pozorována od Kalifornie přes Arizonu, Nové Mexiko, Texas a severovýchodně až po Iowu. V 70. letech byla zjištěna ve státech Wisconsin a Illinois, v 80. letech se již vyskytovala v Minnesotě, Michiganu a v kanadském Ontariu a začátkem let 90. dosáhla svým výskytem k východnímu pobřeží Spojených států. Následně byla zavlečena do Evropy, kde byla poprvé zjištěna v roce 1999 v severní Itálii. Tento nález byl následován rychlým šířením druhu po Itálii a dalších evropských zemích. V roce 2002 byla nalezena ve Švýcarsku, v roce 2003 ve Slovinsku a Španělsku, v roce 2004 v Chorvatsku a Maďarsku, v roce 2005 v Rakousku, v roce 2006 ve Francii, Německu, České republice a Srbsku, v roce 2007 na Slovensku, v Polsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemsku a v roce 2008 v Černé Hoře.
Na našem území byla vroubenka americká poprvé nalezena v říjnu 2006 v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V roce 2007 již byla v arboretu MZLU v Brně nalezena celá reprodukce schopná populace (několik desítek jedinců všech vývojových stadií). V témže a dalším roce následovaly nálezy i z jiných čtvrtí města Brna a z několika měst a obcí. Aktuálně zjištěný výskyt na našem území v rámci jednotlivých okresů zachycuje obr. 3.
Možnosti škod
Vzhledem ke geografické poloze střední Evropy, jejíž zeměpisné šířky se překrývají s původním areálem druhu, nelze evropský výskyt vroubenky americké brát na lehkou váhu. I když prozatím nejsou z ČR ani Evropy známy žádné případy škod, populační nárůst tohoto druhu v některých lokalitách začíná být alarmující. Např. zatímco na podzim 2007 byly v arboretu MZLU v Brně po podrobném průzkumu zjištěny jen necelé tři desítky jedinců, během podzimu 2008 jich bylo pozorováno již několik set.
Většina dosavadních nálezů vroubenky pochází z bytů, kanceláří či stěn budov, kde se jedinci shromažďovali k přezimování. Na podzim roku 2008 nedaleko Hodonína a v lednu 2009 u Náměště nad Oslavou však byly hlášeny první nálezy i z lesních porostů. Vzhledem k tomu, že tento druh velmi dobře létá a poměrně rychle se aktivně šíří, mohla
by jeho aklimatizace vést ke škodám a následnému snižování výnosu osiva v uznaných porostech borovice lesní, příp. douglasky. V kombinaci s opakujícími se dlouhými teplými a suchými podzimy, které v poslední době komplikují plné dozrávání šišek, by mohla mít vroubenka negativní vliv i na přirozenou obnovu borovice.
Vroubenka americká však nemusí působit škody pouze na dřevinách. Díky tomu, že se před zimou často stěhuje do lidských obydlí, může být při soustředění většího množství jedinců nepříjemná i z hygienického hlediska. Např. v roce 1993 byla hlášena silná invaze vroubenek z továrny na výbušniny v Britské Kolumbii, kde přivolaný entomolog zjistil okolo 2 000 jedinců. Pracovníci továrny však tvrdili, že toto množství ploštic je již „zvládnutelné“ v porovnání s jejich počtem o dva týdny dříve. V Severní Americe byla rovnež zaznamenána poškození pružných polyetylenových hadic vodovodních a odpadních instalací v budovách. Přezimující vroubenky probodávaly hadice svými sosáky a způsobovaly tak jejich prosakování.
Vroubenka americká je ve své domovině považována za poměrně významného škůdce semenných porostů borovic a douglasky. Prozatím zjištěné výskyty na našem území dokazují, že se tento druh v našich podmínkách úspěšně aklimatizuje a šíří. Zda se mu ale podaří aklimatizovat a úspěšně přezimovat v lesních porostech stejně dobře jako v intravilánech měst a obcí a zda v budoucnu ohrozí některé semenné porosty či přirozenou obnovu, zůstává zatím otázkou. Vzhledem k tomu, že za současné situace představuje vroubenka americká potenciálního škůdce, jsou všechny její ohlášené výskyty evidovány.
Případné nálezy, nejlépe i s dokumentační fotografií, budou vítány na e-mailové adrese autora.
Autor:
Ing. Jakub Beránek, Ph.D.
Státní rostlinolékařská správa
Sekce ochrany proti škodlivým organismům
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor