ZNÁME (ZNÁMÉ) ŘEŠENÍ PRO ČESKÉ LESNICTVÍ?
Petr Balej
Více než 5 let trvá „krize“ ve vztazích mezi Lesy ČR a dodavateli lesnických služeb. V posledních dvou letech k tomu přistupuje celosvětová krize, kterou významně pociťují jak lesníci, tak zpracovatelé dříví. V této situaci vyvstává řada otázek. Vybrali jsme podle našeho názoru dvě, které jsou základem jakéhokoli řešení.
V širším pojetí se první otázka týká kompetence: „Kdo má situaci řešit?“
Druhá otázka zní: „Jaký je rozsah řešení?“
Pokud máme odpovědět na otázku: „Kdo...?“, musíme si ujasnit, zda jde „pouze“ o vyřešení problematických tendrů, nebo o mnohem širší systémové změny a souvislosti.
A abychom nebyli příliš akademičtí, můžeme si jedno konkrétní řešení nastínit – tendry a využití zákona 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon).
Kdo má situaci řešit?
Rychlá doba, akcelerovaná krizí, produkuje nové a nové návrhy a analýzy, které ty předchozí odvanou na smetiště zapomnění. Zbývají po nich jen zobecněná a omšelá klišé. Celé roky se přitom přeskakuje z problému na problém nebo se na problému ulpívá. Vypadá to nakonec tak, že v periodách politických výměn ministrů a generálních ředitelů LČR začínají diskuse stále „od znova“. Například:
Tendry jsou problematické. Některé až nezákonné. Současné tendry nejde v současné legislativě vyřešit, i když „neřešení“ může ohrozit těžaře i LČR. Za krizi může globální krize a my zmůžeme jen málo. Těžaři jsou zbojníci, kteří jsou zaměřeni především na zisk. LČR jsou nepružným a neefektivním státním molochem pod vlivem politiků. Každý hájí své zájmy, a proto nikdo není schopen a ochoten se domluvit na společném postupu a řešení. Všichni nějak lobbují a patří do nějaké vlivové skupiny.
V průběhu času přibývají nové problémy a otázky, přitom staré zůstávají nezodpovězeny a nevyřešeny. Například:
Mají obchodovat s dřívím LČR, nebo těžařské firmy? Jaký model hospodaření mají LČR zvolit? Jedním z dlouhodobých řešení krize odbytu dříví je energetické zpracování dříví nebo výroba s přidanou hodnotou? Poperou se nakonec tyto dva sektory o dříví?
Jde o problémy a potřebu systémového řešení, které se dotýká celého tradičního řetězce, dokonce s přesahy do lesnicky a dřevařsky „netradičních odvětví“. Mnohé aktuální otázky musí tedy začínat slovem „Kdo...“.
Kdo skutečně chce něco řešit a kdo a jaké řešení potřebuje?
Kdo systematicky pracuje na problémech? A kdo by měl?
Kdo se aktuálně může zvednout od kulatého stolu a přinést šanon s rozpracovanými konkrétními návrhy řešení, nad kterými se dá diskutovat?
Kdo předloží konkrétní věcné návrhy řešení včetně legislativního a organizačního zajištění i harmonogramu realizace?
Kdo má formální a kdo faktickou moc rozhodovat o těchto řešeních?
Jaký je rozsah řešení?
Ujasnění rozsahu řešení je východiskem pro určení odpovědnosti za řešení krizové situace a klíčem k odpovědím na výše uvedené otázky. Uvedeme několik námětů, které naznačí šíři problémů a tedy i rozsah řešení.
Operativní, rychlá opatření i dlouhodobá, systémová řešení
Krachy a bankroty lesnických a dřevozpra-cujících firem na nějaká systémová opatření nepočkají, krize působí již dlouho. Skutečná podstata stabilního řešení přitom leží v nastavení jednoduchých, ale přitom účinných systémových pravidel a jejich podchycení v legislativě. Nutná jsou proto jak operativní, rychlá opatření, tak i dlouhodobá, systémová řešení. Přičemž operativní opatření by měla být již v intencích budoucího „nového“ systému.
Meziresortní spolupráce
Dnes je již každému zřejmá úzká provázanost celého řetězce – od producentů dřevní hmoty přes obchodování, logistiku, dřevozpracující průmysl až po konečného spotřebitele.
Lesnictví a dřevozpracovatelský průmysl přitom spadají pod různé resortní ministerské administrativy. Ke všemu ještě eskalovala celosvětová krize otázku využívání alternativních zdrojů energií. Mimo jiné využití dřevní hmoty v energetickém průmyslu. Opatření a řešení se tedy dotýkají meziresortních problémů, a tudíž vyžadují meziresortní spolupráci.
Spolupráce v kontextu EU
Globalizace a celosvětová krize vyvolávají nutnost spolupráce států EU a mnohdy potřebu jejich společného postupu. U sektorů v silné gesci státu (lesnictví, zdravotnictví, ekologie apod.) jde přitom o řešení s politickým kontextem. Tato řešení mohou mít dopady do státní i evropské legislativy, kde se nové systémové koncepty řešení neobejdou bez politické podpory. Jde o potřebu efektivních mezistátních konzultací nad společnými návrhy a postupy.
Systematický a koordinovaný přístupu k řešení
Cesta k řešení problémů vede přes zpracování systémových konceptů fungování celého segmentu lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu. Překážkou řešení je ale schopnost konkrétní koordinované spolupráce mnoha starých i nových zainteresovaných subjektů. Koordino-vaná spolupráce by přitom mohla zajistit mnohem efektivnější a systematické shromažďování, třídění a analýzy různorodých dat i informací. Dále pak zpracování variantních systémových řešení a opatření, která by reflektovala návrhy a připomínky dotčených subjektů.
Rozpracované konkrétní varianty řešení jsou pak základními mantinely pro skutečně věcnou diskusi, protože teprve po širším dialogu nad konkrétními návrhy je možné blíže specifikovat a rozpracovat potřebné detaily, případně „pilotně vyzkoušet“ navrhovaná řešení v praxi.
Konečným výstupem musí být návrhy s konkrétními věcnými parametry, se specifikací hlavních organizačních, technologických a legislativních řešení, s postupem realizace, s rámcovým rozpočtem potřebných finančních zdrojů včetně návrhu na formy financování.
Komunikace a medializace
V posledních letech se v lesnictví medializovaly především problémy s „lesnickými tendry“ a různé až bulvární kauzy. Pro úspěch realizace systémových řešení v reálném čase je potřeba vedle konsenzu dotčených subjektů a politické podpory i širší společenská podpora. Důležitá je tedy masivní a seriózní informovanost odborné i široké veřejnosti.
Tendry a využití Zákona 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení
Evergreenem posledních let v lesnictví jsou tendry na dodávku lesnických služeb a obchodování s dřívím. Faktem je, že Lesy České republiky, s.p., jsou od roku 2004 veřejným zadavatelem. Statut veřejného zadavatele ale zásadně ovlivňuje možné postupy vzniku a obsahu obchodních vztahů mezi LČR a dodavateli lesnických služeb.
Lesy ČR vyhlašovaly tendry na dodávky lesnických služeb podle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pomiňme nyní množství rozporuplných stanovisek, že tendry nebyly vyhlášeny v souladu s tímto zákonem. Soustřeďme se jen na hlavní věcné parametry diskutovaných vztahů mezi LČR a těžaři a možnosti tyto hlavní para-metry smluvně zajistit dle zákonů ČR.
Mezi hlavní věcné parametry diskutovaných vztahů patří:
Parametr 1: Spojení nákupu lesnických služeb a prodeje vytěženého dříví
Z pohledu zákona 137/2006 Sb. je toto spojení pod jednou veřejnou zakázkou přinejmenším problematické. Zákon se týká výhradně nákupu, ne prodeje.
Parametr 2: Možnost dlouhodobých vztahů delších než 4 roky
Varianta dlouhodobějších vztahů na více než 4 roky je diskutována a mnohými doporučována, ale jak se s tímto parametrem zákonně vypořádat, když ze zákona 137/2006 Sb. je nemožné uzavírat smlouvy na více než 4 roky?
Parametr 3: Flexibilita ekonomických i věcných parametrů v mimořádných situacích
V dlouhodobých smluvních vztazích (mimo lesnictví) je zcela standardní, že jsou smluvně stanoveny postupy typu „co se stane, když“. V lesnictví to jsou velké soustředěné kalamity, pohyb cen dříví, inflace, nová legislativa, změna daňových sazeb, dopady přijetí evropské měny eura apod.
Z pohledu zákona 137/2006 Sb. je opět přinejmenším problematické tyto mimořádné situace „podchytit“. Zákon v podstatě vyžaduje předem stanovené a v průběhu smluvního vztahu prakticky neměnné objemy, ceny apod.
Jednou z cest zákonného řešení výše vedených parametrů je zákon 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách. Tento zákon je určen pro veřejné zadavatele stejně jako zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Ideálním řešením zákon 139/2006 Sb. není, ale snad posune věcné diskuse k pravému jádru řešení: efektivní a všestranně prospěšná spolupráce, kterou mají zákony podporovat, a ne zkostnatěle omezovat.
V posledních 5 letech se v různých diskusích, na různých místech a v různém složení, diskutovalo mnoho návrhů, jak řešit problematickou situaci v lesnictví i v celém navazujícím řetězci. Nyní je proto potřeba, aby se „někdo“ jasně a zřetelně ujal systematického a koordinovaného postupu, který vyústí ve zcela konkrétní návrhy řešení. Ten „někdo“ přitom musí mít delší „životnost“, než je perioda personálních výměn na rozhodujících postech. Možná jde o utopii, ale jedno je jasné – smysluplné, efektivní a dlouhodobě stabilní řešení si zaslouží všichni.
Autor:
PhDr. Petr Balej
Transform&Partners s.r.o.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.