Ohrožení horských lesů v Polsku v roce 2008 a prognóza na rok 2009

Wojciech Grodzki

V příspěvku je charakterizován zdravotní stav lesů a výskyt abiotických i biotických škodlivých činitelů v jižní části Polska. Toto území je představováno horskými lesy a většina problémů je identických s problémy na straně České republiky.

Vývoj náhodilých těžeb
Objem nahodilých těžeb v Sudetech zůstal v roce 2008 na vysoké úrovni (665 tis. m3). Byl způsoben polomy a vývraty v důsledku působení orkánu Kyrill, jakož i početným osídlením stromů podkorním hmyzem (obr. 1), což představovalo 51 % všech nahodilých těžeb. Na druhou stranu vysoký objem sanitárních těžeb v Karpatech (1 266 tis. m3) byl především důsledkem přetrvávající gradace podkorního hmyzu (objem napadených stromů v celkové hmotě nahodilých těžeb činil 80 %), přičemž objem napadeného dříví mírně poklesl (obr. 1). Svědčí to o přetrvávající dynamice gradace podkorního hmyzu v oblasti Beskyd, kde v mnoha místech již došlo k rozpadu smrkových porostů (obr. 2). Lokálně se objevují první symptomy zlomu gradace, což je důsledek jak ochranářských opatření, tak i průběhu počasí během vegetační sezóny roku 2008, kdy podmínky byly příznivé pro kondici smrku a méně vhodné pro vývoj kůrovců. V centrální a východní části Karpat objem nahodilých těžeb rovněž poklesl.
Objem nahodilých těžeb, týkající se porostů jedle a borovice v  Karpatech, byl nadále nízký a byl způsoben abiotickými škodlivými činiteli (větrné a sněhové polomy). Rozsah nahodilých těžeb v listnatých porostech v roce 2008 se ve srovnání s rokem 2007 nepatrně zmenšil. Na předhůří Sudet se problémy týkaly lesů dubových a březových, v Karpatech lesů bukových a na celém území dominovalo odstraňování vývratů a zlomů zároveň s nevelkou těžbou odumřelých stromů.

Podkorní a dřevokazný hmyz
Problematika ochrany horských a podhor-ských lesů je již řadu let spojena s problematikou smrčin a v nich se vyskytujících podkorních škůdců, především lýkožrouta smrkového. V roce 2008 pokračovala rozsáhlá a progresivně se rozvíjející gradace tohoto druhu, zasahující jak do lesů hospodářských s ochranným charakterem, tak i do v jejich sousedství se vyskytujících lesů zvláště chráněných – národních parků a maloplošných zvláště chráněných území. Tato gradace bude mít zajisté vliv na ohrožení lesů v roce 2009 – míra ohrožení bude determinována především podmínkami počasí během vegetační sezóny, které má vliv na zdravotní stav dřevin, jakož i na populace kambioxylofágů.
Nárůst početnosti podkorního hmyzu v roce 2008 v oblastech s ochranným režimem byl podobný jako v sousedících hospodářských lesích (obr. 1). Týká se to především tří národních parků nacházejících se v oblasti karpatské gradace: Babiogórski PN, Gorczański PN a Tatrzański PN, ale také NP Góry Stołowe, položeného ve východních Sudetech. Analýzy 240 kmenů v hospodářských lesích ukázaly, že hlavním původcem odumírání stromů v roce 2008 byl lýkožrout smrkový Ips typographus (L.), jehož výskyt byl potvrzen na 95 % analyzovaných smrků. Na 75 % stromů byla zjištěna přítomnost lýkožrouta lesklého Pityogenes chalcographus (L.), na 53 % lýkohuba matného Polygraphus poligraphus (L.) a na 16 % tesaříků rodu Tetropium sp.
Od roku 2007 se lokálně objevují problémy s odumíráním modřínu v Sudetech i v západ-ních Karpatech. V roce 2008 již další eskalace problému nebyla tak markantní, přičemž podíl stromů osídlených kambioxylofágním hmyzem, především lýkožroutem modřínovým Ips cembrae (Heer), vzrostl na území regionálního ředitelství státních lesů Wrocław z 22 na 63 %. Odumírání se týkalo mlazin a tyčkovin, především v Górach Izerskich (Jizerské hory) a na Wyżynie Śląskie (Slezská vysočina). Vzhledem k významu modřínu jakožto pionýrské dřeviny vyžaduje problém eliminace škod působených populací tohoto lýkožrouta pečlivý přístup.
V kulturách Sudet se vyskytly škody způsobené klikorohy Hylobius spp. (343 ha).

Listožravý hmyz
Ohrožení horských a podhorských lesů ze strany listožravých škůdců je obecně nízké a týká se výlučně oblasti Sudet a předhůří Sudet. Výsledky podzimních kontrol larev ploskohřbetek rodu Cephalcia v roce 2008 signalizují slabé ohrožení smrčin na ploše 78 ha ve čtyřech nadlesnictvích a silné ohrožení v jednom nadlesnictví na ploše 29 ha, zatímco výskyt ve stupni výstražném (signalizujícím pouze potencionální nebezpečí) se týká plochy 416 ha v 9 nadlesnictvích. V Karpatech neexistuje signál výskytu ohrožení ze strany listožravého hmyzu, a to ani na nejnižším stupni. V roce 2008 bylo ve třech nadlesnictvích Sudet potvrzeno slabé poškození způsobené pilatkou smrkovou Pristiphora abietina Christ. Bekyně mniška Lymantria monacha (L.) se vyskytuje ve stavu výstražném na předhůří Sudet (90 ha) a zároveň v Karpatech (16 ha). Dále se vyskytlo poškození na modřínech, způsobené pouzdrovníčkem modřínovým Coleophora laricella Hbn. Bylo zjištěno na ploše 1 492 ha v Sudetech i v předhůří Sudet, kde se vyskytlo také poškození dubů obale-čem dubovým Tortrix viridana (L.) na ploše 1 205 ha.
V jedlových mlazinách v Karpatech byly evidovány škody způsobené korovnicí kavkazskou Dreyfusia nordmannianae Eckst. Celkem bylo takto postiženo 75 ha jedlových mlazin.

Houbové patogeny
Hlavnímí faktory, které mají vliv na oslabení horských a podhorských porostů zůstávají choroby kořenů – václavka (Armillaria spp.) a kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum), jejichž výskyt se udržuje ve víceméně stálém rozsahu – zahrnující v největší míře především porosty Sudet a zároveň i západních a centrálních Karpat. Nepatrné snížení výskytu těchto chorob ve srovnání s rokem 2007 může v jisté míře vyplývat z výhodných meteorologických podmínek během poslední vegetační sezóny, které způsobily zlepšení kondice lesních porostů.

Prognóza pro rok 2009
V roce 2009 nelze očekávat zásadní změny v ohrožení smrkových porostů v Karpatech. I když příznivá situace sice může vést k překročení fáze kulminace gradace lýkožroutů, je nutno počítat s nadále vysokým ohrožením smrčin v západní části Karpat. Velikost populace podkorního hmyzu, jejíž podstatná část zimuje v porostech, je nadále značná. Dále existuje také možnost nárůstu ohrožení tímto hmyzem v regionu západních Sudet, konkrétně v nadlesnictvích nejvíce postižených orkánem Kyrill. Ve všech smrčinách postižených zvýšeným výskytem lýkožrouta smrkového je nutno očekávat prohloubení problémů svázaných s rostoucím výskytem druhů doprovázejících l. smrkového, a to l. lesklého a l. matného, jejichž zvládání je složité a obvykle málo efektivní. Týká se to také porostů mladších, jejichž podíl v oblastech postižených kalamitním odumíráním smrčin je vysoký.
I přes příznivé podmínky během vegetační sezóny v roce 2008 je oslabení smrkových lesů vysoké, také vzhledem k rozsáhlému poškození větrem. Nadále jsou pod vlivem abiotických činitelů (vítr, nedostatek vláhy) i biotických činitelů (kořenové choroby). Odolnost lesů je snížena, což se díky vysoké početnosti kůrovců odráží ve vysokém ohrožení smrčin v roce 2009. Velikost ohrožení je do jisté míry ovlivněna podmínkami počasí jak během jarního výletu lýkožroutů, tak i během celé vegetační sezóny.

Autor: doc. dr. hab. Wojciech Grodzki
Instytut Badawczy Leśnictwa w Krakowie
Foto: Wojciech Grodzki
Přeložil doc. Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D.