Zhoršování lesnického hospodaření nepozoruji

Rozhovor s Vladimírem Krchovem, výrobně technickým ředitelem LČR

Vladimír Krchov odmítl polemizovat o tom, zda je či není nejvlivnějším lesníkem ve službách státu. V dalších odpovědích byl již sdílnější a představil své názory na současnou situaci v lesním hospodářství, smluvní vztahy mezi Lesy ČR a lesnickými firmami, kvalitu lesnického hospodaření, ochranu lesa i myslivost. Stejně jako z písemných odpovědí personální ředitelky Jitky Věkové není bohužel ani z rozhovoru s výrobně technickým ředitelem jasně patrné, jaké konkrétní kroky představuje často zmiňovaná restrukturalizace Lesů ČR. Jedním z mála známých kroků je audit krajských ředitelů, jehož princip a očekávaný přínos vysvětlují oba manažeři státního podniku.

- Jaká je pracovní náplň nejvlivnějšího lesníka ve službách státu?
Rozhodně si nemyslím, že jsem nejvlivnější lesník ve službách státu.
- A kdo je v současnosti vlivnějším lesníkem ve službách státu?
To nehodnotím a nikdy jsem tímto směrem neuvažoval.
- Jaká je vaše pracovní náplň?
Do výrobně technického úseku spadá celé spektrum činností, které se váží na lesní hospodářství a ochranu přírody. Zabýváme se také hospodářskou úpravou lesů, tvorbou lesních hospodářských plánů a kontrolou dodržování závazných ustanovení lesních hospodářských plánů s veškerou podporou pro náš lesní provoz, včetně provozování lesnické části datového skladu. Součástí úseku je i oddělení podnikové a lesnické inspekce, které vyhodnocuje dlouhodobé trendy hospodaření na jednotlivých lesních hospodářských celcích a organi-začních jednotkách. Za správné považuji, že je nově v kompetenci úseku i Semenářský závod v Týništi nad Orlicí, který zajišťuje luštění, skladování a případnou předosevní přípravu osiva pro LČR i ostatní vlastníky lesů, kteří o tuto službu projeví zájem.
Osobně se domnívám, že do úseku výrobně technického ředitele by měl patřit i odbor vodního hospodářství a správy toků.
Pracovní náplň spočívá zejména v tom, aby z ředitelství LČR odcházely vyvážené pokyny, které by usměrňovaly hospodaření v námi spravovaných lesích. Musíme vyvažovat zájmy LČR i s celkovou situací, která je dnes v lesním hospodářství ČR.
- Do LČR jste se vrátil ze společnosti LESS & FOREST s.r.o. Co bylo náplní vaší práce a jakým způsobem tato zkušenost ovlivňuje vaši současnou činnost? Neobáváte se obviňování z preferování bývalého zaměstnavatele?
Tohle byla samozřejmě má první úvaha a dávám si velký pozor na to, co by mohlo být vykládáno jako střet zájmů. Nicméně u LESS & FOREST jsem pracoval 8 měsíců jako zástupce ředitele a byla to pro mě velmi cenná zkušenost.
Je třeba si uvědomit, že LČR existují od roku 1992, takže již 17 let. Na základě průměrného produktivního věku lesníka můžeme teoreticky dojít k tomu, že již zhruba polovina zaměstnanců LČR nebyla nikdy ve skutečném lesním provozu a nemá tudíž praktickou zkušenost s tím, jak se některé činnosti, které jsou u LČR projektovány a řízeny, skutečně provádějí a jaká úskalí jsou s tím spojena.
Pro mě byl návrat do provozu osvěžující, s tím, že jsem se sám musel vyrovnat s některými svými minulými rozhodnutími a rozhodně dnes vím, s čím se podnikatelské prostředí musí potýkat.
Nástupní praxe nových zaměstnanců LČR v provozu, o jejíž zavedení se podnik pokoušel v minulosti, např. za výrobně technického ředitele Františka Morávka, je dnes pozapomenuta. Doba ale ukazuje, a sám jsem to poznal na vlastní kůži, že „je nutné vrátit se ke kořenům, přímo do lesa“ a zlepšit povědomí zaměstnanců LČR o reálném lesnickém provozu.

Lesnická politika a legislativa
- Vyučujete lesnickou politiku na lesnické fakultě v Brně. Jak hodnotíte současnou lesopolitickou situaci?
Když se snažím lesnickou politiku přiblížit studentům, říkám jim s kusem nadsázky, že v rovině teorie – výuky je prakticky o tom samém, o čem se oni baví po třetím pivě v hospodě. To může člověk nalézat poměrně jednoduchá až zkratkovitá řešení. Denní praxe, ve které se ve skutečnosti pohybujeme, ale obvykle úplně jednoduchá řešení nenabízí.
Já lesnickou politiku vnímám především jako snahu skloubit všechny zájmy vlastníka se zájmy a úkoly společnosti tak, aby byli všichni přiměřeně spokojeni. Případně zhruba stejně nespokojeni, protože nemůžete vždy vyhovět všem, ale jde o to, jak se lesník vyrovná se všemi zákonnými povinnostmi, tlaky a zájmy.
Jestliže lesník dokáže nejdůležitější zákony, které mají vliv na lesní hospodářství na spravovaném území, sladit, potom dělá svou práci dobře. A je jedno, jestli je to revírník, lesní správce, výrobní ředitel nebo generální ředitel.
- A daří se vám tohle naplňovat?
To musí posoudit jiní.
- Koho máte na mysli?
To nejlépe ukáže čas. A můžete sledovat odborné diskuse i v Lesnické práci.
- Jaké by z pohledu výrobně technického úseku měly být hlavní rysy zákona o státním vlastnictví lesa?
Každý podnik, který bude spravovat státní les, by měl mít možnost podle tohoto zákona dobře a operativně řešit své hospodaření. Do tohoto tématu samozřejmě spadají i záležitosti kolem privatizace, což je jednoznačně politické rozhodnutí.
- Jaký je váš názor na případnou privatizaci významné části státních lesů?
Když odejdete z lesnické fakulty a nemáte to štěstí, že jste současně velkým vlastníkem lesa, jste připraven sloužit a je vám v podstatě jedno, na jakém majetku. Prostě jste připraven pro výkon praktické lesařiny. Jestliže budou zabezpečeny všechny funkce lesů, potom lesník v rámci svého aktuálního zaměstnání nemá důvod řešit podobné otázky. Navíc je privatizace jednoznačně politickým rozhodnutím, a pakliže lesník není současně politikem, může vzít rozhodnutí pouze na vědomí.
- Mohu to chápat tak, že jste připraven pracovat na současné podobě podniku a teoreticky i na jeho případné privatizaci?
Když bude jiné zadání a já tomu, kdo toto zadání bude dávat, budu vyhovovat, potom ho jako lesník budu realizovat. Lesník má dvě možnosti – buď bude na majetku sloužit za podmínek, které jsou dané, nebo půjde na jiný majetek. A já si nemyslím, že privátní či obecní lesy dnes dokáží něco hůře nebo lépe než státní lesy.
Ale domnívám se, že v průběhu zbytku mé aktivní služby k masivní privatizaci státních lesů nedojde.
- Jak hodnotíte dění v národním parku Šumava, minimálně v prostoru, který sousedí s územím národního parku?
Máme dohodu s NP Šumava, že nebudeme komentovat vzájemné dění u našich dvou organizací. Na hranici mezi NP Šumava a porosty LČR sledujeme vysokou aktivitu zaměstnanců parku, směřující k tomu, aby se nějaký jejich problém nedostal do našeho lesa.

Audit krajských ředitelů, podniková inspekce a výběrová řízení
- Lesy ČR vyhlásily audit na pozice krajských ředitelů. Co si výrobně technický ředitel od tohoto kroku slibuje?
Je zřejmé, že audit by měl směřovat k zlepšení výkonu. Současně by těm, kteří na pozicích zůstanou, nebo těm, kteří nově přijdou, měl poskytnout vyšší mandát. Po několikerých výměnách celého top managementu považuji audit krajských ředitelů za regulérní, jestliže se má na krajské úrovni pokročit vpřed, i co se týče realizace nové koncepce.
- Vstupujete aktivně do výběru nových krajských ředitelů?
V podstatě jsme se shodli na tom, že na úrovni krajského ředitele nemusí být nutně lesník, jestliže bude obklopen kvalifikovanými lesníky. Ale měl by to být rozhodně manažer. Podle mých informací je zájem kandidátů obrovský. U personální agentury je dnes shromážděno více než 190 životopisů. Aktivně se budu účastnit až užšího výběru.
- V lesnických médiích jsem nezaznamenal inzerát na pozici krajského ředitele. To může budit dojem, že jsou preferováni nelesničtí kandidáti.
Informace byla zveřejněna v Hospodářských novinách, Mladé frontě Dnes, na webu LČR, na poradě krajských ředitelů a ředitelů lesních závodů a tiskovou zprávou. Dle mých informací zpráva pronikla nejvíce právě do lesnických struktur.
- Chcete posílit mandát krajských ředitelů. Znamená to, že budete posilovat i jejich kompetence?
To je otázka další koncepce, která se dopracovává. Nyní se specifikují kompetence pro jednotlivé úrovně ve vztahu k tomu, jak bude činnost podniku nastavena dále.
Dnes respektujte to, že z celého managementu, který sem přišel, měl znalost firmy do určité míry pouze pan generální ředitel, mohu-li zmínit sebe, tak také já, nicméně jsem i já tady měl více než dvouletou proluku.
- Součástí vašeho úseku je také podniková lesnická inspekce. Jaké jsou dosavadní nejdůležitější výsledky její činnosti a co od tohoto oddělení očekáváte do budoucna?
Podniková lesnická inspekce byla jedním z posledních kroků, které jsem zde stihl udělat při svém minulém působení. V průběhu posledních dvou let se velmi dobře a kvalitně rozeběhla inspekční činnost komplexu lesnického hospodaření na našich organizačních jednotkách. Nyní před námi stojí úkol začít s výsledky pracovat. Výsledky zveřejníme, aby měly naše organizační jednotky a naši lidé možnost srovnání mezi sebou v rámci srovnatelných podmínek. Výsledky inspekce by měly být i součástí personální práce pro konkrétní organizační jednotku.
- Co hlavně inspekce hodnotí? Týkají se výsledky pouze lesnického hospodaření, nebo zohledňují i ekonomické aspekty?
V současné době používáme čtyřbodovou stupnici, kterou hodnotíme ryze lesnické kroky, od vedení lesní hospodářské evidence, dokladování zákonných výjimek, přes procenta nezdaru zalesnění, všechna závazná ustanovení, až po kvalitu prvního věkového stupně atd. Prostě vše, co lesnictví dělá lesnictvím.
Prozatím jedinou ekonomickou závislostí je finanční motivace v případě dobrých výsledků.
- Jak hodnotíte aktuální stav lesnických činností na lokalitě P i OM?
Nacházíme se stále ještě ve vleku střednědobých trendů, tak jak byly vyhlášeny LČR a naceněny podnikatelskými subjekty. Následně došlo k podstatnému propadu cen a menšímu zájmu o těžbu dřeva za vysoutěžené ceny. My budeme postupně tlačit na to, aby se smlouvy z limitu umožňujícího 80 % nasmlouvané těžby posouvaly dál a na trh se dostávaly dostatečné objemy dříví.
- Jakým způsobem jsou sankcionovány firmy, které odstoupily od smluv na období 2008–2010?
Případné sankce je možné posoudit až po ukončení tříletého období, protože musíme nejdříve znát případné škody, které mohou odstoupením smluvního partnera podniku vzniknout. Smluvní vztah byl uzavřen na 3 roky, a teprve až vyhodnotíme míru plnění danou firmou a porovnáme je s podmínkami nabídnutými jinými, resp. novými smluvními partnery, můžeme přistoupit k vymáhání sankcí.
- V letošním roce bylo k překlenutí období bez smluvních partnerů využito jednací řízení bez uveřejnění. Kolik subjektů a podle jakého klíče bylo osloveno?
Krajští ředitelé navrhují podle svého uvážení vždy šest firem na oslovení. Nejsou oslovovány firmy, které jsou po splatnosti ve vztahu k LČR. Pouze v případě, kdy se u krajského ředitelství opakují stále stejné subjekty, vloží ředitelství pro zlepšení kvality do soutěže jeden nebo dva další subjekty.
- V jaké fázi je příprava a jaké jsou hlavní rysy výběrových řízení pro období od začátku roku 2011?
Pracujeme na nich. Mezi hlavními rysy budou například střednědobost až dlouhodobost a větší výměra smluvních územních jednotek. Celkově by měl připravovaný systém situaci v sektoru stabilizovat.

Hospodaření
- Lesnické hospodaření se podle informací z výročních zpráv LČR zhoršuje (např. absolutní i relativní nárůsty holin, snižování celkového zalesnění při zvyšování těžeb a trvalý pokles výchovných zásahů). Jaké kroky chcete podniknout pro nápravu tohoto stavu?
Sanaci následků po kalamitách rozhodně nelze označit jako zhoršování lesnického hospodaření.
- Trend je ale pozorovatelný od roku 2003, tedy i v letech, kdy nebyly lesy zasaženy tak významnými kalamitami, jaké způsobil orkán Kyrill.
Já nic takového zásadního nepozoruji. Je nutné uvažovat v dlouhodobějším horizontu. Jestliže tu byly v letech 2007 a 2008 rozsáhlé kalamity, potom je jasné, že narůstají holiny, což nemohu výrazně ovlivnit. Jestliže potřebuji kapacitu pro zpracování nahodilých těžeb, pravděpodobně se mnoho nestane, když odložím výchovný zásah v porostech do 40 let o jeden rok. Pro rok 2009 máme plán výchovných zásahů podstatně vyšší, protože se snažíme skluz po kalamitách dohnat.  
- Dotknou se následky letošních povodní nějak významně hospodaření LČR?
Povodně letošního roku se určitě dotknou hospodářského výsledku LČR. Nejnutnější zabezpečovací práce na vodních tocích činí k dnešnímu dni cca 23 milionů korun, což sice není ve vztahu k hospodaření podniku a vodním tokům vysoká částka, ovšem první odhadované škody a jejich náprava do stavu, který by odpovídal soudobým poznatkům a požadavkům Agentury ochrany přírody a krajiny, na vodních tocích činí více než půl miliardy korun.
Věříme, že naprostou většinu těchto prostředků získáme ze státního programu prevence před povodněmi.

Ochrana lesa
- Jak hodnotíte kůrovcovou situaci v letošním roce, které oblasti ve správě Lesů ČR jsou nejvíce postiženy a v čem vidíte hlavní příčiny této situace?
Nejdříve k příčinám. Domnívám se, že nebyly zcela doceněny důsledky kalamit, které nás postihly v minulých letech. Nejvíce ohroženy jsou právě oblasti zasažené větrnými kalamitami a Severní Morava.
Naším hlavním cílem v ochraně lesa je proto v letošním roce uvést situaci do normálního stavu.
- V přímém pohraničí na severní Moravě mohl k nepříznivé situaci přispět i fakt, že sousední státy proti kůrovci v minulosti nezasahovaly. Plánují Lesy ČR společný postup na mezistátní úrovni při řešení kůrovcové situace?
Nejsem si jistý, že by okolní státy proti kůrovci nezasahovaly.
- Polsko a Slovensko v příhraničních oblastech podle našich informací proti kůrovcům prakticky nezasahovaly. Dokladem může být i velký objem kůrovcového dříví na Slovensku (v roce 2008 evidováno přes 4 mil. m3 smrkového kůrovcového dříví).
Ve svém předchozím zaměstnání jsem se pracovně zúčastnil i zásahů proti kůrovci na polské straně Beskyd. Je pravda, že z našeho pohledu bychom asi zasahovali jinak. Je to podobné jako se sousedstvím s národním parkem. My zodpovídáme za hospodaření u nás a musíme se tudíž vypořádat se situací plynoucí z jakéhokoliv sousedství, a je jedno, jestli se jedná o soukromníka či obec, vnitrozemí či hranici s cizím státem.
Nemám pocit, že bychom měli vyvolávat jednání v příhraniční oblasti, je to především na nás.
-  V Lesnické práci jsme publikovali právní názor Petra Dvořáka, že v případech, kdy hrozí bezprostředně vznik škody (nalétnutí kůrovce) ze sousedního lesa, je možné, aby vlastník sám provedl opatření proti vzniku hrozící škody, a to i na cizím majetku.
Jestli něco ctím, tak institut vlastnictví. A bez rozhodnutí státní správy nesmí naši lidé vkročit na cizí území s žádným zásahem.
- Dokáže podnik za současného stavu, mám na mysli neuspokojivou situaci kolem smluv na obhospodařování lesů ve správě LČR, účinně čelit hrozící kůrovcové kalamitě?
Situaci kolem smluv již nepovažuji za neuspokojivou. Základem je, že se všude pracuje. Prodleva mezi odstoupením od smlouvy a výsledkem JŘBU je v současnosti 14 dní, což nám umožňuje dostatečně pružnou reakci.
- Disponujete srovnáním účinnosti využívání lapáků a lapačů a postupu aktivního vyhledávání a včasné asanace napadených stromů? Lze metodu aktivního vyhledávání a následné včasné asanace použít jako hlavní obrannou metodu s tím, že lapáky a lapače budou podpůrnými prostředky?
To je hezká představa, ale v provozu se musím spolehnout na to, že kůrovci nabídnu lokalitu, která mu bude chutnat, a on se tam stáhne – to jsou lapáky a lapače. K tomu se samozřejmě připojuje i aktivní vyhledávání. Ale například nyní, kdy bylo vlhké a chladné počasí, může být kůrovec ve stromě, v porostních stěnách, a strom je kompletně zelený a jeho napadení můžete zjistit pouze podle závrtů nebo drtinek. To znamená, že musíte přijít přímo ke stromu, hledat závrty a nesmí foukat a pršet, abyste drtinky našli.
- Takže tato varianta je pro praxi nepoužitelná?
V provozních podmínkách a v režimu kalamity, kde se pohybujeme, je to metoda, která přichází v úvahu v letním období, pro druhé rojení. Na jaře musíme stáhnout maximum kůrovců do připravených lapáků a lapačů. Letos jsme na jaře nabídli kůrovci více než doporučenou osminu kůrovcového základu a následně jsme dřevo stáhli nebo asanovali. Nyní jsme se v podstatě zaměřili cíleně na ohniska, kde víme, že kůrovec je. A přichází čas také pro vyhledávání lokalit podle drtinek a závrtů.

Pěstování lesa
- Zdravotní stav evropských lesů ovlivňuje mnoho negativních faktorů, mluví se i o vlivu globálních změn klimatu. Jak se LČR staví k otázce globální klimatické změny a možnému ohrožení porostů? Promítne se tato hrozba do strategie podniku v oblasti ochrany lesa a pěstování? A jaké konkrétní kroky jsou činěny?
Při obnově lesa se stále zvyšuje podíl meliorizačních a zpevňujících dřevin, které jsou více adaptovány na směr, kterým se změny ubírají. I v následné výchově porostů se podporují právě tyto dřeviny.
Z pohledu klimatických změn je podstatná též otázka drobných toků, které jsou v naší správě. Dnes úpravy toků zdaleka nevnímáme jako spoutání do kamenného, nebo ještě hůř do betonového koryta, ale snažíme se optimalizovat náklady konkrétních opatření s ohledy na požadavky ochrany přírody a zájmy obyvatel.
Je to samozřejmě o penězích a o umění možného, abychom dokázali například na stoletou vodu vytvořit opatření, která dokáží ochránit větší hodnoty. Ale na pětisetletou či bleskovou povodeň opatření nemohou být nikdy dimenzována.
- S ohledem na zdravotní stav porostů je poukázáno na dlouhou dobu obmýtí a nutnost jejího přehodnocení. Měly by se tyto úvahy promítnout do hospodářských doporučení pro jednotlivé hospodářské soubory?
V době, kdy jsem nebyl u LČR, jsem se věnoval oblastním plánům rozvoje lesů na Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, které jsou nyní zhruba v polovině své platnosti. Délka obmýtí je jeden z mnoha důvodů, proč by měly být oblastní plány rozvoje lesů vyhodnoceny i pokud se týká závazných hospodářských doporučení, aby bylo možné reagovat na klimatické a další změny.
K této problematice by mělo promlouvat více stran. Je nutné říci, že oblastní plán rozvoje lesů je podstatným lesopolitickým dílem, kde by měly být vybalancovány veškeré vlivy, které vstupují do hospodaření v lese.  
- V souvislosti s globálními klimatickými změnami se mluví o nutnosti zvyšování podílů smíšených porostů, které budou prostorově a věkově diferencované, což znamená odklon od holosečného způsobu hospodaření. Považujete za reálné se v dohledné době od tohoto způsobu zcela odklonit nebo razantně zmenšit plochu holé seče?
Vycházím z lesního zákona a hospodářských souborů tak, jak je na nich hospodaření umožňováno. Tato otázka je opět záležitostí široké diskuse, která se zatím nevede na žádném relevantním fóru. Jestliže je nějaký požadavek ochrany přírody opodstatněný a nám to nepůsobí významné újmy, my mu samozřejmě vyhovíme.
- Je z ekonomického hlediska reálné dostat se na vyšší podíl podrostního a výběrného způsobu hospodaření?
U podrostního hospodaření to reálné zřejmě bude. U výběrného hospodaření si myslím, že ve středoevropských podmínkách není důvod zvyšování jeho podílu.
- Jak se stavíte k návrhům vzniku nových národních parků?
My máme stejný názor jako ministerstvo zemědělství, které ve stručnosti říká, že ochrana ekosystémů je dostatečně zabezpečena současnými chráněnými územími. O hospodaření v nich s námi může ochrana přírody vést diskusi a my se zájmům ochrany přírody podřídíme. Ale nemyslíme si, že je nutné vyhlašovat další národní parky.

Myslivost
- Souhlasíte s tím, že je zvěř v českých lesích přemnožená?
Místy tomu tak je. Jsou oblasti, kde je množství zvěře na vzestupu, a jsou oblasti, kde je ve stavu, který lesům neškodí.
- Kterých oblastí je víc?
Myslivost již nespadá do mé kompetence, takže nemám aktuální informace.
- Myslivost ale významně ovlivňuje pěstování a ochranu lesů...
Škody zvěří jsou historicky problémem a jsou patrné po celém území ČR u všech vlastníků. Ale jsou různého stáří. Někde jsou staré 40 let a někde se objevují nové.
- Lesníci jsou v poslední době zahrnuti spíše špatnými zprávami. Máte pro ně nějakou dobrou zprávu?
Určitě – buďme optimisté!

Děkujeme za odpovědi (16. 7. 2009)
Jan Příhoda, Petra Darebníková

Celý rozhovor s Vladimírem Krchovem naleznete na www.lesprace.cz


Odpovědi Jitky Věkové, personální ředitelky Lesů ČR
- Jaké jsou prioritní cíle úseku personální ředitelky?
Profesní cíle vycházejí ze skutečnosti, že kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci, kteří vykonávají práci odpovídající jejich schopnostem, jsou největším „bohatstvím“ každé firmy. Úkolů, které z toho vyplývají, je hodně: zavedení systému péče o kvalifikaci zaměstnanců; systému hodnocení zaměstnanců formou standardní i formou personálních auditů a systému výběru klíčových pozic a personálních rezerv; zvýšení účinnosti motivačního systému a systému odměňování; optimalizace organizačních struktur, systému řízení a počtu zaměstnanců, zjednodušení a redukce souboru vnitřních předpisů; zefektivnění a sjednocení personálních postupů v rámci celého podniku a jejich přizpůsobení aktuálním potřebám podniku. A v neposlední řadě spolupráce na zlepšení podnikové kultury a image podniku.

- Kde vidíte hlavní problémy Lesů ČR z pohledu personálního zajištění?
Podnik má dostatek kvalifikovaných a odborně zdatných „kmenových“ zaměstnanců a v současné době neřeší problém jejich zajištění. Vzhledem k sezónnosti některých činností jsou však zvýšeny náborové aktivity během jarního a podzimního období, na tyto sezónní práce jsou přijímány do pracovního poměru zpravidla osoby pracovně osvědčené v předchozích obdobích.
Co se týká problematiky v oblasti personálního řízení a výkonu, potřebujeme zavést systémový přístup k zajišťování personálních činností a jednotnost postupů v rámci celého podniku. Regionální odloučenost organizačních jednotek byla v některých případech důvodem k vytvoření vlastních (a odlišných) personálních postupů. Některé dosud zavedené systémy jsou velice administrativně náročné, nejsou efektivní a nemají požadovanou vypovídací schopnost.  

- Uveďte prosím hlavní fáze a kriteria auditu krajských ředitelů. Kdo bude informace vyhodnocovat a kdy budou známy výsledky? Podle slov Svatopluka Sýkory je důvodem auditu KŘ potřeba ujistit se, zda jsou stávající krajští ředitelé schopni splnit náročné úkoly, které stojí před podnikem v průběhu restrukturalizace. O jaké konkrétní náročné úkoly se jedná?
Cílem personálního auditu je zhodnocení manažerských předpokladů pro výkon funkce současných zaměstnanců ve funkci krajských ředitelů a kandidátů, ucházejících se o tuto pozici na základě inzerce zveřejněné v denním tisku a na internetových serverech. V první fázi byl proveden externí personální agenturou předběžný výběr vhodných kandidátů z celkového počtu téměř 200 zájemců – zvlášť pro každý z 12 regionů. Ten vycházel z plnění základních podmínek stanovených v inzerátu a skutečností uvedených zájemci v životopisech (zejména vysokoškolská kvalifikace, praxe celková a manažerská, porovnání oblasti praxe kandidáta s profilem pozice). Dále agentura Lesům ČR doporučila písemným hodnocením na základě osobních rozhovorů několik kandidátů pro každý region. Pokračovat budeme interním výběrovým řízením, pro které jsou ustanoveny výběrové komise složené z vedoucích zaměstnanců podniku. Komise doporučí nejvhodnějšího kandidáta pro obsazení funkce ředitele příslušného krajského ředitelství na základě osobní prezentace kandidátů a zhodnocení jejich předpokladů pro výkon manažerské funkce. Pokud nebude komise jednoznačně rozhodnuta o nejvhodnějším kandidátovi, budou u 2 nejlepších kandidátů provedeny externí agenturou doplňující assessmenty (hodnocení). Výsledky auditu budou známy v průběhu srpna.
Mezi náročné úkoly, které stojí před krajskými řediteli, je realizace dvouletého projektu restrukturalizace, jehož cílem je ekonomická, obchodní a personální optimalizace.

- Bude v letošním či příštím roce docházet k redukci počtu zaměstnanců LČR? Jakou má vedení LČR v této oblasti strategii  (včetně cílového stavu)?
V březnu letošního roku byl zahájen dvouletý projekt restrukturalizace podniku, jehož součástí je i optimalizace počtu zaměstnanců, a to zejména odstraňováním duplicitních nebo nepotřebných činností, zjednodušením administrativních postupů, slučováním činností souvisejících, maximálním využíváním potenciálu zaměstnanců, zvýšením efektivity práce, posouzením možnosti multiprofesnosti, případně externím vyčleněním některých administrativních činností, pokud toto vyčlenění bude ekonomicky výhodnější pro podnik. V letošním roce předpokládáme redukci počtu zaměstnanců o 5 %.

- Jak probíhá další vzdělávání zaměstnanců státního podniku lesy ČR?
V současné době je zajišťováno vzdělávání zaměstnanců s ohledem na aktuální potřeby související s výkonem práce, a to zejména udržení, obnova a rozšíření kvalifikace. Pro zaměstnance dělnických profesí jsou zajišťovány kurzy speciálních profesí opravňujících k výkonu práce, tak jak vyplývá z platných předpisů. Zaměstnanci se účastní jazykových i odborných kurzů, v minulosti byly zajišťovány i individuální manažerské kurzy.  Jsou zajišťovány i některé druhy specifických školení, jako například kurz odborného lesního hospodáře, kurz lesních pedagogů apod.
V podniku chybí jednotný systém vzdělávání, kde by vzdělávací aktivity byly centrálně zajišťovány a vycházely z jednotných zdrojů (např. z hodnocení míry plnění kvalifikačních požadavků, z hodnocení způsobilosti k výkonu práce, z vyhodnocování zaškolovacích plánů, z mapy zástupnictví, z výběru personálních záloh a jejich přípravy pro perspektivní uplatnění apod.). V současné době připravujeme centralizaci zajištění těchto činností, součástí bude i centrální plánování nákladů a kontrola jejich efektivního vynakládání.

Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda