Budování mokřadů a napajedel na ŠLP Křtiny
Ivo Březina, Jiří Šilhánek
V důsledku vývoje klimatu se v blízké budoucnosti očekává úbytek vody v krajině. Již v současné době jsme svědky tohoto procesu. Hladina podzemní vody je dlouhodobě velmi nízká, což potvrzuje postupné hynutí stromů ve velmi teplých letních měsících. Abychom zajistili její dostupnost, je nutné vyhledávat vhodné zavodněné lokality, kde se voda přirozeně zdržuje.
Budování mokřadů a napajedel pro drobné obojživelníky, zvěř a ptactvo je vhodnou alternativou pro udržení vody v krajině. Zejména na takových územích jaké reprezentuje ŠLP Křtiny, které je srážkově spíše chudší a jeho 1/3 lesních porostů roste ve střední části CHKO Moravský kras, která má nedostatek stojaté vody. Oblast Školního podniku je charakterizována průměrnými srážkami 630 mm a průměrnou roční teplotou 7,5 °C. Proto ŠLP ML Křtiny přistoupil ke zvyšování počtu malých vodních ploch, ať už ve formě mokřadů či napajedel.
Mokřady
Bez nadsázky lze říci, že se jedná o nejvýznamnější ekosystémy, které lze v české přírodě najít.
Pod pojmem mokřad si můžeme představit stále či jen po určité období roku zatopené území s půdou, která je nasycena vodou. Jedná se o území, která tvoří jakýsi přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Tyto ekosystémy mají mnoho podob. Jmenujme např. bažiny, tůně, rašeliniště, slatiniště, lužní louky a lesy. Termín mokřad pochází od dr. Jana Květa z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který jej v této formě zavedl v 70. letech minulého století jako český ekvivalent k anglickému wetland. Samotný výraz wetland je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.
Význam mokřadů spočívá především v přirozené zásobárně vody v krajině. Mokřady mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek; poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů a jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených. Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech) a je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Pro tyto a jiné důvody jsou mokřady považovány za vysoce cenné biotopy. Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však ubývá.
Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminou, odvodněním či tvorbou příkopů.
Jiné zanikly znečištěním. Ochranu významných mokřadů řeší tzv. Ramsarská úmluva. Vyhlášena byla v íránském městě Ramsar 2. února 1971. Na plnění závazků z ní plynoucí pro Českou republiku (přistoupila 1. ledna 1993) dohlíží Český ramsarský výbor.
Mokřady v lesích
Mokřady v lesích mají převážně dvě hlavní funkce: vodohospodářskou a ochrannou. V rámci Programu péče o krajinu (PPK) ŠLP Masarykův les Křtiny v průběhu 4 let zbudoval nebo opravil 7 mokřadů. Vše za spolupráce a finanční podpory AOPK ČR, střediska Brno a Správy CHKO Moravský kras.
Pro budování vodních ploch v lesích je nutná projektová dokumentace, územní řízení a vodoprávní povolení na odboru životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností.
V podmínkách ŠLP Křtiny se náklady na zbudování mokřadu pohybují od 36 000 Kč do 110 000 Kč v závislosti na množství přemístěné zeminy. Výše uvedeným částkám tedy odpovídá 150 m3, respektive 600 m3 přemístěné zeminy. Finanční podpora z PPK činí 70 % z vynaložených nákladů.
Školní lesní podnik má zájem do krajiny začlenit více vodních ploch. I pracovníci ochrany přírody si uvědomují, že je na území Moravského krasu velký nedostatek stojaté vody, tedy tůní a rybníků. Místa, v nichž se po celý rok drží voda, vytvářejí vhodné prostředí pro korýše, měkkýše, obojživelníky, vodní hmyz a vodní rostliny, včetně tzv. makrovegetace. Ve zdejších lesích žijí ropuchy, často skokan hnědý nebo ostronosý, dokonce i čolek horský. Na jedné z lokalit v Rakoveckém údolí se zvláště daří skokanu hnědému a jeho početnost a snůšky vajíček jsou monitorovány pro Evropskou unii v rámci výzkumu sledování obojživelníků.
Budováním mokřadů naplňuje ŠLP podmínky ekologického certifikátu FSC dobrých lesních hospodářů. Školní lesní podnik je držitelem tohoto mezinárodního osvědčení, a proto jako vlastník lesa usiluje také o biologickou pestrost a zvýšení ekologické stability.
Malé vodní zdroje
Dostupnost vody v krajině je velmi jednoduše možné zajistit budováním malých napajedel o rozměrech 2–4 m2, kde je výhodou velmi malá finanční zátěž a jednoduché zhotovení. Na začátku postupujeme vytipováním vhodných míst, a to tam, kde jsou největší předpoklady pro udržení vody během suchých období. Nevhodnější jsou takové polohy, kde se již voda viditelně zdržuje po celý rok nebo dlouho po dešti, tyto lokality jsou nejlépe poznatelné výskytem mokřadních společenstev.
Při budování napajedel využíváme přirozených podmínek stanoviště k ovlivnění hladiny vody v napajedlech, a to vodou podzemní nebo dešťovou. U potoků s větším průtokem můžeme využít břehový průsak vody do okolí. Tam, kde je průtok malý, lze zabudovat napajedlo přímo do místa odtoku, zde však může docházet při prudkých deštích k zanášení.
Na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny byl zvolen pro vybudování napajedel časový souběh s prováděním drobné údržby lesních cest, kdy dotyčný pracovník pouze prohloubil vytipované místo lžící tak, aby bylo přístupné a bezpečné zvěři. Průměrná hloubka je kolem 50 až 80 cm a hladina se většinou ustálí po několika dnech. Cena jednoho napajedla se pohybuje od 500 do 800 Kč.
V případě malých vodních ploch (napajedel) se jedná podle zákona č. 183/2006 (stavební zákon) o akce, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení.
Autoři:
Ing. Ivo Březina
Ing. Jiří Šilhánek, Ph.D.
ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.