Úvodník 9/2009
Quo vadis? Lépe možná Quo vadimus? Otázky velmi snadné na vyslovení a položení. Odpovědi na ně, v podobě srozumitelného a fakty položeného konstatování, vyžadují dlouhodobou přípravu a mnohdy jsou i nedostupné v blízkém časovém horizontu.
Tyto zdánlivě jednoduché dotazy jsou také častěji pokládány v souvislosti s českým, evropským a potažmo světovým lesnickým školstvím a s budoucím vývojem lesnického sektoru jako celku. Diskuze na daná témata probíhají dlouhodobě. Edukace budoucích lesníků je významným tématem na lokální úrovni českých vysokých škol, mnohých evropských institucí, a také na úrovni mezinárodní včetně diskuzí probíhajících na půdě Fóra Spojených národů o lesích (UNFF).
Není s podivem, že se začal rodit Globální akční plán pro lesnické vzdělávání (GAPFE). Myšlenka byla prvně prezentována na Výboru FAO pro lesnictví (COFO). Projekt byl spuštěn studenty sdruženými v Mezinárodní asociaci studentů lesnictví (IFSA), největší celosvětové organizaci posluchačů lesnických oborů a bude prezentován na Světovém lesnickém kongresu (WFC) v Argentině v říjnu 2009. Lze předpokládat, že toto největší setkání lesníků načrtne směry budoucího vývoje.
GAPFE identifikuje zřetelné globální problémy a upozorňuje na nutnost zapojení všech stran včetně studentů vysokých škol do jeho implementace. Pojmenovává problematické trendy v celosvětovém vzdělávání jako je zmenšující se pracovní trh pro absolventy tradičních disciplín, nekoordinovanost změn ve edukačním procesu a snižování počtu absolventů lesnických oborů v zemích s vysokým zastoupením lesa. Nekoncepčnost zavádění nových poznatků a témat do současného curricula vytváří proluky v aktuálních tématech jako biodiverzita, agrolesnictví nebo klimatická změna a prosazování změn na úrovni managementu je následně problematické. Nové poznatky samozřejmě způsobují mnohdy posuny v platnosti tradičních paradigmat, které nejsou vždy kladně vnímány. S pohledem laické i odborné veřejnosti jsou v celosvětovém rozměru úzce spojeny finanční investice do lesnického sektoru a nízká kapacita a podfinancovanost kvalitního základního i aplikovaného výzkumu na mnohých univerzitách. GAPFE společně s problematickými oblastmi shrnuje body, které by umožnily částečnou změnu těchto trendů především ve vzdělávání. Vybudování vize lesnického školství a vytvoření strategických sítí vzdělávacích a výzkumných institucí je považováno za jeden ze základních kamenů změny stejně jako zlepšení komunikace v lesnickém sektoru. Vznik globálních monitorovacích a podpůrných mechanizmů napomáhajících lepšímu pochopení funkcí lesa a vytvoření kapacit pro implementaci trvale udržitelného rozvoje v globálním měřítku je nutností.
Lesy pokrývají přibližně 30% zemského povrchu s plochou o něco málo menší nežli 4 biliony hektarů. To je jistě plocha hodna zájmu. Trvale udržitelné hospodaření hraje velkou roli v mnoha další oblastech nežli je jen produkce dřeva jakkoli je nejzřetelnější. Lze doufat, že trend lesnictví jako průmyslu zapadajícího slunce (Tahrir Fathoni, 2009) bude v budoucnu pozměněn.
Pavlína Pancová Šimková
Lesnická a dřevařská fakulta
MZLU v Brně