Rekognoskační „kůrovcové“ lety v roce 2009

V roce 2009 byly uskutečněny rekognoskační lety v 11 krajích Česka (mimo hl. m. Prahy, Jihomoravského a Zlínského kraje), kde byly očekávány významné problémy s kůrovcem. Během 15 letových dnů bylo v rámci 72 letů odlétáno 126 letových hodin, rekognoskace absolvovalo cca 300 účastníků z řad vlastníků lesa a odborných lesních hospodářů (Lesy České republiky, s.p., Vojenské lesy a statky, s.p., Sdružení vlastníků obecních lesů a další jednotliví vlastníci lesa), Lesní ochranné služby (LOS), státní správy lesů 2. a 3. úrovně, České inspekce životního prostředí, zástupců ministerstev zemědělství a životního prostředí, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa a médií. K rekognoskacím byl na základě výsledků výběrového řízení využit sedmimístný hornoplošník Cessna společnosti JasAir CZ spol. s r.o. Vzhledem k omezené kapacitě letů byli k účasti zváni především vlastníci větších lesních majetků v kůrovcem ohrožených oblastech.

Fenoménem letošního roku byl stav, kdy lesní personál nacházel kůrovcové stromy bez zjevných příznaků napadení, tj. se zelenou korunou a v kůře. Hlavní příčinou byly letošní příznivé srážkové poměry (červenec), díky kterým byly stromy v lepší kondici než obvykle a nové napadení se tak barevně projevilo značně opožděně. Lze předpokládat, že takovéto případy mohly uniknout pozornosti i při rekognoskačních letech, zejména v průběhu července. Z toho důvodu byly lety ve vybraných územích opakovány. Byla tak odhalena nebo alespoň potvrzena řada problémových lokalit. Přesto (dle následných šetření LOS) nebyly na mnoha lokalitách „následky“ druhého rojení lýkožrouta smrkového prostřednictvím barevných změn korun dobře patrny ještě na konci srpna a v první polovině září.

Situace v jednotlivých krajích

Během rekognoskačních letů v roce 2009 byly největší problémy s kůrovcem pozorovány ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Obecně lze říci, že kůrovcová situace je horší u soukromých vlastníků malých lesních majetků. V oblasti Nízkého Jeseníku byla kůrovcová ohniska častěji přítomna i ve větších lesních komplexech, nejenom v tzv. malolesích.

Středočeský kraj

Území Středočeského kraje lze označit za jedno z nejproblematičtějších. Nejhorší situace s kůrovcem je v Posázaví. V kaňonu Sázavy po celém toku v úseku od Týnce nad Sázavou ke Kácovu (včetně údolí přítoků) se nachází kůrovcová ohniska a místy jsou napadeny celé stěny. Stejná situace panuje i dále na území kraje Vysočina v úseku Okrouhlice–Ledeč nad Sázavou. Napadené smrky se převážně nachází v nepřístupném strmém terénu. V oblasti Kácova, Zruče nad Sázavou a Ledče nad Sázavou byly lesní porosty v červnu loňského roku silně poškozeny vichřicí Ivan. V letošním roce zde dochází k masivnímu výskytu kůrovce. Nejhorší stav lesních porostů je v okolí Zbraslavic.

Častý výskyt kůrovcem napadených stromů byl dále zaznamenán především na Říčansku, Benešovsku a Sedlčansku. Vyšší koncentrace kůrovcových ohnisek byla pozorována rovněž v kaňonu Vltavy podél nádrží Orlík, Kamýk a Slapy.

Jihočeský a Plzeňský kraj

V Jihočeském a Plzeňském kraji je kůrovcová situace zhoršená především následkem rozsáhlých větrných kalamit Kyrill (2007) a Emma (2008). Oblastí s největším výskytem kůrovce v obou krajích je Národní park Šumava, kalamita se zde rychle rozšiřuje do vnitrozemí.

Mezi oblasti s nejhorší kůrovcovou situací v Jihočeském kraji patří Novohradské hory (oblast zasažená větrnou kalamitou mezi Kraví horou, Vysokou, Žofínem, Pohořím, Pohor-skou Vsí a Černým Údolím), kde je značný výskyt kůrovcových souší, ohnisek a nalét-nutých stěn. Největší problémy se týkají Žofínského pralesa (patrné masivní napadení smrkové části pralesa i okolí). Další problémové lokality se nalézají hlavně na Písecku, Strakonicku, Blatensku, Třeboňsku a Da-čicku. Oproti roku 2008 bylo na území Jihočeského kraje konstatováno zhoršení kůrovcové situace.

V Plzeňském kraji je nejhorší stav na Klatovsku v okolí Klatov a Kdyně, dále na pohraničním hřebeni nad vodní nádrží Nýrsko a v okolí jezer Černé a Čertovo. Vysoký výskyt kůrovcem napadených stromů byl zaznamenán na Domažlicku, Sušicku, Horažďovicku, Nepomucku a ve východním a jihovýchodním okolí Plzně (Štáhlavy, Blovice).

Moravskoslezský kraj

V Moravskoslezském kraji je příčinou špatné kůrovcové situace dlouhodobé oslabení smrkových lesních porostů celým komplexem škodlivých činitelů: sucha, těžkých kovů v půdě i václavky. Kromě klasického lýkožrouta smrkového se na napadení smrků výraznou měrou podílí lýkožrout severský, který je vzhledem ke způsobu života obtížněji monitorovatelný a jehož tlumení je také mnohem náročnější. V porovnání s uplynulým rokem lze v tomto kraji konstatovat významné zlepšení situace, zejména v oblasti Opavska, Vítkov-ska a Slezských Beskyd. Výskyt kůrovce je zde přesto značný. Nejhorší stav zůstává v okolí obcí Březová, Větřkovice, Vítkov, a dále obcí Odry a Jakubčovice nad Odrou. Problémová oblast zde přesahuje na území Olomouckého kraje k Hranicím a Lipníku nad Bečvou. V Moravskoslezských Beskydech se jedná pouze o okolí Mostů u Jablunkova (mezi vrcholy Velká polom a Kostel), ve Slezských Beskydech byl zaznamenán výskyt kůrovcem napadených stromů na hřebeni v lokalitách mezi Čantoryjí a obcí Bystrý, oproti loňskému roku lze konstatovat zlepšení stavu. V souvislosti s oblastí Beskyd je alarmující kůrovcová situace na Slovensku, naopak v Polsku došlo v příhraničí k výraznému zlepšení.

Podkrkonoší

Pozornost z důvodu četných kůrovcových ohnisek si aktuálně zasluhuje i oblast Podkrkonoší: v Libereckém kraji kaňon Kamenice v úseku Velké Hamry–Železný Brod, Kozákov (CHKO Český ráj) a oblast Semily–Jilemnice, postižený letošní větrnou kalamitou (v údolích vodních toků). Pásmo zasažené větrnou kalamitou se pak převážnou částí nachází na území Královéhradeckého kraje, v oblasti ohraničené obcemi Vrchlabí, Hostinné, Dvůr Králové n. L., Nová Paka a Lomnice nad Popelkou.

Další lokality a škodliví činitelé

Velká četnost kůrovcových ohnisek je dále registrována v Pardubickém kraji, v oblasti rovněž silně zasažené vichřicí Ivan (2008) – okolí Ústí nad Orlicí a České Třebové. Značný výskyt kůrovce byl dále pozorován v CHKO Železné hory a na území národních přírodních rezervací Králický Sněžník (stejnojmenné pohoří) a Šerák-Keprník (Hrubý Jeseník, Olomoucký kraj). Větší koncentrace ohnisek byla rovněž zaznamenána na Jihlavsku, především v sousedství dálnice D1.

V ostatních krajích nebyl výskyt kůrovcových ohnisek významný. Za zmínku stojí optické zlepšení situace na území NP České Švýcarsko. Bylo patrno, že zde na mnoha místech proběhla těžba kůrovcových stromů a výskyt nových ohnisek byl (s výjimkou území přiléhajícího bezprostředně k hranici se Saskem) mnohem nižší než v roce minulém.

Mimo napadení lesních porostů kůrovcem byly během rekognoskačních letů pozorovány i škody působené na lesních porostech dalšími škodlivými činiteli. Ve Středočeském kraji na Berounsku (Beroun, Králův Dvůr) bylo pozorováno silné prosychání borovice černé. Dále byly rekognoskovány žíry ploskohřbetky smrkové. V kraji Vysočina v oblasti Benešova u Pelhřimova, kde byl 12. 7. 2009 proveden letecký obranný zásah financovaný MZe, nebyl žír pozorován. V Jihočeském kraji v lesních porostech ve správě LS Český Rudolec byl zaznamenán žír ploskohřbetky na rozloze cca 5 ha. Jednotlivě, ale poměrně často, byly pozorovány odumírající borovice, pravděpodobně v důsledku napadení krascem borovým a následně lýkohuby.

Článek byl sestaven kromě vlastního zjištění také na základě pozorování a podrobnějších informací většiny účastníků rekognoskačních letů, kterým tímto děkujeme.

Autoři:

Ing. Jiří Bílý, Ph.D.,

Ministerstvo zemědělství ČR

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Miloš Knížek, Ph.D.

Ing. Jan Lubojacký

VÚLHM, v. v. i.