Archiv časopisu Lesnická práce

Pavel Šamonil

V říjnu 2009 jsem navštívil ústavy geografie a lesnictví Michiganské státní univerzity v Lansingu (USA). Společně s profesorem R. J. Schaetzelem a jeho studenty jsem se zúčastnil exkurze zaměřené na geomorfologii a pedogenezi severního Michiganu. Během 5 dnů jsme při 1 850 km dlouhé cestě navštívili řadu lokalit na území Upper a Lower Peninsula mezi jezery Superior, Huron a Michigan.

Borek Nejezchleb

V rámci Projektu mobility Leonardo da Vinci pro pracovníky v odborném vzdělávání a přípravě (VETPRO) se podařilo několika zaměstnancům Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně zúčastnit stáže u státních lesů ve Skotsku (Forestry Commission Scotland).

V roce 1919 byla ustanovena ve Velké Británii Forestry Commission, úřad podléhající přímo parlamentu, jehož posláním bylo definovat a realizovat lesnickou politiku. V roce 2003 byl úřad decentralizován a začleněn do vlád Anglie, Walesu a Skotska. Tyto úřady byly pověřeny i správou státních pozemků, které nejsou využitelné pro zemědělství, průmysl či zástavbu.

Posláním státních lesů Skotska (Forestry Commission Scotland) je rozšiřovat a ochraňovat lesy a zvyšovat jejich hodnotu pro společnost a životní prostředí. Lesy jsou řízeny ministerstvem životního prostředí a rozvoje venkova. Toto ministerstvo je garantem produkce surového dříví a současně zajišťuje rozvoj životního prostředí a zvyšování atraktivity území pro cestovní ruch, který je jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmů pro skotské obyvatelstvo. Pro vyvážené plnění uvedených činností nepostačují zdroje z prodeje surového dříví a rozpočet je dotován ze státních zdrojů.

Martin Smola, Oto Lasák

Delegace vedená ministrem zemědělství Jakubem Šebestou a náměstkem Jiřím Novákem v rámci listopadové pracovní cesty do Chilské republiky měla mimo jiné na programu návštěvu národního parku Torres del Paine v Patagonii, kde probíhá projekt obnovy části lesních ekosystémů požárem zničeného území. Požár způsobil dne 17. února 2005 český turista Jiří Šmiták neopatrnou manipulací s vařičem. V roce 50. výročí založení národního parku byla realizována hlavní etapa českého lesnického projektu, zalesnění 50 hektarů spálených porostů pabuků (Nothofagus pumilio – lenga) v sektoru Laguna Azul.

Tím bylo završeno čtyřleté úsilí českých expertů Martina Smoly, Michala Nečase, Josefa Stříteckého a Josefa Cafourka. Česká republika se jako jediná v historii zhruba dvaceti požárů v NP Torres del Paine postavila čelem k problému a investovala do obnovy 19 mil. Kč, které sloužily ke zmapování škod, vytvoření plánu obnovy, vybudování lesní školky, vlastnímu zalesnění a k vyhodnocení projektu. Chilská strana tuto pomoc velmi ocenila a chtěla by spolupracovat s našimi experty již na komerční bázi.

Jan Řezáč

Svět, ve kterém žijeme, je obecně nazýván informační společností. Informace se stala vzhledem k rozvoji informačních technologií a globalizačním tendencím jednou z nejdůležitějších deviz. Informační prostředky více a více ovlivňují názory, postoje, koupěschopnost a obecně chování společnosti i specifických cílových skupin.

Ivo Machar

Ve většině chráněných přírodních území v lužních lesích České republiky se dnes počítá v plánech péče a jiných strategiích ochrany území se zachováním současného vysokého zastoupení dubu v biotopu tvrdého luhu. Z tohoto požadavku vyplývají mnohá nedorozumění mezi ochranou přírody a lesními hospodáři. Je totiž zřejmé, že udržení této světlomilné dřeviny v lužním lese v současném zastoupení je možné pouze intenzivním lesnickým hospodařením (Mauer 2008). Na staré jedince dubů je v biotopu lužního lesa vázána mimořádně zajímavá a ochranářsky významná diverzita bezobratlých živočichů. Proto jsou ochranáři zvláště citliví při kácení těchto stromových jedinců (např. Horák 2008), což lesníci naopak považují za samozřejmou součást po staletí trvajícího managementu lužního lesa a způsob využívání obnovitelného přírodního zdroje.

Pavla Čížková

V souvislosti s rozšiřováním území ponechaného samovolnému vývoji vyvstala i potřeba podrobného monitoringu tohoto území. Projekt Biomonitoring lesních ekosystémů, který Správa NP a CHKO Šumava zahájila v roce 2008, zjišťuje stav lesa právě v územích se samovolným vývojem. Cílem článku je seznámit s cíli, metodikou a prvními výsledky zaměřenými především na stav obnovy v acidofilních smrčinách NP Šumava.

Péter Szabó, Radim Hédl

Starobylý les je termín používaný pro určitou kategorii lesa. V českém prostředí je zcela nový, poprvé byl navržen jako ekvivalent anglického pojmu ancient woodland teprve v roce 2008. Jeho význam je poměrně specifický a zdá se, že může být snadno zaměněn s jiným, už dlouho používaným termínem – prales. Chceme zde stručně definovat pojem starobylý les, uvést ho do českého kontextu a navrhnout ho pro lesnické prostředí jako novou kategorii, kterou bychom měli uvažovat při hodnocení lesa.

Daniel Černý

První zmínka o kamerálním lese (les podléhající České komoře) Roklan je známá z hraničních map a popisu hranic mezi Bavorskem a Českým královstvím z období okolo let 1760. Název lesa je odvozen podle šumavských vrcholů Malého a Velkého Roklanu. Tato část šumavského lesa je bezesporu zajímavým územím, a to nejen z hlediska historického. Les o výměře 318 ha byl po celá dlouhá období, kdy převážná část šumavského území byla v majetku významných šlechtických rodů, ve vlastnictví země Koruny české. V dobách, kdy lesnictví na Šumavě na sebe bralo podobu plánovitého hospodaření podle tehdy moderní Saské metody v hospodářské úpravě lesů, v kamerálním lese probíhala pouze těžební činnost.

Martin Böhm, Vojtěch Lejsal

Rostoucí spotřeba dřeva ve stavebnictví je podnětem k vývoji nových speciálních stavebních a velkoplošných materiálů s optimálními mechanicko-fyzikálními vlastnostmi. Nově vznikající materiály mají předem určený způsob použití v konstrukcích a nejsou již považovány pouze za materiály pro levné a náhradní řešení.

Miloslav Homolka, Petr Švehlík

Významným fenoménem v populacích drobných hlodavců jsou změny početnosti, které závisí na řadě faktorů a jsou charakteristické pro jednotlivé druhy. Objasnění těchto faktorů je klíčem k předpovídání vývoje populací drobných hlodavců i potenciálním nástrojem k omezování škod, jež působí na zemědělských plodinách i lesních porostech. Bohužel jde o velmi komplikovanou problematiku a pro vypracování funkčního modelu předpovědi vývoje početnosti drobných savců zatím nemáme dostatek dat.