Archiv časopisu Lesnická práce

Emanuel Kula, Radek Kajfosz, Jiří Polívka

Smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.) jako introdukovaná dřevina do imisních horských oblastí zůstal na okraji pozornosti ochranářů. V současné době se objevila řada faktorů ovlivňujících jeho stabilitu (kloubnatka, kůrovci). Intenzivní studium rovněž ukázalo překvapivě široké spektrum škůdců v korunové fauně. Kůrovci (Ips amitinus Eichh., Dendroctonus micans (Kug.)) jako mortalitní faktor mohou k namnožení využít oslabené smrky i těžební odpad smrku pichlavého.

Jiří Bílý, Miloš Knížek, Jan Lubojacký

Rekognoskační „kůrovcové“ lety jsou bezplatnou službou vlastníkům lesa, kterou každoročně organizuje a financuje ministerstvo zemědělství. Leteckou observací barevných změn v korunách smrků lze odhalit kůrovcová ohniska již v době, kdy ještě nemusí být ze země rozpoznatelná. Smyslem rekognoskačních letů je monitorovat kůrovcová ohniska, zejména v nepřehledných nebo těžko přístupných oblastech, získat ucelenou představu o problematických lokalitách a jejich dynamice v rámci celého území republiky a tyto poznatky zprostředkovat vlastníkům lesa i příslušným orgánům státní správy. Mimo stavu kůrovce jsou lety zdrojem dalších informací o zdravotním stavu lesů.

Anketa Lesnické práce

Vážení čtenáři,

žijeme v „informačním věku“, kdy je celá Země propojena vyspělými elektronickými médii a tvoří jednu „globální vesnici“ – jak se vyjádřil kanadský filozof a teoretik komunikací Marshall McLuhan. Tato informační „vesnice“ má svůj spojitý přírodní základ, socioekonomické vazby a sociokulturní přesahy. Nelze již dále žít a tvořivě pracovat pouze v hranicích národních, v rámci dílčích států anebo v měřítku místním či oblastním. Také všechny přírodní i kulturní lesy, životní prostředí planety a návazné lidské aktivity, jako jsou řemesla, průmysl, obchod, věda a politika, jsou záležitostmi povýtce globálními.