Archiv časopisu Lesnická práce

Na základě Memoranda Ministerstva zemědělství České republiky a Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ze dne 27. června 2007 byla ministrem zemědělství ustanovena komise pro vyhodnocení ekonomické výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu. Komise zpracovala ve spolupráci s vedením Lesů ČR analýzu evidence nákladů a výnosů tak, aby bylo možno provést požadované srovnání modelů podle jednotlivých smluvních územních jednotek (SÚJ). K vyhodnocení byla využita pouze data z plnění aktivních smluv vzešlých ze zadávacího řízení na střednědobou zakázku pro období 2008 až 2010.

Informace v tomto příspěvku vycházejí ze Zprávy komise pro vyhodnocení ekonomické výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a 2009.

Rozhovor se Svatoplukem Sýkorou a Františkem Dejnožkou

Rozhovorem Svatopluka Sýkory, generálního ředitele Lesů ČR, který poskytl 12. 10. 2010 Hospodářským novinám, se naplno rozhořel spor o Hradeckou lesní a dřevařskou společnost (HLDS). Svatopluk Sýkora uvedl, že obchodní vztah s HLDS je pro Lesy ČR nevýhodný v hodnotě 310 milionů korun ročně. František Dejnožka oponoval tomuto tvrzení na tiskové konferenci HLDS a mimo jiné také uvedl, že Lesy ČR mohou prodělat státu až 3,2 miliardy korun jen v roce 2010, ale důvodem dle jeho slov rozhodně nemůže být HLDS. Oběma hlavním aktérům tohoto vleklého sporu, který určitě nepřispívá prezentaci lesnictví na veřejnosti, jsme položili několik dotazů.

Vážení čtenáři,

věřím, že nejsem sám, kdo občas trpí pochybnostmi, zda některé životní konstanty, s nimiž a na nichž vyrůstal, jsou skutečně platné, neboť dost dobře nemůže nevidět, že v jeho okolí se vyskytují početní a často zvučnými tituly a zvučným hlasem obdaření hlasatelé myšlenky, že všechno je vlastně jinak. Stejně tak patrně nejsem sám, kdo v takových chvílích zvažuje, zda to, co nově vidí a slyší, lze oprávněně považovat za podivné a nepřijatelné, nebo naopak tím podivným, neobvyklým, ba excesivním tvorem, vyčnívajícím z poklidných a jednotných řad nositelů odlišné pravdy, je on sám. Působení vnějšího světa bývá někdy natolik přesvědčivé, že si člověk nakonec není jist, zda mu v minulosti opravdu neunikla nějaká převratná informace, a snaží si vzpomenout, zda ve školních škamnách zrovna nechyběl, když bylo vysvětleno a všemi ostatními i pochopeno, že to, co považoval a dodnes považuje za bílou kouli, je ve skutečnosti černá krychle.