Možnosti využití dřeva břízy

Postavení břízy

Mezi ostatními hospodářsky významnými domácími dřevinami má bříza z lesnického hlediska specifické, možná až schizofrenní postavení. Na jedné straně je považována za důležitou meliorační a zpevňující dřevinu a za pionýrskou dřevinu, která do značné míry zachránila například Krušné hory. Na druhé straně je bříza často považována za nežádoucí příměs, která díky rychlému počátečnímu růstu může nepříznivě tlumit růst dřevin cílových. Proto bývá z porostů často již v raném věku odstraňována. Neopodstatněnou a v les-nickém provozu stále přežívající fámou o dřevu břízy je, že se jedná o dřevo méně hodnotné, s omezenou možností využití a tedy i s nízkým zhodnocením. Proto i kvalitní dřevo dostatečných dimenzí ve většině případů končí jako palivo, v lepším případě jako surovina pro výrobu aglomerovaných materiálů nebo pro výrobu buničiny v celulózkách.

Dřevo břízy

Dřevo břízy patří svou stavbou mezi roztroušeně pórovité listnaté dřeviny. Póry nejsou pouhým okem viditelné. Jedná se o dřevinu bělovou, která nevytváří jádro. Za nepříznivých okolností se však může vytvořit nepravé jádro, které podstatně snižuje hodnotu a možnosti využití dřeva. Barva dřeva je bělavá, popřípadě se žlutavým nádechem. Dřeňové paprsky jsou pouhým okem viditelné pouze na radiálním řezu a charak-teristický je výskyt tmavých dřeňových skvrn. Kresba dřeva je jednoduchá a málo výrazná. Vyskytují se ovšem formy břízy, které mají texturu velmi výraznou, značně dekorativní, a tedy velmi vyhledávanou a odpovídajícím způsobem ceněnou. Je to například takzvaná karelská bříza (v českém dřevozpracujícím průmyslu se používá také název finská bříza). Z hlediska zpracování se jedná o polotvrdou listnatou dřevinu s dob-rými mechanickými vlastnostmi a s širokými možnostmi zpracování.

Faktory limitující použití dřeva

Nedostatkem tohoto dřeva je velmi nízká odolnost proti napadení dřevokaznými houbami a proti povětrnostním podmínkám. Dřevo proto není vhodné pro použití v exteriéru. Při těžbě cenných sortimentů pro dýhárenské a překližkárenské využití

je nezbytná těžba v zimním období a rychlé zpracování, jinak může docházet k postupným neodstranitelným barevným změnám dřeva, které výřez znehodnotí pro využití na okrasné dýhy. Bříza má také velmi malou odolnost proti napadení dřevokazným hmyzem, zejména červotočem, který napadené předměty velmi silně poškozuje. Dalším problémem je krátkověkost této dřeviny a s tím související časté poškození kořenového systému a někdy i kmene hnilobou. U starších přimíšených stromů se může vyskytnout křivost, eliptický průřez, nadměrná sbíhavost kmene a již zmíněný výskyt nepravého jádra. Tyto skutečnosti mají zásadní vliv na možnost technického využití a finančního zhodnocení dřeva domácí břízy.

Historické využití dřeva

Důvodem širokého využití dřeva břízy v minulosti nebyly jen dobré mechanické vlastnosti, ale především její snadná dosažitelnost tím, že rostla „téměř všude“. Dříve byla bříza používána, podobně jako buk, pro nízkou cenu a poměrně dobré mechanické vlastnosti, v dnes již zaniklém kolářství pro výrobu vozů a dalších zemědělských potřeb. Tyto výrobky však byly velmi často napadeny červotočem, kdy pro jeho vývoj byly kryté vlhčí nevytápěné prostory hospodářských budov optimálním prostředím.

Tenké kmínky se používaly na obruče. Dřevo bylo využíváno řezbáři a truhláři při zhotovování různých drobných výrobků jako byly cívky, floky, obuvnické kolíčky a dřeváky, kopyta. Používalo se na násady nástrojů i na pažby k puškám. Z proutí se vyráběla košťata a košíky. Vybrané druhy březového dřeva byly významné pro stavbu dřevěných částí letadel.

Současný stav využití dřeva

Dobrým příkladem potenciálu využití dřeva břízy jsou severoevropské státy a Rusko, kde je zastoupení břízy v lesích podstatně vyšší a pochopitelně využití tohoto dřeva častější. I slabší dimenze se užívají po nenáročné úpravě na palivo, dále v celulózkách a při výrobě aglomerovaných materiálů. Silnější dimenze se pak používají pro výrobu krájených dýh a pro výrobu různých typů překližek. Zejména ve Finsku je velmi rozvinutý překližkárenský průmysl, který zpracovává břízu a značné množství výrobků exportuje. Také české stavebnictví je velkým uživatelem finských foliovaných překližek. Finská firma Raute patří mezi největší světové výrobce překližkárenských strojů. Na českém trhu se také již několik desetiletí používají kvalitní ruské březové překližky. Ruské, běloruské a ukrajinské březové překližky a také ruskou březovou spárovku nabízí v současné době na domácím trhu několik firem.

Značnou zásluhu na využití břízy má od 80. let švédská nábytkářská obchodní firma IKEA, která přišla jako jedna z prvních na trh s dýhovaným, překližkovým a také masivním březovým nábytkem. Stálý celosvětový růst této firmy má i silný vliv na standard a módnost výrobků, včetně jejich barevnosti. Návrháři firmy postupně navrhli řadu výrobků z dříve neužívané velmi světlé břízy s téměř neznatelnými letokruhy. Rozšíření světlé jednotvárné bezjaderné břízy přála také móda světlého nábytku a důraz na užívání evropských dřevin. Nutno však poznamenat, že v současné době, částečně v souvislosti se změnou módy, došlo k mírnému omezení používání břízy na nábytek, kdy se nejvíce omezilo používání poměrně výrobně náročné spárovky.

Co se týče situace v České republice, české překližkárny Ploma a.s. Hodonín a Alfa Plywood a.s. Solnice zpracovávají ročně několik tis. m3 domácí břízy pro výrobu překližek a plášťů laťovek, kde nejsou náročné požadavky na barvu. Minimální požadovaný průměr čepu výřezů je 25 cm a min. délka 260 cm. Pro nábytkové výrobky z břízy (okrasné dýhy, spárovky), které jsou nejnáročnější na kvalitu, se ve většině případů neužívá středoevropská bříza. Jednak proto, že jí není k dispozici dostatečné množství, ale především má tmavší nažloutlou barvu a velmi často se vyskytuje nepřípustné velké tmavé jádro.

Pro představu, největší evropský výrobce okrasné dýhy užívané pro výrobu nábytku – firma Danzer – vyrábí ve svém největším evropském závodě Danzer Bohemia u Mělníka v současnosti okrasnou březovou dýhu z výřezů dovážených z Finska, Lotyšska, Litvy a především Ruska. Používají se výřezy průměry od 35 cm a délky od 210 cm. Ročně se dováží okolo 10 000 m3. Dýha je vyráběná v tloušťce 0,53 mm s průměrnou výtěžností 42 %. Největším odběratelem této dýhy jsou nábytkářské závody vyrábějící pro firmu IKEA. Kromě pohledových ploch u nábytku se březová dýha také velmi často používá pro tvarové výlisky sedacího nábytku.

Velmi ceněné jsou formy břízy s výraznou kresbou. Je to jednak forma břízy se svalovitou strukturou, která se s oblibou používala ve třicátých letech pod názvem „švédská ledová bříza“ na výrobu dýhovaných ložnic. A především pak „karelská“ nebo také „finská“ bříza, která se používá jako cenná dýha, ale také jako masivní řezivo, nejčastěji pro výrobu střenek nožů. Cena tohoto řeziva je okolo 100 000 Kč/m3.

Použití březového dřeva na stavební účely nepřichází, pro již výše uvedenou malou trvanlivost, většinou malé dimenze a také častou křivost, v úvahu.

Závěrem

Závěrem bychom chtěli lesnickému provozu doporučit, aby bříze věnoval větší pozornost. Z článku je snad patrné, že dřevo břízy má poměrně široké využití a že je možné ho zhodnotit lepším způsobem, než jakým se v současné době děje.

Autoři:

Ing. Jan Reisner, Ph.D.

Katedra zpracování dřeva

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.

Katedra zpracování dřeva

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze