Archiv časopisu Lesnická práce

Ľudmila Marušáková

Vybudovať, ale najmä udržať pozitívnu mienku verejnosti v prospech lesníctva je ľudovo povedané „beh na dlhé trate“. Vyžaduje si to veľké úsilie manažérov a ich hovorcov, pestrú paletu rôznych komunikačných nástrojov, jasne definované a zrozumiteľné posolstvá, ale najmä systematický prístup. Informovať verejnosť prostredníctvom médií o konkrétnych faktoch z oblasti lesníctva je náročné, ale zmeniť postoje, vzťahy k lesom, možno aj hodnotový rebríček spoločnosti je pre nás snáď len nedosiahnuteľná méta. Napriek tomu v lesníctve existuje vďaka svojim špecifikám obrovský potenciál na budovanie partnerstva, spolupráce a dialógu smerom k spoločnosti. Vďaka komunikácií, ktorá je jedným z nástrojov lesníckej politiky, môžeme aj prostredníctvom lesnej pedagogiky vzdelávať verejnosť, odstraňovať predsudky, brániť nepochopeniu a prispieť k budovaniu múdrej spoločnosti, ktorá si chráni hodnoty svojej krajiny.

Rok se sešel s rokem a před porotou stál opět nelehký úkol vybrat z celé řady zdařilých snímků zaslaných do fotografické soutěže Lesnické práce pro rok 2010 ty, jejichž autoři budou za své úsilí odměněni. V pořadí již sedmý ročník fotografické soutěže je za námi a vy si na následujících třech stranách můžete prohlédnout vítězné snímky se jmény autorů.

Jiří Kulhavý, Bohumír Lomský, Jaroslav Simon

Ve dnech 23.–28. srpna 2010 se po pětileté přestávce konal v jihokorejské metropoli Soulu XXIII. Světový kongres IUFRO (Mezinárodní unie lesnických výzkumných organizací) s mottem „Lesy pro budoucnost: udržitelná společnost a životní prostředí“. Místo konání nebylo vybráno náhodou. Korejská republika je vyspělou lesnickou zemí s lesnatostí 65 % a s moderním lesnickým výzkumným ústavem založeným v roce 1922. Významu lesů je věnována velká pozornost. Svědčí o tom skutečnost, že zahájení kongresu byl osobně přítomen prezident republiky Lee Myung-bak a další významní představitelé země.

Ústřední myšlenkou kongresu bylo zdůraznění budoucí úlohy lesů v udržitelném rozvoji a životním prostředí. Sešlo se na něm 2 675 účastníků z 92 zemí světa. Největší zastoupení měla pořadatelská země s téměř 900 účastníky, následovaly Japonsko (272), Čína (214), USA (164) a Indonésie (99 účastníků). Z České republiky se zúčastnilo celkem 13 představitelů lesnického výzkumu – z lesnických fakult, Akademie věd ČR a výzkumných ústavů. Organizace kongresu byla v kompetenci hostitelské země a vedení IUFRO. Kongres řídil prezident IUFRO Don Koo Lee spolu s širokým týmem organizátorů.

Jaroslav Simon, Jaroslav Kadlec

Korejský poloostrov nepatří pro středoevropana z různých důvodů (vzdálenost, neustálená politická situace, sousedství turisticky atraktivních regionů atd.) mezi příliš vyhledávaná území. Proto uspořádání XXII. světového kongresu IUFRO v srpnu r. 2010 v Soulu bylo vítanou příležitostí navštívit Korejskou republiku a seznámit se s přírodními poměry i problematikou lesního hospodářství.

Jan Reisner, Aleš Zeidler

Letošní rok byl vyhlášen rokem břízy. Přes značnou medializaci a zájem odborné veřejnosti však ještě nezazněla jedna z nejpodstatnějších informací, a to jakým způsobem využít dřevo břízy. Dřevo břízy není jen vhodným krbovým palivem, jak se často traduje. Možnosti využití jsou mnohem širší a finančně zajímavější.

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík, Jiří Lukášek

V našem seriálu o dřevu introdukovaných dřevin se s vámi rozloučíme dřevinou, ke které se vzhlíží se značnými nadějemi a která je považována, podobně jako douglaska, za jednu z nejnadějnějších dřevin pro naše lesnictví. Jedná se o jedli obrovskou. Jestli splňuje očekávání i z pohledu kvality a možností využití dřeva, ponecháme na čtenářích. Výzkum na jedli obrovské právě probíhá, proto na rozdíl od předchozích článků je údajů o vlastnostech méně. Nicméně hustota je považována za poměrně spolehlivý ukazatel mechanických vlastností a poskytuje tak dobrý prvotní obraz o kvalitě dřeva.

Martin Böhm, Jan Reisner

Stejně tak jako u deskových materiálů, jsou i u nosníků na bázi dřeva neustále vyvíjeny nové technologické postupy zpracování, mající za cíl zvyšování pevnosti těchto materiálů nebo snižování jejich hmotnosti při současném zachování pevnostních vlastností.

V minulosti se pro zvyšování únosnosti dřevěných trámů nejčastěji používalo spojení dvou a více kusů do jednoho celku pomocí železných skob nebo svorníků. V současnosti se efektivnějšího využití pevnostních vlastností dosahuje zvětšením průřezu nosníku (zejména jejich výšky). Vznikají tak speciální typy nosníků, například nosníky se stěnou ze sbíjených prken, nosníky se stěnami z materiálů na bázi dřeva (tzv. krabicové nosníky), duté kruhové nosníky, nosníky ve tvaru T a zřejmě nejpoužívanější I-nosníky. Zvyšování nosnosti může být dosaženo také vyztužováním nosníků vlákny s vysokou pevností (nejčastěji skelnými, uhlíkovými nebo aramidovými).

Robert Doležal

Podle údajů Faunistické komise ČSO byl v České republice potvrzen výskyt 406 druhů ptáků. Téměř polovina z nich u nás hnízdí. Z hlediska jejich nároků na prostředí, tedy preferovaného stanoviště, lze tyto druhy rozdělit do čtyř základních skupin: lesní ptáky, ptáky zemědělské krajiny, mokřadní ptáky a druhy lidských sídel. Nejvyšší procento (46 %) je svým způsobem života vázáno na lesy, obecně lze tedy říci, že právě v lesích najdeme druhově nejrozmanitější část naší avifauny. Zatímco populace lesních druhů je z dlouhodobého hlediska relativně stabilní, v zemědělské krajině počty ptáků klesají a ve zbývajících dvou skupinách biotopů silně kolísají. Abychom předešli úbytku ptačích druhů nejen z lesů, tak je nutné pochopit jejich ekologické nároky, definovat faktory negativně ovlivňující jejich početnost a přistoupit ke konkrétním krokům vedoucím k jejich ochraně. Základní fakta shrnující biologii některých lesních druhů ptáků včetně praktických možností jejich ochrany budou obsahem série článků, jejichž úvodní příspěvek nyní čtete.

V rámci zemědělského pojištění nabízejí některé pojišťovny pojištění lesních porostů a lesních školek. Majitelé lesních porostů pravděpodobně ocení skutečnost, že se v nabídce pojišťoven objevuje i možnost pojištění proti poškození vichřicí. Pojištění lze podle informací pojišťoven zahrnout mezi daňově uznatelné položky jako náklady podnikání.

Otázky týkající se pojištění lesních porostů a školek jsme zaslali do České asociace pojišťoven (ČAP), prostor jsme poskytli i samotným pojišťovnám sdruženým v ČAP nabízejícím toto pojištění – z oslovených využily možnost představit své produkty tři.

Práce v zimních měsících je v mnoha ohledech komplikovaná a vyžaduje použití zimního vybavení a speciálního příslušenství. Oslovili jsme proto společnosti nabízející vybavení pro práce v lesích, aby čtenářům představily novinky a zajímavosti z jejich sortimentu.