Přírodní poměry a lesnictví Korejské republiky

Přírodní poměry

Území Korejské republiky je tvořeno převážně vrchovinami a horami, nejvyšší horou je Mt. Jirisan s 1 915 m n.m., charakteristické jsou rozsáhlé granitové komplexy vrchovin s prudkými krátkými suťovitými svahy, spadajícími do ostrých uzavřených údolí. Typickými lesními půdami jsou hnědé kamenité suché půdy. Území patří do temperátní zóny s výrazně odlišitelnými ročními obdobími s rozmezím průměrných teplot – 3,5 ºC (leden) – 25,5 °C (srpen). Srážek přibývá od severu (600 mm) k jihu, kde v úzkém pobřežním pásu dosahuje úroveň srážek průměrně 1 500 mm ročně. Maximum srážek bývá na celém území v letním období. Celkově lze klima hodnotit jako blízké kontinentálnímu, pochopitelně s vlivem obklopujícího moře (Žluté moře, Japonské moře).

Lesy a lesní území

Modifikující vlivy

Jeden ze zcela specifických vlivů na lesní území a ekosystém lesa Korejské republiky měla od konce 19. století do poloviny 20. století jednak devastující japonská okupace a pak zejména korejská válka jako jeden z nejvýraz-nějších příkladů tzv. antropické disturbance s typickými aspekty jako např. destrukce střelbou, požáry atd. Návazně došlo i k rozvoji hmyzích a ostatních patogenů, které se podařilo omezit v podstatě až v devadesátých letech minulého století. Uvedenou destrukci lesa nejlépe dokumentuje údaj z místních zdrojů – průměrná dřevní zásoba na vymezených lesních územích k roku 1960 byla 10 m3/ha. Vliv válečného konfliktu se logicky projevil i ve vymizení kolekce velkých savců, ve změně druhové skladby porostů (vznik cca 1 mil. ha plantáží na palivo), v rozvoji rozsáhlé eroze a vzniku obtížně zalesnitelných území (zejména v oblasti pahorkatin).

Stav a zaměření vývoje lesa

Lesnatost území je značná – 65 %, z toho je 42 % jehličnatého lesa, 26 % listnatých porostů, 29 % smíšených porostů, 3 % území tvoří volné plochy a nespecifické porosty. Hlavními jehličnatými dřevinami jsou borovice (Pinus densiflora, Pinus koraiensis, Pinus rigida) a modřín (Larix kaempferi), druhové spektrum listnatých dřevin je výrazně pestřejší, s tím, že v porostech jsou dominantní duby (Quercus mongolica, Quercus serrata). Logicky převažují porosty mladší (cca do 60 let) jako důsledek devastace a intenzivního zalesňování. V období každé pětileté periody v letech 1950–70 bylo zalesněno (převážně druhy borovic, dubů, olší, akátů (Robinia pseudoacacia)) 50–70 tis. ha půdy. Lesy přírodního charakteru se zachovaly pouze jako fragmenty, případně v nepřístupných horských polohách.

Současný stav lesa byl vytvářen v období posledních cca 60 let (po rozdělení poloostrova v r. 1953) v souladu s tzv. národními lesnickými rozvojovými plány (desetiletá platnost). Základními strategickými cíli bylo:

- kontrola a omezení vlivu biotických škodlivých činitelů,

- zamezení dalšího rozšíření eroze,

- kontrola a opatření k zabránění požárům,

- zalesnění a revitalizace destruovaných ploch,

- zvýšení produkční schopnosti lesa (k tomuto aspektu lze konstatovat, že průměrná zásoba porostů se k roku 2007 zvýšila na cca 97 m3/ha).

Velmi zajímavé jsou komplexní cíle posledních desetiletí:

- komplexní řešení (revitalizace ve smyslu zvýšení podílu lesa v přirozené skladbě) horské páteře západní části země (Baekdudaegan mountain systém) (délka – 684 km, rozmezí nadmořské výšky – 200-1 915 m n.m.),

- revitalizace čtyř největších říčních sytému (řeky Han, Nakdong, Geum, Yeongsan).

Uvedené cíle se dokonale realizují a jednoznačně mají charakter velkorysých propracovaných řešení rozvoje krajiny.

Naplnění naznačených cílů i oblast klasického lesního hospodaření je zajištěna striktním dodržováním lesního zákona (r. 1961) a zajímavého zákona „o zabránění ilegálního využití lesní produkce“. Je vhodné konstatovat výrazný nárůst podílu soukromých majetků, aktuálně je 41 % lesů v soukromém vlastnictví (více než 70 % vlastníků s výměrou do 5 ha).

Ochrana přírody

Chráněné druhy rostlin a živočichů jsou chráněny absolutně, tedy na úrovni ekosystému i všech vývojových stadií. Jsou zařazeny do tzv. systému národního bohatství. Vzhledem ke specifické poloze a dlouhodobé izolaci je v uvedeném systému výrazný podíl endemitů. Namátkou lze z živočišné říše jmenovat např. datla (Dryocopus javensis), veverku poletušku (Pteromys volans aluco) nebo největšího asijského tesaříka (až 10 cm) (Callipogon relictus). Rozmístění a výskyt chráněných druhů je výrazně mozaikovitý. Uvedené je způsobeno mimo jiné i kontinentálním oddělením Korejské republiky od KLDR tzv. demilitarizovanou zónou. Demilitarizovaná zóna je již více než 50 let zcela uzavřený pás území (s ochranným pásmem cca 10 km šířky) přetínající z politických důvodů ve směru východ západ celý korejský poloostrov. Absolutní izolace, nepřístupnost a uplatnění autoregulačních vztahů vytvořilo z této zóny přírodně mimořádně cenné území se střídáním dominantních lesních (71 %) i dalších ekosystémů. Uvádí se zde výskyt 1 500 druhů rostlin, dále např. 600 druhů hmyzu, 98 druhů ptáků, 100 druhů ryb, 115 druhů lišejníků. Můžete zde zahlédnout i vzácné jeřáby (Grus vipio, Grus japonensis), kteří jsou dominantními druhy ptáků v motivech výzdoby buddhistických chrámů.

Závěrem

Celkově lze říci, že lesnictví není zaměřeno na spotřebu a výrazně je akcentován faktor propojení zemědělských, lesnických a urbár-ních prvků na vytváření harmonické krajiny. Pro realizaci uvedeného byl nejdříve využíván obrovský manuální potenciál, aktuálně mimořádně vyspělé technologie. Že se záměry státní lesnické politiky daří, je možné posoudit při porovnání leteckých snímků jižní a severní části poloostrova. Rozdíl je naprosto zřetelný.

Autoři:

prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc.

Ing. Jaroslav Kadlec

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LDF MENDELU v Brně

Foto: Jaroslav Simon