Národní lesnický program II - Podpora využívání lesní biomasy pro výrobu energie
Martin Nikl
Probíhající Národní lesnický program II řeší i problematiku obnovitelných zdrojů energie ve vztahu k lesům v rámci činnosti expertní skupiny pro klíčovou akci 4, která má propagovat a podporovat využívání lesní biomasy pro výrobu energie. Práce skupiny vyústila do realizačního projektu, který byl schválen koordinační radou NLP mezi čtyřmi prvními z celkových sedmnácti.
Jednání expertní skupiny se konala pravidelně každý měsíc a celkově proběhlo osm jednání, byly shromážděny rozsáhlé teoretické podklady, prostudovány mnohé národní i zahraniční materiály, rozeslán a vyhodnocen mezinárodní dotazník. Jelikož se od začátku problematika lesní biomasy pro energii prolínala s mnoha dalšími oblastmi, nebyli, na rozdíl od některých klíčových akcí, delegováni členové zodpovědní za určitá témata, ale byly vytvořeny tématické okruhy, ke kterým se členové vyjadřovali formou psaných připomínek a v diskuzi na jednání. Na jednáních se v živých debatách diskutovala závažnost těchto okruhů a posléze se formulovaly návrhy na možné zlepšení problému. Většinou se podařilo vyladit závěrečný návrh ve shodě se všemi stranami, a to i u komplikovaných témat, ovšem pokud nebylo možno dosáhnout shody, přikročilo se k hlasování a následně byly přijaty variantní návrhy. Při následné tvorbě výstupního realizačního projektu byly návrhy zařazeny do zadané struktury klíčové akce, která v pěti skupinách hlavních opatření sdružovala podopatření pro legislativu, finanční nástroje, osvětu a poradenství a ostatní návrhy.
Současný stav
Podpora využívání lesní biomasy navazuje na závazky České republiky dané Směrnicí 2009/28/ES, která určuje pro ČR závazný cíl podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé domácí spotřebě elektrické energie v aktualizované výši 13,5 % v roce 2020. V souvislosti s rozvojem technologií a podporou využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) se dřevo stává zajímavým artiklem pro řadu oborů, které o něm doposud neuvažovaly. Nejvýrazněji se to projevuje v energetickém průmyslu. Dříví se tak v blízké době může stát stejně strategickou surovinou, jako je ropa a zemní plyn. Meziresortní komise pro zásobování trhu surovým dříví však konstatuje, že další růst celkové výše těžeb je prakticky možný jen v malé míře. Sice zůstávají relativně stabilní možnosti pro dodávky dříví na výrobu řeziva, ale je ohrožena dostupnost užitkových sortimentů pro výrobu papíru, celulózy a dřevovláknitých desek.
Mezi další charakteristiky současného stavu lze zahrnout dlouhodobě složitý a nestálý systém podpor. Podpora výroby energie z OZE nezaručuje výhodnější cenu pro zpracovatele lesní biomasy nebo majitele lesa. Výkupní ceny lesních těžebních zbytků často sotva zaplatí skutečné náklady na zpracování. Také je doposud podporován méně účinný způsob využití energetické dendromasy. Do oblasti OZE mnohdy vstupuje řada institucí s protikladnými zájmy, existuje řada různých odhadů potenciálu lesní biomasy a neexistuje jednotný metodický postup pro vyhodnocování a přepočty pro podmínky v ČR. Panuje nedostatečná informovanost vlastníků a správců lesů o ekologických a ekonomických aspektech využívání biomasy. Podrobný popis těchto a dalších témat je rozveden v realizačním projektu.
Návrhy řešení jednotlivě
Opatření 4.1.
Možnosti podpory využití lesní a zemědělské dendromasy jsou definovány v opatření 4.1. Navrhuje se tu nutnost ujednocení postupu při aplikaci legislativy, kde mohou vznikat sporné momenty, například v otázce definice energeticky využitelné biomasy, zařazení paliva, nestejná výše podpory na likvidaci klestu za strany krajů apod. Dále se navrhuje zařadit sběr na zemi ležícího suchého klestu mezi činnosti zakázané v lese, tedy vyjmout ho z obecného užívání lesa, a sběr klestu vázat na souhlas vlastníka. Nutné je zapojení výroby tepla z biomasy do novely zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby energií z OZE. Skupina diskutovala i otázku velikosti holiny a nedošla k jednotnému návrhu, proto vznikly dvě varianty. Jedna (majoritní) doporučuje ponechat stávající zákonné parametry holin. Druhá navrhuje velikost holých sečí v rámci KA4 vůbec neřešit. Tento problém je široce řešen i v dalších expertních skupinách z dalších úhlů pohledu. Dále skupina navrhla zvážit možnost zavedení spotřební daně na fosilní paliva, aby došlo k vyrovnání cen s palivy z OZE. Skupina též doporučila pokračovat ve zpřesňování kalkulací disponibilního objemu dendromasy pro energii.
Opatření 4.2.
V opatření 4.2 byly posouzeny dopady využívání lesní biomasy pro výrobu energie na životní prostředí včetně dopadů na půdu, vodu, biologickou rozmanitost a koloběh živin. Návrhem je, pro případ tvorby legislativního omezení sběru těžebních zbytků, projednání odborných studií všemi dotčenými stranami a vazbou na živinovou bilanci. Navrhuje se vyřazení čistého popela z biomasy z kategorie odpadu v rámci zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a ověřit možnosti a přínosy použití popela z biomasy jako hnojiva. Navrhuje se podporu využití lesní biomasy řešit meziresortně v rámci národního dotačního systému a navrhnout způsob podpory vlastníkovi lesa za ponechání těžebních zbytků na nepříznivých stanovištích. Dále se navrhuje posoudit ekonomickou a energetickou bilanci jejich využívání, včetně dopadů na bilanci uhlíku. Zmiňuje se potřeba zvýšit informovanost vlastníků pozemků a OLH o možnostech a dopadech využívání těžebních zbytků a o aktuální dotčené legislativě (národní i evropské). A v neposlední řadě je podpora motivace vlastníků k efektivnějšímu využití těžebních zbytků a omezení jejich pálení.
V rámci diskuze nad možnými dopady využívání těžebních zbytků byly skupině prezentovány aktuální studie hodnotící potenciál těžebních zbytků. MŽP přímo pro naplnění tohoto bodu zadalo zpracování studie ÚHÚL v roce 2009. Skupina oslovila několik odborníků na pedologii a lesnickou typologii ze strany lesnických fakult a výzkumu. Tito odborníci zhodnotili možnosti využití studií a na rozšířeném jednání pracovní skupiny se vyjádřili k otázce dopadů. Skupina se poté shodla, že míra poznání dnes neumožňuje přesné určení a kvantifikaci dopadů na lesní ekosystémy, zde bude třeba dalšího výzkumu. Přesto lze základní principy aplikovat jako obecná doporučení a kalkulace použít pro resortní strategické cíle.
Opatření 4.3.
Opatření 4.3. se zabývá dostupností vstupní suroviny pro dřevozpracující a papírenský průmysl. Zde je navrženo v součinnosti s MPO propracovat systém kontroly, aby bylo zamezeno záměně jednotlivých kategorií biomasy, a tak vyloučit neoprávněné vyplácení podpor ze strany ERÚ/MPO. S ohledem na sociální dopady se radí ponechat sníženou sazbu DPH pro palivo a těžební zbytky. Významný je návrh na zrušení podpory pro spoluspalování uhlí a dřeva při výrobě elektrické energie (vzhledem k nižší účinnosti při spoluspalování a možné vysoké efektivitě při výrobě tepla a kogenerace). V návaznosti na toto opatření diferencovat podpory dle účinnosti využití energie biomasy u zařízení pro spalování biomasy v rámci novel stávajících právních předpisů v kompetenci MPO.
Opatření 4.4.
Opatření 4.4. řeší podporu produkce biomasy dřevin a jejího využití, včetně podpory zakládání porostů rychle rostoucích dřevin (RRD) pro energetické využití na nelesní půdě. V tomto ohledu se doporučuje sladit definice porostů RRD s nově vznikající související legislativou EU. Zdůrazňuje se potřeba dlouhodobé podpory zakládání porostů RRD na nelesních půdách. Jejich zakládání pak zařadit do systému finančních podpor beze změny druhu pozemku. Dále vytvořit rámcové zásady hospodaření v těchto porostech na nelesních půdách a navrhnout doporučené varianty druhového složení v závislosti na stanovišti, navrhnout vhodná stanoviště pro výsadbu a posoudit ekonomickou a energetickou bilanci a bilanci uhlíku u těchto porostů. V neposlední řadě informovat o krajinářsky a ekologicky hodnotnějších variantách pěstování dřevin na nelesních půdách podporovaných systémem finančních podpor OPŽP a MŽP a ověřit reálné možnosti systémů „agro-forestry“ a lignikultur v podmínkách ČR. Přestože je většina návrhů v opatření č. 4.4 vázána na nelesní půdu, jejich definování pracovní skupina považuje za velmi důležité. Nedostatek dřevní hmoty na našem trhu však nelze vyřešit pouze v rámci lesního hospodářství. Těžby nelze dlouhodobě výrazně zvyšovat a ani dovoz ze zahraničí nemůže pokrýt potřeby všech zainteresovaných odvětví. Potřeby trhu by kromě lesního hospodářství mohla pomoci uspokojit právě produkce dříví z intenzivních plantáží RRD z nelesní půdy.
Opatření 4.5.
V opatření 4.5. skupina navrhuje podporovat budování lokálních provozů na výrobu energie ve stávajících investičních programech MPO a MŽP a navíc upravit tyto programy pro podporu lokálních zdrojů s vysokou účinností. Skupina doporučuje usilovat o sjednocení systému podpor využití OZE v rámci EU.
Realizační projekt a závěr
Souhrnným výstupem klíčové akce je tedy realizační projekt, který je dělen na dvě části. První část obsahuje závěry a doporučení konkrétních lesnicko-politických opatření k podpoře navrhovaných věcných cílů. Druhá shrnuje teoretická východiska realizačního projektu a detailně rozebírá aspekty současných problémů a cesty pro jejich řešení. Schválením realizačního projektu expertní skupina svoji činnost de facto ukončila, nicméně problematika některých témat je řešena i jinými skupinami a bude záležet na konsenzu v koordinační radě, jak budou průřezové otázky propojeny a vyřešeny. Je třeba zdůraznit, že využívání lesních zdrojů pro energii je potřeba vždy nahlížet z širšího pohledu produkce dřeva, ochrany přírody a energetické strategie využití všech OZE. Závěrem bych z pozice zpravodaje chtěl poděkovat všem členům expertní skupiny za aktivní spolupráci při jednáních i při zpracování podkladů a za ochotu nalézat vyvážená řešení složitých problémů.
Projekt je volně dostupný na webu ÚHÚL: www.uhul.cz/nlp/
Autor: Ing. Martin Nikl
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Brandýs nad Labem
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.