Dřevo smrku pichlavého
Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík, Aleš Zeidler
Smrk pichlavý (Picea pungens ENGELM.), známý také jako „stříbrný smrček“, není jistě třeba dlouze představovat. Nejen na území naší republiky bývá často vysazován jako okrasná dřevina. V posledních letech našel uplatnění i jako vánoční strom v českých domácnostech a stal se tak nedílnou součástí českých Vánoc. O jeho vzhledu se může každý snadno přesvědčit, ale o vlastnostech tohoto dřeva mnoho informací není.
Smrk pichlavý je nejčastěji pěstovaný smrk našich zahrad a parků a nejlépe se uplatňuje jako solitér. Je velmi odolný vůči imisím, suchu a mrazu. Z důvodu vyšší odolnosti vůči imisím byl u nás vysazován také do lesních porostů, které byly vystaveny zvýšenému množství imisí (Krušné hory). Smrk pichlavý je národním stromem amerických států Colorado a Utah.
Rozšíření a popis dřeviny
Oblastí původního rozšíření smrku pichlavého je západní část Severní Ameriky – Rocky Mountains. Do Evropy byl introdukován v roce 1862, u nás první doklad introdukce je z roku 1910 (Jezeří). Strom dosahuje výšky 30–40 m (50 m), koruna je široká, kuželovitá. Průměr kmene může být až 0,9 m. Bylo vypěstováno mnoho kultivarů, např. Argentea – jehlice stříbřitě šedé, Glauca – jehlice modravě sivé a kultivar Atroviridis má jehlice temně zelené.
Popis dřeva a vybraných vlastností
Smrk pichlavý, stejně jako ostatní druhy rodu smrk, řadíme mezi jehličnaté dřeviny. Dřevo smrku pichlavého je dřevo bělové s vyzrálým dřevem (barevně nevylišené jádro). Dřevo má žlutobílou až žlutou barvu.
Letokruhy na příčném řezu jsou velmi dobře zřetelné se středně ostrým přechodem mezi jarním a letním dřevem v rámci letokruhu. Ve dřevě jsou přítomny četné pryskyřičné kanálky, viditelné na všech řezech. Dřevo má jemnou pryskyřičnatou vůni. Ve dřevě smrku pichlavého se vyskytuje vyšší počet suků.
Mikroskopickou stavbou je dřevo smrku pichlavého podobné našemu domácímu smrku ztepilému. I z hlediska trvanlivosti neexistují výrazné rozdíly – je málo odolné a trvanlivé. Jedná se o dřevo lehké a měkké, dobře sušitelné a opracovatelné.
V Severní Americe jsou pro smrk pichlavý používány názvy Blue Spruce, Colorado Spruce nebo Silver Spruce. Smrk pichlavý je ve své domovině používán jako vánoční stromek, ale i jako dřevina vhodná pro výsadbu větrolamů.
Možnosti využití dřeva
Z tabulky vyplývá, že dřevo smrku pichlavého má nižší hustotu dřeva než ostatní domácí jehličnaté druhy. Při porovnání průměrných hodnot s domácím smrkem ztepilým je hustota nižší téměř o 70 kg.m-3. Nižší hustota smrku pichlavého se projevuje horšími mechanickými vlastnostmi dřeva, a to ve všech zkoumaných vlastnostech.
Dřevo smrku pichlavého se svými vlastnostmi nemůže rovnat domácímu smrku ztepilému. Vzhledem k omezenému množství dřeva, jeho horším fyzikálně-mechanickým vlastnostem a i vyššímu zastoupení suků, je možnost použití tohoto dřeva značně omezená. Dřevo lze tedy použít na výrobu obalů, přepravních beden, výrobu vlákniny a aglomerovaných materiálů.
Autoři:
Ing. Vladimír Gryc, Ph.D., Ústav nauky o dřevě
Lesnická a dřevařská fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Hanuš Vavrčík, Ph.D., Ústav nauky o dřevě
Lesnická a dřevařská fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Ing. Aleš Zeidler, Ph.D., Katedra zpracování dřeva
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze