Archiv časopisu Lesnická práce

Lada Matoušková Prylová, Pavlína Vašičková

Ze studie Evropské komise „Jak vytvářet evropské komunikační strategie o lesnictví – vnímání lesů a lesního hospodářství veřejností“ (Shaping Forest Communication in the European Union: public perceptions of forests and forestry) z roku 2009, jejímž cílem bylo zjistit, jaké je vnímání lesů a lesnictví v EU a jaké role hrají lesy a lesnictví, vyplývá, že nejdůležitějším tématem pro občany je ochrana přírody, většina lidí si myslí, že plocha lesa klesá, biologická rozmanitost klesá a stav lesa je horší, než ve skutečnosti je. Jako největší hrozby lidé považují požáry a také hospodaření v lese!

Kdo jiný než lesníci mohou přispět ke změně názoru? Příležitost nám poskytuje například Týden lesů, který se koná každoročně, a v příštím roce i Mezinárodní rok lesů. Máme šanci zajímavou formou seznámit veřejnost s odbornými informacemi o lesích (nenechat mluvit pouze nelesníky) a tím zviditelnit naši práci.

Karel Vančura st.

Česká lesnická společnost zorganizovala pod uvedeným názvem odborný seminář, kterého se zúčastnili v počtu 95 osob starostové obcí, zástupci vlastníků dotčených lesních majetků a institucí z regionu i zájemci z celé ČR. Cílem semináře bylo seznámit veřejnost se záměrem zřízení Lesnického parku Křivoklátsko a se související základní myšlenkou, že přírodní, kulturní a duchovní hodnoty určitého území lze chránit i bez zpřísnění režimu ochrany přírody a zbytečných zásahů státu, jak o tom byli čtenáři Lesnické práce informováni již v říjnu minulého roku.

Kateřina Ventrubová

1. března 2010 přijala Evropská komise zelenou knihu nazvanou Ochrana lesů v Evropě a související informace v EU – příprava lesů na klimatickou změnu. Zelená kniha popisuje význam lesů a dopady klimatické změny na ně, včetně nástrojů, které mohou přispět k ochraně lesů. Reakce široké veřejnosti, členských států i zainteresovaných skupin bude pro Evropskou komisi základem pro zvažování dalších opatření k ochraně lesů na úrovni EU.

Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík, Aleš Zeidler

Smrk pichlavý (Picea pungens ENGELM.), známý také jako „stříbrný smrček“, není jistě třeba dlouze představovat. Nejen na území naší republiky bývá často vysazován jako okrasná dřevina. V posledních letech našel uplatnění i jako vánoční strom v českých domácnostech a stal se tak nedílnou součástí českých Vánoc. O jeho vzhledu se může každý snadno přesvědčit, ale o vlastnostech tohoto dřeva mnoho informací není.

Smrk pichlavý je nejčastěji pěstovaný smrk našich zahrad a parků a nejlépe se uplatňuje jako solitér. Je velmi odolný vůči imisím, suchu a mrazu. Z důvodu vyšší odolnosti vůči imisím byl u nás vysazován také do lesních porostů, které byly vystaveny zvýšenému množství imisí (Krušné hory). Smrk pichlavý je národním stromem amerických států Colorado a Utah.

Martin Böhm, Jan Reisner

Ideou vedoucí ke vzniku těchto desek byla snaha o výrobu velkoplošného materiálu, který by dosahoval podobných vlastností jako překližka, ale který by byl tvořen z drobnějších (levnějších) částic. Původním záměrem bylo použít jako výchozí surovinu pilařské krajiny a zbytkové válečky z loupání dýh. Současná technologie výroby ale umožnila i použití takových druhů materiálů a dřevin, které v pilařské a překližkárenské výrobě nemají uplatnění.

Emanuel Kula

Z publikace „Vliv vápnění na půdní a epigeickou faunu“, která vyšla v r. 2009 v edici Grantové služby LČR, vyplývá, že revitalizační vápnění nepůsobí destruktivně v horizontu jednoho roku na půdní a epigeickou faunu a s odstupem 5–6 let po aplikaci vápnitého dolomitu se početní a druhové složení mezo a makrofauny zásadně nemění. Dlouhodobý vliv vápnění z let 1986–2002 na půdní faunu byl ověřován v území LHC Klášterec na příkladu cenózy žížal (Lumbricidae) a larev kovaříkovitých (Elateridae).

Lada Krnáčová

V rámci harmonizace našich právních předpisů s předpisy EU a na základě požadavků a zkušeností lesnického provozu, orgánů státní správy lesů, vědeckých a výzkumných institucí a zájmových sdružení pěstitelů reprodukčního materiálu lesních dřevin proběhla v posledních třech letech rozsáhlá diskuse k novele vyhlášky č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Tato diskuse vyústila ve schválení vyhlášky č. 44/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Vyhláška č. 44/2010 Sb. nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, tedy dnem 17. února 2010.

Jiří Staněk

Dnem 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který nahradil dosavadní zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Dlouho připravovaný a očekávaný nový trestní kodex přinesl do trestního práva mnoho podstatných změn. Některé z nich se přímo nebo nepřímo významně dotýkají i oblasti lesního hospodářství.

Jaroslav Radvan

Ustanovení předpisů k zajištění bezpečnosti práce (např. § 5 odst. 1 zák. č. 309/2006 Sb.) ukládají zaměstnavateli povinnost organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů jsou pak stanoveny v provádějících pracovních předpisech, v případě činností v lesním hospodářství v nařízení vlády č. 28/2002 Sb.

Juraj Galko

Význam podkôrnika dubového (Scolytus intricatus Ratz., Coleoptera: Scolytidae)  výrazne vzrástol v prvej polovici 80 rokov minulého storočia, kedy sa začal označovať za vektora šírenia ophiostomatálnych húb spôsobujúcich tracheomykózu. V tomto období bola najväčšia vlna odumierania dubov na Slovensku. Toto ochorenie vstúpilo do povedomia lesníkov ako Hromadné hynutie dubov.

Hromadné hynutie dubov (ďalej HHD) sa najviac pripisovalo tracheomykóze, ktorú rozširuje podkôrnik dubový, najmä svojím zrelostným žerom, kedy sa zavŕtava do pazúch 1 až 3 ročných vetvičiek zdravých, predrastavých dubov. Týmto spôsobom sa ochorenie šíri ďalej. Nebol to však len podkôrny hmyz a tracheo-mykóza, ktorí výrazne zhoršili zdravotný stav dubov, ale veľmi významnú mieru v tom zohralo aj sucho (vlahový deficit), najmä v rokoch 1982-83. Môžeme povedať, že kombináciou týchto nepriaznivých faktorov došlo k HHD na Slovensku. V tomto období sa výskum veľmi výrazne orientoval na túto problematiku, avšak neskôr pri zlepšení zdravotného stavu dubín klesol o výskum v tejto oblasti záujem.