Lesnický par Křivoklátsko – území pro přírodu i pro lidi

Karel Vančura st.

Česká lesnická společnost zorganizovala pod uvedeným názvem odborný seminář, kterého se zúčastnili v počtu 95 osob starostové obcí, zástupci vlastníků dotčených lesních majetků a institucí z regionu i zájemci z celé ČR. Cílem semináře bylo seznámit veřejnost se záměrem zřízení Lesnického parku Křivoklátsko a se související základní myšlenkou, že přírodní, kulturní a duchovní hodnoty určitého území lze chránit i bez zpřísnění režimu ochrany přírody a zbytečných zásahů státu, jak o tom byli čtenáři Lesnické práce informováni již v říjnu minulého roku.

Důvody pro vznik lesnických parků

Podobně jako v LP 10/2009 se k záměru opakovaně vyjádřili představitelé více organizací s tím, že vyhlašování lesnických parků obecně je vnímáno jako dobrovolný postoj vlastníků lesů, kteří svým přihlášením k principům lesnického parku vyjadřují vstřícný postoj k zachování přírodních, produkčních a sociálních hodnot krajiny, kterou obhospodařují bez toho, aby k takovému postoji byli nuceni státními orgány. Jde o závazek, který by společnost měla přivítat, neboť z něho nevyplývají nároky na státní rozpočet. Jako součást biosférické rezervace je území Křivoklátska z hlediska ochrany přírody dostatečně zabezpečené, nejcennější lokality a přírodní vzácnosti pokrývají přírodní rezervace představující z tohoto hlediska stejný stupeň ochrany jako jednotky velkoplošné. Snahu o vyhlašování lesnických parků je možné chápat jako snahu o zlepšení ochrany přírody v kulturní krajině. Lesnické parky by mohly být nástrojem, kde je představováno polyfunkční lesní hospodářství jako prvek rovnovážného rozvoje za současného neomezování aktivit lidí, kteří jsou součástí krajiny, ve které žijí. Naopak by mělo být využito jejich ochoty ke spolupráci a při zlepšení zájmu o lesy a lesní hospodářství i povzbuzena jejich zodpovědnost za stav místní přírody. Významný je i prvek výchovný, zaměřený na veřejnost a spolu-podílení se všech subjektů na správě daného území za podpory zájmu vlastníků lesů. Důležitým aspektem existence lesnického parku bude informování veřejnosti o způsobech obhospodařování lesů v ČR, o významu lesů a lesnictví pro veřejnost i o přínosech využívání dřeva jako obnovitelné suroviny.

Podpora vzniku lesnických parků

Přítomný náměstek ministra zemědělství Jiří Novák ve svém vystoupení mj. uvedl, že „vyhlášení lesnického parku nemá býti chápáno jako krok proti národnímu parku“ a současně ředitel odboru koncepcí a eko-nomiky lesního hospodářství Tomáš Krejzar z MZe představil tzv. „standardy lesnických parků v České republice“. Schválený obecný standard lesnického parku je možné chápat jako ocenění a další podporu dlouhodobého obhospodařování určitého území založeného na rovnováze všech tří pilířů trvale udržitelného hospodaření v lesích u nás a v rámci Evro-py. Odsouhlasením obecného standardu končila první fáze přípravy vyhlašování lesnických parků v ČR a zazněla výzva k zahájení dalších kroků k vyhlášení konkrétních lesnických parků.

Podporu vzniku i dalších lesnických parků v ČR jako demonstračních objektů trvale udržitelného hospodaření v rámci NLP II za státní podnik Lesy ČR deklaroval Jiří Makovec, krajský ředitel Lesů ČR Brandýs n. L. Za lesní správy Nižbor a Křivoklát vyzdvihli dosavadní dobrou spolupráci s představiteli obcí Křivoklátska místní lesníci F. Davídek a J. Povolný. Sounáležitost obyvatel se současným hospodařením v lesích na Křivoklátsku podtrhuje i skutečnost, že řada z nich je v lese zaměstnána a většina domácností získává dřevo z lesa na topení tzv. „samovýrobou“. Dobrým příkladem kontaktu s veřejností jsou Dny s LČR, přírodovědná soutěž Zlatý list a aktivity střediska lesní pedagogiky v ČR, které vzniklo při LS Křivoklát jako první svého druhu v České republice. Klíčovou roli při zakládání lesnického parku sehrají vlastníci lesů, velmi důležité však bude i zapojení dalších zájmových skupin, které usilují o zachování a rozvoj všestranného využívání daného území – rozhodně se nejedná pouze o myslivecký zájem několika nájemců honiteb.

Na území lesnického parku, jehož administrativu by měla zajišťovat nově založená obecně prospěšná společnost, musí dojít k sladění zájmů mysliveckých se zájmy lesnickými. Znamená to postupné snižování stavů spárkaté zvěře, zejména jelení a mufloní, na únosné stavy, které nebudou bránit spontánní přirozené obnově. U cenných a pro zvěř atraktivních dřevin, jako je jedle, dub, javory a některé další, bude třeba i při nízkých stavech zvěře nadále počítat se standardní ochranou proti škodám zvěří oplocením nebo repelenty. Důležitá bude i plošná redukce černé zvěře, to se však, stejně tak jako u zvěře vysoké, týká celého území ČR. Pro veřejnost by měla po dohodě se Správou CHKO zůstat přístupná i některá bezzásahová území, aby měli návštěvníci možnost skutečného prožitkového vnímání přírody i v místech zrodu nového přírodního lesa.

Josef Myslivec, ředitel Lesní a rybniční správy Jerome Colloredo Mansfelda, připomenul někdejší dobrou spolupráci s CHKO a zdůraznil ve svém projevu zásadní nesouhlas vlastníka zbirožských lesů se zařazením jeho majetku do národního parku a také se způsobem jednání ministerstva, které o takovém kroku uvažovalo.

Zapojení do mezinárodní sítě modelových lesů

V souvislosti s možným budoucím přičleněním lesnických parků k mezinárodní síti modelových lesů (IMFN) byla podána i informace o konkrétních příkladech již dnes fungujících na podobných principech v Evropě a s ohledem na polské Lesne kompleksy promocyjne (LKP) bylo naznačeno, že stanovisko Vladimíra Dolejského, ředitele odboru péče o národní parky MŽP, tvrdící, že modelové lesy nemají ve střední Evropě žádnou tradici (LP 10/2009, str. 15) není zcela přesné – tři z LKP jsou již připravovány k zapojení do baltské iniciativy této mezinárodní sítě. Nemuselo by ani vadit, že termín „lesnický park“ není součástí žádného právního předpisu. Pokud v rámci Koordinační rady NLP II bude tato idea modelových, vzorově obhospodařovaných lesů podpořena jak bylo zmíněno, tak se ve výsledných doporučeních pro rozhodovací sféru může tento termín objevit a výhledově se tato kategorie může objevit i v novém lesním zákoně. Pokud byl zmíněn možný konflikt se záměrem vyhlášení NP, bylo by zřejmě vhodné se zamyslet nad tím, proč se vyhlašování národních parků stává konfliktním. Asi se není dost dobře možné divit obavám, které mají nejen lesníci, ale i občané dotčených obcí a majitelé sousedních pozemků ze zřizování národních parků, pokud budou řízeny takovým způsobem jako dosud NP Šumava.

Šumavští starostové A. Schubert (Modrava) a Z. Lelková (Stožec) se v odpolední části semináře podělili s přítomnými starosty křivoklátských obcí o vlastní zkušenosti se správou obce na území NP Šumava. Fakty a argumenty poukazovali na lichost slibů, které dostávali před zahrnutím jejich katastrálního území do území národního parku.

Specialisté J. Dovrtěl (ÚZEI) a M. Polívka (ÚHÚL) prezentovali přítomným škálu dotačních možností s objektivním závěrem, že přístup k dotacím si každá obec musí vydobýt zvládnutím administrativních úkonů sama, ale také to, že přidělení dotací nezávisí na skutečnosti, zda obec leží leží či neleží v území s vyšším stupněm ochrany přírody, než je současná CHKO.

Zazněla i informace o tom, že ministr zemědělství schválil myšlenku vyhlašování lesnických parků v ČR 22. 1. 2010 a MZe zároveň vydalo tiskovou zprávu, kterou zahájilo etapu seznamování veřejnosti s tímto záměrem. ČLS vydala ve spolupráci s MZe a za finanční podpory LČR informativní leták pro veřejnost. Nyní probíhá etapa získávání dotčených subjektů pro podporu myšlenky modelového lesa na Křivoklátsku, příprava květnové konference a vytipování dalších vhodných objektů s jejich postupným vyhlášením a event. připojením do IMFN. K tomu by bylo možné využít „příkladné objekty přírodě blízkého obhospodařování lesů“, při jejichž výběru v roce 1995 napomáhala i Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Kriteria pro výběr zahrnovala mj. přirozenou obnovu na principu ekologických nik, jejímž výsledkem je právě druhová, věková, tloušťková, výšková i horizontální rozrůzněnost porostů, po které se nyní často volá. Mezi vybranými objekty byl i lesní hospodářský celek (LHC) Křivoklátsko s revíry Kouřimec, Bušohrad a Skryje, kde generace lesníků zajistily současný dobrý stav lesů.

Vyhlášení prvního lesnického parku

Předpokládá se, že vyhlášení prvního lesnického parku proběhne v rámci dvoudenní konference s mezinárodní účastí, která se bude konat v průběhu květnového týdne lesů na téma „Křivoklátské lesnictví ve třetím tisíciletí“. Součástí konference bude celodenní exkurze do lesních porostů na území lesnického parku.

Autor:

Ing. Karel Vančura st.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.