Zásady bezpečné práce dělnických profesí lH
Jaroslav Radvan
Ustanovení předpisů k zajištění bezpečnosti práce (např. § 5 odst. 1 zák. č. 309/2006 Sb.) ukládají zaměstnavateli povinnost organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů jsou pak stanoveny v provádějících pracovních předpisech, v případě činností v lesním hospodářství v nařízení vlády č. 28/2002 Sb.
Stanovení způsobu organizace práce a pracovních postupů
Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, podává v úvodním § 1 výklad některých pojmů. Např. z písm. a) vyplývá, že se tento právní předpis vztahuje mimo jiné i na práci mimo lesní pozemky, jako je údržba parků a pozemků u komunikací a rovněž i na práci ve výškách na stojících stromech. Konkrétní požadavky na zaměstnavatele jsou vzneseny v § 2. Tak např. podle odst. 2 musí být zaměstnanci seznámeni se způsobem zajišťování první pomoci, vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky a při práci vykonávané osamoceně nebo samostatně (což je definováno v § 1 pod písm. d) musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. (Způsob zajištění první pomoci a pravidla pro dorozumívání mezi zaměstnanci ovšem musí zaměstnavatel nejprve stanovit!) Požadavek odst. 3 – vybavení prostředky pro poskytnutí první pomoci a zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc nařizuje zaměstnavateli vybavit zaměstnance, který vykonává práce s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, obvazovým balíčkem. Mimo to s ohledem na rizika vykonávané pracovní činnosti, charakter pracoviště a počet zaměstnanců zajistí zaměstnavatel, aby „pracoviště bylo vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci“ (tj. lékárničkou) „včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc“. Zaměstnavatel je tedy povinen zajistit i to, aby některý ze zaměstnanců měl při sobě (byť i vlastní) mobilní telefon a informovat jej o příslušných telefonních číslech a nejbližších místech s pokrytím signálem. Např. tísňové volání (číslo 112) má mít lepší pokrytí než běžně používané číslo 155. Dále se pak zaměstnavateli nařizuje odst. 4 zajistit, aby osamoceně nebo samostatně pracující zaměstnanec přerušil práci, „pokud nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce informoval bez zbytečného odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele“.
Stěžejní částí nařízení vlády č. 28/2002 Sb. je § 2 odst. 1, kterým je stanovena povinnost zaměstnavatele stanovit pracovní postupy a organizovat práci „s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem“. V úvodu odst. 2 je pak nařízeno, že „zaměstnanec musí být zaměstnavatelem před zahájením prací se stanovenými pracovními postupy a organizací práce podle odst. 1 seznámen“. Další závazné požadavky jsou podle § 3 (vedle požadavků již uvedených v odst. 2, 3 a 4) uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
Samotný výčet zásad uvedených ve vlastním nařízení vlády a v jeho přílohách je koncipován tak, že stanovuje povinnosti zaměstnavatele, nikoliv povinnosti zaměstnance. To vyplývá už z formulací uvedených zásad – požadavky přílohy jsou zpravidla uvedeny slovy „zaměstnavatel je povinen zajistit“. V podstatě tedy není tento právní předpis určen pro přímé školení zaměstnanců, ale k tomu, aby byl respektován při vypracování pracovních postupů, a teprve s těmito pracovními postupy budou zaměstnanci/pracovníci provádějící práce seznámeni.
Jako základ pracovních postupů v těžební činnosti (a tedy i základ školení bezpečnosti práce a kurzů pro získání odborné kvalifikace) jsou doposud všeobecně uznávány technicko-organizační směrnice (tzv. „toska“, dále jen „TOS“), které byly přílohou Pravidel o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví č.j. 336/OKOŘ/89 (dále jen „Pravidla“), uveřejněných ve Věstníku někdejšího Ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpra-cujícího průmyslu ČSR, částka 3/1989. Uvedenými pravidly byly dány základní zásady bezpečnosti a ochrany zdraví a v jejich přílohách TOS byly stanoveny vzorové pracovní a technologické postupy pro jednotlivé činnosti. Pravidla a jejich přílohy se bohužel zabývaly pouze těžební činností a některé jejich části už neodpovídají současnému stavu používané techniky. Zatímco TOS pro těžbu dříví (zde pouze řetězovou pilou) a soustřeďování koňmi a traktorem lze převzít v podstatě beze změny, TOS pro odvoz dříví neodpovídají současnému vybavení odvozních prostředků a techno-logiím přepravy dřeva. TOS pro manipulaci surového dříví na manipulačních skladech mohou být využity jen jako určité vodítko pro pracovní postupy, které musí odpovídat skutečnému vybavení skladu a činnostem na něm prováděným. S nasazením těžebních strojů v době svého vypracování TOS nepočítaly.
Požadavky přílohy k nař. vl. č. 28/2002 Sb. přebírají některé osvědčené zásady uvedené v pravidlech (bohužel opravdu pouze některé) a rozšiřují je o další činnosti (pěstební práce, práce ve výškách), které nebyly pravidly podchyceny. Rozsah přílohy však zdaleka nepokrývá všechna rizika, kterým jsou pracovníci při jejich výkonu vystaveni a při vypracování pracovních postupů je nutno obrátit se k dalším zdrojům informací, mimo jiné i k úplnému znění již zrušených pravidel a k jejich přílohám TOS.
Požadavky přílohy nař. vl. č. 28/2002 Sb. k jednotlivým pracovním činnostem
- Část I. – Pěstební práce přílohy k nař. vl. č. 28/2002 Sb. (dále jen „Příloha“) obsahuje pouze několik zásad, vztahujících se víceméně jen k práci s křovinořezy, a o dalších pěstebních pracích (úklid klestu, zalesňování vč. využití mechanizačních prostředků, ožínání ručním nářadím, nátěry, prořezávky, aplikace pesticidů atd.) se nezmiňuje.
- Část II. – Těžba dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů přebírá některé osvědčené zásady těžby řetězovou pilou, známé z příslušných ustanovení Pravidel a doplňuje je o některé zásady platné při mechanizované těžbě. Je však natolik stručná, že zdaleka neřeší celou problematiku.
- Část III. – Práce s řetězovou pilou přebírá některé zásady bezpečné práce s řetězovou pilou uvedené v již neplatné vyhlášce č. 42/1982 Sb. o zajištění bezpečnosti práce s ručními řetězovými pilami. I zde v úvodní části bodu 1 je ustanovena povinnost zaměstnavatele zajistit organizaci práce a pracovní postupy. Mimo jiné musí být (jak vyplývá z písm. c) stanoveny zásady pro provádění kontrol stavu bezpečnostních prvků řetězové pily. Z ustanovení § 4 odst. 1, odst. 2 nař. vl. č. 378/2002 Sb. však vyplývá, že povinnost provádět kontroly se nevztahuje pouze na bezpečnostní prvky řetězové pily a zaměstnavatel je povinen stanovit např. i přípustnou míru opotřebení řezací části.
- Část IV. – Soustřeďování dříví je opět natolik stručná, že pro vypracování pracovních postupů je nutno obrátit se k podrobnějším zdrojům informací. Pokud jde o soustřeďování dříví koňmi a traktory, je možno převzít zásady uvedené v Pravidlech a jejich přílohách (TOS pro soustřeďování dříví potahem, TOS pro soustřeďování dříví traktory). Při stanovení pracovních postupů pro vyvážecí soupravy a lanová dopravní zařízení je třeba vycházet z návodů k obsluze vypracovaných výrobcem.
- Část V. – Manipulace a skladování dříví uvádí pouze několik zásad, které je třeba zahrnout do specifického místního řádu skladu (viz požadavek čl. 4.1.1 ČSN 26 9030) a doplnit dalšími zásadami převzatými např. z TOS pro manipulaci surového dříví na manipulačních skladech. Činnost na všech lesních skládkách může být pokryta jediným vzorovým místním řádem (zásady pro manipulaci řetězovou pilou, zásady bezpečného uložení dříví, zásady pro bezpečný provoz soustřeďovacích a odvozních prostředků). Manipulačně-expediční sklad ovšem musí mít specifický místní řád manipulačního skladu, vypracovaný s ohledem na technické vybavení skladu a činnosti zde prováděné (pracovní postupy při obsluze manipulační linky, zásady bezpečné práce při vagónování, řád vnitroskladové dopravy).
- Část VI. – Odvoz dříví opět obsahuje jen několik zásad, které provozovatel vozidla musí doplnit podle vybavení odvozního prostředku tak, aby bylo zaručeno bezpečné uložení nákladu, kontrola stavu vybavení vozidla (např. přípustný stupeň opotřebení vázacích prostředků) a specifika odvozu dříví, jako je např. zajištění vjezdu vozidla na veřejné komunikace na nepřehledných úsecích, způsob nakládky na veřejně přístupných komunikacích a v neposlední řadě i zásady bezpečné evidence nakládaného dříví technicko-hospodářskými pracovníky.
- Část VII. – Práce ve výškách stanovuje několik zásad pro výstup do korun stromů, práci na stojících stromech a práce s řetězovou pilou z pracovních plošin. Vzhledem k mimořádné rizikovosti provádí tyto práce obvykle jen pracovníci, kteří absolvovali mimořádná školení (kurzy tzv. stromolezectví, kurz sběračů osiva ze stojících stromů). Vzhledem ke specifičnosti jednotlivých zakázek zejména při ošetřování městské zeleně musí být pro každou zakázku stanoven specifický pracovní postup, odpovídající konkrétním podmínkám.
Vypracování pracovních postupů
Pracovní postup posuzovaný z hlediska zajištění bezpečnosti práce nemusí být podrobným návodem na provádění činnosti. Musí však zaměstnancům zajistit dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví, zejména formou seznámení s riziky a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik. Musí tedy obsahovat především výčet rizik, kterým bude pracovník při výkonu práce vystaven, a soubor opatření (např. ve formě zákazů a příkazů), jak těmto rizikům čelit. Písemná forma pracovních postupů není nařízením vlády č. 28/2002 Sb. ani § 5 zákona č. 309/2006 Sb. výslovně požadována. Zaměstnavatel je však (jak již bylo uvedeno) povinen vést dokumentaci o poskytnutých informacích a pokynech. Z toho pak nepřímo vyplývá, že v případě činností vykonávaných zaměstnanci je písemné stanovení pracovních postupů nezbytné. V pracovních postupech musí být respektovány jednak zásady uvedené v § 2 nařízení vlády a dále pak zásady uvedené v příloze tohoto nařízení. Dalším závazným materiálem, se kterým musí být pracovní postupy v souladu, jsou návody k obsluze používaných strojů, příp. návody k použití pesticidů. Zásady bezpečné práce stanovuje zaměstnavatel na základě vlastního vyhodnocení rizik (např. i na základě dosavadních zkušeností, ke kterým dospěl např. při šetření úrazových událostí), řídí se zásadami uváděnými v odborných příručkách atd. Dodržovány musí být i další dotčené předpisy (např. dopravní předpisy při vjíždění na veřejné komunikace na nepřehledných úsecích, kácení v blízkosti veřejných komunikací, energetické předpisy při nakládání dříví v ochranném pásmu elektrického vedení atd.).
Vypracování pracovních postupů pro jednotlivé činnosti se jeví jako úkol daleko přesahující možnosti většiny podnikajících subjektů, tím méně malých subjektů s několika zaměstnanci. V lesním hospodářství jsou však jednotlivá pracoviště obdobná, ne-li prakticky stejná, a s jistou nadsázkou lze říci, že každý strom je sice jiný, všechny se však kácí přibližně stejně. Pracovní postupy vypracované jiným zaměstnavatelem je tedy možno převzít a aplikovat na vlastních pracovištích.
Autor:
Ing. Jaroslav Radvan
OIP Jmk a Zk Brno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.