Archiv časopisu Lesnická práce

Milan Košulič st.

Ústup smrku z druhové skladby porostů jako důsledek jeho chřadnutí kumulací stresů hlavně z nedostatku vody a aktivace václavky a kůrovců je dosud nebývalou výzvou k rychlému zahájení přestavby smrkových lesů. Její realizace v podobě systému hospodářských opatření, každoročně na lesních správách naplňovaných plánovaným rozsahem, by se měla stát jedním z hlavních zájmů současného lesnictví ČR. Základním cílem by mělo být zvýšení adaptační schopnosti lesů pro očekávanou změnu klimatu.

Pavel Kotrla, Miloš Pařízek

V Lesnické práci 2/2010 reagují kolegové z Lesnické a dřevařské fakulty ČZU Praha na náš článek týkající se problematiky zakládání semenných sadů z pohledu platné legislativy, který byl publikován v Lesnické práci 8/2009.

K napsání uvedeného článku nás vedly praktické poznatky o neuspokojivém stavu v naplňování požadavků legislativních předpisů v uvedené oblasti. Především však bylo naším záměrem upozornit vlastníky semenných sadů na skutečnost, že v případě neplnění zákonných povinností může nastat situace, kdy založený semenný sad nemusí být uznán jako zdroj reprodukčního materiálu lesních dřevin určený pro obnovu lesa a zalesňování, což v konečném důsledku může pro vlastníka semenného sadu znamenat významnou ekonomickou ztrátu.

Jako autoři uvedeného článku si dovolujeme některá tvrzení z obou článků a závěry z nich doplnit a objasnit.

Miroslav Mikeska, Stanislav Vacek

Od počátků lesního hospodářství se objevoval etický efekt – zájem o budoucí generace, který zdůraznil zejména Hartig (1808) slovy, že „výše těžby dřeva musí být v lesním hospodářství regulována tak, aby na příští generace zůstal aspoň takový podíl, jaký si přisvojují generace současné“. S vývojem lesního hospodářství a společenského hodnocení lesů, které již nechápe les pouze jako továrnu na dřevo, ale současně hodnotí i ostatní – zejména mimoprodukční funkce lesa pro krajinu a pro životní prostředí, byla do uvedeného principu trvalosti postupně zahrnuta i trvalost nehmotných užitků a služeb lesa.

Milan Činka

Je dlouhodobou skutečností, že domácí zdroje surového dříví pocházející z těžby dřeva z českých lesů dlouhodobě převyšují reálné potřeby tuzemského dřevozpracujícího průmyslu. Zahraniční obchod se surovým dřívím má tedy v ČR dlouhodobě aktivní saldo a je po vstupu ČR do EU plně liberalizován. Volný pohyb zboží v rámci zemí EU se zjednodušil a je zachycen v Intrastatu, zatímco obchod s nečleny EU má původní charakter a je zachycen v Extrastatu. Z databáze zahraničního obchodu podle zboží (gesce ČSÚ) je tak možno sledovat i pohyb surového dříví.

Koordinační rada (KR) Národního lesnického programu II (NLP II) 10. 11. 2009 schválila a předala ministerstvům návrhy řešení klíčové akce (KA) 11 – Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří. Koordinační radou byl schválen návrh na úpravu zákona o myslivosti (18 členy KR z celkem 21 přítomných, 2 hlasovali proti návrhu, 1 člen se hlasování zdržel).

Návrhy řešení, které zpracovala expertní skupina klíčové akce 11, jsou částečně uvedeny v úvodním článku Miroslava Sloupa a kompletně dostupné na stránkách uhul.cz.

V anketě Lesnické práce jsme k tématu střetu lesnického hospodaření a myslivosti položili několik otázek představitelům dotčených ministerstev, Lesů ČR, ČMMJ a SVOL.

Jiří Kamler, Radim Plhal

Náš systém plánování lovu zvěře je na první pohled impozantně dokonalý a měl by zajišťovat zachování optimální početnosti zvěře i věkové struktury její populace. Pokud by vše fungovalo jak má, tak by početnost zvěře nepřevyšovala úživnost prostředí, zvěř v honitbách by byla ve výborné kondici a zároveň by ani poškození lesa nebylo významné. Bohužel praxe je taková, že uváděná čísla o jarních stavech a přírůstku nelze označit za odhady, ale spíše by se hodil termín výmysly, a výsledkem je stav, kdy požadované normované stavy existují jen ve vyhlášce a učebnicích. O nutnosti redukovat zvýšené stavy spárkaté zvěře se tak mluví již od osmdesátých let minulého století, protože se ukázalo, že při určité početnosti nelze žádným přikrmováním ani jinou péčí snížit poškození lesa na únosnou mez. V posledních dvaceti letech tyto tendence obecně zesilují a k lesníkům se přidaly ekologické organizace, pro které jsou škody zvěří oblíbeným a vděčným tématem pro zviditelnění. Dalším mezníkem v procesu redukce zvěře je přijatý Národní lesnický program II (NLP), ve kterém se škody spárkatou zvěří staly jedním z klíčových témat.

Miroslav Sloup

Vládou schválený Národní lesnický program (NLP II) uložil mimo jiné ministru zemědělství a životního prostředí zohlednit závěry NLP II při realizaci střednědobých politik v rezortech a při přípravě souvisejících právních předpisů. Náměstek ministra zemědělství jmenoval Koordinační radu (KR), která má za úkol navrhnout realizační opatření pro jednotlivé klíčové akce (KA). Součástí NLP II je i KA 11: „Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří“. Zpracováním návrhu jednotlivých opatření KA 11 byla pověřena Expertní skupina (ES) složená ze zástupců SVOL, SPLH, Hnutí Duha, ČMMJ, ÚHÚL, VLS, Bioplatformy, Mendelu a LČR, která po několika jednáních předložila svůj návrh KR a ta ho v závěru loňského roku schválila.

Není úmyslem tohoto článku doslovné opsání jednotlivých bodů KA 11, ani následných přijatých opatření. To je možné vyhledat například na webových stránkách ÚHÚL, ale také v časopise Svět myslivosti 2/2010. Následující řádky jsou věnovány spíše vzniku a hlavním aspektům uvedeného dokumentu.

Vážení čtenáři,

v současné době se na základě projednávání NLP II otevřela diskuze, zda otevírat či neotevírat zákon o myslivosti č. 449/2001. V klíčové akci 11, která nese název „Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří“ k tomuto tématu proběhla poměrně obšírná diskuze. Nechci se zde přiklánět na tu či onu stranu diskutujících. Je však nutno si přiznat, že se jen velice obtížně v některých oblastech vyrovnáváme se stavy zvěře vysoké, na celém území enormně narostly stavy zvěře černé a dalším velice vážným problémem se stává na stále větším území zvěř sičí.