NLP II dosavadní řešení klíčové akce 11 - Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří

Hlavní tři části problematiky KA 11

V první části jsou opatření zaměřená na zvýšení ekonomické i ekologické stability lesních ekosystémů snížením škod zvěří, na důsledné uplatňování zájmů vlastníka při tvorbě plánů mysliveckého hospodaření při naplňování § 36, odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a využití zákonných možností vlastníků honebních pozemků k novému uspořádání honiteb tam, kde tvar a velikost honiteb nerespektuje přirozené migrační cesty zvěře.

V druhé části NLP II ukládá navrhnout a podrobit odborné diskusi nový systém stanovování výše odlovu, vycházejícího striktně ze zjištěného stavu lesa, a to využitím výstupů NIL, odborných podkladů sledujících vzájemné interakce mezi spárkatou zvěří a lesními ekosystémy a fungující a ověřenou praxí v okolních zemích. V návaznosti na výše uvedené do dvou let změnit vyhlášku č. 553/2004 Sb., o pod-mínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě tak, aby výše odlovu byla stanovována výhradně podle míry negativního ovlivňování lesního ekosystému.

Do třetí části jsou zahrnuta navržená opatření týkající se některých druhů nepůvodní spárkaté zvěře, kde není soulad mezi zvěří a lesním ekosystémem.

Opatření k první části měla své příznivce i odpůrce. Za nejspornější lze považovat požadavek na úpravu zákona o myslivosti, kde byly prezentovány názory, že dosažení vyváženého stavu mezi lesem a zvěří nelze bez novely zákona o myslivosti (449/2001 Sb.) docílit. Změnit je nutno mysliveckou legislativu především v následujících oblastech: posílit práva vlastníků honebních pozemků vůči uživatelům honiteb, rozšířit možnosti odlovu spárkaté zvěře, usnadnit cesty k získání náhrady za způsobené škody zvěří v zemědělských a lesních porostech a vytvořit prostor pro funkčnost a vymahatelnost připravované novely vyhlášky č. 553/2004 Sb. Opačný postoj představoval to, že úprava mysliveckého zákona není nutná a že dosavadní znění odpovídá potřebám jak vlastníků honebních pozemků, tak jejich uživatelům.

Při jednáních v ES i KR nedošlo k jednoznačné dohodě, výsledek byl dosažen hlasováním, kde zejména na jednání KR zvítězil názor na potřebu novely s naprosto převažující většinou zúčastněných členů KR.

Nový systém stanovování výše odlovu

V druhé části „navrhnout nový systém stanovování výše odlovu, vycházející striktně ze zjištěného stavu lesa“ byl formulován požadavek na minimalizaci nákladů a jednotný systém využitelný v celé ČR, fungující v okolních zemích a vycházející z informací nezávislých na zainteresovaných osobách (držitelé a uživatelé honiteb). Zde přicházely v úvahu dvě možnosti. Jednou je pravidelné opakování „Inventa-rizace škod zvěří (ISZ)“, druhou využití údajů „Národní inventarizace lesů (NIL)“. ISZ má vzhledem ke své četnosti šetření (řádově stovky lokalit) nižší vypovídající schopnost pro menší území (PLO) než NIL (cca 14 tisíc šetřených ploch). Proto vládou schválený NLP již ukládal využití výstupů NIL. Pro potřebu nezávislého hodnocení vlivu zvěře na les je použitelné šetření obnovy (přítomnost, původ, dřeviny, výškové třídy, počet jedinců ve výškových třídách, ochranná opatření proti škodám zvěří a poškození okusem a vytloukáním, případně i ohryz a loupání) a u ostatních stromů (přítomnost, dřevina, výčetní tloušťka, ochranná opatření proti škodám zvěří, poškození loupáním a ohryzem podle intenzity a doby poškození). Zároveň se vycházelo z metodiky využívané v Sasku a z obdobných zkušeností dalších států (např. Horního Rakouska a Slovinska).

Použití metody bylo ověřováno na popud MZe v Krušných horách (2005 až 2007), následně na popud MŽP ve Slavkovském lese (2008) a části Západočeské pahorkatiny, části Křivoklátska a v Hornomoravském úvalu (2009) tak, aby byly zachyceny pokud možno nejrůznější podmínky (klimatické, zastoupení zvěře, lesnatost atd.). V závěru roku 2009 proběhla oponentura a následně připomínkování metodiky a v současné době bude předložena k odborné diskusi ES, KR a příslušným ministerstvům k dalšímu využití.

Základem je vytvoření „regionů“, což jsou území minimálně 3 honiteb, u druhů zvěře sezoně migrující pak pro plochu cca 5–30 tis. ha lesa (vždy celé honitby) tak, aby byly zachyceny co nejvěrohodněji území s celoroč-ním výskytem zvěře (zimní i letní stávaniště). V regionu se hodnotí procento poškozených jedinců v obnově (všichni jedinci obnovy od výšky 0,10 m do 1,3 m) a procento jedinců poškozených loupáním a ohryzem (v rozmezí mezi výčetní tloušťkou 7–12 cm). Podle procenta poškození se region začlení do 4 kategorií:

- I. škody jsou bezvýznamné, stav zvěře lze zvýšit, možnost snížit odlov zvěře;

- II. poškození ekosystému je úměrné, tlak zvěře na lesní ekosystém je přiměřený, stav zvěře je odpovídající, cílem je udržet stavy na současné výši, není potřeba změnit výši lovu ani způsob péče o zvěř;

- III. škody do jisté míry omezují lesnické hospodaření a biodiverzitu lesního ekosystému, stav zvěře je vyšší, potřeba zvýšit odlov, případně upravit poměr pohlaví, zlepšit způsob péče o zvěř;

- IV. škody jsou neúměrně vysoké, je potřeba okamžitých opatření pro snížení škod, stavy zvěře jsou neúnosné, nezbytné je okamžité snížení stavu zvěře spolu s úpravou poměru pohlaví a zlepšení způsobu péče o zvěř.

Podle tohoto začlenění a na základě zpětného propočtu se stanoví potřeba lovu příslušné spárkaté zvěře pro následné období. Ta se následně obdobným způsobem propočte zpětně do jednotlivých honiteb. Návrh velikosti odstřelu pro oblast i jednotlivé honitby na následujících pět let předá zpracovatel hodnocení vlastníkům i uživatelům honiteb jako podklad pro vypracování plánu (§ 36 odst. 2 zákona o myslivosti) mysliveckého hospodaření.

Zde KR doporučila, aby paralelně s ověřová-ním předchozí metodiky ministerstva začala s přípravou paragrafového znění novely vyhlášky č. 553/2004 Sb., do pololetí roku 2009 tak, aby obsahovala tuto metodiku odvození plánu lovu od celkového stavu ekosystému.

Nepůvodní druhy zvěře

Třetí část KA 11 je zaměřena na některé druhy nepůvodní zvěře, zde se vychází z předchozích šetření (2005–2009), a jde zejména o:

- zastavení dalšího rozšiřování jelena siky, zde umožnit prodloužení doby lovu nejméně do poloviny, nejlépe až do konce února. Dále zajistit program eradikace jelena siky v oblasti s chovem jelena evropského a doporučit a využívat intenzivní metody lovu včetně metodické a koordinační pomoci příslušného orgánu státní správy,

- u jelena siky, daňka, jelence a muflona umožnit chov jen ve vyhlášených oblastech chovu zvěře. Mimo honiteb s NS (oblastí chovu) prodloužit dobu lovu bez omezení pohlaví a věku zvěře. Při plánování odlovu a jeho realizaci nedopustit navyšování stavů této zvěře.

Hledání rovnováhy mezi jednotlivými prvky ekosystému a jeho užitnými funkcemi

Lesní hospodářství se potýká s řadou problémů. Současné lesní porosty mají často nevhodnou druhovou skladbu, stále přetrvávají imise lokálně přesahující kritické zátěže, kumulovaná depozice imisí v půdě limituje ekologické možnosti lesních porostů, cíleně je vyvoláván odpor k těžbě dřeva některými ekologickými iniciativami atd. Cílem lesnického hospodaření je řešit tyto problémy změnou systému hospodaření, zejména postupnou změnou druhové skladby. Tomu mohou významně bránit neúměrné škody zvěří.

Své problémy má také myslivost. Jde například o pokles stavů drobné zvěře již od 60. let minulého století, prudký nárůst početních stavů spárkaté zvěře jako důsledek změn společenského a přírodního prostředí a často antilovecká propaganda mezi laickou veřejností. Na mnoha místech se dlouhodobě nepodařilo udržet početní stavy zejména spárkaté zvěře v rozumných mezích. Zájmem určité části myslivců je získat co největší prospěch z myslivosti, ne vždy vyvážený s ostatními požadavky na další funkce lesa.

Přitom zvěř považujeme za obnovitelné přírodní bohatství, které v míře únosné, tj. takové, která nenaruší ekosystém a jeho společenské funkce, je nenahraditelné. Původní druhy zvěře jsou přirozenou součástí ekosystémů, ve kterých plní nezastupitelnou funkci, a je nutné je zde ponechat.

Přijmeme-li určité zjednodušení, pak vztah mezi lesem a zvěří je hledáním vyvážené rovnováhy mezi jednotlivými prvky ekosystému a jeho užitnými funkcemi. To je také cílem NLP II, konkrétně KA 11.

Autor:

Ing. Miroslav Sloup,

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.