Bezpečnost práce technicko-hospodářských pracovníků lH

Náplň školení BP technicko-hospodářských pracovníků

Obsah a četnost školení určuje zaměstnavatel podle vlastního uvážení, což mu umožňuje § 103 odst. 3 zákoníku práce. Musí však být naplněn požadavek § 103 odst. 2 zákoníku práce zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku. Platnost jednotlivých ustanovení nař. vl. č. 28/2002 Sb. není omezena pouze na dělnické profese a pracovní postupy musí být stanoveny i pro činnosti prováděné technicko-hospodářskými pracovníky. Požadavky přílohy tohoto nařízení jsou ovšem koncipovány s ohledem na dělnické profese a specifika profesí technicko-hospodářských pracovníků postihují jen zčásti.

Ačkoliv výše uvedené nařízení vlády je v platnosti již několik let a pracovní náplň THP pracovníků v lesním hospodářství je u všech zaměstnavatelů obdobná, postupy pro činnost THP pracovníků až na výjimky stanoveny nebyly, a to ani v souvislosti s tak rizikovými činnostmi, jako je vstup na pracoviště těžebních dělníků nebo vstup do ohroženého prostoru hydraulické ruky v souvislosti s evidencí odváženého dříví. V případě pracovního úrazu THP by však bylo na zaměstnavateli, aby prokázal, zda svého zaměstnance seznámil s riziky, kterým bude při své činnosti vystaven, a s opatřeními (např. ve formě zákazů a příkazů), jak těmto rizikům čelit. Materiály zabývající se vyhodnocením rizik, vypracované některými subjekty podnikajícími na úseku zajišťování služeb v oblasti bezpečnosti práce, představují sice jakýsi vzorový seznam rizik spojených s nejrůznějšími pracovními činnostmi, konkrétní činnosti spojené s profesí THP v lesním hospodářství zde ovšem podchyceny nejsou. Podstata vyhledávání rizik však není nic jiného než zamyšlení nad tím, co a jak by mohlo při konkrétní pracovní činnosti vést ke vzniku úrazu nebo poškození zdraví. Východiskem mohou být tedy dosavadní zkušenosti, mimo jiné i výsledky šetření úrazových událostí, včetně záznamů o úrazech, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost.

Pravděpodobně nejčastější úrazovou situací THP pracovníka je pád v souvislosti s pohybem v terénu (zakopnutí, uklouznutí atp.). Jako dostačující opatření k minimalizaci rizika je stanovení povinnosti zaměstnanců používat přidělenou obuv, kterou je v daném případě třeba považovat za osobní ochranný pracovní prostředek. Zdrojem nejzávažnějších pracovních úrazů THP pracovníků v lesním hospodářství jsou pravděpodobně dopravní nehody. Už z podílu pracovní doby, který venkovní THP pracovník věnuje řízení vozidla, je zřejmé, že pravděpodobnost dopravní nehody není zanedbatelná. Vezmeme-li v úvahu její možné následky, nevyhnutelně dospějeme k vysoké míře rizika a tím i k nutnosti provést maximum, byť i nákladných opatření.

Specifická rizika profese THP

Při rozsáhlé škále pracovních činností THP je důležité přednostně podchytit pracovní činnosti se zvýšenou mírou rizika, tedy ty pracovní činnosti, u kterých je zvýšená pravděpodobnost vzniku závažného pracovního úrazu. Sem patří např. již zmíněné řízení motorových vozidel. Zaměstnavatelé proto zajišťují THP speciální školení řidičů prostřednictvím autoškoly, ačkoliv školitelem zaměstnanců, kteří nejsou řidiči z povolání, může zaměstnavatel pověřit kteroukoliv osobu, kterou pokládá za dostatečně odborně způsobilou. Standardní obsah školení poskytovaného lektorem autoškoly je však třeba doplnit o specifika profese a jejich řešení, jako např. stanovit, jak bude řešen příjem telefonních hovorů během jízdy, nařídit použití výstražné vesty v souvislosti s výjezdem odvozních souprav na veřejné komunikace apod. Dalším profesním specifikem je vysoce rizikový vstup THP do prostoru ohroženého činností těžebních dělníků především při kácení stromů, ale i při jejich zpracování, soustřeďování a při evidenci odváženého dříví. Zde je třeba upozornit, že § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 28/2002 Sb. výslovně požaduje, aby zaměstnanci (např. těžební dělníci) byli seznámeni s pravidly pro vzájemné dorozumívání na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem, tedy s THP. Uvedenou zásadu lze vztáhnout na dorozumívání THP s dřevorubci i v případě, kdy dřevorubci jsou zaměstnanci jiných organizací nebo osobami samostatně výdělečně činnými. Povinnost stanovení pravidel pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem platí i ve vztahu THP a jeho nadřízeného a může mít rozhodující význam v případě zajištění pomoci při úrazu osamoceně pracujícího THP např. při dopravní nehodě na minimálně frekventovaných lesních komunikacích.

Rizika administrativních pracovníků

Povinnost zaměstnavatele zajistit školení bezpečnosti práce se vztahuje i na administrativní pracovníky. Tato profese je však v souboru vzorů pracovních rizik zastoupena. Jedním z rizik, které nelze opomenout, je např. obsluha elektrických spotřebičů, mimo jiné i kancelářské techniky. Zaměstnavatel je tedy povinen zajistit, aby administrativní pracovníci (ale i venkovní THP) byli v tomto směru náležitě poučení ve smyslu § 3, příp. § 4 vyhl. č. 50/1978 Sb., což předpokládá vypracování interního předpisu stanovujícího rozsah povolených činností (např. určit, kdo ze zaměstnanců smí otevřít rozvodnou skříň a natáhnout jistič) a zásady bezpečné obsluhy elektrických zařízení, kterými jsou pracoviště vybavena. Podkladem interního předpisu může být např. již zrušená ČSN 34 3108 Bezpečnostní předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními pracovníky seznámenými a ČSN 34 0350 Předpisy pro pohyblivé přívody a pro šňůrová vedení. Zaměstnanci musí být samozřejmě prokazatelným způsobem seznámeni i s návody k obsluze používaných elektrických zařízení (varná konvice atd.)

Součástí školení bezpečnosti práce by měly být i předpisy řešící hygienu práce s výpočetní technikou (viz např. ČSN EN ISO 9241-5 Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály – Část 5: Požadavky na uspořádání pracovního místa a na pracovní polohu). Administrativní zaměstnanec seznámený s riziky práce s výpočetní technikou tak může své příp. zdravotní obtíže, jako např. bolesti v zápěstí, bolesti zad nebo únavu očí dát do správné souvislosti.

Rizika spojená s výkonem myslivosti

V některých případech patří do pracovní náplně THP (ale i dělnických profesí) výkon myslivosti. Zde se jedná především o riziko spojené s použitím střelných zbraní na společných lovech. Považuje se za samozřejmé, že nezbytné informace o bezpečnosti a ochraně zdraví a příslušných opatřeních jsou účastníkům lovu (včetně honců, tedy zaměstnanců dělnických profesí, kteří na rozdíl od střelců nesložili příslušné zkoušky) poskytnuty před vlastním zahájením lovu. Tato povinnost má v obecné rovině oporu v § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Zapomíná se však, že v závěru tohoto odstavce je zaměstnavateli uložena i povinnost vést o informacích a pokynech dokumentaci. Pokud se tedy na výkonu myslivosti podílí v rámci pracovně-právního vztahu zaměstnanci (a to bez ohledu na to, zda jsou anebo nejsou držiteli loveckého lístku a zbrojního průkazu), je povinnost zaměstnavatele postupovat při vyhledávání a hodnocení rizik a příjímání opatření principiálně naprosto stejná jako při kterékoliv jiné pracovní činnosti, včetně stanovení pracovních postupů a vedení příslušné dokumentace.

Autor:

Ing. Jaroslav Radvan

OIP Jmk a Zk Brno

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.