Archiv časopisu Lesnická práce

Vladimír Simanov

Každý rok probíhají v ČR pod názvem Dřevostavby dvě rozdílné akce – stavební veletrh v Praze a mezinárodní odborný seminář pod záštitou ministerstva životního prostředí ve Volyni. Ve dnech 31. 3. a 1. 4. 2010 pořádala Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola ve Volyni již čtrnáctý ročník mezinárodního odborného semináře Dřevostavby 2010 s podtitulem: stavební systém budoucnosti; dřevo – surovina moderního člověka; ekologie, úspory energií; suchá výstavba.

Jan Řezáč

V rámci veletrhu Dřevostavby proběhlo slavnostní předání cen vítězům soutěže Dřevěný dům 2010. Soutěže se zúčastnilo 42 autorů s 24 soutěžními pracemi. Celkem bylo oceněno 8 návrhů dřevostaveb v kategorii Návrh nízkoenergetického rodinného domu, 3 návrhy dřevostaveb v kategorii Realizovaný energeticky úsporný rodinný dům a byly rozděleny odměny ve výši 300 000 korun.

Vítězem v kategorii „Návrh“ se stal soutěžní exponát Ondřeje Mundla, na němž spolupracovali Ivan Štefan a Tomáš Pivnička.

Michal Synek

To byl název atraktivního dvoudenního semináře, který pro lesní pedagogy z různých lesnických organizací a samosprávy již tradičně připravila pracovní skupina pro rozvoj lesní pedagogiky a organizačně zajistil Ústav zemědělské ekonomiky a informací, tentokrát v Kojicích v Železných horách.

Lada Matoušková Prylová, Pavlína Vašičková

Představitelé nejvýznamnějších subjektů v lesnictví se svým podpisem přihlásili k jednotnému postupu při realizaci lesní pedagogiky v České republice. V rámci prvního dne veletrhu Silva Regina v Brně podepsali materiál nazvaný „Jednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR“.

Tento dokument připravila pracovní skupina založená ředitelem odboru koncepcí a ekono-miky lesního hospodářství Ministerstva zemědělství a složená ze zástupců MZe, LČR, s.p., ÚHÚL, VLS ČR, s.p., SLŠ Hranice, Sdružení lesních pedagogů ČR, Nadace dřevo pro život, Ostravských městských lesů, s.r.o., ČLS a ÚZEI.

Jiří Stonawski

Státní podnik Lesy České republiky (dále LČR) obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesů a pečuje o téměř 20 tisíc kilometrů vodních toků. Vzhledem k soustředění přírodních hodnot právě do lesních ekosystémů je současně největším správcem zvláště chráněných území přírody a lokalit soustavy Natura 2000 v České republice. Jako takový usiluje dlouhodobě o otevřenou komunikaci a spolupráci v této oblasti, a to nejen s orgány ochrany přírody, ale i s dalšími subjekty, jichž se tato problematika dotýká.

Josef Suchomel

Článek prezentuje předběžné výsledky dlouhodobých změn ve společenstvu drobných zemních savců smrkových monokultur (po 30 letech) Drahanské vrchoviny, které představují specifické prostředí s omezenými existenčními zdroji. Rovněž poukazuje na charakter populací drobných savců přilehlých izolovaných listnatých a smíšených lesů, vzniklých v rámci transformace smrkových monokultur na lesy přírodně blízké, které jsou silně ovlivněny dominancí a druhovým složením společenstva drobných savců smrčin.

Přemysl Fiala, Dušan Reininger

V roce 1993 začalo pravidelné šetření chemických vlastností půdního prostředí a asimilačních orgánů lesních dřevin. Tímto průzkumem byl pověřen (později zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v Brně. Ten také archivuje a vyhodnocuje údaje do souhrnných zpráv, které předává MZe a dotčeným vlastníkům lesa. Průzkum je financován MZe.

Jaroslav Radvan

Povinnost zaměstnavatele, stanovená v § 103 odst. 2 zákoníku práce, zajistit svým zaměstnancům periodická školení bezpečnosti práce se vztahuje i na povinnost vůči technicko-hospodářským pracovníkům, tedy i technicko-hospodářským pracovníkům lesního hospodářství (dále jen „THP“).

Jan Reisner, Martin Böhm

Zavedením výroby dřevotřískových desek se zásadním způsobem změnila možnost využívání zbytkového dřeva nejrůznějších druhů, které bylo dříve nevyužito nebo bylo využíváno jen pro energetické účely. Dřevotřískové desky (DTD) jsou v současné době nejvíce rozšířeným a nejvíce vyráběným aglomerovaným materiálem.

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík, Jan Bomba

S borovicí černou se u nás setkáváme nejčastěji v teplých a suchých oblastech (např. Český kras), kde slouží především jako půdoochranná dřevina. Díky své odolnosti proti kouřovým zplodinám a zasolení si našla cestu do měst jako sadovnicky významná dřevina. Charakteristický habitus jí pak umožnil proniknout i do našich domácností v podobě vánočního stromku. V odborném lesnickém tisku bývá borovice černá v poslední době většinou zmiňována v souvislosti s odumíráním jejich porostů vlivem sucha nebo houbových patogenů. Rádi bychom vám proto představili borovici černou i z jiného pohledu, a to z hlediska kvality dřeva a možností jeho využití.