Dřevostavby 2010 ve Volyni

Na semináři akreditovaném v rámci projektu celoživotního vzdělávání členů České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a určeném architektům, projekčním, investorským a realizačním firmám zabývajícím se dřevostavbami, ekologií a úsporami energií; řídícím pracovníkům stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům, pracovníkům výzkumu a široké odborné veřejnosti, zaznělo 36 přednášek z vědy a výzkumu, projekce, výroby, stavební praxe i od uživatelů ze Švýcarska, Rakouska, Německa, Kanady, Norska, Itálie, Slovenska a České republiky. V rámci semináře také proběhly prezentační výstavky více než padesáti firem zabývajících se produkty a službami souvisejícími s problematikou semináře a prodejní výstava odborné literatury.

Loňský rekord, 754 účastníků, sice nebyl o několik jedinců vyrovnán, ale skutečnost, že už tři roky se počet účastníků pohybuje kolem 750, a přípravný výbor vybírá z přihlášených přednášek max. 40 nejhodnotnějších, signalizuje velký zájem účastníků i přednášejících. Seminář není místem, kde se prezentuje jen teorie, ale kde i praktik získá užitečné poznatky.

Co bylo letos ve Volyni zajímavého?

Určitě bylo zajímavé, ale současně znepokojivé, že i ve stavebnictví je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože nová generace řemeslníků nepřichází. Potěšitelné naopak je, že se šetrné zacházení s životním prostředím začíná prosazovat už na úrovni studií a projektové přípravy staveb (přednáška z Fakulty architektury VUT v Brně). Budovy jsou totiž v dlouhodobém procesu, zahrnujícím výstavbu a následné užívání, závislé na příjmu energie. Ta je čerpána na těžbu a přepravu surovin, zpracování stavebních hmot, transport a zabudování stavebních prvků, užívání a údržbu stavby a v konečné fázi životnosti stavby na demolici, recyklaci a uložení vzniklého odpadu. Do centra pozornosti architektů a stavebních inženýrů se tak dostaly i ekologické parametry: množství vázané primární energie (Primary Energy Input – PEI), emise CO2 jako potenciál globálního oteplování (Global Warming Potential – GWP) a emise SO2 jako potenciál okyselení životního prostředí (Acidification Potential – AP). Vliv uvažovaných stavebních materiálů na životní prostředí tak lze v předstihu kvantifikovat výpočtem ekologických indikátorů vztažených k jednotlivým konstrukcím či celé stavbě.

Spotřeba energií

Z pohledu spotřeby energií na provoz staveb byly proto zajímavé všechny přednášky a prezentace firem zaměřené na dosažení standardu nízkoenergetických domů a energeticky pasívních domů. V této souvislosti je však třeba přiznat, že stavební náklady na výstavbu pasívního domu jsou o 30 až 60 % vyšší než na stavbu klasickou, a to vzhledem k podstatně větší tloušťce tepelných izolací, speciální konstrukci, zasklení oken a technickým zařízením na zpětné získávání tepla a jeho akumulaci.

Energeticky plusová stavba

V kontextu energeticky úsporných staveb byla nesmírně zajímavá informace ze švýcarské Basileje o první energeticky plusové dřevostavbě Woodstock, která vyprodukuje více energie než spotřebuje. Stavba je vytápěna tepelným čerpadlem poháněným elektřinou produkovanou fotovoltaickými články na střeše budovy, další fotovoltaické články tvoří předokenní žaluzie, optimalizující světelnou a tepelnou pohodu v místnostech a výrobu elektřiny. Světelný systém je kompletně tvořen světlo emitujícími diodami LED. Výsledkem těchto opatření (mimo dalších stavebních „vychytávek“ jako např. použití izolačních nanovláken, zelené fasády atd.) je přebytek produkce elektřiny.

Nosná konstrukce z bukového dřeva

Další zajímavostí zejména pro lesníky je, že se majitel firmy KlimArchitektur rozhodl vytvořit nosnou konstrukci budovy z bukového dřeva. Jak sám uvedl, motivem k tomuto rozhodnutí bylo, že zastoupení buku ve švýcarských lesích je 18 %, ale naprostá většina vytěženého bukového dříví se vyváží, a z toho, které ve Švýcarsku zůstane, se 97 % spálí jako palivové dříví! Tento fakt jej iritoval natolik, že se rozhodl jej řešit aktivním hledáním příznivých vlastností dřeva buku pro použití ve dřevostavbách. Nebylo to jednoduché, protože to vyžadovalo vyvinout takové technologie opracování a sušení bukového dřeva, aby byla odstraněna jeho zásadní negativní vlastnost – tvarová nestálost. Nakonec se tak ve stavebnictví prosadily vynikající vlastnosti bukového dřeva: vysoká pevnost (v tlaku podstatně vyšší než cihelné zdivo), vyšší schopnost akumulace tepla a lepší požární odolnost než smrkového dříví a možnost ponechat nosné stěny jako pohledové (z hlediska estetického působení bukového dřeva). Při poslouchání vyznání pana architekta mě napadlo, že vlastně realizoval lesnický marketing za švýcarské (ale i naše) lesníky.

Autor:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

spolupracovník redakce