Les v předhoří Orlických hor
Přemysl Fiala, Dušan Reininger
V roce 1993 začalo pravidelné šetření chemických vlastností půdního prostředí a asimilačních orgánů lesních dřevin. Tímto průzkumem byl pověřen (později zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v Brně. Ten také archivuje a vyhodnocuje údaje do souhrnných zpráv, které předává MZe a dotčeným vlastníkům lesa. Průzkum je financován MZe.
V souladu s usnesením vlády ČR č. 22 z roku 2004 k Návrhu komplexního a systé-mového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí, směřuje průzkum především do přírodních lesních oblastí (PLO) příhraničních pohoří. Plán průzkumu spolu s počtem odběrných míst je určován po dohodě se specialisty MZe, VÚLHM Zbraslav a LČR, s.p. Počet odběrných míst je určován tak, aby byly postiženy rozlohou největší hospodářské soubory v PLO, a to jedním odběrným místem na plochu 150–200 ha. Přesná metodika průzkumu je součástí řízené dokumentace ÚKZÚZ a je zveřejněna na internetových stránkách ústavu.
Průzkum výživy lesa
Předmětem průzkumu výživy lesa byla přírodní lesní oblast č. 26: Předhoří Orlických hor. Na 70 odběrných místech byly odebrány půdní vzorky a vzorky dvou ročníků smrkových jehlic. Průzkum byl soustředěn na nejrozšířenější cílové hospodářské soubory, kterými zde jsou smrková hospodářství živných stanovišť středních a vyšších poloh (HS 45 a 55) a smrková hospodářství kyselých a exponovaných stanovišť (HS 43, 53 a 51). Analytické údaje půdních charakteristik i chemizmu rostlinných pletiv jsou zpracovány do souborných tabulek, přehledných kartogramů i krigingových map znázorňujících izolinie pravděpodobného prostorového rozložení hodnot sledovaných charakteristik na celé ploše. Jsou základní informací o zdravotním stavu a pro použití a volbu hnojiv při obnově i vápnění a hnojení lesních porostů.
Popis oblasti
Oblast leží mezi Orlickými horami a Polabskou nížinou, táhnoucí se od Náchoda po Lanškroun. Na komplex horského lesa zde navazuje krajina s rozptýlenými lesnatými pozemky. V polohách kolem 370 m. n. m se přirozeně vyvinula společenstva bukových doubrav, která postupně přechází až do jedlových bučin ve výškách 500–700 m. n. m. V současnosti jsou na 79 % lesní půdy pěstovány jehličnany s převahou smrku ztepilého. Na ostatní lesní půdě je to především buk 5,7 % a dub 3,8 %. Vedle nezastupitelné účasti na tvorbě krajiny zde les ochraňuje území s přirozenou akumulací vod včetně zdrojů vod léčivých a minerálních. Imisní zatížení lesních porostů je zde, navzdory četným imisním průmyslovým zdrojům východních a středních Čech, pouze na nízké úrovni s průměrnou koncentrací SO2 < 60 η.m-3.
Výsledky šetření
Půdní profil, který je šetřen vzorkováním nadložního organického horizontu a horizontů minerálních, je silně kyselý. V území mezi Rychnovem a Dobruškou je zjištěno přesycení organického horizontu celkovým dusíkem, což je součet obsahů všech jeho anorganických i organických forem. Místy dosahuje hodnotu 1,85 %, tedy 10,9 g na jeden kg organického materiálu. Toto množství může představovat nebezpečí nežádoucím obohacením půdní vody. U fosforu nebylo toto nebezpečí zjištěno. Obsahy živin – fosforu, draslíku a vápníku jsou na dobré úrovni. Hořčíku je nedostatek.
V minerální části půdního profilu je půdní reakce silně kyselá. Obsah dusíku je na dobré a ve spodní části na nízké úrovni a jeho poměr ke spalitelnému uhlíku odpovídá středně humózním půdám s podílem humusu 2–5 %. Z hodnocení rostlinám přístupných živin vyplývá významný nedostatek fosforu a nízká úroveň všech ostatních živin.
Nasycenost sorpčního půdního komplexu volnými kationty hliníku a vodíku významně převyšuje jejich přirozenou přítomnost, vyjádřenou v grafu souřadnicí 100. Kořenům přístupné ionty Al3+ poškozují buněčné membrány a negativně působí na příjem ostatních živin. Nízké hodnoty ostatních živin (P, K, Ca, Mg) nedosahující hranici přirozených obsahů, jsou rovněž znázorněny. Zatížení půdního profilu těžkými kovy nebylo zjištěno.
Snížené hodnoty živin v půdě se zatím nepromítají do obsahů v asimilačních pletivech. Z jejich šetření vyplývá dobrá a vyvážená úroveň výživy smrku ztepilého, který byl předmětem průzkumu. Poněkud nižší jsou obsahy fosforu, hořčíku a železa v jednoletých i dvouletých jehlicích. Význam-nější deficit některého z biogenních prvků nebyl průzkumem zjištěn. Kartogram obsahu draslíku znázorňuje nízké obsahy draslíku v celé oblasti s výskytem vyšších hodnot poblíž Žamberka a mezi Rychnovem nad Kněžnou a Dobruškou. Ojedinělé nízké obsahy jsou zjištěny především ve vyšších polohách jedlových bučin. Zatížení těžkými kovy je nízké.
Závěrem
Podle stavu živin v půdním prostředí se oblast „Předhoří Orlických hor“ jeví jako velmi chudá na jejich přístupné i výměnné formy. Znečistění půdního prostředí imisemi těžkých kovů zde není zjištěno. Výsledky průzkumu výživy lesa upozorňují na snížení půdní úrodnosti a mohou být doplněním informací k projektům obnovy. Vápnění porostů, případně hnojení k jednotlivým sazenicím při obnově, obzvlášť při zavádění náročnějších druhů melioračních a zpevňovacích dřevin, je předpokladem úspěchu.
Autoři:
Dr. Ing. Přemysl Fiala
Ing. Dušan Reininger
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.