Borovice kleč – kontroverzní dřevina?

Pavel Indra, Lesy České republiky, s.p. Krajské ředitelství Šumperk

- Můžete ve stručnosti charakterizovat lesy na území Jeseníků ve správě LČR?

Lesy České republiky, s.p., v oblasti Jeseníků (PLO 27 – Hrubý Jeseník) hospodaří na výměře více než 50 tis. ha lesů. Organizačně je správa lesů rozdělena mezi krajské ředitelství Šumperk (lesní správy Javorník, Jeseník, Loučná n. D. a Hanušovice) a Frýdek-Místek (lesní správy Janovice a Karlovice). Většina lesních porostů je zařazena do některé z kategorií chráněných území, zejména do CHKO Jeseníky s NPR Praděd, Šerák – Keprník, Rašeliniště Skřítek, Rejvíz. Mimo území CHKO Jeseníky byla vyhlášena NPR Králický Sněžník. Kromě toho byly zdejší nejcennější lokality zařazeny do národního seznamu Evropské soustavy NATURA 2000 – ptačí oblast Jeseníky a řada evropsky významných lokalit jako Praděd, Rejvíz a další. Celkově lze konstatovat, že území Jeseníků požívá výrazně zvýšeného zájmu ochrany přírody. Z pohledu lesnického se jedná o území s vysoce diferencovanými podmínkami hospodaření v celém spektru stanovišť od 3. do 9. lvs. V nejvyšších polohách hor nad tzv. alpínskou hranicí lesa (v Jeseníkách zhruba nad 1410 m n. m.) se nachází na 65 % plochy různě zapojené lesní porosty a na 35 % výměry alpinské bezlesí – horské hole. Lesnicky se v těchto polohách v podstatě nehospodaří, naší snahou je ponechat tyto cenné ekosystémy samovolnému vývoji s výjimkou případných asanačních těžeb kůrovcového dříví. V tomto bodě se cíle managementu území v pojetí LČR a ochrany přírody, která zde prosazuje záměr rozsáhlé plošné redukce borovice kleče, zásadně liší. Borovice kleč je dle údajů LHP v 9. lvs zastoupena na 205 ha porostní půdy; tj. pouze na cca 17 % z celkové rozlohy 9. lvs.

- Lesy ČR nesouhlasí s plošným vyřezáváním kleče v Jeseníkách. Můžete ve stručnosti shrnout hlavní důvody?

Lesnictví je především obor založený na tradici a zkušenosti. Minulé generace lesníků k výsadbě kleče v oblasti horní hranice lesa přikročily z důvodů ochrany a stabilizace horských lesních porostů, výrazně poškozených toulavými sečemi a pastvou dobytka na horských loukách a vysokohorských holích, která se prováděla až do počátku minulého století. Nenahraditelná je i rekreační a krajinotvorná funkce kosodřeviny, protože porosty kleče jsou všemi generacemi návštěvníků již vnímány jako nedílná součást zdejší malebné krajiny. Kleč je na řadě fotografií a obrazů Jeseníků.

- Máte výhrady nejen k rozsahu, ale i formě likvidace kleče. Co konkrétně vám vadí?

Především velký rozsah plánovaných zásahů, u kterých nelze vyloučit řadu negativních dopadů. Výhrady máme i k navrhované formě redukce – tj. plošné vyřezání a odklizení objemných těžebních zbytků do níže položených smrkových porostů. Poměrně problematické je i legislativní řešení celé záležitosti. Máme za to, že zvolený postup musí být zcela v souladu s platnými zákony a vyřezání kleče nesmí neúnosně zvýšit riziko možných škod.

- V jakém zdravotním stavu se nacházejí klečové porosty v oblasti Jeseníků?

Nejsou zaznamenány žádné rizikové faktory s naléhavou potřebou řešení, pomístně byl pouze zjištěn opakovaný žír hřebenule ryšavé. Na některých lokalitách, většinou historicky nejstarší výsadby kleče, však již dochází ke spontánnímu odumírání jednotlivých keřů nebo i celých porostů. Nejmarkantněji např. na Velkém Máji, ale i jinde. Studie vědy a výzkumu, zadaná orgánem ochrany přírody, toto zcela pomíjí a dle našeho názoru nadhodnocuje problém dynamiky rozrůstání kleče a zarůstání alpínského bezlesí. Kleč se ve skutečnosti v naprosté většině pouze zahušťuje svým růstem. Mimo hranice původních výsadeb se šíří pouze výjimečně.

- Jaký management porostů kleče považují Lesy ČR s ohledem na zájmy ochrany přírody za optimální?

Souhlasíme s pomístnou redukcí v oblasti vysokohorských holí v lokalitách, kde tento zásah je nezbytný z důvodu oprávněných zájmů ochrany přírody. Provedené zásahy by měly podpořit biodiverzitu horských holí na místech, kde má kleč negativní vliv na ohrožené druhy flóry a fauny. Redukcí porostů či skupin jedinců kleče však nesmí dojít k rapidnímu snížení jejich půdoochranných funkcí. Jako nejrizikovější vidíme zejména svažitá území s nestabilním podložím, kde je borovice kleč významným stabilizačním a protierozním prvkem. Katastrofální sesuvy půd, jež v Jeseníkách způsobily přívalové srážky ve dvacátých letech minulého století, se mohou kdykoliv opakovat. Riziko vzniku plošných svahových sesuvů je v horských polohách Jeseníků označováno za vysoké.

Jako perspektivní a bezproblémové se nám jeví uvolňování klonálních smrkových skupinek a cenných biotopů s výskytem ohrožených druhů ořezem klečových větví, případně selektivní redukce jednotlivých polykormonů kleče. V lokalitách, kde probíhá obnova kleče generativním množením – v Hrubém Jeseníku jde v podstatě jen o vrcholové partie Keprníku – lze realizovat vytrhávání semenáčů. Na plochách se souvislým nárostem je možný výřez rozčleňovacích linií, prořezávání chodníků apod. Pokusíme-li se co nejvíce napodobit přirozené procesy v přírodě, nebudeme řešit problémy, co s obrovským objemem vyřezané hmoty a postupným uvolňováním biotopů umožníme přirozenější sukcesi druhů. Vlastně tím urychlíme proces přirozeného rozpadu klečových porostů. Podporujeme tedy šetrnou, ale zároveň nikoliv rozmařilou cestu řešení s využitím přirozené mortality, která se ze všech úhlů pohledu jeví tou nejlepší cestou „managementu“ kleče.

- Kácení kleče v Jeseníkách začalo již v minulých letech – v 70. a 80. letech 20. století byla kleč vyřezána ve Velké kotlině a v období let 1986–2004 byla uvolněna střední část Malé kotliny. Neměly Lesy ČR u druhé zmiňované lokality k odstranění porostů výhrady?

V uvedeném období proběhlo vyřezání kleče v Malé kotlině na ploše přes 3 ha, stanovisko státních lesů bylo nesouhlasné. Zásah byl proveden na základě §68 ZOPK č.114/ 92, tedy opatřením, které je v zájmu OP a vlastník pozemku je povinen jej strpět.

Kleč byla kácena ve svislých pruzích o velikosti 0,5 ha. Vyřezané keře byly nejprve likvidovány pálením, což bylo shledáno nevhodným, a pak kráceny a ukládány do hromad. Na této lokalitě byla na jaře 2001 zaznamenána rozsáhlá lavina. Dnes je původně souvislý pruh kleče, dříve se táhnoucí v nadmořské výšce 1210–1270 m po celém obvodu Malé kotliny, zcela zlikvidován. Přirozené sukcese druhů byly přesvědčivě doložitelné pouze rozvojem entomofauny.

Neoficiální eliminace kosodřeviny proběhla už v roce 1973 a 1976 v Malé a Velké kotlině.

- Jak hodnotíte stav vegetace po odstranění kleče v těchto oblastech?

V tak klimaticky extrémních podmínkách se vždy jedná a pozvolný jev, stabilizace území po rozsáhlém zásahu je proces probíhající v horizontu desítek let.

- Lesy ČR se na základě studie dohodly se Správou CHKO Jeseníky na vyřezávání kleče v oblasti Keprníku. O jakou studii se jednalo?

Jedná se o pilotní projekt SCHKO Jeseníky zpracovaný pro lokalitu Keprník, kterou orgán ochrany přírody považuje za jednu z priorit k řešení. Výsledkem mnoha jednání (návrh projednáván od února 2006) je konsenzus na pilotním projektu včetně podmínek likvidace vytěžených zbytků. Realizační projekt managementu kleče na Keprníku vychází ze závěrů studie vědy a výzkumu pod číslem SM/0/70/05, Vliv výsadeb borovice kleče na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpínské tundry ve Východních Sudetech. Návrh managementu těchto porostů.

Na základě uvedené studie byla vytipována ještě jedna lokalita s nejvyšším stupněm naléhavosti z hlediska OP – Tabulové skály, cca 0,5 ha.

- Znamená to, že v uvedeném případě Lesy ČR akceptují argumenty správy CHKO o negativním vlivu porostů kleče na vysokohorský ekosystém nad horní hranicí lesa?

Negativní vliv je posuzován poněkud jednostranně, nejsou dostatečně definovány hrozby a možné následky po plošném odstranění kleče, tedy až devastační zásah na stanovišti s klimaticky extrémními podmínkami. Na druhé straně může pomístné a promyšlené odstranění kosodřeviny v malém rozsahu napomoci hledání rovnováhy. Zároveň však trváme na odstranění vyřezané biomasy.

- V roce 2008 Lesy ČR zadaly v rámci své Grantové služby výzkumný projekt „Biocenózy horní hranice lesa a vliv porostů borovice kleče na horskou krajinu Hrubého Jeseníku“. Studie bude dokončena v roce 2011. Jsou již z této studie nějaké dílčí výsledky?

První výstupy jsou v mnoha ohledech novinkami i pro odborné kruhy. Například celkový objem dřevní hmoty porostů kleče na hektar se blíží objemu hmoty ve smrkových porostech (např. 2,5–3,5 m vysoký porost borovice kleče obsahuje zásobu 482 m3 biomasy včetně nehroubí a v průměru 250 m3).

Dále bylo výzkumem potvrzeno, že jako naprosto vyloučené se jeví ukládání vyřezané hmoty v lokalitách výřezu nebo jeho okolí – vysokohorské jeřábové smrčiny. Hrozí zde zejména namnožení hrabošů – predátorů hnízd lindušek, zarostení maliníkem, eutrofizace půdy atd. To by mohlo v negativním smyslu výrazně ovlivnit další vývoj dané lokality a v konečném důsledku i řadu chráněných druhů.

- Domníváte se, že v případě vzniku Národního parku Jeseníky by byla snaha o odstranění cca 180 ha klečových porostů, které dle správy CHKO rostou na původních horských loukách nad horní hranicí lesa?

Ano, v rámci veřejných diskuzí o možnostech a příležitostech vyhlášení NP Jeseníky se zástupci ochrany přírody opakovaně zmiňují o tom, že v rozpočtu nového NP Jeseníky bude dostatek prostředků na rychlé řešení problematiky kleče v Jeseníkách. Zároveň zřejmě existuje i představa o časovém harmonogramu s řešením naléhavosti podle stanovišť.

V případě vyhlášení NP by velmi pravděpodobně došlo k rozšíření bezzásahového režimu, zejména v horských smrkových porostech. Přitom administrativní omezování účinné obrany proti kůrovcům se již nyní projevuje navýšením populace kůrovců v rezervacích. Může tak dojít ke kůrovcové kalamitě jako v Jeseníkách v minulosti již několikrát. Jaký dopad by měl rozpad porostů na rozsáhlých plochách na svahy Jeseníků, je snadné si domyslet.

Jindřich Chlapek, Správa CHKO Jeseníky

- Můžete ve stručnosti shrnout hlavní důvody, proč Správa CHKO Jeseníky usiluje o redukci porostů borovice kleče v některých partiích Jeseníků?

Opravdu stručné shrnutí problematiky managementu porostů borovice kleče je dosti složité, byly tomu věnovány již dvě víceleté studie, zpracování třetí nyní probíhá, nicméně jednoduše lze říci, že smyslem redukce klečových porostů je odstranění této introdukované dřeviny z partií, kde prokazatelně výrazně negativně ovlivňuje významné subalpínské biotopy a populace ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako například hořec tečkovaný, jestřábník alpský, sítina trojklanná nebo okáč menší. Tyto lokality tvoří nejméně 12 % plochy porostů kleče z celkových asi 180 ha, tedy 21 hektarů.

- Správa CHKO se v případě redukce kleče v oblasti Jeseníků opírá o dvě studie. O jaké studie se jedná a kdo je zpracovával?

Jedná se o studie: Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech Jeseníků. Problematika borovice kleče. (L. Bureš a kol., 2005–2006) a Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve Východních Sudetech (CHKO Jeseníky, NPR Králický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů (J. Hošek a kol., 2005–2007). Na zpracování těchto podkladů se podílelo široké spektrum odborníků, specialisté na mechorosty, lišejníky, vegetaci, bezobratlé živočichy i obratlovce, univerzitní geomorfologové, experti na ekologii vysokohorských ekosystémů a GIS.

- Máte k dispozici údaje, jaká plocha byla borovicí klečí v minulosti v Jeseníkách zalesněna a na jaké ploše se kleč vyskytuje v současnosti?

Vzhledem k tomu, že kleč byla sázená již v průběhu druhé poloviny 19. století, nejsou ani po důsledném historickém exkurzu přesné údaje o takto „zalesněných“ plochách známy, jisté je, že v Hrubém Jeseníku bylo takto vysázeno několik set tisíc jedinců kleče, vesměs alpské provenience. V současné době její čistá plocha (průmět jednotlivých polykormonů) mírně přesahuje výše uvedených 180 ha. (Pozn.: polykormon je rostlina, která vyrůstá z jediného podzemního systému – jedná se tedy o jedince, nikoliv o populaci.)

- Kde konkrétně a jaká plocha porostů kleče byla již v Jeseníkách odstraněna?

I přes zdánlivou a Lesy ČR, s.p., často vytýkanou nesystematičnost až ukvapenost v návrzích na management kleče postupuje ochrana přírody velice pragmaticky od nejcennějších lokalit k lokalitám relativně méně významným. Nejdříve byla borovice kleč ještě před vytvořením zapojených porostů zčásti vyřezána mezi roky 1975–1978 ve Velké kotlině. Od roku 1988 do roku 2003 probíhalo vyřezávání kleče v Malé kotlině, a současně bylo dotaženo odstranění kleče ve Velké kotlině. Menší porost kosodřeviny byl vyřezán před několika lety u Tabulových skal v masívu Pradědu a v roce 2009 se podařilo po pěti letech intenzivního jednání zahájit vyřezávání kleče na Keprníku na ploše necelého půlhektaru (0,43 ha).

- Jakým způsobem se kleč odstraňuje a jaké jsou náklady likvidace porostů borovice kleče (např. na ha)?

Kleč se vyřezává motorovou pilou, mladí jedinci se vytrhávají, případně odstřihávají u země pákovými nůžkami. Borovice kleč naštěstí na ponechaných pařízcích neregeneruje. Největší část nákladů je věnována likvidaci hmoty v závislosti na požadavcích Lesů ČR, s. p.

Vzhledem k tomu, že původně navržené řešení spočívající v ponechání hmoty na hromadách v lese při jeho horní hranici lesníci neakceptovali, stojí například na Keprníku, který je velice obtížně dostupný, resp. pro techniku prakticky nepřístupný, odstranění jednoho hektaru kleče 490 000 Kč. V případě ponechání dříví v blízkém lese by cena spadla až o 150 000 Kč. Je třeba upozornit, že jde o extrémní ceny za práci v extrémním prostředí, další lokality (Červená hora, Malý Děd, Vysoká hole, Praděd) jsou mnohem lépe přístupné pro dělníky i pro techniku. Ještě před necelými deseti lety vycházela cena na hektar asi na 160 000 Kč, pak se práce na základě nesouhlasu Lesů ČR, s.p., na dlouhých šest let bohužel zcela zastavily.

- Jaký je stav vegetace po odstranění kleče v oblasti Velké a Malé kotliny, kde byly v minulosti porosty borovice kleče vyřezány?

Nejen vegetace, ale celá dynamika ekosystému lavinových drah se po odstranění kleče velice rychle obnovila. Začaly opět sjíždět laviny, nelesní charakter vegetace stále udržuje a její povrch částečně narušuje plazivý sníh, posílily se populace mnoha ohrožených druhů rostlin i živočichů. Zvláště v Malé kotlině, jejíž horní část byla zcela zarostlá neprostupnými porosty kleče, se subalpínská vysokobylinná vegetace včetně populací některých ohrožených druhů regenerovala překvapivě rychle.

- Lesy České republiky se brání rozsáhlejšímu odstraňování kleče v Jeseníkách z důvodu rizika rozsáhlých svahových sesuvů. Domníváte se, že je tato obava neopodstatněná?

V naprosté většině lokalit, kde Lesy ČR, s.p., dlouhodobě kladou obnově subalpínského bezlesí dosti výrazné překážky, tato obava podle našeho názoru není na místě. Argument o tom, že naši předkové přeci věděli, co a proč činí, zde neobstojí, neboť tato opatření byla prováděna v situaci roztěžených porostů při hranici lesa a pravidelné pastvy v nejvyšších polohách, což mělo za následek zcela odlišnou podobu vysokohorského prostředí a jeho mnohem vyšší predispozice k erozi, než je tomu nyní. S mírnou nadsázkou lze říct, že historická úloha borovice kleče v Jeseníkách je již splněna a překonána.

- Lesy ČR se dohodli se Správou CHKO na vyřezávání kleče v oblasti Keprníku. Jakým způsobem probíhá spolupráce?

Spolupráce je v tomto případě poněkud nepřesné označení postojů a komunikace obou stran tohoto problému. Jestliže se poměrně jednoduchý problém řeší intenzivně pět let a s řadou neodůvodněných podmínek a požadavků, nelze to nazývat spoluprací. Lesy ČR, s.p., nakonec tato opatření jsou ochotny strpět, nic více, nic méně. V jiných prioritních lokalitách zcela otevřeně vystupují lesníci proti redukci kleče s odvoláním na vlastní studii, jejíž zpracování je naplánováno na tři roky a která byla zadána až po dokončení tříletých expertíz, které si Lesy ČR, s.p., vyžádaly na ochraně přírody. Podotýkám, že všechny řešené lokality se nacházejí na území národních přírodních rezervací na velmi mírných svazích nad horní hranicí lesa v lesích zvláštního určení. Velmi smutný na tom všem je rovněž fakt, že kdyby šlo o spolupráci, jistě bychom se dohodli na větším projektu financovatelném z Operačního programu životní prostředí, tedy z nadnárodních zdrojů, podobně jako je tomu v tomto případě v Krkonošském národním parku. Tím by se významně ušetřilo na drobnější akce ve prospěch přírody a krajiny, z nichž některé budou muset jít stranou.

- Z důvodu nepříznivého počasí byla na podzim vyřezána kleč na necelé polovině zamýšlené plochy Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník, v oblasti vrcholu Keprník. Bude vyřezávání kleče pokračovat v tomto roce a v jakém rozsahu?

Máte velice přesné informace. V letošním roce plánujeme dokončení loni nedotažené části, jde o rozsah asi 0,6 ha. Práce budou opět probíhat v měsících říjen a listopad, mimo období rozmnožování ptáků, vrcholné turistické sezóny a podzimní jelení říje.

- Plánuje Správa CHKO Jeseníky v budoucnu, kromě Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník, redukci kleče v dalších partiích Jeseníků?

Studie, kterou zadalo Ministerstvo životního prostředí, hovoří o prioritních 21 hektarech kleče, které je zapotřebí bezodkladně odstranit. Tyto porosty se nacházejí prakticky ve všech hřebenových partiích, od Keprníku přes Červenou horu a Malý Děd až po Petrovy kameny, Vysokou holi, Máj a Jelení hřbet. To jsou lokality, kde jsou zcela zásadní a vážné argumenty biologické i geomorfologické požadující odstranění kleče jako významného stresoru biotopů a populací druhů charakteristických pro subalpínské bezlesí Hrubého Jeseníku. Pak je zde další skupina asi sta hektarů klečových porostů, která poté bude postupně rovněž z určité části odstraňována. Bez jakéhokoliv zásahu zůstane i v ideálním případě, který ovšem při pohledu na současnou situaci nemůže nastat, 18–56 hektarů porostů kleče, které spadají do třetí a čtvrté kategorie naléhavosti jejich odstranění, resp. které jsou určeny k ponechání.

Děkuji za odpovědi (16. 6. 2010)

Petra Kulhanová