Archiv časopisu Lesnická práce

„Běžte a udělejte to dobře!“ – jednoduché a srozumitelné zadání vlastníka. Každé podnikání za hranicemi naší republiky přináší nové zkušenosti, nové kontakty, nové možnosti, nové náměty, ale také spoustu starostí, řadu byrokratických omezení, místní administrativu, jiné daně, cla, kontroly, práci s jinou měnou, zvýšené náklady na dopravu, telefony atd., se kterými se odvážlivec musí vyrovnávat. Budování dobrého jména je běh na dlouhou trať.

Přesto se celá řada českých firem vydala podnikat nejen na západ od našich hranic, ale i na východ. Dostal jsem příležitost navštívit leningradskou oblast a Karélii, kde jsem se na vlastní oči mohl přesvědčit o tvrdých podmínkách pro podnikání firmy ooo LESS. Ředitele společnosti Vladimíra Slávku jsem požádal o rozhovor.

Jan Reisner, Martin Böhm

Desky pojené minerálními pojivy patří mezi nejstarší typy aglomerovaných materiálů. Některé druhy se začaly vyrábět již ve třicátých letech minulého století. Dřevěné třísky nebo celulózová vlákna u těchto druhů desek slouží jako zpevňující prostorová síť v převažující amorfní tvrdé složce. Jako pojivo bývá využíván především cement nebo sádra. Tato pojiva zpravidla zapříčiňují značnou tvrdost desek, ale i značně vyšší hmotnost a obtížnost obrábění. Jejich výhodou je především vysoká odolnost proti působení vlhkosti a požární odolnost. Nejčastější použití těchto materiálů bývá ve stavebnictví, a to jak v interiéru, tak i v exteriéru.

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík

Čtenářům snad není třeba zdůrazňovat, že se v následujícím textu nebudeme zabývat „kaštanem“, správně jírovcem maďalem neboli kaštanem koňským, který je na našem území také nepůvodní dřevinou. Kaštanovník jedlý je teplomilný strom, který je známý především svými nezaměnitelnými plody, pro mnohé neodmyslitelně spjatými s vánoční atmosférou. Důvodem pro záměrné šíření této dřeviny však nebyly jen kaštany, jako nutričně bohatý zdroj, ale i kvalitní a trvanlivé dřevo, které je na první pohled lehce zaměnitelné s dřevem dubu.

Andrej Kunca, Jozef Vakula, Roman Leontovyč, Milan Zúbrik

Článok poskytuje informácie o výskyte škodlivých činiteľov lesných drevín na Slovensku v roku 2009 a prognóze ich vývoja na rok 2010. Najvýznamnejšou skupinou škodlivých činiteľov bol v roku 2009 podkôrny a drevokazný hmyz, z tejto skupiny kalamitne premnožený lykožrút smrekový. Výskyt vetrových, snehových a iných abiotických činiteľov bol podstatne nižší. Regionálne ohraničený na Kysuce a Oravu je výskyt hubových patogénov, kde najväčšie poškodenie spôsobuje podpňovka smreková. Na základe dlhodobého trendu predpokladáme pokračovanie hynutia smrečín v dôsledku vetrových kalamít a premnoženého lykožrúta smrekového.

Wojciech Grodzki

V lesích Polska, které zaujímají plochu kolem 9 milionů hektarů, dominuje borovice Pinus sylvestris L., jejíž podíl (dohromady s modřínem Larix spp.) převyšuje 67 %. To je základní faktor, který určuje podstatu ohrožení polských lesů. Monokulturní lesní porosty umělého původu s nízkým stupněm biodiverzity, rostoucí na chudých stanovištích, mají malou odolnost proti škodám způsobeným hmyzem a houbovými chorobami. Nejvýznamnějším problémem polských lesů je výskyt listožravého hmyzu, což je každoroční problém, i když spektrum škůdců podléhá změnám vyplývajícím především z biologie jednotlivých druhů.

Rozhovor s Janem Šikulou z České geologické služby

Svahové pohyby jsou jevem, který je monitorován zejména v blízkosti lidských obydlí a další infrastruktury. Reálné nebezpečí a riziko rozsáhlých škod mohou ovšem svahové pohyby představovat také na lesních majetcích. Příkladem je sesuv půdy v Gírové.

Na základní informace o „sesuvech půdy“ jsme se zeptali Jana Šikuly – geofyzika zabývajícího se svahovými nestabilitami.

Václav Hronek

Povodňové škody v lesním hospodářství jsou ministerstvem zemědělství monitorovány a zjišťovány prostřednictvím Agentur pro zemědělství a venkov (AZV). Pro případnou žádost o kompenzaci vzniklé škody je nezbytné vyhotovení protokolu o vzniklé škodě za účasti zástupce AZV a místní samosprávy. Rozsah škod v lesích nebyl dosud s konečnou platností vyčíslen, protože v době zjišťování byla řada pozemků zaplavená nebo jinak nepřístupná, mnohé škody se mohou projevit až po delším časovém odstupu, zejména na mladých lesních kulturách či v lesních školkách.

František Lipowski

Květen 2010 se zapíše do historie moravských krajů jako měsíc mimořádných srážek. Důsledkem těchto srážek byly povodně, které si bohužel opět vybraly krutou d aň, a to i v podobě lidských životů. Materiální ztráty se počítají na miliardy.

Jitka Fialová, Alice Kozumplíková, Jiří Schneider

Rekreace a ochrana přírody, tak zněl název konference, kterou uspořádal Ústav tvorby a ochrany krajiny LDF MENDELU v Brně ve spolupráci s AOPK ČR – Správou CHKO Moravský kras, Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny, ČeMBA, Klubem českých turistů, Správou jeskyní ČR a Českou společností krajinných inženýrů. Nad konferencí převzal osobní záštitu Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje. Konference se uskutečnila ve dnech 5. a 6. května 2010 ve Společenském a vzdělávacím centru zámek Křtiny, kde si přes 100 účastníků vyslechlo celkem 29 příspěvků k dané problematice a vystaveno bylo celkem 12 posterů. Konference každý den vyvrcholila exkurzemi do přístupných i nepřístupných jeskyní Moravského krasu.

Jan Kozel

PRO SILVA BOHEMICA, pobočka České lesnické společnosti, uspořádala ve dnech 6.–7.5. 2010 ve spolupráci se Správou Národního parku Podyjí seminář s exkurzí na téma „Od borových monokultur ke smíšeným lesům“. Naléhavost této problematiky přivedla do Vranova nad Dyjí nejen zájemce o pěstební techniku přestaveb, ale také ty, kterým nejsou lhostejné ekonomické otázky těchto postupů. Organizátoři se při výběru příspěvků soustředili právě na finanční vyjádření náročnosti přeměn druhové skladby, převodů a přestaveb lesních porostů. Exkurze pak byla zaměřena na přestavby stejnověkých kultur s dominancí borovice lesní v pufračním pásmu NP Podyjí, kde není cílem ponechání lesních ekosystémů samovolnému vývoji, ale naopak trvalé přírodě blízké lesní hospodaření.