Rod Bartoňů-Dobenínů - Historie a současnost šlechtických lesních majetků

- Co vás nejvíc překvapilo po návratu do České republiky po 40 letech života v zahraničí?

Řekl bych, že do určité míry povaha některých lidí, protože ještě nevěděli, co bude. Byla zde ale veliká naděje, že všechno bude lepší. Také mě překvapilo, když jsem přejel hranice z Německa do České republiky, v jak dezolátním stavu byly některé obce, silnice a budovy. Bylo vidět, že na to 40 let, jak se říká, nikdo nesáhl.

- Jak jste přebírali rodový majetek a v čem je hlavní problém dosud neukončeného restitučního procesu?

Lesní pozemky jsou předány všechny, a musím pochválit LČR, protože si nepamatuji, že bychom měli nějaké velké potíže. Když si povídám s jinými rodinami, např. Kinský, Kolowrat, tak moje restituce proběhla, hlavně co se týká lesů, velmi hladce.

Neukončené jsou restituce zemědělských statků. Zemědělské hospodářství se dělí na živý a mrtvý inventář. Počet hospodářských zvířat a techniky se násobí určitým koeficientem ke zjištění celkové restituované částky. V dnešní době bychom byli rádi, kdybychom dostali tak 200 000 Kč, ale to by bylo víc za to, že se ten proces táhl tak dlouho.

- Jakým způsobem jste začínali hospodařit na lesním majetku?

V polovině roku 1992 proběhlo předání lesních pozemků a současně s předáním byla založena firma Statky Bartoň, s.r.o., která se kompletně stará o můj majetek. Firma přebrala prakticky všechen lesní personál včetně dělnických profesí od Východočeských státních lesů, dnes LČR.

V současnosti mají Statky Bartoň pod svojí správou i zámek, tzn. včetně pracovníků zámku, zahradníků, správců budov apod. máme přes 30 vlastních zaměstnanců v trvalém pracovním poměru. Na sezónní práce se najímají zaměstnanci na krátkodobý pracovní poměr a samozřejmě v lese zaměstnáváme na některé specializované činnosti osoby samostatně výdělečně činné, například na práci s lanovkou.

- V jakém stavu byly lesní porosty a související plochy? Byly zasaženy imisemi?

Lesy byly vesměs v průměrném stavu. Nikde jsme nepřišli na nějaké větší holiny nebo jiné problematické věci.

Co se týká poškození imisemi, tak přestože nejsme přímo v imisním pásmu nedalekých Orlických hor, projevují se problémy zejména v poslední době s tím, jak starší porosty dorůstají do mýtného věku. Jedná se zejména o „pomniškoviny“. Vliv působení plynných polutantů zřejmě způsobuje žloutnutí smrkových porostů. Proto byla v letech 2006 a 2007, na základě doporučení VÚLHM, provedena letecká aplikace dolomitickým vápencem, v množství 3t/ha. Ošetřená plocha měla výměru více než 700 ha. Výsledky tohoto opatření prozatím neumíme zhodnotit. Mladší porosty do 30 nebo 40 let většinou tyto problémy nemají.

- Můžete objasnit pojem pomniškoviny?

Především ve 20. letech byla v ČR veliká kalamita způsobená bekyní mniškou, kdy bylo vytěženo několik milionů m3 dříví během krátké doby čtyř až pěti let a následně se musely ty velké holiny zalesňovat. V naší oblasti se ve starém lesním hospodářském plánu pro revír Česká Čermná uvádí, že ve 20. letech minulého století byl desetiletý plán vytěžen za pouhé dva roky a vznikly zde holiny v řádu stovek hektarů. Ty se následně musely během pár let zalesnit, takže vznikly stejnověké, většinou smrkové porosty, které nyní přecházejí do mýtného věku.

- Můžete ve stručnosti představit současné lesnické hospodaření?

Současné zastoupení dřevin je následující: smrk 68 %, modřín 6 %, borovice 4 %, jedle 2 %, celkem tedy jehličnaté dřeviny 80 %. Listnaté dřeviny jsou zastoupeny bukem 10 %, dubem 3 %, javorem 2 % a ostatními 5 %.

Roční etát lesního hospodářského celku činí 11 420 m3, průměrný roční výkon výroby je následující: obnova lesa 13 ha, probírky 43 ha, prořezávky 57 ha, úklid klestu 11 ha, ochrana mladých lesních porostů 136 ha a oplocování 4–5 km.

Lesy se nacházejí v hluboce zaříznutých údolích řeky Metuje a Olešenky, a proto se s ohledem na značnou výškovou diferenciaci terénu 18–20 % mýtních těžeb realizuje pomocí lanovek, které si na tuto práci najímáme.

- Provozujete vlastní školky, můžete ve stručnosti školkařský provoz představit?

Ano, máme dvě vlastní školky. První je v nadmořské výšce 330 m, druhá je zhruba 530 m nad mořem. To je výhodou při jarním zalesňování, kdy postupně začíná jaro nejdříve v nižších polohách, potom se přesouvá výše. Provoz školek je finančně poměrně nákladný. Možná, že bychom sazenice zakoupili z velkoškolek levněji, ale zvýšené náklady se nám vrátí tím, že materiál je kvalitní a sadba jde přímo „ze země do země“, takže máme poměrně vysokou ujímavost.

Pro vlastní potřebu pěstujeme sazenice smrku a buku. Pouze výjimečně, při případném přebytku, se sazenice prodávají zájemcům do nejbližšího okolí.

- Jakým způsobem probíhá myslivecké hospodaření?

Máme vlastní honitbu Peklo o rozloze zhruba 1 500 ha. Normovaná je zde srnčí, černá a mufloní zvěř. Výkon práva myslivosti probíhá tak, že v honitbě loví pan Bartoň, jeho syn Michael a lesní personál. Nikdo jiný nedostává povolenky k individuálnímu lovu. Případný poplatkový odstřel se vždy provádí za doprovodu lesníka. Drobná zvěř není v honitbě normovaná.

- V čem spočívá hlavní zdroj příjmů?

Drtivá většina příjmů plyne z prodeje dříví. Pronajímáme také například naši turistickou útulnu – Hotel Peklo, ale to je pouze doplňkový příjem. Výnosy z provozu zámku nepokryjí ani náklady na jeho běžnou údržbu a provoz.

- Váš majetek získal certifikát PEFC. Můžete říci, jakým způsobem se certifikace projevuje na hospodaření?

Získání certifikátu potvrzuje to, že na mém majetku se hospodaří šetrně ve smyslu přírodě blízkého hospodaření, například i včetně ponechávání jednotlivých, dospělých doupných stromů do jejich rozpadu bez finančního užitku jejich prodejem. Významní odběratelé se o certifikaci zajímají a v poslední době se i někteří menší odběratelé zajímali o to, zda má vlastník certifikát. Cena dříví je však stejná, ať vlastník certifikaci má či nikoliv, takže hmotný zisk to v současné době nepřináší.

- Jak hodnotíte současný stav trhu se dřívím?

Negativně s malým optimismem do blízké budoucnosti. V dlouhodobém horizontu, když se budeme bavit o desítkách let, jsem optimista, protože dřevo jako obnovitelná surovina bude mít podle mého názoru větší a větší význam. Myslím si, že dřevo bude do budoucna velmi dobrá komodita.

- Domníváte se, že se změnil přístup návštěvníků k lesu jako soukromému majetku?

Zásadně ne. Občané měli přístup do lesa za Rakouska-Uherska a do určité míry pokračoval i za první republiky. V minulých 40 letech – jak já to vidím – vyrostly generace přesvědčené, že les je veřejným prostorem nejenom na procházky, ale pro camping, sběr hub, borůvek, palivové dříví atd. Ale rozdíl mezi občanským chováním za Rakouska-Uherska a za první republiky a občanským chováním pod komunistickou vládou je významný. Bohužel poslední dvě generace byly vychované tak, že les je státní majetek, a to, co tam udělají, stát nějak napraví nebo uklidí. A tyto generace se do velké míry stále chovají stejně. Ale musím říci, to bych nebyl upřímný, že občanské chování v lese se zlepšuje.

- Měl by podle vás stát přispívat majitelům lesů k zabezpečení celospolečenských funkcí?

Určitě ano, rádi bychom to všichni viděli. Jakákoliv rekreace něco někoho stojí. Na plovárně, na golfovém hřišti atd. se platí. Z našich pozemkových daní se jistě platí i za údržbu městských a obecních parků. Tak proč majitelům lesa stát nebo region nebo i občané neplatí za rekreační možnosti v lese, včetně nákladů na údržbu pořádku a čistoty. Mohlo by to být formou poplatku za povolenku vstupu do lesa, nebo by například stát vlastníkovi vypočítal úhradu dle výměry lesa.

- Vy jste žil dlouhou dobu v zahraničí, tam něco takového existuje?

Právě v zahraničí je ten rozdíl zřejmý, především v severní Americe, kde jsem žil. Tam je soukromý majetek soukromým majetkem. Vstup je zakázán. Vstup do soukromých lesů podle zákona není povolen. A do národních parků se za vstup platí.

- Jak hodnotíte jako soukromý vlastník lesa stav lesnictví a lesního hospodářství v České republice?

Záleží na tom, z jakého hlediska se na to díváme. Když to posuzujeme z hlediska ekonomického a hospodářského, tak v tuzemsku se ve srovnání se severní Amerikou nebo Skandinávií velmi málo používá dřevo na stavbu rodinných domků. Změna dlouhodobých názorů v tomto sektoru by nám velice pomohla. Dále také MŽP dostatečně nepodporuje velkoplošné sázení rychlerostoucích dřevin, které se dají použít na výrobu celulózy, překližky, papíru, dřevotřískových desek atd. Pěstování a prodej těchto dřevin by nám ekonomicky pomohlo. Naše vlastní zemědělské pozemky už jsou nyní sice rozprodané, ale kdybych je měl, jistě bychom využili možnosti pěstovat na nich rychlerostoucí energetické dřeviny.

Z hlediska environmentálního musím konstatovat určité problémy, především v Přírodní rezervaci Peklo, kdy nám orgány ochrany přírody určují skladbu vysázených dřevin s tím, že procento ekonomicky výhodných dřevin je zde velmi nízké.

- Jste zástupcem SVOL (Sdružení vlastníků obecních lesů) v Konfederaci evropských vlastníků lesa (CEPF), můžete zhodnotit pozici českého soukromého vlastnictví u nás a v zahraničí?

Můj názor je, možná to řeknu dost tvrdě, že soukromé vlastnictví v ČR je dnes v obranném postavení. Soukromé vlastnictví v ČR je pod obrovským tlakem ze strany státu, který je zase pod obrovským tlakem od odvětví ochrany přírody. Jeden problém je ten, že ochránci přírody pronikli a převzali MŽP a jiné orgány ochrany přírody a tak určitým způsobem mohou ovlivňovat i schvalování LHP. V zahraničí soukromé a nestátní lesy představují 60–90 % lesů, což znamená, že stát poslouchá nejenom názory, ale také požadavky soukromých vlastníků lesů. V zahraničí mají ministerstva nebo kanceláře zodpovědné za lesnictví jedno oddělení, jehož úkolem je školit, radit a pomáhat vlastníkům, jak hospodařit, aby získal z lesa co nejvyšší rentabilitu. To tady bohužel nemáme. Naopak v ČR jsou zákony a předpisy týkající se lesnictví tvořeny bez ohledu na ekonomický dopad na vlastníka. Česká republika, jak jsme se dozvěděli na setkání CEPF, je jediná země nejenom v Evropě, ale jsem přesvědčen, že i v celém vyspělém světě, která má přestupky lesního zákona zakotvené v trestním zákoně.

- Na počátku května proběhla na vašem majetku exkurze soukromých vlastníků lesů z celé Evropy. Můžete přiblížit, o jaké setkání se jednalo?

Byla to Valná hromada Konfederace evropských vlastníků lesa (CEPF), která proběhla na zámku v Novém Městě nad Metují.

Zúčastnilo se jí asi 40 delegátů. Tito delegáti zastupují jednotlivé národní organizace soukromých majitelů lesů, podobně jako já ČR zastupuji prostřednictvím SVOL. Toto pracovní setkání se koná každý rok ve vybrané členské zemi CEPF. Na valné hromadě se konzultují aktuální i strategické lesnické problémy s tím, že valná hromada určí další směr jednání s evropskými institucemi, který je pro výkonné orgány CEPF na další rok rozhodující. O významu této organizace svědčí i to, že setkání navštívil ministr zemědělství Jakub Šebesta, který zde setrval i v neformálním setkání po skončení valné hromady a živě se přitom zajímal o danou problematiku.

- Přináší Vám členství ve SVOL nějaké ekonomické výhody?

Ekonomické ne. Považuji však členství v této odborné organizaci za nezbytnost, především proto, že je důležité vědět, co se děje nejen v našich lesích, ale i v evropských lesích a v evropském lesnictví. Víc než ekonomický přínos je důležité to, že všichni majitelé lesů mluví jednou řečí, a to dá našim slovům větší váhu.

- V čem vidíte perspektivu podnikání v lesnickém oboru?

Stručně řečeno, naše perspektiva je větší a mnohostrannější užití dřeva a dřevní hmoty. Současně ale musíme, a tam nám SVOL může pomoci, přesvědčit veřejnost, že dřevo je přírodně obnovitelný materiál.

Podle mého názoru budou mít v budouc-nosti lesní majetky obcí a měst omezenou těžbu, protože městští občané neradi vidí kácení stromů a budou víc a víc tlačit obecní zastupitelstva k omezení těžeb v okolních lesích, které jsou v blízkosti obcí. Lesní majetky mimo měst a obcí, ve kterých není tak frekventovaný rekreační provoz, proto budou mít větší možnost splnit požadavky na produkci dříví a také budou mít větší možnosti plnit i myslivecké požadavky. To znamená, že majetky, které jsou dále od města, budou mít větší možnosti naplnit požadavky ekonomické. Vidím to na příkladu nedalekých Městských lesů Hradec Králové. Tam bude stále silnější tlak spočívající v tom, že čím více „paneláků“ se bude stavět, tím více bude lidí, kteří by chtěli jet na kole přes nepokácený les. Jak už jsem řekl, perspektivu pro nás vidím ve větším užívání dřeva. Proto musíme přesvědčit veřejnost, že dřevo je obnovitelný zdroj, s víceméně uzavřeným koloběhem uhlíku.

Děkujeme za rozhovor (20. 4. 2010)

Ing. Gabriela Pavloňová

spolupracovnice redakce

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Petra Kulhanová

Foto: Jaromír Nikl, Gabriela Pavloňová