Dřevo lísky turecké
Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík, Jiří Janoušek
Líska turecká nepatří mezi introdukované dřeviny, se kterými bychom se setkávali v našich lesních porostech. Tento stromovitý příbuzný naší lísky obecné je v současnosti jen záležitostí parků, okrasných zahrad a díky své odolnosti proti imisím především městských výsadeb. Je škoda, že unikl pozornosti lesníků, protože kromě plodů poskytuje i dekorativní a kvalitní dřevo.
Rozšíření a popis dřeviny
Areál původního rozšíření lísky turecké sahá od Balkánského poloostrova přes Malou Asii na Kavkaz a do Íránu. První údaje o introdukci na naše území se objevují počátkem 19. století. Na rozdíl od našeho domácího zástupce se jedná o strom dorůstající výšky 20 m, podle některých autorů dokonce 30 m, o průměrech kmene až 1,5 m. Může se dožít až 200 let.
Popis dřeva a jeho vlastností
Líska turecká se řadí svou stavbou do skupiny listnatých dřevin s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva. Barva dřeva je žlutorůžová až načervenalá. Jádro se objevuje až v pozdějším věku a jeho barva je světle červená až červenohnědá. Dřeňové paprsky jsou viditelné na všech řezech, často se vyskytují dřeňové skvrny. Nápadné jsou zvlněné letokruhy. Mikroskopickou stavbou se téměř neliší od naší domácí lísky obecné.
Dřevo lísky turecké je středně tvrdé, pevné, pružné, málo trvanlivé. Dobře se opracovává a leští. Kromě dřeva stojí za zmínku plody – lískové oříšky, které jsou v domácích oblastech předmětem sběru a následného využití.
Možnosti využití dřeva
Vzhledem k nepříliš velké trvanlivosti připadá v úvahu využití dřeva lísky turecké především v interiérech. Jednalo by se zejména o výrobu nábytku, dekorativních dýh, dále hraček a drobných předmětů denní potřeby. Ve své domovině je využívána i ve stavebnictví. Také kořenice tohoto stromu mají velmi zajímavou texturu a používají se pro svůj dekorativní vzhled. Dřevo je také používáno řezbáři, především na intarzie. Z tabulky je patrné, že dřevo má obdobné vlastnosti jako náš buk nebo javor. Především tam, kde je upřednostňována kresba a barva a kde tyto naše dřeviny působí fádně, by byla líska turecká vhodnou náhradou.
Autoři:
Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Jiří Janoušek
Katedra zpracování dřeva
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Ing. Vladimír Gryc, Ph.D.
Ing. Hanuš Vavrčík, Ph.D.
Ústav nauky o dřevě
Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Foto: Aleš Zeidler