Archiv časopisu Lesnická práce

Marcel Riedl

Evropská komise, konkrétně Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI), objednala výzkum na vnímání lesů a lesnictví veřejností států Evropské unie. Výzkum provedla agentura ECORYS v průběhu roku 2009. Výsledky tohoto výzkumu s řadou dalších informací jsou v rozsáhlé studii „Shaping Forest Communication in the European Union: Public Perceptions of Forests and Forestry“.

Vojenské lesy a statky ČR, s.p., divize Mimoň, pořádaly již třetím rokem mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou. Soutěž proběhla ve dnech 25.–26. června, opět v rámci Lesnického dne v Ralsku na Skelné Huti, jehož nedílnou součástí se stala. Mistrovství bylo organizováno pod záštitou organizačního výboru, jehož členy jsou Ministerstvo zemědělství ČR, Lesy České republiky, s.p., Odborový svaz Dřevo, lesy, voda a Vojenské lesy a statky České republiky, s.p.

František Jurečka

Každoročně vyjíždí několik tisícovek českých studentů do zahraničí zkusit si, co je to studovat v cizí zemi. Loni jsem tuto šanci dostal i já. To, jakou šanci student má, záleží na typu programu a školy, často také na štěstí. Co se týká škol s lesnickým zaměřením, je zájem studentů poměrně nízký. Problém často tkví v nedostatečné znalosti jazyka a jisté neochotě a nedostatku odvahy studentů podstoupit něco nového. Další háček je v tom, že u některých univerzit studium v zahraničí nekoresponduje se studiem doma a není organizačně nikterak vyřešeno, na což doplácí zpravidla studenti. Každopádně se jedná o zkušenost k nezaplacení, máte možnost poznat novou zemi, kulturu, přátele, jiný vzdělávací systém.

Jiří Staněk

V posledních několika letech přibývá v lesích další sportovně rekreační aktivita – tzv. lanové parky. Jde o nový typ adrenalinové zábavy, kterou je v zásadě možno provozovat jen v lesích, a je tedy současně třeba dát těmto novým aktivitám určitý řád. Je pravda, že v době, kdy byl přijímán stávající lesní zákon (zákon č. 289/1995 Sb.), nebyly mnohé dnes již běžné sportovně rekreační aktivity, dotýkající se lesa, známé nebo v našich podmínkách provozované. To platí nejen o zmíněných lanových parcích, ale i o téměř masovém rozšíření čtyřkolek apod.

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík, Jiří Janoušek

Líska turecká nepatří mezi introdukované dřeviny, se kterými bychom se setkávali v našich lesních porostech. Tento stromovitý příbuzný naší lísky obecné je v současnosti jen záležitostí parků, okrasných zahrad a díky své odolnosti proti imisím především městských výsadeb. Je škoda, že unikl pozornosti lesníků, protože kromě plodů poskytuje i dekorativní a kvalitní dřevo.

Martin Böhm, Jan Reisner

Většina evropských hospodářsky využívaných jehličnatých dřevin má hustotu do 500 kg/m3. Překližované materiály vyrobené z tvrdých dřevin tuto hodnotu překračují, dřevotřískové a dřevovláknité desky mají vlivem slisování hustotu ještě vyšší, i když jsou vyráběny vesměs z jehličnatých částic. Tato vyšší hustota aglomerovaných materiálů bývá obvykle označována za jejich největší nevýhodu. Vylehčené deskové materiály se vyrábějí v různých způsobech provedení a z velkého množství surovin, které určují nejen cenu, ale i jejich hlavní způsob použití.

Jiří Kamler, Kamil Turek, Miloslav Homolka, Evžen Bukor

Lesní hlodavci jsou jedním z přirozených faktorů, který může působit problémy při obnově porostů. Škody způsobují jednak konzumací semen, ale mnohem větší nebezpečí hrozí z poškození výsadeb ohryzem kůry. Při souběhu několika nepříznivých okolností může docházet i k úplnému zničení celých kultur. Na rozdíl od vlivu zvěře se ovšem významnější poškození od hlodavců objevuje jen na některých lokalitách a jen v některých letech.

Martin Šenfeldr, Petr Maděra

Horní hranice lesa představuje z mnoha úhlů pohledu významný biogeografický předěl v horském reliéfu. Tento fenomén je v rámci České republiky vyvinut kromě Hrubého Jeseníku také v Krkonoších a na Králickém Sněžníku. Předkládaný příspěvek popisuje stav a vývoj hranice lesa v Hrubém Jeseníku a poukazuje na některá její specifika.

Věra Semelová, Stanislav Vacek

Příspěvek přibližuje problematiku deficitu hořčíku v lesních ekosystémech, který se vizuálně projevuje především žloutnutím asimilačního aparátu dřevin. Zaměřuje se jak na obecné příčiny tohoto fenoménu u nás i v zahraničí, tak i na konkrétní výzkumný experiment ve smrkových porostech v oblasti Stožce na Šumavě.

Zuzana Neznajová

Lesy ČR představily nový dokument nazvaný „Koncepce zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u Lesů České republiky, s.p., na období 2010–2019“. Stalo se tak na semináři v Hradci Králové, pořádaném ve spolupráci s Českou lesnickou společností a Sdružením lesních školkařů 4. června 2010. Na semináři se setkali provozní lesníci, školkaři, zástupci ÚHÚL, výzkumu i vysokých škol. Seminář moderoval Ladislav Půlpán a během semináře zaznělo sedm příspěvků.