Koncepce Lesů ČR pro nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Vladimír Krchov v úvodním vystoupení přivítal účastníky semináře a zdůraznil nutnost systematické a dlouhodobé péče o genofond lesních dřevin i to, že Lesy ČR si uvědomují, že jedině tak je možné zaručit, aby porosty splňovaly vhodný genetický základ, svým složením odpovídaly cílové druhové skladbě a v budoucnu tak dávaly záruku nejen produkce dříví, ale i stability lesních ekosystémů.

A právě tento úkol je rozpracován v Koncepci zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u Lesů České republiky, s.p., na období 2010–2019.

V prvním příspěvku Josef Svoboda seznámil přítomné s obsahem koncepce, s její tvorbou a s hlavními cíli. Připomněl, že od roku 1994 se jedná již o třetí program k péči o genové zdroje. Lesy České republiky, s.p., jsou tak jedním z mála podniků v ČR i EU, který disponuje takovýmto programem.

Proč si Lesy ČR, s.p., zpracovávají koncepce v oblasti péče o genetiku?

Kromě toho, že skončila platnost koncepce předchozí, je důležité, aby péče o genové zdroje, která je záležitostí dlouhodobou a systematickou, mohla pokračovat v realizovaných a rozpracovaných projektech a aby byla koordinovaná v rámci firmy. Navíc mnoho z přijatých opatření jde nad rámce platné legislativy.

Cílem bylo zajistit obsahovou srozumitelnost a zakotvit nutnost ekonomické analýzy navrhovaných opatření, která mají naplňovat potřeby LČR.

Tři části koncepce

- Legislativa a harmonizace předpisů s EU

- Zhodnocení koncepce pro období 2000–2009

- Koncepce pro období 2010–2019

Třetí část je dále členěna na oddíl Plošná opatření v péči o genové zdroje lesních dřevin a Specializovaná opatření v péči o genové zdroje lesních dřevin.

K plošným opatřením patří např.:

- Cílená podpora přirozené obnovy, která bude přednostně uplatňována nejen v podmínkách vhodných pro přirozenou obnovu, ale i v podmínkách obtížnějších (mimořádně nepříznivá stanoviště, pásma imisního ohrožení A a B apod.).

- Umělá obnova lesa, zejména vyvážený podíl MZD. Důležitým interním nástrojem plánování je pak výhled potřeb sadebního materiálu, což je důležité nejen pro zajištění dostatku osiva, ale i pro smluvní partnery LČR a školkaře.

Specializovaná opatření v péči o genové zdroje lesních dřevin pak představují zejména genové základny lesních dřevin, kde je třeba stabilizovat síť genových základen pro dřeviny, které mají zásadní význam pro zachování genofondu cenných populací. K dalším specializovaným opatřením náleží i využívání směsí klonů, rodičovských stromů a klonů, pokračování v péči o založené semenné porosty, využívání banky osiva regionálních populací lesních dřevin i péče o ohrožené populace.

Úloha semenářského závodu (SZ) Týniště nad Orlicí

Zuzana Neznajová svůj příspěvek nazvala Úloha semenářského závodu (SZ) Týniště nad Orlicí ve schválené koncepci genetiky. Seznámila přítomné s oblastmi, kde úloha SZ významně posílila a za které oblasti koncepce SZ přímo odpovídá. Předchozí koncepce ukládala SZ pouze péči o provoz banky osiva regionálních populací lesních dřevin a zajištění provozních zásob osiva.

I dnes je SZ účelovým závodem, který zajišťuje obchod s osivem a služby spojené s luštěním semenné suroviny a skladováním osiva. Nově se však stal SZ v oblasti zachování a reprodukce genových zdrojů aktivním účastníkem většiny procesů a některé činnosti metodicky řídí a zastřešuje.

Co je tedy dnes úlohou SZ z hlediska nové koncepce? Vybíráme z těch nejdůležitějších, které byly zmíněny, jako např. vstup do procesu uznávání zdrojů reprodukčního materiálu (RM), kdy SZ ve spolupráci se specialisty HÚL připravuje rozsah potřeb uznaných zdrojů selektovaného RM a v případě nenaplnění potřeb pak i doplnění uznáním zdrojů identifikovaného RM.

Nově také jde o péči o kvalifikované zdroje RM. Cílem je zajištění péče o semenné sady a jejich maximální využívání k zajišťování osiva pro příslušné lesní oblasti. Využívání osiva ze semenných sadů je výhodné jak z hlediska kvality budoucích porostů, tak z hlediska ekonomiky.  K péči o semenné sady patří i zhodnocení jejich současného rozsahu a struktury včetně jejich optimalizace. Neméně důležité je i testování potomstev, protože v současnosti u hlavních lesnicky významných dřevin neexistuje zdroj testovaného RM. Výsledky testování budou východiskem pro zakládání semenných sadů druhé generace i vodítkem pro péči o současné semenné sady.

Součástí je i péče o směsi klonů, rodičovské stromy a klony, tak abychom do budoucna měli vždy určité portfolio zdrojů kvalifikovaného RM.

Dále je to plánování a zajišťování sběru semenné suroviny, kdy SZ je garantem za naplánování sběru s ohledem na stav zásob, úrody a potřebu sazenic pro zalesnění státních lesů i lesů ostatních vlastníků.

Důležitá je také komunikace se zákazníky a nabídka širších služeb jak při luštění, tak při skladování.

S luštěním a skladováním souvisí i uvádění do oběhu, protože od 1. 1. 2010 je SZ jediným obchodním místem pro prodej semenné suroviny a osiva u LČR, s.p., včetně suroviny, která je po sběru ihned expedována do školek k výsevům. Cílem je zastřešit obchodování a nabídnout komplexní a efektivní služby, v dostatečné šíři k pokrytí potřeb zákazníků.

V koncepci je ještě více oblastí, kde má SZ podíl na jejich zajištění jako např. další provoz banky osiva regionálních populací lesních dřevin s cílem úpravy statutu banky, nabídnutí služeb banky ostatním vlastníkům osiva i využití banky pro účely výzkumu a vzdělávání.

Důležitá pro SZ je i komunikace s profesními organizacemi a subjekty produkujícími sadební materiál.

Připravované legislativní změny

S dalším příspěvkem, nazvaným Připravované legislativní změny v oblasti obchodu s RM lesních dřevin, vystoupila Lada Krnáčová.

V úvodu připomněla východiska současné legislativy v oblasti nakládání s RM lesních dřevin, která vychází z předpisů EU, z nichž hlavní je Směrnice Rady 1999/105/E o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh.

Do roku 2003 byla v české legislativě řešena tato problematika v zákoně o lesích a jeho prováděcích vyhláškách. Od roku 2004 s nutností implementovat evropské právo do národní legislativy byl přijat zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, a vyhláška č. 29/2004 Sb., která byla letos novelizována vyhláškou č. 44/2010 Sb. Tím zároveň došlo k oddělení problematiky uvádění do oběhu RM lesních dřevin od problematiky použití tohoto materiálu pro obnovu lesa a zalesňování.

V současnosti nastala potřeba novelizovat zákon č. 149/2003 Sb.

Důvodem novelizace je množství věcných připomínek a námětů, které již nebylo možné řešit novelou vyhlášky nad rámec zákona a nutnost implementace dalších předpisů ES i sladění pojmů evropského práva s právem národním včetně zavedení pojmů „lesní školkařství“ a „lesní školka“. Významným faktorem je i absence řešení problematiky ochrany a obnovy genofondu lesních dřevin a konzervace genových zdrojů lesních dřevin v národní legislativě.

V zemědělství je tato problematika již vyřešena a péče o genové zdroje je i významně podporována formou dotací.

Cílem připravované novely zákona 149/2003 Sb. je proto v oblasti péče o genové zdroje deklarovat nutnost zachovávat genové zdroje lesních dřevin jako národní bohatství pro budoucí generace, stanovit podmínky a postupy ochrany, konzervace a využívání genových zdrojů lesních dřevin (a následně vypracovat Národní program konzervace a využívání genových zdrojů lesních dřevin).

V závěru svého příspěvku připomněla Lada Krnáčová nejvýznamnější změny ve vyhlášce č. 44/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb.

Úloha ÚHÚL v péči o genové zdroje

Jaromír Vašíček se ve svém vystoupení zabýval úlohou ÚHÚL v péči o genové zdroje. Nejdříve přítomné seznámil s informací o stavu uznaných zdrojů, jejich evidencí v systému ERMA. Tyto informace lze najít ve „Zprávě o stavu uznaných zdrojů RM lesních dřevin České republiky“, která je každoročně zveřejňována a je ke stažení na www.uhul.cz.

Podrobněji se zabýval množstvím a vývojem rozsahu zdrojů identifikovaného, selektovaného a kvalifikovaného RM a jejich podílem na celkových sběrech osiva.

Pokud se na využití zdrojů RM zaměříme pohledem využití jednotlivých uznaných jednotek, tak je zjevné, že sběry se odehrávají pouze v malém procentu z jejich celkového počtu (od 1 do 20 % uznaných jednotek).

Jaromír Vašíček se zmínil i o potřebě zachování biodiverzity a o důsledcích nadměrného využívání přenosů mezi lesními oblastmi a výškovými pásmy.

K sebereflexi účastníků semináře jistě přispěla informace o zjištěních z kontrol sběrů, kdy se opakovaně z jedné uznané jednotky sbírají nereálná množství semenné suroviny (žaludy a bukvice). Jaromír Vašíček upozornil, že výše uvedené skutečnosti mohou mít negativní vliv na kvalitu pěstovaných lesních porostů, pokud by tento trend byl zachován i do budoucna.

K zamyšlení pak nastolil několik otázek:

- Nestálo by za to, zařadit alespoň oba druhy dubů a buk lesní mezi tzv. „vybrané lesní dřeviny“? Opravdu potřebujeme stávající množství zdrojů, zejména zdrojů identifikovaného RM?

- Je problém zajistit dostatečné množství osiva dubů a buku lesního ze zdrojů selektovaného RM, pokud jsou stávající zdroje využívány zhruba z 15 %? Projevy chyb minulosti v oblasti genetické vhodnosti RM použitého k obnově lesa lze pozorovat i dnes.

Na závěr svého příspěvku se Jaromír Vašíček zmínil o školkařské činnosti, rozsahu lesních školek, o produkci sadebního materiálu v roce 2009 a o množství rozpěstovaného sadebního materiálu.

Genetika u VLS ČR

V dalším příspěvku seznámil Pavel Češka přítomné se zkušenostmi s využitím genetiky u VLS ČR, s.p.

Na úvod stručně popsal současný stav ve využívání vlastních zdrojů RM.

Práce s genovými zdroji se odvíjí ve dvou úrovních – jako „provozní“ genetika, která v současnosti převažuje, a jako realizace výsledků aplikovaného výzkumu. Provozní genetika pracuje s výběrem fenotypu, jejím garantem je Správa lesních školek Lhota, která mimo jiné zodpovídá za dostatek zdrojů identifikovaného i selektovaného reprodukčního materiálu, za sběr, luštění a skladování semenného materiálu a za produkci sadebního materiálu.

Realizace výsledků aplikovaného výzkumu garantuje oddělení lesní výroby ŘSP Praha na základě Šlechtitelského programu VLS ČR, s.p. Při této činnosti spolupracují VLS ČR, s.p., s FLD ČZU Praha, katedrou dendrologie a šlechtění lesních dřevin.

V současnosti jsou výsledkem této spolupráce soubory uznaných rodičovských stromů smrku ztepilého a jedle bělokoré a připraven je výběr rodičovských stromů borovice lesní.

V rámci spolupráce byl vypracován šlechtitelský program na období 2011–2016, jehož cílem je získání testovaného RM známého původu cestou založení osmi semenných sadů a zahájením testů potomstev.

Základním principem šlechtitelského programu je urychlení přechodu ze semenných sadů 1. generace na semenné sady pokročilých generací testováním polosesterských potomstev. K založení semenných sadů druhé generace bude využita metoda rekonstrukce rodokmenu hodnocených jedinců v potomstvech pomocí mikrosatelitů DNA.

Na závěr Pavel Češka shrnul postupné cíle konceptu šlechtitelského programu na roky 2011 až 2013, kdy v roce 2013 by měla být dokončena certifikovaná metodika pro přípravu založení semenných sadů 2. generace.

Současný stav a priority školkařské činnosti

Na závěr semináře vystoupil Vladimír Foltánek jako zástupce Sdružení lesních školkařů s příspěvkem nazvaným Současný stav a priority školkařské činnosti ve střednědobém horizontu.

Na úvod definoval lesní školkařství a jeho místo v současném ekonomickém prostředí a zmínil snahu některých komerčně pojatých specializovaných školkařských subjektů o vyčlenění účelové produkce sadebního materiálu lesních dřevin z oboru lesnictví a jeho přiřazení k zemědělským činnostem.

Specifikoval aktuální problémy lesních školkařů jako např. strukturální a typová rozmanitost subjektů zabývajících se produkcí sadebního materiálu, krátkodobost smluvních vztahů na dodávky sadebního materiálu, klesající potřeba sadebního materiálu pro umělou obnovu lesa, prakticky neexistující možnost využití podpůrných či stimulačních fondů k provozní podpoře zavádění moderních technologií v lesním školkařství, žádné legislativní ošetření pojmu lesní školka (mimo ustanovení zákona o lesích, kde je řečeno, že lesní školka není les). To klade před lesní školkaře otázku na další vývoj tohoto oboru v České republice. Budoucí směřování lesních školek bude mít vliv na hospodaření všech vlastníků lesa včetně největšího, kterým jsou Lesy České republiky.

Vladimír Foltánek pak specifikoval problémové oblasti, jak je vidí lesní školkaři ve vztahu k LČR, s.p., jako zadavateli prací a mezi dodavatelem prací a lesním školkařem a upozornil na možnost problému s dodržování zákona č. 149/2003 Sb. o nakládání s RM a s vyhláškou č. 139/2004 Sb. o pravidlech přenosu RM.

Dále reflektoval patnáctiletou historii Sdružení lesních školkařů ČR a aktivity ve vztahu k MZe, VÚLHM či ÚHÚL i snahu o udržování korektních vazeb s Lesy České republiky, s.p. Pro nejbližší období si Sdružení lesních školkařů vytyčilo cíle jako např.:

- V rámci připravovaných úprav lesního zákona (novela) prosadit jasnou formulaci postavení a úlohy lesního školkařství v systému lesnického sektoru.

- Vytvořit vhodné aktivity k možnosti jasnější a korektnější formulace dosavadních vzájemných vztahů s největším vlastníkem reprodukčních zdrojů, tj. s LČR, s.p.

- Aktivně se podílet na přípravě novely zákona o nakládání s RM lesních dřevin.

Na závěr Vladimír Foltánek zdůraznil význam lesního školkařství pro zajištění obnovy lesa a nutnost společného profesního oborového sepětí k řešení všech problémových oblastí, které lesní školkařství tíží.

Exkurze

Tím skončila část přednášek a po obědě účastníci semináře navštívili SZ v Týništi nad Orlicí, kde se po exkurzi provozem ještě diskutovalo o přednesených referátech a kde se hledaly odpovědi na vyřčené otázky. Bylo zjevné, že všichni účastníci mají zájem posunout problematiku genetiky, využívání vhodných zdrojů a jejich návrat zpět do lesa na kvalitativně vyšší úroveň a deklarovali zájem spolupracovat na řešení vzniklých problémů. Shoda panovala zejména v tom, že je třeba upravit legislativu, aby byla pomocníkem na zajištění tohoto úkolu, a ne překážkou, kterou je lépe obejít.

A ač návštěva SZ probíhala v pátek, tak to, že diskuse se protáhla do odpoledních hodin, potvrdilo skutečnost, že toto setkání bylo užitečné a poskytlo zúčastněným zajímavé informace a náměty pro další práci.

Text Koncepce a všechny příspěvky si můžete stáhnout na www.lesycr.cz

Autor:

Ing. Zuzana Neznajová

Lesy České republiky, s.p.

Semenářský závod

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: archiv Lesy ČR, s.p.