Kůrovci na smrku - Rojení optimismu i pesimismu zároveň

- Jak se vyvíjí kůrovcová situace na vámi spravovaném území od roku 2007 (od orkánu Kyrill)?

- Jaký vývoj očekáváte v roce 2010?

- Jaké metody ochrany lesa proti kůrovcům byste na základě vašich zkušeností doporučili ostatním majitelům lesů, resp. na jaká obranná opatření nejvíce spoléháte?

Vladimír Krchov, Lesy ČR, s.p.

- Vývoj kůrovcové situace je dobře dokumentován v uvedené tabulce. Již před orkánem Kyrill se výše kůrovcových těžeb vztažených na jednotku plochy pohybovala kolem historicky rekordní úrovně, a tato situace se pochopitelně projevila dalším výrazným nárůstem v letech 2007–2008. Pro rok 2009 byla proto v oblasti ochrany lesa přijata mimořádná opatření, kterými se ve spojení s relativně standardním průběhem počasí ve vegetační sezóně podařilo významně snížit kůrovcem způsobené škody.

- Vzhledem k tomu, že opatření přijatá pro rok 2009 zůstávají bez podstatných změn v platnosti i pro letošní rok, očekáváme další snížení kůrovcových těžeb na úroveň cca 800 tisíc m3, z toho cca 1/2 „nastojato“. Konečná výše těžeb může být samozřejmě výrazně ovlivněna průběhem počasí v následujících dvou měsících.

- U velkých vlastníků bychom jednoznačně doporučili využití obranných opatření alespoň v počtech uvedených v ČSN 48 1000, umisťovaných na místa, kde je velká pravděpodobnost zvýšeného výskytu kůrovců (zpracovaná ohniska, plochy, kde bylo skladováno větší množství kůrovcového dříví, nově vzniklé porostní stěny apod.). Jednotlivé druhy obranných opatření doporučujeme kombinovat. Jako neefektivní se naopak jeví schematické umisťování opatření ve formě povinných počtů vztažených na jednotku plochy porostů či různých liniových prvků. Účinnost obranných opatření musí být průběžně sledována, aby bylo zaručeno jejich efektivní využití. Samozřejmou podmínkou účinnosti systému obranných opatření je současné aktivní vyhledávání a asanace napadených stromů (při přítomnosti nezpracovávaných nastojato napadených ohnisek klesá účinnost obranných opatření, při nepřítomnosti obranných opatření dochází ke zvýšenému rozptylu kůrovců do okolí a tím ke ztížení vyhledávání).

U zejména drobných vlastníků, kteří jsou schopni zajistit celoplošné pravidelné vyhledávání napadených jedinců „strom od stromu“, je podle našeho názoru možné od využití obranných opatření upustit.

Pavel Češka, VLS ČR, s.p.

- Objem zpracovaného kůrovcového dříví se mezi lety 2007 a 2008 výrazně zvýšil. V letech 2006 a 2007 bylo na území, kde mají VLS ČR, s.p., právo hospodařit, zpracováno 28 tis. m3 (z toho 5 tis. m3 lapáků), resp. 26 tis. m3 (z toho 4 tis. m3 lapáků). Rozsáhlé škody způsobené orkánem Kyrill ve dnech 18. a 19. ledna 2007, kdy bylo u VLS ČR, s.p., poškozeno 923 tis. m3 dříví, výrazně ovlivnily vývoj a stav lýkožroutů v následujících letech 2008–2010. Již v roce 2008 je patrný nárůst zpracovaného kůrovcového dříví, a to na 52 tis. m3 (z toho 6 tis. m3 lapáků). Ještě výraznější nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy bylo zpracováno celkem 81 tis. m3 kůrovcového dříví (z toho 11 tis. m3 lapáků).

Za první pololetí roku 2010 bylo zpracováno 13 tis. m3 kůrovcového dříví (z toho 6 tis. m3 lapáků).

Uvedený vývoj objemu zpracovaného kůrovcového dříví není v  pokalamitním období nijak nestandardní. Kalamita takového rozsahu, jako byl orkán Kyrill, s sebou zákonitě přináší navýšení kůrovcového základu. Navíc, když třináct měsíců po Kyrillu (1.–2. března 2008) způsobila další škody ve výši 200 tis. m3 vichřice Emma.

- Odhadovat vývoj stavu lýkožroutů je vždy velmi ošidné. Z historických dat je zřejmé, že k výraznému zvýšení stavu dochází druhý až třetí rok po kalamitě a při důsledném dodržování preventivních a obranných opatření se poté objem zpracovaného kůrovcového dříví opět vrací k normálu.

V roce 2010 začalo rojení kůrovců na počátku třetí dekády měsíce dubna, což dalo všem lesníkům (oproti roku 2009) poměrně dost času na přípravu kontrolních a obranných opatření. Průměrný úhrn srážek v květnu 2010 dosáhl v České republice 181 % dlouhodobého srážkového normálu a v jedné z nejpostiženějších oblastí, Moravskoslezském kraji, dokonce 303 % dlouhodobého srážkového normálu. Vzhledem k tomu, že i průměrná květnová teplota vzduchu byla pod dlouhodobým normálem, byl z projevů lesníků cítit mírný optimismus. Tento pozitivní vývoj počasí se však zlomil na konci června 2010 a jeho současný průběh nás vrací zpět do reality.

Domnívám se, že vývoj lýkožroutů a jimi způsobený rozsah škod nebude u VLS ČR, s.p., výrazně odlišný od roku 2009. Přesto je naším cílem snížit objem zpracovaného kůrovcového dříví a výši kalamitního základu pod úroveň roku 2009.

- Jedinou účinnou a generacemi lesníků ověřenou metodou je důsledné vyhledávání, vyznačování, zpracovávání a příp. asanování kůrovcem napadeného dříví. Jako kontrolní a obranná opatření využíváme celé spektrum prostředků jako klasické lapáky, otrávené lapáky (kmeny nebo ve formě tzv. „trojnožek“) a feromonové lapače, které vhodným způsobem kombinujeme. Při správném použití je účinnost jednotlivých opatření srovnatelná. Metody prevence, kontroly a obrany jsou známé a ověřené, účinnost jejich využití a případná výše škod způsobených lýkožrouty jsou dány pouze mírou důslednosti vlastníků a správců lesních majetků. V případě vzniku kalamitního stavu je nezbytné se více než na instalaci často technicky neumístitelného množství obranných opatření vyplývajícího z vyhlášky a jeho časově náročnou kontrolu zaměřit na včasné vyhledávání a zpracovávání kůrovcem napadeného dříví.

Odbornou úroveň hospodaření, tj. včetně legislativních povinností týkajících se ochrany lesa proti škodlivým činitelům, zajišťuje vlastníkovi lesa odborný lesní hospodář. Především on musí určit vhodný a účinný postup kontroly a obrany proti lýkožroutům. V případě, že konkrétní situace vyžaduje odbornou konzultaci, doporučuji vlastníkům lesa spolupráci s pracovníky Lesní ochranné služby, což je útvar Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, zabývající se, kromě jiného, poradenskou činností v ochraně lesa před biotickými činiteli.

Petr Kahuda, Správa NP a CHKO Šumava

- Po kalamitách takového rozsahu, jako byl Kyrill, se nárůst kůrovcových populací v dalším období očekává a zpravidla dostavuje – a to i v lesích hospodářského charakteru. V NP Šumava byl nástup kůrovcové gradace ovlivněn ponecháním části polomové hmoty bez zpracování. Nezpracovaná hmota byla ponechána v lokalitách vyčleněných na základě doporučení pracovníků ochrany přírody a v souladu s Rozhodnutím MŽP z března 2007. Důvodem byl záměr Správy NP a CHKO Šumava nevstupovat na části spravovaného území do přírodních jevů a procesů. Ponechané stromy (cca 210 tis. m3) byly následně z větší části obsazeny kůrovci. Po dokončení jejich vývoje došlo k napadení dalších lesních porostů brouky šířícími se do okolí. V roce 2008 bylo zpracováno cca 120 000 tis. m3 napadených stromů a zhruba stejné množství bylo ponecháno v lokalitách se samovolným vývojem. Ponechané nezpracované množství se pak přes veškerá prováděná opatření stalo logicky zdrojem dalšího napadení v roce 2009.

V roce 2009 pak tedy bylo zpracováno cca 299 tis. m3 kůrovcem napadených stromů (bez napadené větrné kalamity a lapáků). Ve srovnání s rokem 2008 je to tedy dva a půl násobek zpracovaného množství. Důvodů je několik. Na jaře 2009 bylo kvůli rychlému nástupu teplého počasí zaznamenáno velmi silné rojení kůrovců, což mělo za následek napadení většího počtu stromů v poměrně krátkém období. I na základě zdrojů kůrovců v bezzásahovém území byly počty rojících se kůrovců takové, že i při nasazení maxima plánovaných obranných zařízení v jednotlivých exponovaných lokalitách nešlo zabránit v posunu kůrovcové populace a napadení dalších stojících stromů. Na začátku letního období pak přišly poměrně dlouho trvající srážky, jejichž následkem bylo dobré zásobení napadených stromů vodou s důsledkem oddálení projevů napadení a s horší identifikací napadených stromů. Semenný rok smrku celkovou situaci ještě dál negativně ovlivnil.

- Je jisté, že gradace kůrovců bude pokračovat i v roce 2010. Očekáváme napadení dalšího množství stromů v plochách kůrovcově zásahových lesních porostů i v lesních porostech bezzásahových. V 70 % lesů NP Šumava se kůrovcem napadené stromy zpracovávají a nadále budou zpracovávat těžebně. Podle odhadů bude letošní napadení ještě vyšší než v roce minulém. Na další vývoj bude mít vliv zejména progrese kůrovců v lokalitách bez aktivních zásahů, dále pak počasí či zdravotní stav stromů a v neposlední řadě také schopnost lesnického personálu NP redukovat kůrovcovou populaci a zastavit gradaci podkorního hmyzu. Přesná čísla tedy s ohledem na mnoho faktorů nezná nikdo. Jisté je, že nás čeká mnoho práce.

- Nejúčinnější metodou boje proti lýkožroutu smrkovému je včasná těžba napadených stromů spojená s jejich včasným odvozem z lesních porostů či s jiným způsobem jejich asanace – např. odkorněním. Zmíněné odkorňování, které Správa NP a CHKO Šumava realizuje téměř výhradně motorově, je jako velmi účinná a ekologická metoda používáno nejčastěji. Vše musí být podřízeno tomu, aby kůrovec vyvíjející se v lýku stromů tyto stromy neopustil – proto je také v NP tak vysoký podíl zmíněného odkorňování (na celorepublikovém množství se podílíme cca 75 %). Odkornění stromů probíhá vždy u hmoty, u které již není možno s ohledem na stadium kůrovce pod kůrou stromů realizovat soustřeďování a odvoz či u stromů ponechávaných v lesních porostech jako hmota k zetlení.

Kromě důsledného vyhledávání a včasného zpracování napadených stromů, které Správa NP a CHKO Šumava provádí v 70 % svých lesů, je nutná aktivní práce s obrannými a monitoračními zařízeními. Metodika ochrany lesa v zásahových lesních porostech je konzultována s odborníky v oboru a prakticky vychází z doporučení platné ČSN. V zásahových lesních porostech správa NP umisťuje takové množství obranných zařízení, které vyplývá z polohy a prostorových možností jednotlivých lokalit a z interních směrnic NP.

Hubert Závodský, Správa KRNAP

- V roce 2008 jsme zaznamenali vzestup zpracování kůrovci napadeného dříví, a to i v souvislosti s koupí kůrovcově rizikového území cca 300 ha majetku na LS Horní Maršov v prostoru mezi Červeným vrchem (961 m n. m.) a Špičákem (877 m n. m.) od soutoku Úpy a Malé Úpy směrem k Braunovým loukám.

Objem zpracování kůrovci napadeného dříví v roce 2008 činil 28 722 m3.

V roce 2009 byl zaznamenán mírný pokles zpracování kůrovci napadené dřevní hmoty v porovnání s rokem 2008 a činil 27 255 m3.

- V letošním roce, který vzhledem k průběhu počasí (nízké teploty a deštivo) v období jarního rojení kůrovců začal optimisticky, bude mít vliv na vývoj kůrovců a tím i na výši zpracování kůrovci napadeného dříví další chod počasí. Předpokládáme, že se v celkovém množství zpracování kůrovci napadeného dříví dostaneme pod objem zpracování loňského roku.

- Vzhledem ke skutečnosti, že je Správa KRNAP od roku 2009 držitelem certifikátu FSC, nemůžeme v boji proti kůrovcům používat chemické přípravky. Provádíme (diferencovaně dle zonace) veškerá ostatní dostupná opatření tak, aby se zabránilo poškození porostů kůrovci. Základem je pečlivé vyhledávání, urychlené zpracování a včasný odvoz v kombinaci s požitím lapačů a lapáků.

Miroslav Matoušek KINSKÝ Žďár, a.s.

- Všechny větrné a sněhové kalamity od orkánu Kyrill, které zasáhly lesní majetek firmy, nebyly velkého rozsahu – maximální výše jednotlivého případu se rovnala ročnímu etátu.

Náročnější z hlediska ochrany lesa byla poslední velká vichřice 26. 6. 2008 (Ivan), kdy bylo nutné velmi rychle zpracovat 10 000 m3 dříví. Podařilo se to do konce září 2008.

Roky 2009 a 2010 jsou z hlediska nahodilých těžeb (živelní a kůrovcová) velmi příznivé svým malým rozsahem. Jejich podíl na ročním etátu je do 10 %.

Výskyt kůrovcových stromů je díky jejich včasné asanaci po porostech jednotlivý, velká kola se nevytváří.

Na snížení stability porostů nemá  klasický způsob boje s kůrovcem při tomto výskytu napadených stromů negativní vliv.

- Vzhledem k základnímu stavu výskytu kůrovce v našich porostech bude pro jeho navýšení rozhodující průběh počasí. V případě oslabení porostů suchem a vysokými teplotami budou napadeny i stojící oslabené stromy, kde je problematické jejich včasné nalezení a asanace.

Po velmi příznivém jaru, kdy první větší nálet lapáků byl až v prvním týdnu června, současné počasí nastartovalo velmi rychlý průběh rojení včetně vývoje.

Klasické lapáky jsou nalétnuty hlavně lýkožroutem lesklým, v menším množství lýkožroutem smrkovým.

Pokud současné teplé a suché počasí vydrží delší dobu, můžeme očekávat větší výskyt kůrovcových stromů v podzimních měsících.

- Metoda ochrany lesa proti kůrovcům je jednoduchá – čistota lesa. V období rojení a vývoje kůrovců je třeba mít v porostech co nejméně atraktivního dříví pro jeho vývoj. Nalétnuté dříví co nejdříve dle stavu vývoje asanovat. Hlavní důraz klademe na včasné vyhledávání a zpracování kůrovcových stromů.

Každoroční jarní projití všech porostů nahodilou těžbou je nepsaným pravidlem.

Monitoring výskytu kůrovců provádíme již řadu let pouze klasickými lapáky.

Používané obnovní postupy neumožňují použití lapačů a feromonů (maloplošné a clonné seče neumožňují dodržet bezpečné vzdálenosti lapače od porostní stěny).

Velkou pozornost věnujeme zpracování těžebních zbytků, a to formou samovýroby nebo štěpkováním s ponecháním hmoty porostu.

Usměrnili jsme i provádění prořezávek do podzimních měsíců – září, říjen.

Václav Zámečník, Lesy města Písku s.r.o.

- Lesy města Písku s.r.o. hospodaří na pronajatých lesních majetcích o výměře přesahující 7 tis. ha. Nadmořská výška je od 300 do 600 metrů nad mořem, zastoupení smrku 55 %. Orkán Kyrill v lednu 2007 vyvrátil, polámal či jinak poškodil 28 000 m3 dřeva, což představuje 65 % roční těžby. Rychlým zpracováním a prodejem dříví, atraktivního pro lýkožrouta smrkového, jsme zabránili přemnožení tohoto podkorního škůdce na námi spravovaných majetcích.

V roce 2009 bylo vytěženo 2,7 tisíc m3 dřeva napadeného kůrovcem, převážně v okrajových částech majetků sousedících s vlastníky, kterým lýkožrout smrkový, působící v lesních porostech, příliš nevadí. To představovalo 6 % celkové těžby.

- V jarních měsících roku 2010 byl zaznamenán přijatelný stav výskytu kůrovců, to znamená jednotlivé stromy či malé skupiny stromů jevící známky napadení. Se začínajícím létem se však rapidně zvýšily odchyty „malého brouka“ v lapačích osazených správným feromonem. K tomu se přidalo počasí svědčící vývoji podkorního hmyzu, očekáváme proto, že si naši lesníci konec prázdnin příliš neužijí, neboť budou vytíženi každodenní kontrolou svých úseků. To je i odpověď na třetí otázku.

- Nejdůležitější je prevence. Lesník musí mít přiměřený lesnický úsek, který je schopen pravidelně a důsledně procházet, a dostatečné kompetence spolu s technickými možnostmi rychle reagovat na vzniklé situace. Rovněž velké množství potěžebních zbytků a zásob dřeva nahrává kůrovcům. S tím souvisí důležitost celkového pořádku v lese a včasný odvoz vytěženého dřeva. Mylná je představa některých „lesníků“, že stačí kůrovcem napadený strom označit tečkou nebo jej porazit a počkat, až jich bude více.

Samostatnou kapitolou jsou lapače, feromony, lapáky a jejich umístění. Nám se osvědčily otrávené lapáky ve starších porostech a otrávené trojnožky v probírkových skupinách umístěných na místech, kde se kůrovec již dříve vyskytl, nebo kde jej lze očekávat. Lapače a feromony v jarních měsících ano, spíše pro kontrolu než pro boj. V letních měsících doporučuji omezit lapače na minimální množství, pouze pro kontrolu. Často se totiž stávalo, že kůrovcem napadené stromy se objevovaly právě v blízkosti lapačů a jejich účinek byl tudíž spíše negativní.

Miroslav Řežábek, Městské lesy Volary s.r.o.

- Polomové dříví z působení orkánu Kyrill v lednu 2007 jsme zpracovali v zákonném termínu a v tomto termínu jsme i včas odkornili polomy na území prvních zón v Národním parku Šumava, čímž jsme si zjednodušili výchozí situaci pro boj s kůrovci v lesích města Volary. Ovšem rozhodnutí tehdejšího ministra ŽP Bursíka o nezpracování polomů i v části druhých zón NP nám způsobilo velké problémy, protože s těmito zónami část městského lesního majetku souvisí. Mimochodem jsme podali na pana Bursíka tehdy žalobu, ale bohužel ji dosud soudy vůbec nezačaly projednávat.

Od onoho rozhodnutí pana ministra věnujeme plně veškeré síly k likvidaci kůrovci napadených stromů na našem území, kůrovci, jež Správa Národního parku úspěšně množila celé tři roky i mimo první zóny.

V roce 2007 byl na lesním majetku města podíl zpracovaných kůrovci napadených stromů včetně asanace v prvních zónách 0,2 % z roční těžby, v roce 2008 6,7 % a v roce 2009 pak 9,4 %. Zajímavější než čísla je grafická evidence, která ukazuje výskyt kůrovcových kol nejvíce právě podél hranice s NP Šumava.

- Přestože počasí zbrzdilo vývoj lýkožrouta a situace pro letošní rok vypadá nadějně, vím ze zkušeností, že největší nárůst výskytu kůrovcových stromů bývá v naší oblasti na přelomu srpna a září. Navíc letošní kůrovcová těžba je zhruba na stejné úrovni jako v loňském roce. Předpokládám tedy, že v letošním roce dojde ještě k mírnému nárůstu kůrovcových těžeb s celkovou výší kolem 12 % roční těžby. Zároveň ale vidím na přilehlých kopcích v NP Šumava Stožci a Radvanovickém vrchu, tedy na místech, která nás nejvíce ohrožují náletem lýkožrouta, že tamější smrkové porosty jsou téměř suché. To znamená, že bychom v budoucnu již neměli tolik pocítit nesmyslné rozhodnutí o bezzásahovosti v poškozených smrkových porostech. Na druhou stranu je to smutný pohled a také memento, které nás neustále žene k aktivnímu boji s kůrovci.

- Kromě klasických metod odchytu kůrovců na feromonové návnady v lapačích či lapáky, které jsou spíše metodami kontrolními než obrannými, je jednoznačně nejdůležitější včasné vyhledávání a rychlé zpracovávání kůrovcových ohnisek. Při zpracování je nutné kolem kůrovcového stromu odtěžit ještě jednu až dvě řady okolních, zdánlivě zdravých, smrků. Ze zkušeností vím, že převážná část těchto stromů je také napadena, a pokácí-li se jen kůrovcový strom s opadávající kůrou, objeví se za krátkou dobu na stejném místě další. Je možné se za pomoci dalekohledu přesvědčit, že jsou mnohdy vidět drtinky v místě u prvních zelených přeslenů na okolních smrcích.

Největším bojovníkem proti kůrovcové kalamitě je z mého pohledu hajný, který neustále „pročesává“ svěřený úsek, a motorová pila, která ihned napadené stromy pokácí. Pak již je jedno, zda se strom odkorní nebo chemicky ošetří.

Neméně důležitou součástí boje proti kůrovci je prevence. Tím mám na mysli zejména nenechávání těžebních zbytků při úmyslných těžbách, zejména pak vršků. Výborné zkušenosti máme s harvestorovými těžbami, kdy hlavice při protažení vršku nakřeše kůru a zamezí tak kůrovcům ve vývoji. Uložením a zaježděním klestu v linkách, při provádění výchov, pak dochází k jeho zapaření a je také pro kůrovce neatraktivní. Současný zvýšený zájem o biomasu pak problém ponechávání těžebních zbytků řeší jednoznačně – téměř žádné zbytky nezůstávají.

Tyto věci jsou obecně známé a neříkám nic nového, jen někde se na ně trochu zapomíná, ať již z důvodu nevědomosti či lenosti vlastníka lesa nebo, a to je trestuhodné, z důvodu nařízení nejvyšších státních úředníků.

Děkuji za odpovědi,

Jan Příhoda