Inventarizace škod zvěří - Výsledky čtvrtého celorepublikového opakování

Ministerstvo zemědělství již čtyřikrát, v roce 1995, 2000, 2005 a 2010, finančně podpořilo projekt, jehož cílem bylo zjistit reprezentativní údaje o rozsahu poškození lesních porostů zvěří v České republice. Zodpověd-ným řešitelem projektu byl na základě výběrového řízení IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., který připravil metodiku šetření, dohlížel na kvalitu šetření a zpracoval a vyhodnotil výsledky šetření. Na projektu se podíleli pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem (ÚHÚL), kteří zajišťovali nezbytné datové podklady a spolu s pracovníky IFER se podíleli i na terénním šetření.

V následujícím textu je stručně popsána metodika šetření a jsou uvedeny hlavní výsledky šetření v roce 2010 a porovnání těchto výsledků s údaji zjištěnými v předcházejících cyklech.

Metodika řešení projektu

Řešení projektu je založeno na metodě statistické inventarizace prováděné pozemním šetřením v soustavě dočasných inventarizačních ploch rovnoměrně rozmístěných na území celé České republiky. Způsob výběru porostů pro venkovní šetření i metodika hodnocení rozsahu a intenzity poškození zvěří plně respektují postupy použité při předcházejících šetřeních, což je nezbytné proto, aby výsledky zjištěné v jednotlivých letech byly porovnatelné. (Podrobnější popis použitých metodických postupů najdete v LP 7/1997 a 3/2002).

Venkovní šetření probíhá na území tzv. lokalit o rozměrech 1,4 x 2,8 km, které pokrývají rovnoměrně celé území České republiky. Ze všech porostních skupin, které se v těchto lokalitách nacházejí, se vybírá reprezentativní vzorek cca 2 500 porostních skupin tří kategorií věku (kultury, porosty středního věku a porosty dospělé) a zastoupení čtyř hlavních dřevin (smrk, borovice, dub, buk), kde následně proběhne vlastní venkovní šetření. V každé vybrané porostní skupině se kromě hlavní dřeviny hodnotí i poškození dřevin melioračních a zpevňujících (MZD).

Při venkovním šetření se rozlišují tyto druhy poškození zvěří:

n okus terminálního vrcholu,

n okus bočních výhonů,

n vytloukání a loupání (ohryz) kůry, přičemž se rozlišuje intenzita poškození a stáří poškození – nové, staré, opakované. Souběžně s hodnocením poškození zvěří se zjišťuje také poškození lesních porostů mechanizací.

Venkovní šetření ve vybraných porostních skupinách probíhá na dočasných inventarizačních plochách, jejichž počet závisí na délce osy porostní skupiny. Na inventarizační ploše se hodnotí 15 stromů dané hlavní dřeviny a vyskytující se dřeviny MZD až do maximálního počtu 15 kusů. Minimálně je v porostní skupině šetřeno 5 inventarizačních ploch, tedy 75–150 jedinců hlavních dřevin a MZD. Ve velkých porostních skupinách se zakládá maximálně 14 inventarizačních ploch.

Výsledky hodnocení v terénu se zpracovávají statisticky pro takřka 150 kombinací věkových kategorií, druhů dřevin a druhů poškození. Přitom kromě základních kombinací se vyhodnocují i kombinace souhrnné, např. „jakékoliv poškození“ zahrnující poškození staré, nové i opakované, způsobené okusem, loupáním i mechanizací. Pro každou z úloh se vyhodnocuje rozdělení porostní rozlohy podle procenta poškozených stromů v porostu a vypočítávají se statistiky charakterizující toto rozdělení.

Celý soubor výsledků je obsažen v závě-rečné zprávě, která byla odevzdána zadavateli a zástupcům rezortních institucí.

Stav a vývoj poškození

podle věkových kategorií

Celkem bylo v rámci inventarizace škod zvěří na území České republiky navštíveno 250 lokalit, 2 124 porostních skupin a zhodno-ceno poškození u takřka 255 tis. stromů rostoucích na rozloze 6 084 ha. Šetření probíhalo od srpna do října roku 2010. Za nové poškození bylo pokládáno poškození, které vzniklo po skončení vegetační sezóny 2009.

Kultury

Nejmladší kategorie lesních porostů patří již tradičně mezi nejvíce poškozené. V tabulce 1 jsou uvedeny výsledky tří základních úloh zpracování:

a) poškození zvěří jakékoliv, tj. poškození okusem vrcholu, okusem bočním, vytloukáním, ohryzem i loupáním, přičemž je hodnoceno poškození nové i vzniklé v předchozích vegetačních obdobích,

b) poškození kultur okusem vrcholu,

c) poškození kultur okusem vrcholu nově vzniklým nebo opakovaným.

Průměrná intenzita poškození kultur zvěří činí 42 % jedinců všech dřevin. V průměru je poškozeno 37 % jedinců hlavních dřevin

a 57 % jedinců MZD. Intenzita poškození je poměrně vysoká, ale při posuzování je třeba vzít v úvahu, že jsou zahrnuty i škody bočním okusem a již dříve vzniklá poškození.

Okusem vrcholu, který je z hlediska dalšího vývoje sazenice pokládán za nejvýznamnější, je přitom poškozeno 16 % jedinců v kulturách jehličnatých dřevin a okolo 30 % v kulturách listnatých dřevin. Tímto způsobem je poškozena i polovina jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Podíl okusu vrcholu na celkovém poškození je s výjimkou smrkových kultur vysoký a činí v průměru 70 % celkových škod zvěří.

Poměrně vysoký je podíl nově vzniklého poškození okusem vrcholu – u jehličnatých dřevin činí podíl poškozených 6 %, u listna-tých dřevin 15 % a u dřevin melioračních a zpevňujících dokonce 35 %. Otázkou je, zda jde o důsledek dlouhé zimy v roce 2010, nebo o regionální výkyvy v početnosti zvěře.

Oproti předchozím inventarizacím se v roce 2010 projevila určitá stagnace až mírný pokles poškození, což je zřejmé i z tabulky 2, ve které jsou uvedeny výsledky úlohy „Okus vrcholu, jakýkoliv, tj. nový či opakovaný nebo starý“, tak jak byly zjištěny při jednotlivých opakováních celorepublikové inventarizace.

Významný pokles intenzity poškození byl v roce 2010 zjištěn ve smrkových kulturách, kde je okusem vrcholu poškozeno 16 % jedinců, což je ve srovnání s výsledky z roku 2005 o více než 10 % méně.

V borových kulturách bylo okusem vrcholu v průměru poškozeno také 16 % jedinců, což je ovšem oproti roku 2005 více než dvojnásobný nárůst. Borové kultury byly v roce 2010 poškozeny zvěří nejvíce z celé řady inventarizací od roku 1995.

V dubových a bukových kulturách se podíl poškozených jedinců pohybuje okolo 30 %. Dřeviny meliorační a zpevňující (MZD), které byly přítomné v kulturách hlavních dřevin, byly okusem vrcholu v průměru poškozeny z 50 %. Stejný výsledek byl zjištěn i v roce 2005.

Rozdělení hodnot průměrné intenzity jednotlivých typů poškození na lokalitách obvykle nemá normální charakter. Za této situace neposkytuje aritmetický průměr dostatečnou a spolehlivou informaci o střední hodnotě poškození. Z toho důvodů se při analýze výsledků na úrovni souboru všech hodnocených lokalit použily také další charakteristiky rozdělení hodnot, tj. medián (pozn. red.: medián je hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny) a percentily 25 a 75 % (pozn. red.: percentil dělí statistický soubor na setiny). V tabulce 3 je uveden přehled hodnot charakterizujících jejich rozdělení pro úlohu poškození jakýmkoliv okusem.

V tabulce 3 jsou uvedeny základní statistiky pro hodnocení poškození okusem vrcholu pro hlavní dřeviny a MZD. Ve smrkových kulturách bylo okusem vrcholu v průměru poškozeno 16 % jedinců, medián pro tuto úlohu činí

8 %, což znamená, že v polovině případů je poškození významně menší, než je průměrná hodnota intenzity poškození. Zajímavé je porovnat tento výsledek se stejným poškozením MZD. V průměru činí podíl poškozených jedinců 50 %, medián je vyšší než průměr a dosahuje 53 %, hodnota percentilu 75 % pak ukazuje, že jedna čtvrtina zjištěných hodnot je vyšší než 79 %, což znamená, že čtvrtina porostů je poškozena z více než 79 %. Dřeviny patřící do MZD jsou tedy v kulturách pod mimořádně silným tlakem zvěře.

Porosty středního věku

Podstatnou část poškození porostů středního věku reprezentuje poškození kůry loupáním či ohryzem a ve srovnání s kulturami se zvyšuje také podíl poškození způsobený mechanizací při těžbě a přibližování dřeva. V tabulce číslo 4 jsou uvedeny výsledky tří základních úloh statistického zpracování:

a) poškození zvěří a mechanizací jakékoliv,

b) poškození zvěří jakékoliv,

c) poškození zvěří jakékoliv nové nebo opakované.

Počet poškozených jedinců v porostech středního věku je zřetelně nižší než v kulturách. Poškození zvěří a mechanizací bylo zjištěno u 17 % stromů, poškození výlučně zvěří pak u 14 % jedinců bez ohledu na dřevinu.

Nejvyšší intenzita poškození byla zaznamenána u smrku, kde je poškozeno zvěří 25 % jedinců, přičemž nové poškození bylo zaznamenáno u 3 % jedinců.

Poškození zvěří loupáním ve smrkových porostech od první inventarizace v roce 1995 postupně klesá. V roce 1995 bylo poškozeno 33 % jedinců ve smrkových porostech, dnes je to 25 %. Nové poškození se v roce 2010 naopak proti minulým inventarizacím více než zdvojnásobilo z hodnot kolem 1,5 % na cca

3 % poškozených stromů. Přehled výsledků je uveden v tabulce 5.

V borových porostech středního věku je poškozeno loupáním v průměru 5 %, mechanizací 1 % stromů. Poškození zvěří loupáním se v borových porostech od první inventarizace v roce 1995 udržuje na víceméně stejné úrovni.

V dubových porostech středního věku je poškozeno loupáním v průměru 3 %, mechanizací 2 % stromů. Poškození loupáním se v dubových porostech postupně velmi mírně snižuje.

V bukových porostech středního věku je poškozeno loupáním v průměru 4 %, mechanizací 5 % stromů. Poškození loupáním se v bukových porostech postupně snižuje, poškození mechanizací je víceméně na stejné úrovni jako v předešlých inventarizacích. Vyšší výskyt poškození mechanizací souvisí patrně s vyšší hustotou bukových porostů ve výchově a také snadnou zranitelností kůry buku.

MZD byly v porostech hlavních dřevin v průměru poškozeny loupáním z 12 %, mechanizací z 3 %. Poškození loupáním se postupně mírně zvyšuje, naopak poškození mechanizací setrvává na víceméně stejných úrovních.

V tabulce 6 je uveden přehled charakteristik popisující rozdělení průměrných intenzit poškození loupáním pro hlavní dřeviny a MZD středního věku. Je zřejmé, že v případě smrku je intenzita poškození rozložena nerovnoměrně: v polovině porostních skupin je poškození menší než 9 %, a ve čtvrtině porostních skupin je poškození vyšší než 46 %.

Porosty dospělé

V dospělých porostech klesá podíl poškození zvěří a naopak roste podíl poškození mechanizací při těžbě dřeva a jeho přibližování. V tabulce 7 jsou uvedeny výsledky tří základních úloh statistického zpracování:

a) poškození zvěří a mechanizací jakékoliv,

b) poškození zvěří jakékoliv,

c) poškození zvěří jakékoliv nové nebo opakované.

Při hodnocení dospělých porostů bylo zjištěno, že poškozeno zvěří a mechanizací je 20 % stromů, což znamená, že 8 % stromů je poškozeno zvěří a 12 % mechanizací. V dospělých porostech jsou nejvíce poškozeny smrky, kterých je v důsledku nešetrného hospodaření a tlaku zvěře poškozeno 35 %. Podíl nového poškození ovšem nedosahuje ani 1,5 %, takže jde převážně o poškození, které vzniklo v předchozích letech.

Výše poškození dospělých porostů zvěří je od roku 1995 víceméně na stejné úrovni, přičemž se nemění ani podíl mechanické-

ho poškození na celkovém poškození (tabulka 8).

Rozdělení intenzit poškození zvěří dospělých smrkových porostů je poměrně rovnoměrné, což je vidět na hodnotě mediánu

(32 %), který je jen o 3 % nižší, než je průměr. Pouze na 25 % rozlohy je intenzita poškození vyšší než 51 %. Obdobný charakter rozdělení má i intenzita poškození dospělých bukových porostů, kde je v průměru poškozeno 18 % jedinců. V polovině porostních skupin bylo zjištěno poškození 15 % jedinců a ve čtvrtině porostních skupin poškození větší než 27 %. Rozdělení hodnot intenzit poškození je u ostatních dřevin méně výrazné a zjištěné intenzity poškození nejsou tak významné.

Regionální vývoj poškození

Řada čtyř inventarizačních šetření v časo-vém sledu umožňuje zhodnotit i prostorové odlišnosti v intenzitě poškození na území České republiky. Při vynesení výsledků inventarizací škod zvěří do mapy se ukazuje, že míra poškození zvěří je regionálně značně odlišná, což se projevilo i v rozdělení hodnot intenzit poškození (tabulky 3, 6, a 9). Problematické oblasti, s jasně nadprůměrným poškozením pro všechny věkové kategorie poškození, jsou od prvního šetření v roce 1995 takřka shodné. Příkladem jsou zobrazené mapy poškození zvěří v porostech středního věku.

Shrnutí

Čtvrté opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří ukazuje, že nárůst poškození lesních porostů zvěří se podařilo zastavit, škody začaly být významově diferencované, nicméně vliv zvěře na stav a vývoj zejména nejmladších vývojových stadií smíšených a listnatých porostů trvá.

Okusem vrcholu je poškozeno 16 % jedinců v kulturách jehličnatých dřevin, 30 % jedinců v kulturách listnatých dřevin a polovina jedinců dřevin zpevňujících a melioračních.

Poměrně velký je podíl nově vzniklých poškození – u dřevin jehličnatých činí tento podíl 6 %, u listnatých  15 % a u MZD dokonce 35 %.

Porosty středního věku jsou poškozovány zejména loupáním a nejvíce jsou postiženy vždy smrkové porosty. V roce 2010 bylo poškození zvěří zjištěno u 25 % jedinců smrku středního věku. Nově přitom byla poškozena

3 % jedinců.

V dospělých porostech podíl jedinců poškozených zvěří klesá (8 %) a stoupá podíl stromů poškozených mechanizací (12 %). V dospělých smrkových porostech je pak zvěří nebo mechanizací poškozeno 35 % jedinců. Podíl nového poškození ovšem nedosahuje ani 1,5 % a jedná se tak převážně o poškození, které vzniklo v předchozích letech.

Čtvrté opakování šetření umožnilo analyzovat vývoj poškození v jednotlivých letech a v kontextu celé republiky. Ukazuje se, že poškození zvěří není jevem, který by se vyskytoval rovnoměrně na celém území republiky. Poškození zvěří se významně liší regionálně. Na takřka 65 % rozlohy ČR bylo zjištěno průměrné poškození nepřesahující únosných 10 %, naproti tomu v některých oblastech trvá nadprůměrné poškození zjišťované již od roku 1995.

Autoři:

RNDr. Jana Beranová, Ing. Jan Apltauer, Ing. Martin Černý, CSc.

IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.