Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 2/11

Minimalizace organických škodlivin ve zdrojích pitných vod

Ivana Kučerová

Problematika zajišťování kvalitních zdrojů pitné vody nabývá stále většího významu. Vzhledem k tomu, že velká část zdrojů surové vody pro úpravu na vodu pitnou je situována v povodích s ložisky zrašeliněné půdy, je surová voda více či méně kontaminována huminovými kyselinami a koncentrace těchto látek ve vodních tocích vzrůstá. Úprava těchto vod technologiemi, při kterých nedochází ke vzniku karcinogenních látek po provedení desinfekce vody chlorací, je finančně a technologicky mnohem náročnější než klasické chlorování, huminové látky způsobují nežádoucí zabarvení pitné vody. Právě realizovaný projekt „Výzkum minimalizace organických škodlivin ve zdrojích vod v Krušných horách“ by měl naznačit způsob řešení tohoto problému a zároveň určit směr, kterým by se mělo ubírat hospodaření v povodích vodárenských toků.

Puštík obecný (Strix aluco)

Robert Doležal

Nejen v hlubokých lesích vás může za šera vystrašit tajuplné soví zahoukání. Táhlé, na konci klesající „hů huhuhuhů“ se dá zaslechnout i ve větších parcích, a třeba i na zastávce tramvaje uprostřed setmělých městských ulic, jak mi potvrdil jeden můj kolega. Zmíněný melancholický a na konci jakoby zadrhávající hlas patří samci puštíka obecného (Strix aluco) a můžete se s ním setkat po celý rok, zvláště pak na jaře, kdy jím vyznačuje svoje teritorium.

Puštík obecný patří spolu s kalousem ušatým (Asio otus) k našim nejběžnějším sovám a svým výskytem pokrývá celou Evropu do poloviny Skandinávie na severu. Jeho životním prostředím jsou převážně listnaté a smíšené lesy, ale osidluje i lesy jehličnaté. Protože není závislý na určitém druhu potravy ani na prostředí, dokázal se velmi dobře přizpůsobit podmínkám ovlivněným lidskou činností – bez problémů kolonizuje lidská sídla, žije v rozsáhlých parcích, na hřbitovech či v alejích starých stromů (Hudec 2006). Jeho populace v ČR je stabilní s odhadem početnosti 10–18 tis. párů.

Porovnání výsledků ochrany lesa v různých managementech

Ladislav Půlpán

Na jedné straně je důsledná ochrana lesa proti kůrovcům dle zásad integrované ochrany lesa prezentovaná jako něco, co likviduje les, a na druhé straně bezzásahový režim je prezentovaný jako jeho záchrana a záchrana přirozených procesů. Je tomu tak ale doopravdy?

Správa Národního parku Šumava prezentuje objem kůrovcového dříví v roce 2010 jako úspěšné zvládnutí situace, neboť se gradace oproti předchozímu roku významně zpomalila. K tomu, aby bylo možné jakékoliv stanovisko zaujmout, je ale potřeba podívat se jednak na počasí a jednak na výsledky ostatních vlastníků lesů, kteří dodržují zásady integrované ochrany lesa, a tudíž dbají na prevenci i obranu v celém rozsahu.

Jak to bude s klečí v Krkonoších?

Tomáš Janata

Borovice kleč – Pinus mugo ssp. pumilio, je zřejmě nejznámější typicky horskou dřevinou. Domácky nazývaná jednoduše klečí, ovlivňuje a je ovlivňována životy krkonošských horáků již bezmála půl tisíciletí. V krkonošských horách je přirozenou složkou řady biotopů subalpínského stupně. Na rašeliništích je schopna dosáhnout až stupně supramontánního.

Úžas vzbuzující vývoj technologií usnadňujících mimo jiné sběr a výměnu informací se nemohl nepodepsat v žádném oboru lidských činností a nevyhnul se ani studiu biologie kleče a jejího okolí. Světlo poznání, postupně se oprošťující od tendenčních tlaků i technologických omezení svých dob, přineslo v uplynulém dvacetiletí obrovský objem informací nejen o samotné kleči, ale hlavně o prostředí, v němž žije a zásadně jej ovlivňuje. Definování krkonošské arkto-alpinské tundry, studium biologie rostlinných i živočiš-ných druhů, hydrologie, meteorologie a zejména pak geomorfologie vracelo spoustu odborníků pracujících na hřebenech Krkonoš často k jedné otázce: „Jak člověk svou činností ovlivnil v minulosti vývoj toho, co mělo navždy zůstat nedotčeno? A jak to ovlivňuje dnes? Může některé své ne zcela správné kroky napravit, nebo je alespoň zmírnit?“ Doufáme, že ano.

Vliv převýšení v lužním lese na konkurenci javoru babyky a habru obecného

David Janík a kolektiv

Ačkoli se terénní výškový gradient našich lužních lesů pohybuje v řádech jednotlivých metrů, působení záplav jeho význam mnohonásobně umocňuje. Toto je dokumentováno na příkladu populací javoru babyky a habru obecného v přírodě blízkých lužních lesích na soutoku Moravy a Dyje.

Konverzní faktory pro výrobky ze dřeva - Kulatina

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Konverzní faktory požadované v dotazníku u kulatiny se týkaly dvou oblastí, a to fyzikálních vlastností a národních norem měření kulatiny ve vztahu ke „skutečnému objemu“ bez kůry. Konverzní faktory pro kulatinu jsou často používány k převodu jednotek měření, např. z hmotnosti na objem, ale běžné jsou i konverzní faktory v rámci stejných jednotek. Např. 1 m3 kulatiny změřený podle jedné národní normy se může lišit od 1 m3 kulatiny změřeného pomocí jiné národní normy.

Většina států neměla problém dodat konverzní faktory týkající se obecných fyzikálních vlastností v požadovaném členění na jehličnaté a listnaté dřeviny. Oproti tomu data pro porovnání národních norem pro měření kulatiny ke „skutečnému objemu“ dodalo pouze několik států.

Vliv rozestupů mezi feromonovými lapači na jejich efektivitu

Petr Zahradník, Marie Geráková

Lesnickou praxí je v poslední době stále více diskutována záležitost použitých rozestupů mezi feromonovými lapači určenými k boji proti lýkožroutu smrkovému – Ips typographus (L.), a to jednak z pohledu účinnosti, jednak z pohledu finanční náročnosti. Dle našich standardů je obvykle používán rozestup 15–20 m, v některých případech, zejména při vysokém kalamitním základu v oblastech s kalamitním stavem, se zkracují i na 10 m. Exaktní údaje o efektivitě feromonových lapačů v různých rozestupech však neexistují, přestože to může mít značný vliv nejen na výši odchycených kůrovců, ale i na ekonomiku použitých obranných opatření.

Housenice širopasých na smrku pichlavém

Emanuel Kula, Václav Šimon

Fauně introdukovaného smrku pichlavého (Picea pungens /Engelm./) v Krušných horách (10 tis. ha) se dlouho nikdo nevěnoval, neboť za 25–30 let existence rozsáhlých monokultur se neobjevil zásadní problém s hmyzími škůdci. Přesto naše sledování poodhalila bohatost druhů potravně vázaných na tuto zdánlivě neatraktivní dřevinu, která je faunisticky blízká smrku ztepilému (Picea abies /L./ Karst.). V LP 1/2010 jsme se již zmínili o kůrovcích smrku pichlavého, přičemž jako mortalitní vystupuje lokálně lýkohub smrkový (Dendroctonus micans /Kug./), obecně rozšířený lýkožrout menší (Ips amitinus /Eichh./) doprovázený lýkožroutem lesklým (Pityogenes chalcographus /L./). Následující článek je zaměřen na faunu blanokřídlých širopasých na smrku pichlavém.

Škody zvěří - ano/ne

Anketa Lesnické práce

V návaznosti na čtvrté pokračování Inventarizace škod zvěří jsme správcům lesů, zástupcům ministerstev, akademické obce i myslivců a dalším položili dotaz k problematice vývoje vlivu zvěře na les. Z odpovědí je zřejmé, že se názory na škody zvěří velmi rozchází, podobně jako u mnoha dalších zásadních otázek českého lesnictví.

Inventarizace škod zvěří - Výsledky čtvrtého celorepublikového opakování

Jana Beranová, Jan Apltauer, Martin Černý

Lesnickou veřejností stále diskutovanou otázkou zůstává, jak hodnotit působení zvěře na lesní ekosystémy. Možnosti jsou různé: je možné používat systém založený na porovnání kontrolních a zkusných ploch nebo stanovovat únosné stavy zvěře pro dané prostředí nebo hodnotit škody na lesních dřevinách, které zvěř způsobí. Ministerstvo zemědělství se před 15 lety přiklonilo k plošnému monitorování škod zvěří na celém území ČR. Opakovaný monitoring stavu poškození lesních ekosystémů se po čtvrtém opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří (dále v textu ISZ) dle našeho názoru jeví jako efektivní zdroj informací o vývoji vlivu zvěře na lesní porosty v České republice, který lze využívat pro kontrolu účinnosti přijatých myslivecko-lesnických opatření.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.