Archiv časopisu Lesnická práce

Rozhovor s Bedřichem Schwarzenbergem, majitelem statku Nový Dvůr a Zdeňkem Toušem, odborným lesním hospodářem

Na rozdíl od předchozích rozhovorů se následující uskutečnil na majetku, který nebyl restituován a vlastník ho koupil po revoluci jako investici a prostředek pro diverzifikaci svých podnikatelských aktivit.

Po letech, kdy se koncepce státního vlastnictví lesů měnila v přímé závislosti na personálním obsazení ministerstva zemědělství a státního podniku Lesy ČR, se ministerstvo zemědělství pokouší prosadit koncepci, která má za cíl stabilizovat obor jasnou strategií nakládání se státním lesním majetkem. Hlavním principem vycházejícím z Dřevěné knihy je tzv. senátní systém představující postupné vypsání komplexních zakázek na lokalitě P podle platností jednotlivých Lesních hospodářských plánů (LHP).

Dřevěná kniha vzbudila zejména kvůli prodeji dřeva na lokalitě P, nižšímu počtu SÚJ či době platnosti smluv velký odpor zejména mezi členy Hnutí DUHA, SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR), SŽLH (Sdružení živnostníků v LH) a AČMD (Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů). Negativní stanovisko k Dřevěné knize prezentují též politici ČSSD a zásadní připomínky mají též ministři Věcí veřejných.

Vážení přátelé,

je vcelku příznačné, že rok 2011, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem lesů, navazuje na Mezinárodní rok biodiverzity. Lesy jsou totiž nenahraditelnou součástí našeho životního a přírodního prostředí, domovem mnoha rostlin a živočichů, prostorem pro odpočinek, poznání i ekonomické benefity, ať už to je produkce dříví či stále se rozvíjející turistický ruch. Odhaduje se, že na existenci lesa je celosvětově ekonomicky a životně závislých přes 1,5 miliardy lidí. Celková plocha lesa na naší zeměkouli klesla asi na polovinu potenciálního rozsahu, ale i tak v současnosti dosahuje zhruba 39 milionů km2 (skoro čtyři Evropy), tedy asi čtvrtiny povrchu trvale nezaledněných pevnin. Jakkoliv je charakter tropického deštného lesa výrazně odlišný od temporálních a boreálních lesů, platí, že jejich funkce jsou obdobné a celkový význam lesů je umocněn právě díky obrovské strukturální rozmanitosti tohoto vegetačního útvaru. Ačkoli v posledních letech můžeme zaznamenat zvýšené úsilí o jejich ochranu, každoročně z naší planety zmizí nevratně přírodní lesy o ploše srovnatelné s rozlohou naší země. Týká se to zejména tropických oblastí. A jiné věrohodné zdroje dokonce naznačují, že intenzita úbytku v některých letech je i dvojnásobná. Tento negativní trend nemůže být kompenzován ani nárůstem plochy lesů, převážně plantážního charakteru, zaznamenaného v posledních letech v Evropě a Severní Americe.