Únor 2011 - Úvodník

Vážení přátelé,

je vcelku příznačné, že rok 2011, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem lesů, navazuje na Mezinárodní rok biodiverzity. Lesy jsou totiž nenahraditelnou součástí našeho životního a přírodního prostředí, domovem mnoha rostlin a živočichů, prostorem pro odpočinek, poznání i ekonomické benefity, ať už to je produkce dříví či stále se rozvíjející turistický ruch. Odhaduje se, že na existenci lesa je celosvětově ekonomicky a životně závislých přes 1,5 miliardy lidí. Celková plocha lesa na naší zeměkouli klesla asi na polovinu potenciálního rozsahu, ale i tak v současnosti dosahuje zhruba 39 milionů km2 (skoro čtyři Evropy), tedy asi čtvrtiny povrchu trvale nezaledněných pevnin. Jakkoliv je charakter tropického deštného lesa výrazně odlišný od temporálních a boreálních lesů, platí, že jejich funkce jsou obdobné a celkový význam lesů je umocněn právě díky obrovské strukturální rozmanitosti tohoto vegetačního útvaru. Ačkoli v posledních letech můžeme zaznamenat zvýšené úsilí o jejich ochranu, každoročně z naší planety zmizí nevratně přírodní lesy o ploše srovnatelné s rozlohou naší země. Týká se to zejména tropických oblastí. A jiné věrohodné zdroje dokonce naznačují, že intenzita úbytku v některých letech je i dvojnásobná. Tento negativní trend nemůže být kompenzován ani nárůstem plochy lesů, převážně plantážního charakteru, zaznamenaného v posledních letech v Evropě a Severní Americe.

Podíl lesnictví na globální ekonomice se však za posledních dvacet let snížil zhruba dvakrát, a to na pouhé jedno procento. I to naznačuje, že význam lesa jako takového není možné primárně spojovat s produkcí dřeva, ale především s jeho dalšími ekosystémovými službami. Standardní ekonomické ukazatele s nimi zatím příliš nepočítají, ale o jejich významu pro náš život nelze pochybovat.

České lesnictví a ochrana přírody mají relativně dlouhou a zčásti i společnou tradici. Stejně jako většina vyspělých evropských zemí neřešíme problém s rozlohou lesa – ta se v posledních letech zvyšuje, ale spíše se způsobem jeho pěstování. I většina chráněných území má jako jeden z hlavních předmětů ochrany les nebo přírodní fenomény, které jsou na jeho stavu přímo závislé. Proto je důležité, aby zástupci obou profesních skupin – tedy lesníků i ochranářů – úzce spolupracovali a intenzivněji komunikovali, jakkoliv je zřejmé, že nemusí mít ve všech případech stejný názor. Myslím si, že Mezinárodní rok lesů je ke zlepšení komunikace mezi oběma profesemi vhodnou příležitostí. Navíc nezačínáme na zelené louce. Jsou chráněná území, kde součinnost ochranářů přírody a lesníků je

příkladná. Dalším dobrým oboustranným dokladem této spolupráce je dobrovolná dohoda mezi

Lesy ČR, s.p., a AOPK ČR o vymezování reprezentativní soustavy ploch lesa ponechaných samovolnému vývoji a jejich monitorování. Kromě významu pro ochranu biodiverzity pomohou tato území získat unikátní informace o vývoji lesů, které můžeme využít pro rozvoj přírodě blízkých forem lesního hospodaření i účelového managementu lesních rezervací. Podle našich údajů je v České republice 301 km2 přirozených lesů, z toho asi 9 km2 lesů původních, které jsou soustředěny v národních parcích a dalších chráněných územích. Kromě každodenní spolupráce v terénu nás letos čeká také další porce společného úsilí při implementaci Národního lesnického programu a Státního programu ochrany přírody a krajiny, které vláda schválila v minulých letech.

Domnívám se, že před lesním hospodařením i moderní ochranou přírody stojí velká výzva, která je spojena s reakcí na klimatické změny, na restrukturalizaci tvorby globálního a hrubého domácího produktu, ale i s posunem společenské objednávky na využívání lesů. Šanci na lepší stav lesů nevidím ani ve zvyšování počtu kategorií chráněných území ani ve zřizování lesnických parků, ale především ve spolupráci na ochraně našich lesů, bez ohledu na to, zda jsou součástí chráněných území či nikoliv. Vím, že lesníky a ochranáře přírody toho více spojuje, než rozděluje. Jsem proto přesvědčen, že i v těchto složitých podmínkách při dobré vůli dlouhodobě vyvážený model pěstování a ochrany lesa najdeme.

František Pelc

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.