Porovnání výsledků ochrany lesa v různých managementech

Příznivé počasí pro ochranu lesa

Rok 2010 byl z pohledu počasí pro ochranu lesa příznivý – rojení oproti roku 2009 začalo minimálně o čtrnáct dní později, na horách ještě déle. Jaro se obešlo bez teplotních extrémů, horka přišla v podstatě jen v červenci. Rovněž srážkově byl rok 2010 bohatý. Pro ochranu lesa proti kůrovcům tedy velmi příznivý rok. To se také projevilo v podstatném snížení objemu kůrovcového dříví u naprosté většiny vlastníků, s výjimkou právě Národního parku Šumava.

Srovnání situace v NP Šumava a u jiných vlastníků a správců lesů

V Národním parku Šumava bylo zpracováno v roce 2010 celkem 347 tisíc m3, oproti roku 2009 tedy došlo k nárůstu na 116,5 %. U Lesů České republiky bylo zpracováno do konce roku 261,8 tisíc m3, což představuje pokles o 61 %, u Vojenských lesů a statků bylo zpracováno 35 tisíc m3, tj. pokles o 55 %. Ke zlepšení stavu došlo dokonce i u drobných vlastníků, u kterých Lesy ČR vykonávají funkci OLH – zpracováno 79 tisíc m3, tj. pokles o 47 %. Zde je nutné podotknout, že lokálně s ohledem na pomalý postup zpracování došlo k nárůstu objemu kůrovcového dříví, nicméně ve srovnání s NP Šumava se jedná o řádově menší objemy. Poklesu napadených stromů dosahují i další vlastníci lesů, s výjimkou těch, kteří tyto zásady z různých důvodů nedodržují. Porovnání průběhu zpracování mezi LČR celkem a NPŠ viz grafy.

Celá interpretace dat v NP Šumava je navíc zatížena tím, že zatímco u jiných vlastníků, kromě drobných (zde zbývá 8 % nalezeného objemu – cca 7 tisíc m3), je téměř celý objem kůrovcového dříví zpracován, v národním parku doposud není zveřejněn přehled o objemu kůrovcem zahubeného dříví v bezzásahových zónách. Na základě provedených rekognoskací lze objem nově napadených stromů pouze odhadovat na podobnou výši jako v roce 2009, kdy dle správy NP bylo v těchto zónách (tj. 30 % NP) cca 300 tisíc m3. Po přičtení tohoto objemu je tedy v NP Šumava v roce 2010 velmi pravděpodobně více než polovina objemu kůrovcového dříví v celé České republice, přičemž výměra lesů v NP představuje pouze 2,5 % ČR. Je tedy zjevné, že není nad čím jásat.

Možné příčiny kůrovcového vývoje v NP Šumava

Kde hledat příčiny těchto rozdílů, které nastaly i přes to, že v NP Šumava je obvykle o jednu generaci méně než v nižších polohách, kde bylo těchto výsledků dosaženo? Hlavním problémem při takto rozsáhlé kalamitě je nedodržení počtu obranných opatření. Správa parku často argumentuje tím, že počty obranných opatření v NP mají plošně největší intenzitu. Pokud vycházíme z údajů v tisku, pohybuje se počet obranných opatření 2010 na úrovni 29 tisíc kusů, což při výměře 59 tisíc ha odpovídá přibližně jednomu opatření na dva hektary. Například na navazujících organizačních jednotkách LČR LZ Boubín bylo při výměře lesa 23 tisíc ha použito 23 tisíc obranných opatření a na LS Železná Ruda pak 17 tisíc na výměře 12 tisíc ha. Je tedy zřejmé, že ani tento argument není oprávněný. Porovnání objemu kůrovcového dříví v NPŠ (vč. odhadů v bezzásahových zónách) a těchto dvou organizačních jednotkách LČR navazujících na park, tedy výsledky rozdílných přístupů obrany, dokumentuje graf Vývoj objemu napadeného dříví.

Rozhodující je poměr obranných opatření vůči kalamitnímu základu

Ve zvýšeném a pak především v kalamitním stavu není rozhodující počet opatření na jeden hektar, ale poměr obranných opatření vůči kalamitnímu základu. A tady je základní problém vývoje objemu kůrovcového dříví v národním parku. Vezmeme-li za měřítko ČSN 481000, o které ochránci přírody nepravdivě tvrdí, že tyto zásady platí jen pro hospodářské lesy, pak při včas zpracovaném kůrovcovém dříví se rozmísťuje 1/10 opatření a při pozdním zpracování (tj. i nezpracování) opatření v poměru 1:1. Z údajů zveřejňovaných postupně NP Šumava vyplývá, že v období kalamitního základu bylo zpracováno 255 tisíc m3. I kdyby tedy čistě teoreticky byl celý objem tohoto dříví zpracován včas, odpovídal by objem obranných opatření použitých v NP Šumava právě této spodní hranici. Pokud ale zohledníme bezzásahové zóny, kde do kalamitního základu přešly přibližně 2/3 objemu, i fakt, že vše zpracováno včas při těchto objemech nebylo, dostáváme se k potřebě okolo 300 tisíc obranných opatření, tzn. že rozmístěný počet obranných opatření odpovídal přibližně jedné desetině skutečné potřeby. Tento fakt pak bohužel potvrdil skutečný průběh zpracování kůrovcového dříví v NP Šumava, kdy po začátku rojení bylo jen v zásahových územích zaevidováno obratem 110 tisíc m3 kůrovcových stromů a celkový objem zpracovaného dříví ke konci roku dosáhl 347 tisíc m3, z toho cca 327 tisíc m3 po začátku rojení. Opět se ale jedná o objem bez bezzásahových zón, tj. skutečný objem kůrovcem napadených stromů je výrazně vyšší. Co je nejhorší, kalamitní základ pro příští rok se v NP téměř nezměnil, tj. míra ohrožení dospělých smrkových porostů pro příští rok zde na rozdíl od zbývajících lesů v České republice neklesá. S ubývajícím množstvím zdravého dospělého smrku v NP Šumava navíc bude zásadně stoupat ohrožení lesů v okolí NP, což už je patrné nyní.

Nůžky se rozevírají

V závěru se pokusím odpovědět na položenou otázku. V NP Šumava byl dle dostupných údajů etát stanoven ve výši 185,8 tisíc m3. V důsledku žíru kůrovců však již první rok po kalamitě Kyrill objem kůrovcových těžeb tento etát překročil a tento stav trvá i tři roky poté, přičemž je předpoklad, že i v příštím roce bez zásadní změny přístupu k poklesu těžeb pod etát nedojde. U ostatních vlastníků lesů, kteří provádějí standardní ochranu lesa, sice k přechodnému nárůstu objemu kůrovcového dříví po Kyrillovi došlo, ale objem kůrovcového dříví po Kyrillovi není příčinou přetěžování lesů a situace se naopak dostává do normálu. Na těchto majetcích nevznikají v důsledku kůrovcových těžeb souvislé holiny o výměře desítek hektarů. Účinná ochrana tedy likvidaci lesa brání, naopak bezzásahový režim při kalamitním stavu rozpad porostů podstatně urychluje.

Autor:

Ing. Ladislav Půlpán

Lesy ČR, s.p.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.