Digitální průměrky a klasická metoda svěrkování porostů

Relaskopování a průměrkování naplno

Relaskopování je rychlá a relativně přesná (± 10 %) metoda, kterou se zjišťují porostní zásoby větších, víceméně stejnorodých porostů, většinou přesahujících výměru 3 hektary. Tato metoda se nedá používat v porostech mladých (do 40 let), v porostech s hustým a vysokým podrostem, v příliš rozpracovaných porostech a v sečích určených k mýtní úmyslné těžbě. Zde se uplatňuje svěrkování (průměrkování) naplno, přesnost metody dosahuje ± 5-10 %, což je pro potřebu tvorby LHP dostačující.

Základem myšlenky racionalizace lesnické taxace je využití moderních technologií. Dnes již známe dvě metody průměrkování porostů naplno. Ve dvacátém století se porostní zásoby zjišťovaly převážně klasickou metodou, kdy skupina složená z vedoucího a libovolného počtu měřičů (většinou však 2–3) vybavených klasickou průměrkou zjišťovala výčetní tloušťky všech stromů v porostu, které vedoucí zaznamenával do tzv. svěrkovacích manuálů.

Dnes se již většinou používá alternativa této metody, kterou je zjišťování výčetních tlouštěk všech stromů v porostu pomocí digitální registrační průměrky, kterou obsluhuje pouze jedna osoba bez potřeby figurantů a papíro-vých formulářů.

Elektronická (digitální) registrační průměrka je běžným pomocníkem lesníků a dřevařů ve většině lesnicky vyspělých zemí. Vyrábí se několik typů, a jak se technologie vyvíjejí, jsou tyto přístroje složitější a mají stále více funkcí, např. umožňují zjišťovat přímo v lese porostní zásobu, pomocí Bluetooth zařízení nebo infraportu umějí komunikovat s různými periferiemi jako GPS, čtečka čárových kódů, elektronické výškoměry, další počítače, mo-bilní telefony apod. V současnosti je vyrábí několik firem, zejména ve Skandinávii. Překážkou jejich rychlejšího šíření v našich podmínkách je poměrně vysoká cena (v závislosti na typu a parametrech se pohybuje zhruba mezi 40–80 tis. Kč). Mezi hlavní výhody elektronických průměrek patří zejména jejich přesnost, rychlost, programová variabilita a operativnost. K nesporným výhodám dat pořízených elektronickou registrační průměrkou je i jejich digitální podoba. Prodej digitálních průměrek v ČR se pohybuje v desítkách kusů ročně. Zájem mají především taxační kanceláře, větší majitelé lesů, výzkumné ústavy a univerzity. LČR nakoupily zhruba před 7 lety asi 200 ks těchto průměrek, což svědčí o jejich rostoucím využití. Klasické průměrky se však stále prodávají v hojné míře, a to hlavně v rozvojových zemích.

Porovnání dvou metod svěrkování

Na čtyřech modelových porostech jsem provedl měření nejprve klasickou metodou za pomoci dvou figurantů, poté jsem měřil sám digitální průměrkou (tabulka 1).

Došel jsem ke zjištění, že jeden měřič s digitální průměrkou měří cca stejně rychle jako 3 měřiči s klasickým vybavením (tabulka 2). Při platbě „od hodiny“ je tedy digitální metoda přibližně 3krát levnější.

Výkon závisí také na složitosti porostní situace, zejména na počtu dřevin a na zakmenění. Profesor Vilém Urbánek, který je expertem na digitální průměrky, uvádí, že „moderní metody se opírají o efektivní měření na elektronicky vytyčovaných zkusných plochách a násled-nou sortimentaci a ocenění. Výbava měřiče je průměrka, elektronický výškoměr a elektro-nické vytyčovací zařízení. To při dnešních cenách obnáší cca 70-100 000 Kč. Přijatelná cena za průměrkování by mohla být někde kolem 500 Kč/ha. Výkon tak 2 ha za den, podle složitosti softwaru pro sběr dat a počtu měřených výšek.“

Orientační průměrný výkon při klasické metodě je podle některých lesníků 2,5 ha/den, z mé zkušenosti při měření pro LZ Dobříš za použití digitální průměrky se průměrný výkon pohyboval mezi 3–5 ha/den (dle náročnosti terénu). Výkonové normy pro zjišťování porostních zásob neexistují, proto jsem si pro názornost určil 2 teoretické platby, v prvním případě 65 Kč/hod (pro jednoho měřiče), v druhém případě 190 Kč/1 ha porostu, bez ohledu na počet měřičů a použitou metodu.

V praxi se setkáváme s velmi různorodými způsoby platby za svěrkování porostů (setkal jsem se s 800 Kč bez DPH/ha, ale i hodinovou sazbou 53 Kč/hod.). V tabulce 3 je názorně vypočítaná platba za 4 změřené modelové porosty. Při platbě za 1 ha porostu nehledě na použitou metodu pochopitelně zaplatí zadávající stejně, ať už se použije klasická metoda za pomoci 3 měřičů, nebo digitální metoda pomocí jednoho měřiče. Po jednoduché kalkulaci jsem došel k závěru, že náklady na běžnou digitální průměrku (60 000–80 000 Kč) se jejímu pořizovateli vrátí přibližně po vysvěrkování 500 hektarů porostů touto průměrkou.

Jak to vidí čeští lesníci

Následující shrnutí je založené na provozních zkušenostech lesníků, kteří prostřednictvím e-mailu odpověděli na dotazník týkající se svěrkování.

Uvedené dvě metody průměrkování naplno se liší mimo jiné výstupní formou dat. Při použití klasické metody je nutné svěrkovací manuály přepsat do PC, což zvyšuje pracnost. U digitální metody jsou data v „praktičtější“ elektronické formě – lze je rovnou jednoduše za použití PC kabelu přetáhnout do počítače. Data jsou někdy rovnou zpracovávána v lese a na displeji průměrky je hned vidět, kolik jakých stromů, dřevin a m3 v lese máme. Lesník navíc může hned při měření v klidu vyznačovat, co určuje k těžbě, lze přiznačit pár stromů, aby měl tolik m3, kolik potřebuje. Má tak lepší kontrolu nad hmotnatostí těženého porostu.

Průměrky obvykle pořizují data o každém stromu a lze do nich rovnou vkládat také změřené výšky. Ty slouží k výpočtu zásob, ale i k modelové sortimentaci a ocenění dříví. V tom je síla digitálních průměrek. V (lesnicky) vyspělých státech se průměrkuje už jen digitálně.

Klasická metoda přináší problémy s angažováním většinou nekvalifikované pracovní síly (studenti), kterou je nutné zaškolit a nadále na ni dohlížet během práce. Kdo a jak provádí sběr dat v terénu, se projeví na kvalitě a věrohodnosti zjištěných taxačních údajů. Přesnost svěrkování není uspokojivá, pokud pracovníci provádějící měření mají minimum zkušeností, a i když průměrka počítá přesně, drobná chyba ve stanovení průměrné výšky celé snažení výrazně zkreslí. Pokud jsou taxační práce v porostech prováděny pod vedením zkušených taxátorů a brigádníci jsou výhradně studenti lesnických škol, výsledky jsou až neočekávaně výborné. Díky novým technologiím (kvalitní ortofotomapy, přesné laserové dálkoměry a také GPS, PDA, Field-Map apod.) jsou výpočty plochy porostů čím dál přesnější a výsledky průměrkování samozřejmě věrohodnější.

Závěrem

Klasická metoda průměrkování naplno se stále hojně používá, ale pro rychlé a přesné stanovování objemu stojících stromů se digitální průměrky dostaly do popředí.

Dnes se již vyvíjejí další nové způsoby zjišťování stavu porostů a porostních zásob jako například metody dálkového průzkumu Země z družic (DPZ), různé laserové metody atd.

Autor:

Zbyněk Linhart, DiS.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.