Archiv časopisu Lesnická práce

Robert Doležal

Ještě začátkem 50. let minulého století patřil sýc rousný na našem území k nejméně poznaným sovám s předpokládaným zřídkavým či vzácným výskytem. Tento nenápadný pták byl považován především za obyvatele severských lesů. Zprávy o jeho hnízdění v pohraničních oblastech sice pocházejí již z 19. století, ale teprve 30. léta minulého století přinesla například v jižních Čechách první dvě přesně lokalizovaná hnízdiště (Kloubec, 1986). Na početnější nálezy potvrzující, že jde v našich podmínkách o poměrně běžně hnízdící druh, bylo nutno počkat ještě dalších 30 let.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Dýhy jsou vyráběny loupáním nebo krájením. Při loupání upnutý výřez rotuje proti stacionárnímu noži. Při krájení je výřez nejprve rozpůlen nebo rozčtvrcen (někdy i úkosem), jednotlivé části jsou pak upnuty a pohybem proti noži se krájí dýhy. Loupané dýhy jsou silnější a jsou většinou používány pro výrobu překližkových desek. Krájené dýhy jsou tenčí a slouží hlavně k dekoračním účelům. U obou druhů však, co se týče použití, mohou být výjimky.

Determinanty výtěžnosti u dýhy a překližky jsou stejné jako u řeziva (viz další díl v LP 5). Hlavní vliv mají rozměry a vlastnosti výřezu, specifikace výrobku a efektivita technologie výroby.

Zbyněk Linhart

Svěrkování porostů je pro většinu lesníků známou „disciplínou“. Smyslem tohoto článku je porovnání ekonomické výhodnosti zjišťování porostních zásob pomocí digitálních přístrojů s klasickou metodou svěrkování naplno a zodpovězení otázky, kolik musí pořizovatel digitální průměrky vyprůměrkovat hektarů, aby se mu vrátily náklady na její zakoupení.

Pavel Samec, Miroslav Zeman, Petra Rychtecká, Aleš Kučera, Karel Marosz

Tlející dřevo je základním znakem funkčního lesního ekosystému. Rovněž je důležitým atributem moderních způsobů obhospodařování lesů, v němž mají pevné místo poznatky o bionomii lesních společenstev. V tomto příspěvku shrnujeme některé závěry lesnické půdní biologie a srovnáváme je s vybranými výsledky Národní inventarizace lesů (NIL). Ze srovnání je zřejmé, že jehličnany tlumí biologickou aktivitu nutnou k efektivnímu rozkladu organické hmoty a zlepšení tohoto stavu závisí na zavádění dřevin, podporujících mikrobiální symbiózy a zpřístupnění dusíku.

Pro přestavby monokultur i náhradních lesních porostů na strukturně bohaté lesy jsou soustavně studovány meliorační účinky dřevin. ÚHÚL se zabývá vztahem lesních dřevin a přístupných forem dusíku, aby dokázal definovat porostní směsi podporující produkci NH4+, ale zároveň tlumící uvolňování NO3-. Podpora porostů s těmito vlastnostmi je určena zejména pro zalesňování zemědělských půd v oblastech zasažených eutrofizací vod, ale i k rekonstrukci lesů v oblastech kalamitních holin, kde došlo k mimořádným odnosům látek z půdních profilů.

Pavel Agh

Organizace požární ochrany je v ČR upravena zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších přepisů. V návaznosti na § 7 odst. 2 tohoto zákona MZe zabezpečuje ze svého rozpočtu na základě ustanovení § 46 odst. 1 lesního zákona leteckou hasičskou službu (LHS) jako službu všem vlastníkům lesů v lesích na území ČR, s výjimkou lesů v působnosti MO a MŽP. Systém LHS je organizován v úzké spolupráci a součinnosti s MV – GŘ HZS ČR.

Pavel Agh

Požáry travních porostů, požáry ploch osazených zemědělskými plodinami, a především lesní požáry představují v současnosti závažný problém. Problém tkví, zejména u lesních požárů, v terénech nepřístupných pro požární techniku a v obtížné dodávce vody pro hasební zásah. Hlavně v jarních a letních měsících je riziko vzniku lesních požárů vysoké – stačí i malá jiskra či špatně uhašený nedopalek cigarety. Požár lesních porostů má i zásadní vliv na životní prostředí.

Zuzana Jankovská, Emanuel Kula

Převážná většina příčin lesních požárů souvisí s neopatrností a nedbalostí návštěvníků lesa, případně pracovníků v lesním hospodářství. Dominantními příčinami lesních požárů jsou zakládání ohňů v lesním prostředí (32,7 %) a kouření (22,4 %), které má vzestupný trend a souvisí s návštěvností lesa v letních měsících. Četností i rozsahem jednoznačně ustoupil význam železnice, přesto je nezbytné zachovávat lokální prevenci. Vysoký podíl požárů v lese (30 %) zůstává neobjasněn.

Poznání hlavních příčin lesních požárů a lokalit se zvýšeným ohrožením lesa požárem může být jedním z nástrojů k zaměření osvěty i realizace preventivních opatření snižujících stupeň ohrožení lesa. Rozhodujícími příčinami u 15 985 lesních požárů (1992–2004) bylo zakládání ohňů, kouření, hospodaření v lese a děti do 15 let. Neobjasněno zůstalo 30 % lesních požárů (tab. 1).

Zuzana Jankovská, Emanuel Kula

Lesní požáry se řadí k významným antropogenním činitelům narušujícím stabilitu lesních ekosystémů. Počet registrovaných požárů (15 985) a vyhořelá plocha (7 825 ha) v letech 1992–2004 dokládá, že je nezbytné věnovat se prevenci, neboť většina požárů vzniká v důsledku neopatrnosti, nedbání platných předpisů, a tedy zcela zbytečně. Klimatické podmínky predisponují prostředí pro možný vznik ohně, ale mají vliv především na jeho šíření a rozsah. Základní charakteristiky, jako je doba vzniku či velikost požárů, zůstávají dlouhodobě stabilní.

Přemysl Fiala, Pavla Tieffov, Vlastimil Vala

Z pověření Ministerstva zemědělství provedl ÚKZÚZ v roce 2010 kontrolu účinnosti náhodně vybraných feromonových odparníků spočívající v ověření technických parametrů deklarovaných na příslušných etiketách. Tento úkol reaguje na kalamitní přemnožení kůrovců na území ČR v posledních letech a s tím související intenzivní využívání feromonových lapačů v ochraně lesa.

Rozhovor s Jiřím Sternbergem, majitelem Panství Jemniště, a Arnoštem Koreckým, správcem panství.

Další z rozhovorů ze seriálu o šlechtických lesních majetcích o osudech, současném hospodaření, podnikání v lesnictví či pohledu na lesní hospodářství v České republice se uskutečnil v krásném prostředí zámku Jemniště.