Indexace – známá neznámá

Mnohé z firem, které uspěly v tendru „Provádění lesnických činností s prodejem dříví při pni – rok 2011“, tak upozorňuje na nevhodnost použití Indexu cen surového dříví – vlastníků, v němž měly Lesy ČR se 72 respondenty ze 103 dominantní vliv.

Lesy ČR upozornily na to, že podmínky smluv včetně metodiky úpravy cen dříví byly dopředu známé a firmy je podepsaly zcela dobrovolně. Podle názoru státního podniku ze smlouvy jednoznačně vyplývá, že na indexaci musí Lesy ČR trvat, protože v opačném případě by došlo k porušení soutěžního práva. Zároveň je podle názoru Lesů ČR přinejmenším zvláštní, že se výhrady proti indexaci objevují v době po podpisu smluv, když zhruba čtvrtina smluv byla podepsána již se znalostí indexu za 4. Q 2010.

S žádostí o vyjádření k problematice valorizace cen dříví v tendru Lesů ČR pro rok 2011 jsme se formou písemných dotazů obrátili na Ministerstvo zemědělství, Český statistický úřad a Lesy ČR.

Představitelům lesnických a dřevařských firem jsme položili otázku:

- Jak hodnotíte systém indexace a dosavadní vývoj indexu cen dříví ČSÚ použitého v tendru Lesů ČR v roce 2011?

Miloš Balák, SPLH při AK ČR

Základním problémem současného systému indexace ceny surového dřeva je nerozpracovaná a respondentům detailně nevysvětlená metodika zjišťování požadovaných statistických údajů jednotlivých sortimentů neboli reprezentantů, na což SPLH při AK ČR při jednáních u kulatého stolu upozorňovalo, že v tomto může tkvět skryté nebezpečí uplatňování indexace. SPLH při AK ČR chápe indexaci jako jediný možný nástroj na úpravu cen surového dříví v dlouhodobé zakázce, což naši členové upřednostňují před krátkodobou soutěží, která by byla prováděna pro kratší časová období. Dále si myslíme, že úprava cen dle jednotlivých čtvrtletí má vcelku logickou a dlouhodobou oporu v tvorbě všech kontraktů na surové dříví, řezivo i vlákninu, tudíž ke změnám uvnitř tohoto časového úseku dochází velmi sporadicky a většinou mimo právní dosah uzavřených smluv.

Dalším důležitým prvkem pro správnou a korektní indexaci je výběr jednotlivých respondentů oslovených ČSÚ. Zde by mělo být rozhodující, zda obchodují požadované sortimenty v každém čtvrtletí, a ne pouze náhodně, či dokonce ojediněle, protože jen ten vlastník lesa, který udržuje dlouhodobé korektní tržní vztahy s odběrateli, pak dosahuje maximálního zpeněžení jednotlivých sortimentů pro zjišťování údajů ČSÚ. Zde by bylo vhodné, aby ČSÚ oslovilo respondenty vlastníky lesa od určité výměry spravovaného majetku.

Výše indexace pro I. čtvrtletí roku 2011 byla zcela nepochybně ovlivněna ukončením zakázek u LČR na konci loňského roku a navyšování cen v tomto období jistě nebylo způsobeno zlepšením stavu na trhu s řezivem či celulózou, ale spíše opět narušením všech dlouhodobých tržních vztahů, což se stává vždy, když končí zakázky u LČR na celém jimi spravovaném lesním majetku. Vzhledem k tomu považujeme výši tohoto indexu pro první čtvrtletí roku 2011 za nepřiměřenou a při přihlédnutí k tomu, jaký je rozdíl mezi statistickým košem vlastníků a nevlastníků, který přes korekci provedenou ČSÚ dosahoval skoro 10 %, za jev nevídaný.

Vladimír Veselý, LESS & FOREST s.r.o.

K odpovědi na položenou otázku je zapotřebí nejdříve zrekapitulovat, co se v rámci podmínek tendrů vyhlášených Lesy ČR pro rok 2011 vlastně stalo.

Lesy ČR zakomponovaly do nových smluv uzavíraných k 1. 1. 2011 valorizační mechanismus – ustanovení, podle kterého se ceny dříví budou čtvrtletně měnit v závislosti na změně indexu cen dříví „VLASTNÍCI“, vyhlašovaného Českým statistickým úřadem – ČSÚ). Lesy ČR přitom samy jako klíčový respondent ovlivňují svými hlášeními vývoj indexu z více než dvou třetin (Lesy ČR jsou jednoznačně dominantním respondentem tohoto indexu cen surového dříví, když vykazují za každou jednotlivou lesní správu samostatně – tedy celkem za 72 lesních správ a závodů. Jejich vliv vyrovnává pouze 31 dalších respondentů – „vlastníků lesa“ – mezi nimiž např. až do 31. 12. 2010 nebyly zahrnuty Vojenské lesy a statky ČR, s.p., jakožto druhý největší vlastník, resp. správce lesa v ČR). Jelikož je index tvořen neváženým průměrem (hlášení za každý subjekt a lesní správu Lesů ČR má stejnou váhu), Lesy ČR tak fakticky získávají ještě mnohem větší vliv na vývoj indexu, než by plynulo z jejich postavení na trhu. A již indexace pro první čtvrtletí platnosti smluv ukázala, že došlo k razantnímu navýšení cen dříví, které nekoresponduje se situací na trhu, a to ani s vývojem cen zpracovatelů, ani s paralelním indexem „NEVLASTNÍCI“, na který nemají Lesy ČR vliv.

Poprvé v historii Lesy ČR použily valorizaci cen již k datu uzavření smluv, za ceny nabídnuté v soutěži se tedy dříví vůbec nenakupovalo. Nabídkové ceny se k datu podpisu smlouvy upravily o index (statistickou změnu ceny) za 3. a 4. čtvrtletí, což u jehličnatého dřeva znamenalo nárůst nabídkové ceny indexací o 11,4 %. Přitom nabídky do tendrů byly podávány až poté, co byl zveřejněn index za 3. čtvrtletí, který u jehličnatého dříví měl hodnotu 4,7 %. Za této situace subjekty, které se tendrů účastnily, finalizovaly svoje cenové nabídky s ohledem na známou skutečnost tak, aby byly schopny obstát v konkurenci ostatních nabídek, a aby na stranu druhou byly schopny na trhu prodávat dříví nakoupené za nabídkovou cenu upravenou o kalkulovaný vliv indexace. V době podání nabídek již byly uzavřeny dodavatelské smlouvy se zpracovateli dříví na IV. čtvrtletí a dodávky podle těchto smluv již probíhaly téměř měsíc, takže bylo zřejmé, že mezi III. a IV. čtvrtletím nemůže dojít k žádnému razantnímu nárůstu cen, který by měl být zahrnut do kalkulace nabídek.

O to větší překvapení následovalo po zveřejnění indexu za IV. čtvrtletí. Po odstranění formální chyby při zpracování statistiky, na kterou ČSÚ vzápětí po prvním zveřejnění sám upozornil, vzrostl index u jehličnatého dříví o 6,4 %. To ovšem vůbec neodpovídá vývoji cen u hlavních tuzemských zpracovatelů ani údajům předkládaným dalšími respondenty mimo Lesy ČR.

Důsledky popsané situace jsou velmi závažné. Pro ilustraci, o jaké finanční objemy se jedná, navýšení podaných nabídkových cen u smluv uzavřených společností LESS & FOREST s Lesy ČR činí jen u jehličnatého dříví přes 260 mil. Kč. Rozdíl oproti kalkulacím postaveným na indexu za III. čtvrtletí zveřejněném před podáním nabídek a realistickém odhadu vývoje cen za IV. čtvrtletí činí přes 100 mil. Kč.

V současné době hrozí tzv. „indexační perpetuum mobile“. Vlivem uplatněné indexace ze strany Lesů ČR tlačí subjekty, které musí nakupovat dříví od Lesů ČR za vyšší ceny, než kalkulovaly ve svých nabídkách do výběrových řízení, na zpracovatele, aby zvýšili své výkupní ceny. Ovšem toto případné navýšení, které neodpovídá reálné situaci na trhu, se pak znovu promítne do indexace za I. Q 2011, a tím opět navýší prodejní ceny od Lesů ČR. Zpracovatelé však nejsou schopni akceptovat navýšení výkupních cen dříví a již teď se objevují signály o omezování výroby. Primárním důvodem však není absence zakázek na jejich výrobky, ale ztráta konkurenceschopnosti vlivem vysokých vstupních nákladů na nákup suroviny.

Při oficiálních jednáních s Lesy ČR jejich zástupci připustili, že jimi vykázané údaje mohou být ovlivněny časovým posunem dostupných informací vlivem cenových jednání se zpracovateli ve III. a IV. čtvrtletí 2010. Argumentují, že v součtu jsou však oba indexy v pořádku, takže se vlastně nic neděje. To je však „hluboké nedorozumění“, v jehož důsledku Lesy ČR požadují od svých smluvních partnerů ceny za prodávané dříví v celkovém objemu o několik set miliónů korun vyšší, než jim uchazeči v legitimním očekávání v tendrech nabídli. Pokud by totiž známý index za III. čtvrtletí v době podání nabídek byl vyšší než zveřejněná hodnota 4,7 %, tato skutečnost by se nepochybně promítla do adekvátně snížených nabídkových cen uchazečů. Lesy ČR tak v současnosti nepožadují „spravedlivé ceny“, jak někdy samy uvádějí, ale ceny virtuální, které do požadované výše samy upravily svým konáním bez přičinění uchazečů.

Použitý valorizační mechanismus sám o sobě není správný. I sám ČSÚ upozorňoval na nevhodnost použití tohoto indexu na zakázky Lesů ČR. Nevhodnost je dána zejména velkou závislostí výsledné hodnoty indexu na samotných Lesích ČR. Rovněž mechanismus uplatnění cenového indexu zjišťovaného na lokalitě „OM“ ve vztahu k cenám lokalitě „P“ je z věcného hlediska chybný. Rovněž použití „zpětné indexace“ nabídkových cen v době podání nabídek v průběhu IV. čtvrtletí postrádá jakoukoliv logiku.

Z pohledu chystaných střednědobých tendrů představuje valorizační mechanismus jeden z prubířských kamenů, který spolurozhodne o tom, zda se koncepce přijatá v podobě Dřevěné knihy podaří realizovat. Proto je nesmírně důležité, aby byl připraven s největší pečlivostí a aby byl před zveřejněním konkrétních smluvních podmínek podroben odborné oponentuře. Lesy ČR si snad uvědomí odpovědnost dominantního hráče na trhu nejenom za vývoj odvětví lesního hospodářství, ale i zpracovatelského průmyslu. Další destabilizace odvětví a přijímání provizorií a experimentů šitých potají horkou jehlou podobně jako v tendrech loňských by pro řadu účastníků z řad lesnických firem i zpracovatelů mělo zcela nepochybně destruktivní účinky.

Tomáš Bittner, Opavská lesní a.s.

Stávající systém indexace, který Lesy ČR použily v ZŘ na rok 2011, považuji za zcela nevhodný.

Záměrem indexace, která byla poprvé uplatněna v tendru na roky 2008–2010, bylo objektivní zohlednění mezikvartálních změn cen dříví na tuzemském trhu. Tento záměr se však v tendru na rok 2011 absolutně minul účinkem.

Důvodem je fakt, že letos poprvé byl na veřejnou zakázku použit mechanismus, kdy podléhají indexaci již i ceny dříví v prvním čtvrtletí účinnosti smluv. Tedy ceny pro první čtvrtletí 2011 jsou upraveny o změnu indexu za 3. a 4. čtvrtletí roku 2010.

Nabídky byly podávány v době po zveřejnění indexu za 3. čtvrtletí (u jehličnatého dříví + 4,7 %) a v době, kdy proběhla cenová jednání se zpracovateli dříví pro 4. čtvrtletí. V té době se reálný a všeobecně respektovaný odhad celkové změny za 3. a 4. čtvrtletí pohyboval na úrovni do 7 %. O to větším překvapením pro mě byl zveřejněný index 4. čtvrtletí (u jehličnatého dříví + 8 %). Ten byl sice po vlně protestů opraven ze strany ČSÚ (z 8 % na 6,4 %), ale přesto celkový index pro jehličnaté dříví byl stanoven ve výši 11,4 %. Tento index zásadně neodpovídá skutečnému vývoji cen, tuto výši nepotvrzují údaje žádného z tuzemských odběratelů dříví.

Jediným možným vysvětlením pro odchylku indexu od reálného vývoje na trhu je chyba v metodice poskytování podkladových údajů zaslaných na ČSÚ respondenty v kategorii „vlastníci“. Tento názor potvrzuje i fakt, že souběžně sledovaný index v kategorii „nevlastníci“ vykázal nárůst za 4. čtvrtletí jen 0,6 %.

Použití indexace v nereálné výši vyvolává kritickou situaci a způsobuje destabilizaci v lesnickém i dřevařském sektoru. Navýšení nabídkových cen jehličnatého dříví zpětně o 11,4 % narušuje rentabilitu smluv a vyvolává silný tlak na ceny dříví v celé ČR. Důsledná aplikace nereálného indexu tak může vést k likvidaci jak lesnických firem, tak celé řady firem dřevozpracujících.

František Vomočil, Stora Enso Wood Products

Předem je třeba konstatovat, že systém indexace byl známý všem soutěžícím v době vypsání tendru na rok 2010. My shledáváme jako nutné body ke zlepšení funkčnosti indexu – zkrácení indexovaného období, rozšíření skupiny respondentů o partnery LČR a zpracovatele, zdokonalení metodiky reportu cen (vyjmutí extrémů a jejich specifikace, kontrolní mechanismy, přesný popis pojmu cena). Dále pak je velmi špatné založit bázi pro budoucí index na jiném kvartálu, než ve kterém je tvořena nabídka. To vše zvyšuje nestabilitu systému.

Libor Vaněček, UNILES, a.s.

Indexace cen dříví, ale i cen prací je u dlouhodobějších (tj. víceletých) smluv na komplexní provádění prací a koupi dříví u LČR nutná. Index ČSÚ pro ceny dříví je použitelný, pokud se dopřesní jeho metodika a lépe definuje soubor nezávislých respondentů. Dosavadní vývoj indexu totiž ukazuje, že bez těchto dvou upřesnění je index pro účely objektivní úpravy cen nevyhovující. Samostatným případem je otázka vykázaného indexu pohybu cen dříví za IV. Q v kategorii vlastníků lesů (tj. index použitý pro úpravu cen dříví na začátku ročních tendrů LČR na rok 2011) – zveřejněný index +11,4 % se hrubě odlišuje od reality na českém trhu s dřívím ve IV. Q roku 2010 i od stejného indexu vykázaného za stejné období nevlastníky lesů. Proto požadujeme překontrolování výpočtu a podkladů tohoto indexu a jeho narovnání na skutečnost – tj. odborným odhadem cca +5 %.

Pavel Draštík, Wotan Forest, a.s.

Jak je již naznačeno otázkou, jedná se vlastně o dva okruhy témat, které ač jsou jednoznačně nazvány jedním slovem indexace, tak mají zcela rozličné výstupy a zároveň s tím spojené dopady na systém zakázek a na hospodaření smluvních partnerů LČR v roce 2011, a pokud se nic nezmění, tak i v letech příštích. Již delší dobu upozorňujeme, že bez indexace cen nakupovaného dříví v lesních zakázkách nelze uvažovat o středně- až dlouhodobé zakázce, je to samozřejmě v důsledku toho, že se jedná o zakázku v přírodním prostředí, kde se vlivem kalamit mění celé prostředí vytvořené smluvním vztahem, a toto je třeba umět korigovat na obě strany, k čemuž může být jedním z nástrojů použití indexu cen zveřejňovaného ČSÚ za uplynulé čtvrtletí. Dalším aspektem je vlastní získávání dat do statistických výkazů požadovaných výše zmíněným úřadem, jelikož je to psáno jazykem statistiků, tak se domnívám, že vlastníci lesa mnohdy přesně nevědí, jakou cenu za dosažené zpeněžení a v jaké paritě tam mají uvádět, tudíž může dojít k uvedení ceny dosažené FCO naložený prostředek, může tam dojít k uvedení ceny dosažené u odběratele včetně případných příplatků získaných od odběratele za dosažený objem, za rovnoměrné plnění, za splnění technických podmínek odběratele, za dorovnání polohové renty apod., ale zaslaná výsledná cena zpeněžení dle jednotlivých sortimentů musí být dle metodiky ČSÚ o toto vše očištěna. Vzhledem k výše popsanému na první část otázky odpovídáme, že používání indexace přijímáme jako nutný důsledek spojený s dlouhodobostí zakázek, což v současném stavu lesnictví považujeme za prioritní a ke zklidnění celého přetlakovaného systému za nutné. Myslím si, že nad první částí otázky nebude mezi dotazovanými subjekty výrazných rozporů, což již nelze s úplnou určitostí předjímat u druhé části anketní otázky. Zde stojí za úvahu jaká základna, jaké čtvrtletí se má stanovit pro výpočet indexu. U zakázek pro rok 2011 to bylo 2. čtvrtletí roku 2010 a každý uchazeč s tím musel počítat při tvorbě nabídky dle zadávací dokumentace. Samozřejmě po zveřejnění výše indexace posledního čtvrtletí roku 2010 pro 1. čtvrtletí roku 2011 a její následné revizi úřadem je toto předmětem zkoumání všech relevantně i nerelevantně zúčastněných stran. Pokud bychom za základnu zvolili první čtvrtletí počátku zakázky, tak by si to každý zúčastněný subjekt musel sám zakalkulovat do ceny zakázky, tak jako v roce 2011, ale byla by to jeho kalkulace s využitím všech jeho vědomostí, informací a znalostí. Samozřejmě by to pak byla i jeho vlastní zodpovědnost za cenovou nabídku. Jsem si vědom, že i toto řešení má svá úskalí a nebezpečí, ale to ostatně má každá činnost, která je prováděna v přísně přírodním prostředí, kterým les byl, je a bude.

Děkuji za odpovědi,

Jan Příhoda