Lesnický park Bezděz - Již třetí lesnický park na území ČR

Slavnostní založení Lesnického parku Bezděz

Při slavnostním založení lesnického parku vystoupil s hlavním projevem ředitel Vojen-ských lesů a statků ČR, Jiří Janota.

„Vznik lesnického parku Bezděz je mimořádnou událostí pro celý region. Dochází k zhodnocení dlouhodobé historie lesnictví a využívání zdejší krajiny, jejíž počátky sahají až do 13. století. Kombinace specifických přírodních podmínek a způsob jejich využívání v průběhu historie vedl k přirozenému vytvoření trvale udržitelného hospodaření v lesích kolem Bezdězu. Pro tuto zajímavost a výjimečnost je vyhlášení lesnického parku Bezděz dalším logickým krokem, jak na význam a důležitost místních lesů zřetelně upozornit,“ uvedl Jiří Janota

„Lesnický park je ukázkou lesnického hospodaření jako prvku rovnovážného rozvoje přírodního prostředí za současného neomezování aktivit lidí, kteří jsou součástí krajiny, v níž žijí. Naopak by mělo být využito jejich zájmu a vědomostí ke spolupráci při zlepšování stavu lesů kolem Bezdězu a lesního hospodářství. Měla by tím být povzbuzena zodpovědnost místních lidí za stav přírody v okolí jejich domovů. Významný je i prvek výchovný, zaměřený na veřejnost a spolupodílení se všech subjektů na správě daného území za podpory zájmu vlastníků lesů i místní samosprávy,“ dodal Jiří Janota.

K založení lesnického parku se připojily také Lesy ČR. „Krédem lesnických parků je „Území pro přírodu i pro lidi“.  Slogan jinými slovy vyjadřuje úsilí o rovnováhu všech tří pilířů trvale udržitelného rozvoje, tedy jak pilíře ekologického (ochrany přírody), tak i ekonomického (např. zachování hospodářského využití území s cílem produkce dřeva jako jednoho z mála obnovitelných přírodních zdrojů) a sociálního (např. zachování pracovních příležitostí pro místní obyvatele a podporu vhodných typů rekreačního využívání). Lesy ČR se k těmto myšlenkám otevřeně hlásí. Lesnický park Bezděz bereme jako snahu nabídnout trvale udržitelné lesnické hospodaření coby obecně platnou alternativu řízené ochrany území, prostou radikálních zvratů, využitelnou při hospodaření jak ve zvláště chráněných územích, tak i mimo ně,“ konstatoval Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel Lesů ČR.

Myšlenka zakládání lesnických parků jako příkladných objektů trvale udržitelného hospodaření v lesích a v krajině dokázala v letech 2009–2010 sjednotit lesnickou veřejnost a dostala plnou podporu nejvýznamnějších lesnických institucí i osobností v ČR, což ve svém vystoupení při zasazení jilmu drsného symbolizujícího založení parku vyzdvihl také duchovní otec myšlenky lesnických parků v České republice Miroslav Pecha, který stál u založení lesnického parku Křivoklátsko.

Charakteristika území lesnického parku Bezděz

Lesnický park Bezděz se rozkládá na ploše bezmála 18 tisíc hektarů. Polovinu lesů tvoří lesy hospodářské. Ve druhé části plochy lesů jsou zastoupeny lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Jedinečné rozmanité prostředí v okolí Bezdězu je domovem mnoha dnes již vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, kteří se zde dochovali díky přístupu k využívání zdejších lesů a krajiny.

Majetkové uspořádání

Majetkově je dominantním vlastníkem lesních porostů stát, kdy největší část plochy lesnického parku Bezděz spravují Vojenské lesy a statky ČR. Další část území obhospodařují Lesy České republiky a nezanedbatelný potenciál představují rovněž lesy ve vlastnictví obcí Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Doksy a Zákupy.

Klimatické poměry

Z hlediska klimatických poměrů náleží území lesnického parku k přechodné oblasti středoevropského klimatu s mírným létem a poměrně mírnou zimou, pro něž jsou charakteristické krátkodobé extrémní výkyvy – klimatický okrsek B2. Průměr ročních srážek se pohybuje kolem 620 mm, ve vegetačním období 360 mm. Vliv množství srážek je ovlivněn jednak situováním lokality proti převládajícímu deštnému proudění, jednak konfigurací terénu, propustností půd, vývojovým stadiem porostů a hladinou spodní vody. Průměrná roční teplota činí 7,5 °C, ve vegetačním období 14 °C. Teplotní poměry jsou nejvíce ovlivňovány vertikální členitostí terénu. Z klimatického hlediska je významný výskyt inverzních poloh a mrazových kotlin, a to především v uzavřených údolních a stinných polohách, s omezeným prouděním vzduchu a vyšší půdní i vzdušnou vlhkostí.

Hydrologie

Po stránce hydrologické jsou důležitým uskupením hradčanská a dokeská rybniční soustava. Hradčanská soustava je tvořena pěti rybníky – Černý, Vavoruškův, Strážovský, Držník a Hradčanský, které jsou propojeny Hradčanským potokem. Dokeskou rybniční soustavu v lesnickém parku prezentuje Břehyňský rybník napájený rozsáhlou bažinnou oblastí v okolí rybníka. Stojaté vody značně ovlivňují biologické a hospodářské podmínky v přilehlých oblastech.

Lesnické hospodaření

Převážná část obhospodařovaných lesů náleží do přírodní lesní oblasti 18 – Severočeská pískovcová plošina. Z hospodářských souborů převažují přirozená borová stanoviště (HS 13, 66 % plochy lesů) a kyselá stanoviště středních poloh (HS 43, 28 % plochy lesů). Převážná část porostů pokrývá chudé a vysychavé půdy. Hlavní dřevinou zdejších lesů je borovice lesní (Pinus sylvestris), která je zastoupena 65 %. Vzhledem ke svým specifickým stanovištním podmínkám vyžaduje HS 13 takové postupy umělé obnovy, které na jiných stanovištích nejsou uplatňovány, pro obnovu je třeba zajistit dostatek světla a potlačit buřeň třtinu křovištní (Calamagrostis epigeios), proto se provádí širší holoseč (2 ha bez omezení šíře) a mechanická brázdová příprava půdy (na dno brázdy se vysazují jednoleté nebo dvouleté sazenice borovice lesní). Ve vhodných podmínkách je využívána přirozená obnova náletem vedle mateřského porostu. K tomu jsou na pasekách při těžbě ponecháni nejkvalitnější jedinci – výstavky. Melioračními dřevinami jsou zde dub zimní a bříza bradavičnatá, na vlhčích stanovištích i buk lesní. Listnaté porosty – bukové a dubové lze nalézt na živnějších půdách vzniklých na čedičových horninách (Kumerské pohoří, Velká a Malá Buková, Velký a Malý Bezděz, Pec, Mlýnský vrch).

Podle TZ VLS a LČR (11. 5. 2011) a s přispěním Veroniky Hubíkové (VLS s.p.),

Jan Příhoda