Archiv časopisu Lesnická práce

Vladimír Simanov

Souběžně s lesnickým a dřevařským veletrhem v Klagenfurtu (2010) proběhlo Evropské novinářské fórum, na kterém byly, mimo jiné, prezentovány poznatky o energetickém využívání dříví v Rakousku a Evropě. Následující článek je pokusem o vytvoření celistvého obrazu z mozaiky postřehů.

Akce „Do lesa s lesníkem“ je bezesporu vydařený počin Lesů hl. města Prahy, který přispívá k osvětě obyvatel hlavního města, k popularizaci lesnictví a poskytuje unikátní příležitost se seznámit s náplní práce lesníka a lidí pracujících v lese. Jak tato akce ovlivňuje vnímání veřejnosti lesníků a jejich práce, jak dlouho se připravuje, ale i na to, jaká jsou specifika hospodaření v příměstských lesích, jsme se zeptali ředitele Lesů hl. města Prahy, Václava Kroutila.

Petra Fišerová

V Kunratickém lese se po celé dva dny ozývaly slavnostní fanfáry trubačů a vítaly tak návštěvníky 3. ročníku akce o lese a lesnictví „Do lesa s lesníkem“. Lesy hl. m. Prahy spolu s dalšími lesnickými organizacemi připravily pro školy i veřejnost program plný práce, informací, ale i neobvyklých zážitků a her na téma les a lesnictví. Že se akce vydařila, a to i díky krásnému počasí, potvrzuje přes 3 000 spokojených návštěvníků, kteří za lesníky do lesa přišli.

Lenka Ehrenbergerová

V současnosti je těžba dřevin v tropických deštných lesích v zemích třetího světa diskutovaným tématem, a to zejména v souvislosti s jejich rychle se snižující rozlohou. Lesnická praxe v Amazonii se značně liší od české. Rozdílné jsou nejen dřeviny, klima, rozloha jednotlivých lesních komplexů, ale také samotný způsob hospodaření. Autorka strávila v rámci pracovní stáže týden na místě těžby v lesním podniku Maderacre v Peruánské části Amazonie a tímto způsobem by se ráda podělila o svoje zkušenosti.

Ctibor Záruba

Dne 9. 4. 2011 se konala v Pelhřimově již X. konference SVOL. Zúčastnilo se jí celkem 192 členů SVOL – delegátů z 9 regionálních organizací a hosté z ministerstva zemědělství a ze Svazu měst a obcí. Zástupce ministerstva životního prostředí předběžně potvrdil účast, ale bohužel se nedostavil.

Po zahájení konference předsedou SVOL Františkem Kučerou přítomné uvítal starosta města Pelhřimova Leopold Bambula, který ve svém projevu zdůraznil mnohostranný význam vlastnictví lesa pro město a jeho obyvatele a popřál úspěšný průběh jednání.

Robert Doležal

Kdybychom obrazům dali možnost reprodukovat zvuk, pak by se zajisté z mnohých kreseb naší venkovské krajiny přelomu 19. a 20. století ozývalo nápadné několikaslabičné pu-pu-pu. „Když na dudy dudá dudek...“ napovídala dětská říkadla té doby, komu onen hlas patří.

Od těch dob se mnohé změnilo. Dudek se z Evropy začal vytrácet. V 50. a 60. letech minulého století úplně zmizel z několika zemí (Švédsko, část Německa a Belgie, Nizozemí a Dánsko) a postupně se téměř vytratil i z naší krajiny. Proč? Odpověď bychom nejsnáze vyčetli z pláten dnešních malířů. Tedy pokud by se jim chtělo zachytit skutečnost.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Na rozdíl od překližkových desek mohou mít dřevotřískové a dřevovláknité desky výrazně rozdílné vlastnosti v závislosti na zdroji dřeva, ze kterého jsou vyrobeny. Dřevěné částice mohou být stlačeny do desek, které mají vyšší nebo nižší objemovou hmotnost než původní dřevo, takže objem výsledného výrobku se málokdy rovná objemu ekvivalentu masivního dřeva. Kromě toho se přidávají i nedřevní složky, které zvětšují objem a hmotnost, a to pojiva a plniva. V některých státech může mít významný podíl jako vstupní surovina i kůra, a to pro desky, které nejsou určeny pro stavební účely.

Jaroslav Radvan

Práce v lese může být v mnoha případech natolik nebezpečná, že lesní dělník po zvážení situace dojde k názoru, že riziko spojené s jejím provedením je pro něj neúnosné.

Zdeněk Nergl, Petr Novotný

Provenienční výzkum lesních dřevin představuje test potomstev různých proveniencí (např. skupina stromů, porost, příp. větší geografická oblast) ve srovnatelných růstových podmínkách. K jeho cílům patří zejména získání informací o geografické proměnlivosti druhů, jejich evolučních trendech a genetické proměnlivosti proveniencí pro účely selekce s možným využitím při zalesňování, stanovení oblastí přenosu osiva, šlechtění aj.

Rozhovor s inženýrem Tomášem Czerninem, spolumajitelem firmy Czernin Dymokury s.r.o., a s Jaroslavem Malátem, odborným lesním hospodářem.

Další ze série rozhovorů o šlechtických lesních majetcích se uskutečnil na zámku v Dymokurech na majetku Theobalda a Tomáše Czerninových.